PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Zákon č. 49/1997 Sb.Zákon o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Částka 17/1997
Platnost od 28.03.1997
Účinnost od 01.04.1997
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

49

ZÁKON

ze dne 6. března 1997

o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a) a upravuje ve věcech civilního letectví

a) podmínky stavby a provozování letadla,

b) podmínky zřizování, provozování a osvědčování způsobilosti letišť,

c) podmínky pro letecké stavby,

d) podmínky pro činnost leteckého personálu,

e) podmínky využívání vzdušného prostoru,

f) podmínky poskytování leteckých služeb,

g) podmínky provozování leteckých činností,

h) rozsah a podmínky ochrany letectví,

i) podmínky užívání sportovního létajícího zařízení,

j) rozsah a podmínky výkonu státní správy.

(2) Tento zákon se vztahuje ve vymezeném rozsahu na vojenské letectví ve věcech leteckého personálu, vojenských letišť a leteckých staveb, užívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb a provozování leteckých činností.

§ 2

Základní pojmy

(1) Civilním letectvím se rozumí letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované letadly státní příslušnosti České republiky v cizině pro civilní účely a provozování civilních letišť a poskytování leteckých služeb na území České republiky.

(2) Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu. Pro účely tohoto zákona se nepovažuje za letadlo model letadla, jehož maximální vzletová hmotnost nepřesahuje 20 kg.

(3) Výrobkem letecké techniky (dále jen "výrobek") se ve smyslu tohoto zákona rozumí letadlo, motor nebo vrtule.

(4) Letadlovými částmi a zařízeními se rozumí jakýkoli přístroj, vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně komunikačního vybavení, které je využíváno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu a je vestavěné v letadle nebo k němu upevněné. Zahrnuje části draku, motoru nebo vrtule.

(5) Leteckým pozemním zařízením se rozumí technické zařízení, které je umístěné na zemi a slouží k zajištění leteckého provozu.

(6) Vzdušným prostorem České republiky je prostor nad územím České republiky do výšky, kterou lze využít pro letecký provoz.

(7) Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím.

(8) Letištním pozemkem je jakýkoli pozemek, na němž se nachází letiště, nebo jeho část.

(9) Událostí se rozumí přerušení, závada, porucha nebo jiná mimořádná okolnost, která ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit bezpečnost letu, a která současně nemá za následek leteckou nehodu nebo vážný incident.

(10) Obchodní leteckou dopravou se rozumí doprava osob, zvířat, zavazadel, pošty nebo jiného nákladu letadlem za úplatu.

(11) Leteckým dopravcem se rozumí osoba oprávněná provozovat obchodní leteckou dopravu na základě licence nebo jiného obdobného oprávnění.

(12) Tuzemským leteckým dopravcem se rozumí letecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravy vydané příslušným správním orgánem České republiky.

(13) Leteckým dopravcem jiného členského státu se rozumí letecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravy vydané příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace.

(14) Leteckým dopravcem ze třetí země se rozumí letecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravy nebo obdobného dokladu vydaného příslušným orgánem státu, který není členským státem Evropské unie, státem tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarskou konfederací.

(15) Sérií nepravidelných letů se rozumí uskutečnění více než 3 letů v průběhu 2 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

§ 3

Zřízení Úřadu pro civilní letectví

(1) Zřizuje se správní úřad Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze (dále jen "Úřad") pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví. Úřad je podřízen Ministerstvu dopravy.

(2) V čele Úřadu je ředitel, jehož výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.

(3) Úřad spolupracuje s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (dále jen "Agentura") na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství1c). Rozsah a podmínky spolupráce jsou dále upraveny smlouvou uzavřenou mezi Úřadem a Agenturou.

(4) Provádí-li Úřad činnosti pro Agenturu, je povinen zřídit pro výnosy z těchto činností zvláštní účet a vést oddělené účtování nákladů a výnosů. Prostředky účtu je Úřad oprávněn použít jen na zvýšení kvalifikace svých zaměstnanců, nákup technických zařízení a financování dalších potřeb nezbytných pro výkon činností pro Agenturu. Nevyčerpané prostředky účtu v kalendářním roce jsou příjmem státního rozpočtu. Výkaz o hospodaření s účtem za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) do 6 měsíců od konce příslušného kalendářního roku.

(5) Úřad plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1e).

(6) Úřad může svým rozhodnutím pověřit plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo vhodnosti použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení letového provozu právnickou osobu, která splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie1f). Úřad pověření odejme za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1f).

(7) Úřad dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1g) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností.

(8) Úřad dohlíží na plnění povinností

a) provozovatele letiště a leteckého dopravce týkajících se dodržování práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1h),

b) leteckého dopravce týkajících se informování cestujících v letecké dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1i).

(9) Týkají-li se povinnosti stanovené v odstavci 8 písm. a) a b) provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury, dohlíží na jejich plnění obecní živnostenský úřad.

(10) Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění závazku vyplývajícího z přímo použitelného předpisu Evropské unie, Úřad může do doby schválení jeho organizační struktury nebo její změny podle zákona o státní službě prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí, pokud by tím došlo ke skončení služebního poměru.

ČÁST DRUHÁ

LETECKÝ REJSTŘÍK, ZPŮSOBILOST VÝROBKŮ, LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ K POUŽITÍ V CIVILNÍM LETECTVÍ

HLAVA I

LETECKÝ REJSTŘÍK

§ 4

Letecký rejstřík

(1) Letecký rejstřík České republiky (dále jen "letecký rejstřík") je evidencí letadel, s výjimkou sportovních létajících zařízení, jejichž provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice. Letecký rejstřík je veden Úřadem.

(2) Letecký rejstřík je veřejně přístupný seznam. Každý je oprávněn do leteckého rejstříku nahlížet a požadovat od Úřadu opis nebo výpis zapsaných údajů nebo potvrzení, že údaj v leteckém rejstříku zapsán není. Do leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o letadle:

a) údaje o jeho vlastníku, a to

1. jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo

2. obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu,

b) údaje o jeho provozovateli, a to

1. jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo

2. obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu,

c) poznávací značka,

d) typ a výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje stanovené prováděcím právním předpisem,

e) zřízení zástavního práva k letadlu, leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízením,

f) letadlová adresa, byla-li přidělena,

g) datum zápisu a výmazu z leteckého rejstříku.

(3) Do leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo, které není zapsáno v leteckém rejstříku jiného státu.

(4) Úřad může na základě žádosti přidělit poznávací značku předběžně před zápisem letadla do leteckého rejstříku. Rozhodnutí o předběžném přidělení poznávací značky pozbývá platnosti uplynutím 6 měsíců od nabytí právní moci. Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Zápisem do leteckého rejstříku získává letadlo státní příslušnost České republiky.

(6) Úřad přidělí letadlu při zápisu do leteckého rejstříku poznávací značku a vydá osvědčení o zápisu letadla. Osvědčení o zápisu letadla osvědčuje vlastnictví k letadlu.

