PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Vyhláška č. 137/1999 Sb.Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů

Částka 49/1999
Platnost od 08.07.1999
Účinnost od 01.08.1999
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

137

VYHLÁŠKA

Ministerstva životního prostředí

ze dne 10. června 1999,

kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 19 odst. 8 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 14/1998 Sb., (dále jen "zákon"):


ČÁST PRVNÍ

ZÁSADY PRO STANOVENÍ A ZMĚNY OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍCH ZDROJŮ

§ 1

(1) Ochranná pásma se stanovují na základě odborného posouzení stavu a potřeb ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje ve vztahu k jeho hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu.

(2) Ochranná pásma vodních zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou se stanovují a mění individuálním postupem s přihlédnutím k zásadám pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů uvedeným v této vyhlášce.

§ 2

Podklady pro rozhodnutí o stanovení či změně ochranných pásem zahrnují zejména

a) popisné a technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho, s přihlédnutím k tomu, zda parametry surové vody užívané k úpravě na vodu pitnou odpovídají požadavkům vyplývajícím z příslušné technické normy,1) a jejich vývoji, povolení k odběru vody z tohoto vodního zdroje,

b) charakteristiku území navrhovaných ochranných pásem ve vztahu k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje zahrnující:

1. geomorfologické poměry,

2. meteorologické a klimatické poměry,

3. hydrografické a hydrologické poměry,

4. pedologické poměry,

5. geologické a hydrogeologické poměry,

6. údaje o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů,2) zvláště chráněných územích a ostatních územích chráněných podle zvláštních předpisů o ochraně přírody a krajiny,3) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,4) chráněných ložiskových územích,5) ochranných pásmech vodních zdrojů, ochranných pásmech k ochraně vodohospodářských děl,6) například pozorovacích objektů podzemních vod a pramenů,

c) analýzu rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje zahrnující údaje o:

1. ohrožení vodního zdroje vlivem přírodních poměrů,

2. množství a jakosti podzemních a povrchových vod, které se nacházejí v blízkosti vodního zdroje a mohou ovlivnit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,

3. odběrech vody, nakládání s vodami včetně povolení k nakládání s vodami, které mohou ovlivnit přirozené hydrologické poměry vodního zdroje,

4. charakteristice zástavby a hospodářského využívání území,

5. bodových a plošných zdrojích znečištění a z nich vyplývající možnosti vlivů na jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jakož i činnostech, které mohou ohrozit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,

d) návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění obsahující:

1. zákres a popis ochranných pásem na kopii katastrální mapy včetně návrhu jejich vyznačení v terénu,

2. parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí pro území ochranných pásem včetně uvedení jejich vlastníků nebo osob s právem hospodaření podle zvláštních předpisů;7) v případě, že návrh stanovení ochranných pásem se týká pouze částí pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako parcely, i geometrický plán těchto pozemků pro vyznačení věcného břemene k části pozemku,8)

3. návrh a zdůvodnění konkrétních ochranných opatření (technické úpravy, zákazy a omezení činností, omezení užívání nemovitostí) ve vztahu k jednotlivým nemovitostem,

4. návrh ověřování účinnosti ochrany vodního zdroje ochrannými pásmy [monitoring jakosti vody1) a podobně].

§ 3

(1) Ochranné pásmo prvního stupně se stanoví jako souvislé území:

a) u vodárenských nádrží uvedených v příloze a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí rozšířenou o pruh o minimální šířce 50 m nad maximální kótu vzdutí podél celé nádrže, podle potřeby i v účelném rozsahu podél vybraných přítoků nádrže,

b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,

c) u vodních toků

1. se vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,

2. bez vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,

d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,

e) v ostatních případech individuálně s přihlédnutím k zásadám uvedeným v § 1 odst. 1.

(2) Vodohospodářský orgán může stanovit ochranné pásmo prvního stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 1 písm. a) až d), po projednání s Ministerstvem životního prostředí.

§ 4

(1) Ochranné pásmo druhého stupně se stanoví vně ochranného pásma prvního stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajónu.

(2) Vodohospodářský orgán může ochranné pásmo druhého stupně, je-li to účelné, projednávat i stanovovat postupně po jednotlivých územích.

(3) Ochranné pásmo druhého stupně se nestanoví v případech, kdy území ochranného pásma prvního stupně v daných místních podmínkách dostatečně zajišťuje ochranu vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje.

§ 5

(1) Při stanovení hranic ochranného pásma vodohospodářský orgán přihlíží k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostí, případně k přirozeným liniím a umělým hranicím v terénu.

(2) Hranice ochranných pásem se vyznačují podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu o stanovení ochranných pásem na viditelných místech tabulemi s nápisem "ochranné pásmo x stupně vodního zdroje"; je-li vodohospodářským orgánem stanoven zákaz vstupu, pak i textem "nepovolaným vstup zakázán". Ochranné pásmo druhého stupně se v terénu označuje obvykle pouze v místech se zvýšeným nebezpečím znečištění vodního zdroje a v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi. Probíhá-li ochranné pásmo vodní hladinou nádrže, umístí se tabule na plovoucí zakotvené bóje.