§ 5

(1) Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku podává vlastník nebo provozovatel letadla.

(2) Náležitosti žádosti o zápis letadla do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 5a

(1) Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu podává vlastník letadla spolu se zástavním věřitelem.

(2) Náležitosti žádosti o zápis zástavního práva do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis zástavního práva do leteckého rejstříku, Úřad provede zápis a vyrozumí o tom žadatele a zástavce.

(4) Smluvní zástavní právo k letadlu vzniká dnem zápisu zástavního práva do leteckého rejstříku podle pořadí došlých žádostí. Smluvní zástavní práva zapsaná v leteckém rejstříku před účinností tohoto zákona, pokud nadále trvají, se považují za zástavní práva vzniklá dnem, kdy byla zapsána do leteckého rejstříku.

(5) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis zástavního práva k letadlu do leteckého rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

§ 5b

(1) Smlouvy o převodu vlastnického práva k letadlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zástavního práva k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do leteckého rejstříku.

(2) K převodu vlastnictví zastaveného letadla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.

(3) Zástavní věřitel, jehož zástavní právo je zapsáno v leteckém rejstříku, je při výkonu rozhodnutí oprávněn domáhat se přednostního uspokojení z prodeje letadla před jiným zástavním věřitelem, nejde-li o věřitele, jehož zástavní právo bylo v leteckém rejstříku zapsáno dříve, jakož i věřitelem, který má k letadlu právo zadržovací.

§ 6

(1) Provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel a osoby, jichž se zápis v leteckém rejstříku týká jsou povinni neprodleně ohlásit a doložit Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, a jedná-li se o právnickou osobu, přidělené identifikační číslo osoby, pokud nebylo obsaženo v žádosti o zapsání letadla do leteckého rejstříku.

(2) Výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provede Úřad na žádost provozovatele nebo vlastníka zapsaného letadla nebo z vlastního podnětu, pokud zjistí, že došlo ke změně nebo zániku podmínek stanovených pro zápis letadla do leteckého rejstříku. Není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, lze výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provést jen se souhlasem vlastníka letadla. Nejde-li o prodej letadla při výkonu rozhodnutí, může Úřad provést výmaz letadla z leteckého rejstříku pouze v případě, že s výmazem vyslovili souhlas všichni držitelé práv vztahujících se k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku. O provedeném výmazu zápisu letadla vyrozumí Úřad provozovatele letadla, a není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, i vlastníka.

§ 6a

Výmaz zápisu zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku provede Úřad na žádost zástavního věřitele nebo z vlastního podnětu na základě dokladu prokazujícího zánik zástavního práva. O provedeném výmazu zápisu zástavního práva vyrozumí Úřad vlastníka letadla, zástavce, není-li současně vlastníkem letadla, a zástavního věřitele.

§ 6b

(1) Na vznik zástavních práv k leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízením a na zápis těchto práv do leteckého rejstříku, jakož i na jejich výmaz z leteckého rejstříku, se vztahují ustanovení § 5a a 6a obdobně.

(2) Vlastník leteckých motorů a vrtulí, náhradních dílů k letadlu, letadlových částí a zařízení, na kterých vázne zástavní právo zapsané v leteckém rejstříku, musí zajistit jejich

a) umístění ve skladu odděleně od jiných náhradních dílů,

b) opatření viditelným označením o existenci zástavního práva s uvedením jména, obchodní firmy nebo názvu zástavního věřitele a leteckého rejstříku, v němž je zástavní právo zapsáno.

HLAVA II

SCHVÁLENÍ TYPU VÝROBKU, ZPŮSOBILOSTI LETADLA K LÉTÁNÍ A ZPŮSOBILOSTI LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ A LETECKÝCH POZEMNÍCH ZAŘÍZENÍ

§ 7

Schválení typu výrobku

(1) Typ výrobku schvaluje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu výrobku. Účastníkem řízení o schválení typu výrobku je pouze žadatel.

(2) Úřad pro účely schvalování typu výrobku stanoví nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce od doručení žádosti

a) po vyjádření žadatele předpisy určené pro schvalování typu mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (dále jen "předpisová základna"), na základě kterých bude typ výrobku schvalován,

b) lhůtu, do které lze pro schválení typu výrobku vycházet ze stanovené předpisové základny.

(3) V průběhu schvalování typu výrobku může Úřad od žadatele o schválení typu požadovat předložení podkladů potřebných pro schválení typu.

(4) Úřad schválí typ výrobku na základě výsledků posouzení a ověření shody vlastností výrobku s požadavky stanovenými na bezpečnost letadla a jeho součástí a ekologii provozu letadla předpisovou základnou (dále jen "posouzení a ověření shody vlastností"), které doloží žadatel o schválení typu. Úřad při schvalování typu výrobku postupuje podle stanovené předpisové základny. Posouzení a ověření shody vlastností zajistí žadatel na svůj náklad u Úřadu. Úřad může posouzením a ověřením shody vlastností pověřit právnickou osobu.

(5) Úřad vydá rozhodnutí o schválení typu výrobku nejpozději do 3 let od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech do 5 let.

(6) Výrobce je povinen vyrábět výrobky podle typu schváleného nebo uznaného Úřadem a prokázat shodu výrobku se schváleným nebo uznaným typem.

(7) Výrobce je povinen sledovat jím vyrobený výrobek v provozu a na základě analýz poruch výrobku vydávat opatření pro udržení nebo obnovení letové způsobilosti letadla.

(8) Náležitosti žádosti o schválení typu výrobku, doklady, které je nutno k žádosti doložit, způsob schvalování typu výrobku stanoví prováděcí předpis.

§ 8

Způsobilost letadla

(1) O způsobilosti letadla k létání (dále jen "letová způsobilost") rozhoduje Úřad na základě žádosti

a) výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem, jedná-li se o nově vyrobené letadlo,

b) provozovatele, jedná-li se o letadlo již provozované.

O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti.

(2) Podmínkou schválení letové způsobilosti Úřadem je shoda letadla se schváleným typem a ověření jeho letové způsobilosti. Ověřování letové způsobilosti zajišťuje žadatel na svůj náklad. Posuzováním a ověřováním letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou nebo fyzickou osobu.

(3) Prováděcí předpis stanoví podmínky letové způsobilosti jednotlivých druhů letadel z hlediska jejich konstrukce, technických parametrů a jejich využívání.

§ 9

Způsobilost individuálně vyrobeného výrobku

O schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného výrobku rozhoduje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení. O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti. Úřad vydá osvědčení letové způsobilosti, pokud jsou splněny požadavky stanovené prováděcím předpisem na bezpečnost výrobku a ekologii provozu letadla.

§ 10

Kontroly letové způsobilosti

(1) Letadla evidovaná v leteckém rejstříku podléhají kontrolám letové způsobilosti, které zajišťuje na svůj náklad provozovatel letadla u Úřadu. Kontrolami letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou osobu.

(2) Zjistí-li Úřad při kontrole, že letadlo nesplňuje podmínky letové způsobilosti, zadrží osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti.

(3) V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti letadla rozhodne Úřad o letové nezpůsobilosti letadla a odejme osvědčení letové způsobilosti.

(4) Rozsah a způsob provádění kontrol letové způsobilosti v provozu stanoví prováděcí předpis.

§ 11

Provoz zahraničního letadla

Letadlo, které je evidováno v leteckém rejstříku jiného státu, jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, může být provozováno ve vzdušném prostoru České republiky, byl-li schválen typ letadla a jeho letová způsobilost jiným státem a uzná-li, na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie1c), osvědčení o schválení typu letadla a osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem Úřad za platné.

§ 12

(1) Ve vzdušném prostoru České republiky je zakázáno provozovat letadlo,

a) které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo pro které nebylo uznáno osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem za platné Úřadem,

b) pro které nebylo vydáno osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku nebo leteckého rejstříku jiného státu,

c) jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti létání a ochrany životního prostředí stanoveným prováděcím předpisem.

(2) Provozovatel letadla je povinen

a) udržovat letovou způsobilost letadla,

b) zajistit u jím provozovaného letadla přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti podle požadavku stanoveného v prováděcím předpise,

c) poskytovat na žádost výrobci letadla jednou za kalendářní rok seznam závad týkajících se technického stavu letadla,

d) mít po celou dobu provozování letadla sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla a zaplaceno pojistné,

e) vést záznamy o provozu letadla.

(3) Způsob vedení záznamů o provozu letadla stanoví prováděcí předpis.

§ 12a

(1) Úřad shromažďuje a zpracovává veškeré pro bezpečnost létání významné údaje o technickém a provozním stavu letadel (dále jen "technický stav letadel") přistávajících na území České republiky a evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenž není členským státem Evropské unie.

(2) Údaji podle odstavce 1 se rozumí zejména údaje

a) ze záznamů o provozu letadla,

b) ze zpráv pilotů,

c) získané právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna provádět údržbu a opravy výrobků, letadlových částí a zařízení podle § 17,

d) získané při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů,

e) získané od fyzických a právnických osob nebo od správních orgánů,

f) o zákazu letu uloženém po kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 6,

g) o opatřeních uložených provozovateli letadla nebo přijatých provozovatelem letadla, směřujících k odstranění závad technického stavu letadla zjištěných při kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 6,

h) o opětovném zjištění závad technického stavu letadla,

i) o výměně informací s příslušným orgánem státu, na jehož území má provozovatel letadla sídlo nebo místo podnikání.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1j), a na letadla, která neslouží obchodní letecké dopravě a jejichž maximální vzletová hmotnost je nižší než 5 700 kg.

(4) Každý, kdo má k dispozici údaje podle odstavce 1, je povinen je na žádost předat Úřadu. Úřad stanoví k předání údajů přiměřenou lhůtu.

(5) Na základě údajů podle odstavce 1 zpracuje Úřad bez zbytečného odkladu zprávu, kterou neprodleně předá Evropské komisi a na žádost příslušným orgánům členských států Evropské unie a Agentuře. Jestliže tyto údaje vedou k podezření z ohrožení bezpečnosti létání, předá Úřad zprávu neprodleně všem příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi.

(6) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se technického stavu letadel poskytnutých příslušnými orgány členských států Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při zajišťování bezpečnosti létání.

(7) Vzor zprávy podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 13

(1) Posuzování a ověřování shody vlastností výrobku, posuzování a ověřování letové způsobilosti a kontroly letové způsobilosti může provádět pro potřeby Úřadu právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem.

(2) Posuzováním a ověřováním shody vlastností výrobku, posuzováním a ověřováním letové způsobilosti a kontrolou letové způsobilosti se rozumí práce, kterými se zjišťují, ověřují nebo prokazují vlastnosti letadla nebo jeho součástí pro účely

a) schválení typu výrobku,

b) schválení individuálně vyrobeného letadla nebo jeho součástí,

c) schválení letové způsobilosti,

d) kontroly letové způsobilosti.

(3) Posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, zástavbě a provozu může pro potřeby Úřadu provádět právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem.

§ 14

(1) Úřad může pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která

a) je technicky a stavebně vybavena k posuzování a ověřování shody vlastností nebo k posuzování a ověřování letové způsobilosti výrobků nebo ke kontrole letové způsobilosti výrobků, nebo k posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, instalaci a provozu,

b) zajistí, aby činnosti podle písmene a) prováděly fyzické osoby odborně způsobilé, které mají povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech a obchodní tajemství.

(2) Úřad kontroluje, zda pověřená právnická nebo fyzická osoba dodržuje požadavky, za kterých jí bylo uděleno pověření. Při nesplnění požadavků Úřad pozastaví nebo odejme právnické nebo fyzické osobě pověření.

§ 15

Zkušební létání

(1) Prototyp letadla, letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení letové způsobilosti, nebo letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, nebo letadlo, které pozbylo letovou způsobilost, může být použito ke zkušebnímu létání jen na základě souhlasu Úřadu.

(2) Úřad udělí souhlas ke zkušebnímu létání po ověření podmínek stanovených prováděcím předpisem pro zkušební létání.

§ 16

Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení

(1) Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení určené prováděcím předpisem mohou být použity v civilním letectví, jen pokud byla schválena nebo uznána jejich způsobilost k použití v civilním letectví Úřadem. Náklady spojené s vydáním osvědčení o způsobilosti letadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízení hradí žadatel.

(2) Náležitosti žádosti o schválení způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení k použití v civilním letectví a technické podmínky letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení stanoví prováděcí předpis.

§ 17

(1) Vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení určených prováděcím právním předpisem může provádět právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění vydané Úřadem nebo Agenturou nebo jiným členským státem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1k) nebo uznané podle zvláštního právního předpisu1j).

(2) Úřad udělí oprávnění podle odstavce 1 právnické nebo fyzické osobě, která splňuje tyto požadavky:

a) má technické vybavení k vývoji, projektování, výrobě, instalaci, opravě, zkoušení nebo údržbě výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení,

b) zajistí, aby vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení prováděly odborně způsobilé fyzické osoby.

(3) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění na vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, podmínky pro udělení oprávnění a odborné znalosti fyzických osob, které provádějí vývoj, projektování, výrobu, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a pozemních leteckých zařízení, stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA III

SPRÁVA LETADLOVÝCH ADRES

§ 17a

(1) Letadlová adresa je elektronický identifikační kód, určený k mezinárodní identifikaci letadel, sportovních létajících zařízení (§ 81) a dalších zařízení stanovených prováděcím právním předpisem (dále jen "kódované zařízení") pro potřeby civilního a vojenského letectví.