§ 6

(1) Při rozhodování o stanovení nebo změně ochranných pásem vychází vodohospodářský orgán z návrhu, jehož součástí jsou podklady podle § 2, z vyhodnocení podmínek, které mohou ovlivnit vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, a z výsledků provedeného řízení.

(2) V řízení o stanovení či změně ochranných pásem vodohospodářský orgán posoudí činnosti, na které se vztahují zákazy podle § 19 odst. 4 zákona, vždy:

a) činnosti, při kterých dochází k výrobě, skladování či manipulaci s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod9) a látkami vykazujícími toxické, karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti,10) především s organohalogenovými, organofosforovými, organocínovými sloučeninami, rtutí a jejími sloučeninami, kadmiem a jeho sloučeninami, minerálními oleji a uhlovodíky, kyanidy, kovy a jejich sloučeninami, biocidy a jejich deriváty, statkovými hnojivy, látkami ovlivňujícími organoleptické vlastnosti vody, persistentními sloučeninami křemíku, neorganickými sloučeninami fosforu a elementárního fosforu, fluoridy, amoniakem a dusitany,

b) zásahy, jimiž se narušuje půdní vrstva a zmenšuje mocnost krycích vrstev, zemní práce porušující půdní pokryv, používání trhavin, těžbu, hornickou činnost a provozování zařízení, která mohou ovlivnit režim zvodnělých vrstev.

(3) V rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranných pásem vodohospodářský orgán vždy stanoví pro ochranné pásmo prvního, bude-li stanoveno též pro ochranné pásmo druhého stupně, podmínky k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje, sledování účinnosti stanoveného způsobu ochrany vodního zdroje, provedení potřebných technických úprav v ochranných pásmech a po projednání s dotčenými orgány státní správy i činnosti, na které se vztahují zákazy a omezení užívání nemovitostí ve smyslu § 19 odst. 4 zákona.

ČÁST DRUHÁ

SEZNAM VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

§ 7

Seznam vodárenských nádrží je uveden v příloze.


§ 8

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1999.


Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.


Příloha k vyhlášce č. 137/1999 Sb.

Seznam vodárenských nádrží

Poř. č.Název vodárenské nádržeVodní tokOkres
1.HamryChrudimkaChrudim
2.KřižanoviceChrudimkaChrudim
3.VrchliceVrchliceKutná Hora
4.Josefův DůlKameniceJablonec nad Nisou
5.SoušČerná DesnáJablonec nad Nisou
6.ŘímovMalšeČeské Budějovice, Český Krumlov
7.KarhovStudenský potokJindřichův Hradec
8.HusinecBlanicePrachatice
9.StavištěStavištěŽďár nad Sázavou
10.ŠvihovŽelivkaBenešov, Kutná Hora, Pelhřimov, Havlíčkův Brod
11.LučinaMžeTachov
12.Mariánské LázněÚšovický potokCheb
13.NýrskoÚhlavaKlatovy
14.ŽluticeStřelaKarlovy Vary
15.KlíčavaKlíčavaKladno, Rakovník
16.LázLitavkaPříbram
17.PilskáPilský potokPříbram
18.ObecniceObecnický potokPříbram
19.HorkaLibocký potokCheb, Sokolov
20.PodhoraTepláCheb, Karlovy Vary
21.StanoviceLomnický potokKarlovy Vary
22.KameničkaKameničkaChomutov
23.KřímovKřímovský potokChomutov
24.JirkovBílinaChomutov
25.JezeříVesnický potokChomutov, Most
26.JanovLoupniceMost
27.ChřibskáChřibská KameniceDěčín
28.PřísečnicePřísečniceChomutov
29.FlájeFlájský potokMost, Teplice
30.MyslivnyČernáKarlovy Vary
31.KružberkMoraviceOpava
32.ŠanceOstraviceFrýdek-Místek
33.MorávkaMorávkaFrýdek-Místek
34.KarolinkaStanovniceVsetín
35.OpatoviceMalá HanáVyškov
36.FryštákFryštácký potokZlín
37.SlušoviceDřevniceZlín
38.BojkoviceKolelačský potokUherské Hradiště, Zlín
39.LudkoviceLudkovický potokZlín
40.Nová ŘíšeŘečiceJihlava
41.LandštejnPstruhovecJindřichův Hradec
42.ZnojmoDyjeZnojmo
43.Vír ISvratkaŽďár nad Sázavou
44.BoskoviceBěláBlansko
45.HubenovMaršovský potokJihlava
46.MostištěOslavaŽďár nad Sázavou
47.KoryčanyKyjovkaKroměříž

Poznámky pod čarou

1) ČSN 7572 14 Jakost vod - surová voda pro úpravu na pitnou vodu.

2) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb.
Vyhláška č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.

3) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb. a zákona č. 123/1998 Sb.

4) § 18 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

5) § 17 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

6) § 40 odst. 3 zákona č. 138/1973 Sb.

7) Například vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 544/1992 Sb.

8) § 5 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

9) Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.

10) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.

Přesunout nahoru