(2) Ministerstvo dopravy vykonává správu letadlových adres přidělených České republice mezinárodní organizací na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1j). Správou letadlových adres se rozumí sestavování plánu rozdělování letadlových adres (dále jen "plán") a kontrola účelného využívání takto rozdělených adres. Části plánu týkající se letadel a kódovaných zařízení užívaných pro vojenské účely sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem obrany. Části plánu týkající se letadel provozovaných Policií České republiky (dále jen „policejní letadla“) sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem vnitra.

(3) Ministerstvo dopravy v plánu určí množství letadlových adres pro potřeby civilních letadel, vojenských letadel, policejních letadel, celních letadel, sportovních létajících zařízení a kódovaných zařízení.

§ 17b

(1) Úřad rozhoduje o přidělení letadlových adres na základě žádosti

a) provozovatele letadla,

b) uživatele sportovního létajícího zařízení, nebo

c) provozovatele kódovaného zařízení.

(2) Podmínkou vydání rozhodnutí o přidělení letadlové adresy je volná kapacita letadlových adres podle plánu, přidělení poznávací značky nebo zápis sportovního létajícího zařízení v rejstříku sportovních létajících zařízení podle § 84b anebo prokázání účelnosti přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení.

(3) Přidělena může být pouze jedna letadlová adresa, a to vždy jen pro jedno letadlo, sportovní létající zařízení nebo kódované zařízení.

(4) Pro potřeby vojenského letectví přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo obrany. Ministerstvo obrany oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem obrany platí obdobně ustanovení § 17b a 17c.

(5) Pro potřeby létání policejních letadel přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem vnitra platí obdobně ustanovení odstavců 1 až 4 a § 17c.

(6) Náležitosti žádosti o přidělení letadlové adresy a seznam dokladů, kterými musí být žádost doložena, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17c

(1) Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení je povinen užívat letadlovou adresu v souladu s rozhodnutím o jejím přidělení. Úřad kontroluje užívání jím přidělených letadlových adres.

(2) Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení jsou povinni neprodleně písemně ohlásit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých byla letadlová adresa přidělena.

(3) Úřad letadlovou adresu odejme

a) při výmazu letadla z leteckého rejstříku,

b) při výmazu sportovního létajícího zařízení z evidence podle § 84b, anebo

c) pokud již není dána účelnost přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení.

§ 17d

(1) Úřad vede seznam všech letadlových adres přidělených podle plánu. Tento seznam Úřad vede v písemné a v elektronické podobě.

(2) Úřad zpřístupní údaje ze seznamu přidělených letadlových adres Ministerstvu dopravy, osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb (§ 46) a osobě pověřené podle § 82 odst. 1 vedením evidence sportovních létajících zařízení.

(3) Úřad poskytne údaje ze seznamu přidělených letadlových adres osobě, která prokáže právní zájem.

(4) Náležitosti a způsob vedení seznamu přidělených letadlových adres stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST TŘETÍ

LETECKÝ PERSONÁL

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ O LETECKÉM PERSONÁLU

§ 18

(1) Fyzické osoby, které vykonávají činnosti k zajištění bezpečného a plynulého leteckého provozu, jsou leteckým personálem. Fyzické osoby, které se účastní letu na palubě letadla a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provedení letu nebo činnosti související s udržováním jejich kvalifikace nebo činnosti za účelem kontroly letu nebo letové způsobilosti, jsou posádkou letadla.

(2) Leteckým personálem jsou

a) výkonní letci,

b) obsluhující personál,

c) pozemní letecký personál.

(3) Činnosti leteckého personálu mohou vykonávat osoby, které jsou odborně a zdravotně způsobilé a které mají platný průkaz způsobilosti k výkonu příslušné činnosti. Činnosti palubních průvodčích mohou vykonávat osoby, o nichž to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, přičemž průkaz způsobilosti se k výkonu těchto činností nevydává.

(4) Úřad vede evidenci leteckého personálu. Toto ustanovení neplatí pro palubní průvodčí.

§ 19

Průkaz způsobilosti leteckého personálu

(1) Průkaz způsobilosti vydává a platnost průkazu způsobilosti vydaného jiným státem uznává Úřad.

(2) Průkaz způsobilosti vydá Úřad žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání příslušné činnosti leteckého personálu zkouškou a zdravotní způsobilost.

(3) Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu v případě, že při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu. Podle výsledků ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti může Úřad činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn, omezit nebo zakázat. V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme.

(4) Člen leteckého personálu, který je držitelem průkazu způsobilosti, nesmí vykonávat činnost, k níž jej průkaz způsobilosti opravňuje, pokud si je vědom nemoci nebo takové změny zdravotního stavu, která omezuje nebo vylučuje výkon této činnosti.

§ 20

Odborná způsobilost leteckého personálu

(1) Zkoušku může vykonat žadatel, který dosáhl potřebnou kvalifikaci.

(2) Žadatel o výkon činnosti člena leteckého personálu musí před zkouškou absolvovat předepsanou výuku a výcvik. Součástí odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu způsobilosti řídícího letového provozu je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu16) znalost českého jazyka.

(3) Podrobnosti o kategorizaci členů leteckého personálu, potřebné kvalifikaci, rozsah odborných znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob a rozsah provádění výuky a výcviku, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů způsobilosti a podmínky pro možnost prodlužovat dobu platnosti průkazů stanoví prováděcí předpis.

§ 22

Zdravotní způsobilost leteckého personálu

(1) Žadatel o vykonávání činnosti člena leteckého personálu nebo držitel průkazu způsobilosti žádající o prodloužení platnosti průkazu způsobilosti musí doložit, že je zdravotně způsobilý.

(2) Lékařský posudek1n) o zdravotní způsobilosti vydává na základě lékařské prohlídky podle zvláštního právního předpisu

a) určený poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného Úřadem,

b) poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného Úřadem.

(3) Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí lékař pověřený Úřadem, pokud tento zákon nebo na něj navazující prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví, že je posuzujícím lékařem lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství. Náklady spojené s posouzením zdravotní způsobilosti a vydáním lékařského posudku podle odstavce 2 hradí zaměstnavatel v tom rozsahu, v jakém nejsou kryty z veřejného zdravotního pojištění.

(4) Úřad určuje poskytovatele zdravotních služeb na základě jeho písemné žádosti a po prokázání způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního zákona15) jeho lékařů a po dohodě s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví a pověřuje lékaře uvedeného v odstavci 3 na základě jeho písemné žádosti a po prokázání jeho způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního zákona15).

(5) Provozovatel letecké činnosti je povinen zajistit pro zaměstnance vykonávající činnosti leteckého personálu pracovnělékařské služby u poskytovatele těchto služeb1n), jehož lékaři mají znalosti leteckého lékařství.

(6) Zjistí-li posuzující lékař u držitele průkazu způsobilosti člena leteckého personálu takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu nebo ztrátu jeho zdravotní způsobilosti k držení průkazu způsobilosti, je poskytovatel zdravotních služeb povinen vydat nový posudek o zdravotní způsobilosti a zaslat jej Úřadu.

(7) Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti leteckého personálu nesmí být starší než tři měsíce od data jeho vydání.

(8) Druhy vyšetření, podrobnosti o zdravotní způsobilosti leteckého personálu, podrobnosti o pověřování právnické osoby k posuzování znalosti leteckého lékařství a lhůty k prokazování znalosti leteckého lékařství stanoví prováděcí předpis.

HLAVA II

PRAVIDLA PRO SLUŽBU A ODPOČINEK ČLENŮ POSÁDEK LETADEL

§ 22a

(1) Ministerstvo dopravy stanoví k zajištění bezpečnosti civilního letového provozu prováděcím právním předpisem pravidla pro určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen "bezpečnostní letová norma").

(2) Tuzemští letečtí dopravci a provozovatelé leteckých prací stanoví v souladu s bezpečnostní letovou normou způsob určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen "bezpečnostní letová norma provozovatele").

(3) O schválení bezpečnostní letové normy provozovatele, včetně jejích případných změn, před nabytím jejich účinnosti rozhoduje Úřad na žádost tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací. Před schválením bezpečnostní letové normy provozovatele prověří Úřad vnitřní systém kontroly tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací k zajištění jejího dodržování. V případě zjištění závažných nedostatků vnitřního systému kontroly Úřad zamítne žádost tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele.

(4) V případě zamítnutí žádosti tuzemského leteckého dopravce o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí osvědčení leteckého provozovatele. V případě zamítnutí žádosti provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí povolení k provozování leteckých prací.

(5) Úřad může schválit na základě odůvodněné žádosti tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací výjimku z bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let.

§ 22b

Tuzemský letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací je povinen

a) zajistit dodržování limitů stanovených v souladu s bezpečnostní letovou normou,

b) po dobu nejméně 15 měsíců uchovávat záznamy o době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a době odpočinku a jejím zkrácení,

c) do 28 dnů od okamžiku prodloužení maximální doby letové služby o více než 1 hodinu nebo zkrácení doby odpočinku o více než 1 hodinu předložit Úřadu kopii záznamu o těchto skutečnostech s odůvodněním.

§ 22c

(1) Člen posádky letadla je povinen

a) dodržovat bezpečnostní letovou normu provozovatele,

b) vést záznamy o jím vykonané době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a o době odpočinku a jejím zkrácení,

c) předkládat tuzemskému leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznamy podle písmene b) před každým výkonem letové služby, vykonává-li činnost člena posádky letadla pro více leteckých dopravců nebo provozovatelů leteckých prací.

(2) Člen posádky letadla nesmí vykonávat letovou službu, je-li si vědom, že vlivem jeho únavy nebo aktuálního zdravotního stavu by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti letového provozu.

(3) Velitel letadla je povinen předložit po ukončení letu tuzemskému leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznam o prodloužení doby letové služby nebo zkrácení doby odpočinku.

HLAVA III

VOJENSKÝ LETECKÝ PERSONÁL

§ 23

Ustanovení této části zákona se vztahují i na vojenský letecký personál s výjimkou ustanovení § 22a, 22b a 22c. Ve věcech vojenského leteckého personálu vykonává působnost Úřadu Ministerstvo obrany.

ČÁST ČTVRTÁ

LETIŠTĚ A LETECKÉ STAVBY

HLAVA I

DRUHY LETIŠŤ

Druhy letišť

§ 24

(1) Letiště se rozdělují

a) podle vybavení, provozních podmínek a základního určení na letiště

1. vnitrostátní, jimiž jsou letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů, při nichž není překročena státní hranice České republiky, a letů, při nichž není překročena vnější hranice1n) (dále jen „vnitřní lety“),

2. mezinárodní, jimiž jsou celní letiště určená a vybavená k uskutečňování jak vnitrostátních a vnitřních letů, tak i letů, při nichž je překročena vnější hranice podle jiného právního předpisu1n).

b) podle okruhu uživatelů a charakteru letiště na letiště

1. civilní, jimiž jsou letiště pro potřeby civilní letecké dopravy; rozumí se jimi letiště veřejná, jimiž jsou letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla, a letiště neveřejná, jimiž jsou letiště přijímající na základě předchozí dohody provozovatele nebo velitele letadla s provozovatelem neveřejného letiště a v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla a letadla uživatelů letiště stanovených Úřadem na návrh jeho provozovatele,

2. vojenská, jimiž jsou letiště pro potřeby ozbrojených sil České republiky a jiných oprávněných uživatelů pověřených Ministerstvem obrany.

(2) Na využívání vojenského letiště i pro civilní letecký provoz se použije tento zákon.

§ 25

(1) O stanovení druhu letiště a o jeho změně rozhoduje Úřad na základě žádosti provozovatele letiště po posouzení technických a provozních podmínek stanovených pro požadovaný druh letiště. Rozhodnutí Úřadu, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je podkladem pro stanovení průběhu hranice celního pohraničního pásma okolo celního letiště podle zvláštního předpisu.2)

(2) Při vydávání rozhodnutí podle odstavce 1, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je Úřad vázán stanoviskem Ministerstva vnitra vydaným podle zvláštního právního předpisu1m). Obdrží-li Úřad stanovisko Ministerstva vnitra o neplnění bezpečnostních podmínek mezinárodního letiště podle zvláštního právního předpisu1m), zahájí řízení o změně druhu letiště.

(3) Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť a podrobnosti o obsahu žádosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.

(4) Na veřejných mezinárodních letištích zajistí orgány veterinární správy veterinární kontrolu na pohraniční veterinární stanici, pokud ji schválí příslušný orgán Evropské unie.

HLAVA II

PROVOZOVÁNÍ LETIŠTĚ

§ 25a

Evidence letišť

(1) Úřad vede evidenci letišť, kterou zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad zapíše letiště do evidence letišť do tří dnů po právní moci rozhodnutí, kterým byl stanoven druh letiště.

(2) Do evidence letišť se zapisují tyto údaje o letišti:

a) označení letiště,

b) provozovatel letiště a jeho odpovědný zástupce, byl-li ustanoven,

c) druh letiště,

d) letištní pozemky,

e) údaj o tom, zda k letištním pozemkům bylo zřízeno věcné břemeno,

f) datum zápisu a výmazu letiště z evidence letišť.

(3) Úřad vymaže letiště z evidence letišť, dojde-li k jeho zániku.

§ 25b

Povinnosti vlastníka letiště

(1) Vlastník letiště je povinen zajistit provozování letiště.

(2) Nemůže-li vlastník letiště zajistit provozování letiště, je povinen nabídnout letiště k zajištění jeho provozování státu. Písemnou nabídku podává vlastník letiště Ministerstvu dopravy ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti podle věty první dozvěděl, nejpozději však do 60 dnů před ukončením provozování letiště, není-li současně provozovatelem letiště.

(3) Vyžaduje-li to veřejný zájem, Ministerstvo dopravy zajistí provozování letiště na základě písemné smlouvy uzavřené s vlastníkem letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele.

Provozování letiště

§ 26

(1) Provozováním letiště se rozumí činnosti, kterými se zajišťuje

a) možnost pro přistávání a vzlety letadel a pohyb letadel s tím související,

b) ochrana a ošetřování letadel,

c) uskutečňování leteckých činností,

d) pořádek, bezpečnost, záchranná a hasičská služba na letišti,

e) ochrana před protiprávními činy ohrožujícími bezpečnost civilního letectví,

f) údržba a rozvoj letiště,

podle podmínek stanovených pro provozování letiště.

(2) Technické a provozní podmínky pro provozování letiště stanoví prováděcí předpis.

§ 27

(1) Provozovat letiště může právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice na základě povolení. Povolení provozovat letiště může vydat Úřad na základě písemné žádosti.

(2) Povolení může být vydáno za podmínky, že

a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý,

b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti.

(3) Povolení provozovat letiště Úřad vydá přednostně žadateli, který prokáže, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních pozemků. Původní provozovatel letiště má vůči žadateli podle věty první nárok na náhradu. Výše náhrady se stanoví zejména s ohledem na výši a trvání investic účelně vynaložených v souvislosti s letištěm.

§ 28

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním letiště, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze provozování letiště a osobě žadatele o vydání povolení je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování letiště, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 27 odst. 2 písm. a) a b) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 29

Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání nebo dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v magisterském studijním programu v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o nejméně pětileté odborné praxi v řídící činnosti v oboru civilního letectví.

§ 30

Žádost o povolení provozovat letiště

(1) Žádost o povolení provozovat letiště musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní firmu nebo název a rodné číslo fyzické osoby,

b) označení vlastníka letiště, není-li budoucí provozovatel současně vlastníkem letiště, způsobem uvedeným v písmenu a).

(2) Žádost o povolení provozovat letiště musí být doložena

a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,

b) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost,

c) dokladem, který osvědčuje, že žadatel je vlastníkem letiště nebo že má jiný právní vztah k letišti, a dokladem osvědčujícím souhlas vlastníka letiště s provozováním letiště, není-li vlastník současně provozovatelem letiště.

§ 30a

Věcné břemeno provozování letiště

(1) Soud na základě návrhu provozovatele letiště, které existuje ke dni 31. prosince 2009, rozhodne o zřízení věcného břemene pro provozování letiště k letištnímu pozemku, na němž se nachází letiště, nebo jeho část, které existují ke dni 31. prosince 2009, za účelem provozování letiště. Zřízení věcného břemene provozování letiště je přípustné jen tehdy, převažuje-li veřejný zájem na jeho zřízení nad zachováním dosavadních práv vlastníka letištního pozemku a nepodařilo-li se provozovateli letiště právo k letištnímu pozemku získat dohodou.

(2) Za zřízení věcného břemene provozování letiště náleží vlastníku pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, ze strany provozovatele letiště náhrada. Náhradu za zřízení věcného břemene provozování letiště soud určí jako roční plnění, a to ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno. Náhrada je splatná nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku, není-li v rozhodnutí o zřízení věcného břemene stanoveno jinak. Vlastník pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, a provozovatel letiště si mohou písemně sjednat jinou výši ročního plnění a jeho dřívější splatnost. Soud na žádost provozovatele letiště nebo vlastníka pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, rozhodne o změně výše náhrady, pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž byla výše náhrady určena nebo sjednána.

(3) Soud rozhodne o zrušení věcného břemene

a) na návrh provozovatele letiště,

b) není-li letiště po dobu jednoho roku provozováno,

c) zanikne-li letiště.

(4) Věcné břemeno dále zanikne, nezaplatil-li provozovatel letiště náhradu do 90 dnů ode dne splatnosti ročního plnění.

(5) Postačuje-li pro splnění účelu zřízení věcného břemene zřídit věcné břemeno k části letištního pozemku, rozhodne soud o zřízení věcného břemene pouze k této části pozemku, kterou určí na základě geometrického plánu vyhotoveného na náklady provozovatele letiště. To neplatí, došlo-li by tímto postupem k znehodnocení části pozemku, která není zatížena věcným břemenem.

§ 31

(1) Provozovatel letiště je povinen

a) ke dni zahájení provozu letiště doložit Úřadu, že splňuje podmínky stanovené pro provozování letiště,

b) provozovat letiště podle platného povolení k provozování letiště,

c) ve lhůtě šesti měsíců před uvažovaným ukončením provozování letiště oznámit Úřadu záměr ukončit provozování letiště a ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka letiště, není-li provozovatel současně vlastníkem letiště. Jedná-li se o provozovatele mezinárodního veřejného letiště, činí tato lhůta dvanáct měsíců.

(2) Provozovatel letiště je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům leteckých činností, cestujícím a ostatním osobám zúčastněným na provozu letiště a leteckém provozu k zajištění bezpečného provozu letiště a koordinovat činnost na letišti.

§ 32

(1) Úřad na písemnou žádost provozovatele letiště nebo leteckých dopravců, uskutečňujících v předcházejícím kalendářním roce více než polovinu vzletů nebo přistání na daném letišti, nebo z vlastního podnětu určí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a) provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště. V případě podání žádosti Evropské komise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2a) postupuje Úřad přiměřeně. Náležitosti žádosti provozovatele letiště nebo leteckých dopravců podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Pro koordinované letiště Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a), přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům a dohledem nad jejich využíváním fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice (dále jen "koordinátor"). Koordinátor zajistí ve lhůtě 3 měsíců od svého pověření a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a) ustanovení koordinačního výboru jako poradního orgánu koordinátora.

(3) Koordinátor přiděluje volné letištní časy na základě písemné žádosti v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie2a). Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Koordinátor je povinen být nejpozději při započetí výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti.

(5) Pro letiště s plánovaným provozem Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a), vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice.

§ 33

(1) Nevyhovuje-li provozní stav letiště nebo jeho části bezpečnému provozování letiště, může Úřad rozhodnout o dočasném přerušení provozování letiště nebo jeho části.

(2) Rozhodnutí se může vztahovat pouze na určité typy letadel nebo na určité druhy letů.

§ 34

Povolení k provozování letiště zaniká

a) rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení, jestliže provozovatel letiště přestal splňovat předpoklady pro vydání povolení, závažně porušil ustanovení tohoto zákona nebo podal návrh na zrušení povolení k provozování letiště,

b) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,

c) dnem zániku právnické osoby nebo uplynutím 30 dnů po úmrtí fyzické osoby, která je držitelem povolení.

d) dnem právní moci rozhodnutí o povolení provozovat letiště vydaného žadateli, který prokázal, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních pozemků.

Provozní způsobilost letiště

§ 34a

(1) Veřejné mezinárodní letiště lze provozovat pouze, je-li schválena jeho provozní způsobilost.

(2) Provozní způsobilost veřejného mezinárodního letiště schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště. Přílohou žádosti je stejnopis provozovatelem letiště vypracované letištní příručky, která obsahuje technické a provozní údaje o provozovateli letiště a o jím provozovaném letišti.

(3) Provozovatel letiště průběžně zaznamenává v letištní příručce změny údajů v ní uvedených. Provozovatel letiště oznámí Úřadu změny údajů uvedených v letištní příručce nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo; k oznámení přiloží stejnopis záznamu změn v letištní příručce.

(4) Náležitosti letištní příručky stanoví prováděcí právní předpis.

§ 34b

(1) Při schvalování provozní způsobilosti letiště Úřad zjišťuje, zda veškerá zařízení, vybavení, provozní postupy a systém řízení bezpečnosti provozu na letišti, jakož i letecké služby poskytované na tomto letišti, uváděné v letištní příručce, jsou v souladu s leteckými předpisy. Dále Úřad zjišťuje, zda provozovatel letiště a letištní personál, uvedení v letištní příručce, splňují požadavky odborné způsobilosti pro provoz letiště a jeho údržbu stanovené leteckými předpisy.

(2) Úřad vydá rozhodnutí o schválení provozní způsobilosti letiště bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku od zahájení řízení.

§ 34c

(1) Zjistí-li Úřad, že veřejné mezinárodní letiště nesplňuje během provozu podmínky pro schválení provozní způsobilosti, uloží provozovateli tohoto letiště, aby odstranil zjištěné nedostatky, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než 6 měsíců.

(2) Neodstraní-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě vytčené nedostatky, Úřad schválení provozní způsobilosti letiště zruší. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení schválení provozní způsobilosti letiště nemá odkladný účinek.

§ 34d

Provozní způsobilost lze schválit i u veřejného vnitrostátního letiště. Ustanovení § 34a odst. 2 až 4, § 34b a 34c se použijí obdobně.

HLAVA III

PLOCHY URČENÉ KE VZLETŮM A PŘISTÁNÍM A LETECKÉ STAVBY

§ 35

Plochy určené k vzletům a přistáním

(1) Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území,3) určené k vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem.

(2) K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených leteckých činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují bezpečný vzlet nebo přistání.

(3) Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví prováděcí předpis.

§ 36

Letecká stavba

(1) Leteckou stavbou je

a) dráha ke vzletům a přistávání letadel bez zřetele na její stavebně technické provedení,

b) dráhy a plochy určené k pohybům a stáním letadel souvisejícím s jejich vzlety a přistáváním bez zřetele na jejich stavebně technické provedení a

c) stavba sloužící k zajištění leteckého provozu.

(2) Stavbami sloužícími k zajištění letového provozu mimo prostor letiště se rozumí stavby pro radiolokační, radionavigační, telekomunikační a radiokomunikační služby, leteckou meteorologickou a leteckou informační službu, pro službu pátrání a záchrany a denní, světelná a rádiová návěstidla.

(3) Speciálním stavebním úřadem4) pro letecké stavby je Úřad.

(4) Úřad, jako speciální stavební úřad, vydá kolaudační souhlas podle stavebního zákona na základě posouzení provozní způsobilosti letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu.

HLAVA IV

OCHRANNÁ PÁSMA

§ 37

Ochranná pásma

(1) Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo zřídí Úřad opatřením obecné povahy podle správního řádu po projednání s úřadem územního plánování. Opatřením obecné povahy podle věty druhé Úřad stanoví parametry ochranného pásma a jednotlivá opatření k ochraně leteckých staveb.

(2) Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma

a) letišť a

b) leteckých pozemních zařízení.

(3) Ochranná pásma letišť se dělí na ochranná pásma

a) se zákazem staveb,

b) s výškovým omezením staveb,

c) k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly,

d) se zákazem laserových zařízení,

e) s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí,

f) hluková4a) a

g) ornitologická.

(4) Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na ochranná pásma

a) radionavigačních zařízení a

b) světelných zařízení a

c) podzemních leteckých staveb.

§ 40

V ochranných pásmech leteckých staveb lze zřizovat zařízení a provádět činnosti jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li zařízení nebo činnost bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost a nepůjde-li o objekt vyžadující ochranu před hlukem.

§ 41

(1) K umístění staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu a Ministerstva obrany, jestliže jde o

a) stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem,

b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu,

c) zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice.

(2) Provozovatel přenosové soustavy vedení a zařízení 110 kV a více (dále jen "vedení") je povinen na žádost osoby, která v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo činnosti vytváří kartografické znázornění přenosové soustavy vedení, sdělit ve vhodné formě aktuální zeměpisné souřadnice umístění stožárových konstrukcí vedení a nákres trasy vedení mezi nimi.

§ 42

Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, případně odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Vlastník nemovitosti je povinen strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti při výkonu těchto oprávnění. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.

HLAVA V

PROVOZNÍ OMEZENÍ KE SNÍŽENÍ HLUKU NA LETIŠTI

§ 42a

Provozním omezením ke snížení hluku na letišti se rozumí opatření směřující k omezení přístupu podzvukových proudových letadel se vzletovou hmotností 34 tun a vyšší nebo s celkovým počtem sedadel pro cestující více než 19 na letiště nebo omezení jejich provozu na letišti.

§ 42b

(1) Jsou-li dlouhodobě překračovány hygienické limity stanovené zvláštním právním předpisem4a), Ministerstvo dopravy vydá rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti zajišťujícím v předcházejícím kalendářním roce více než 50 000 vzletů a přistání podzvukových proudových letadel ročně.

(2) Podkladem pro rozhodnutí podle odstavce 1 je zpráva o hlukové situaci na letišti nebo stanovisko podle zvláštního právního předpisu4b). Zprávu o hlukové situaci na letišti zpracuje za každé 2 kalendářní roky provozovatel letiště a zašle ji Ministerstvu dopravy do 30. června roku následujícího po skončení druhého kalendářního roku, jehož se zpráva o hlukové situaci na letišti týká.

(3) Ministerstvo dopravy při vydání rozhodnutí vezme v úvahu

a) přínos provozních omezení ke snížení hluku na letišti a v jeho ochranných pásmech podle § 37 a podle zvláštního právního předpisu4c),

b) předpokládané náklady na zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti a jejich vliv na provoz letiště.

(4) Rozhodnutí musí být zveřejněno po dobu 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí na úřední desce Ministerstva dopravy a bez zbytečného odkladu též v Letecké informační příručce, nejpozději však 2 měsíce před konáním konference Mezinárodního sdružení leteckých dopravců o letových řádech.

(5) Je-li to nezbytné k zamezení překračování hygienických limitů podle odstavce 1 může Ministerstvo dopravy rozhodnutím omezit provoz letadel určených podle právního předpisu Evropské unie4d) (dále jen "určená letadla") na letišti, a to až po úplný zákaz jejich provozu. Přitom Ministerstvo dopravy přihlédne k charakteru provozu letadla, je-li mimořádné povahy, nebo jedná-li se o lety za účelem přestavby, opravy nebo údržby letadla.

(6) Rozhodnutím podle odstavce 5 Ministerstvo dopravy omezí počet vzletů a přistání určených letadel na letišti, a to na dobu 6 měsíců po právní moci rozhodnutí, tak, aby počet vzletů a přistání určených letadel na daném letišti nebyl vyšší než v témže období předchozího kalendářního roku. Nejdříve po uplynutí 12 měsíců po právní moci rozhodnutí podle odstavce 5 v něm Ministerstvo dopravy omezí počet vzletů a přistání určených letadel na letišti, nejvýše však ročně o 20 procent z celkového počtu vzletů a přistání každého provozovatele za předcházející kalendářní rok. Nastane-li počátek provozního omezení až v průběhu kalendářního roku, omezí Ministerstvo dopravy počet vzletů a přistání určených letadel v tomto kalendářním roce o poměrnou část výše uvedeného maximálního rozsahu.

(7) Rozhodnutí podle odstavce 1 zašle Ministerstvo dopravy po nabytí právní moci bez zbytečného odkladu Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie.

(8) Náležitosti zprávy o hlukové situaci na letišti stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA VI

CENA ZA UŽÍVÁNÍ LETIŠTĚ

§ 42d

(1) Ustanovení této hlavy se použijí na sjednávání ceny za užívání letiště, na němž se odbaví

a) více než 5 milionů cestujících v kalendářním roce, nebo

b) nejvíce cestujících v kalendářním roce, nesplňuje-li žádné letiště podmínku podle písmene a).

(2) Ministerstvo dopravy každý rok zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam letišť, na která se použijí ustanovení této hlavy.

§ 42e

Provozovatel letiště nesmí při sjednávání ceny za užívání letiště leteckého dopravce diskriminovat. To nebrání rozlišení ceny za užívání letiště z důvodu veřejného zájmu, zejména s ohledem na provozní bezpečnost letiště, ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí, a to na základě podstatných, přesných a objektivně měřitelných kritérií, souvisejících s provozem letiště.

§ 42f

Provozovatel letiště vyzve každý rok způsobem umožňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání návrhu ceny za užívání letiště (dále jen „letištní ceník“); k tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 60 dnů. Letečtí dopravci, kteří se přihlásí na výzvu provozovatele letiště, mu ve lhůtě podle věty první sdělí údaje předpokládané alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění v rozsahu:

a) počet přepravených, včetně přestupujících cestujících a předpokládaný počet vzletů a přistání na letišti,

b) složení a využití letadlového parku a

c) požadavky na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnovány do letištního ceníku.

§ 42g

(1) Provozovatel letiště každý rok projedná letištní ceník s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu a sdělili mu požadované údaje. To neplatí, dohodne-li si provozovatel letiště s leteckými dopravci četnost projednání jinak.

(2) Pro účely projednání letištního ceníku sdělí provozovatel letiště Ministerstvu dopravy a leteckým dopravcům, kteří se přihlásili na jím zveřejněnou výzvu, údaje v rozsahu:

a) letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení,

b) činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku,

c) prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté na činnosti nebo vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce,

d) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce,

e) výši výnosů spojených s platbou cen za užívání letiště v předcházejícím kalendářním roce,

f) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti v předcházejícím kalendářním roce,

g) rozsah využití vybavení letiště, které bylo zahrnuto do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce,

h) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti předpokládaný alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění,

i) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění,

j) výši výnosů spojených s platbou cen za užívání letiště, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění.

(3) Provozovatel letiště sdělí požadované údaje alespoň 4 měsíce přede dnem, od kterého má být letištní ceník použit. Tuto lhůtu může provozovatel letiště zkrátit, vyžadují-li to závažné a odůvodněné okolnosti.

(4) Údaje poskytované provozovatelem letiště a leteckými dopravci pro účely projednání letištního ceníku nelze sdělovat třetím osobám bez souhlasu toho, kdo je poskytl; tímto ustanovením není dotčena povinnost sdělovat údaje orgánům příslušným podle tohoto nebo zvláštního zákona.

(5) Letecký dopravce může sdělit své odůvodněné připomínky k letištnímu ceníku v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem letiště. Provozovatel letiště tyto připomínky projedná, přičemž postupuje tak, aby bylo dosaženo shody, je-li to s ohledem na užívání letiště možné.

(6) Provozovatel letiště letištní ceník po jeho projednání s leteckými dopravci zveřejní. Letištní ceník lze pro účely sjednávání ceny za užívání letiště použít nejdříve 2 měsíce ode dne jeho zveřejnění. Nebylo-li o letištním ceníku dosaženo mezi provozovatelem letiště a leteckými dopravci shody, provozovatel letiště zveřejní konkrétní důvody, které jej k odmítnutí připomínek leteckých dopravců vedly.

§ 42h

Provozovatel letiště vyzve způsobem umožňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání záměru rozvoje letiště, jehož předpokládané náklady jsou vyšší než 15 % ročního obratu provozovatele letiště v předcházejícím kalendářním roce. K tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 60 dnů. Provozovatel letiště projedná s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu, záměr rozvoje letiště nejpozději před započetím realizace takového záměru.

§ 42i

(1) Ministerstvo dopravy rozhodne na žádost leteckého dopravce, zda zveřejněný letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e. Žádost lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy provozovatel letiště letištní ceník zveřejnil.

(2) Žádost musí obsahovat údaje o tom, v čem je spatřován rozpor zveřejněného letištního ceníku, jeho složek nebo způsobu jejich stanovení s § 42e, a označení důkazů potřebných k prokázání tohoto rozporu. Neobsahuje-li žádost stanovené údaje, Ministerstvo dopravy vyzve žadatele, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy žádost doplnil. Nedoplní-li žadatel v této lhůtě svoji žádost, Ministerstvo dopravy ji neprojedná a řízení zastaví.

(3) Účastníky řízení jsou žadatel a provozovatel letiště.

(4) Rozhodne-li Ministerstvo dopravy, že zveřejněný letištní ceník, jeho složky nebo způsob jejich stanovení je v rozporu s § 42e, nelze tento letištní ceník použít, přičemž provozovatel letiště upravený letištní ceník bez zbytečného odkladu opětovně projedná.

(5) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 nelze podat rozklad.

(6) Ministerstvo dopravy každý rok zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup souhrnnou zprávu za předchozí kalendářní rok o výsledcích dohledu nad plněním povinností provozovatele letiště a leteckého dopravce a zahájených řízeních podle této hlavy.

Hlava VII

§ 43

Ustanovení § 26 a § 35 až 42 se vztahují i na vojenská letiště, vojenské letecké stavby a jejich ochranná pásma. Působnost Úřadu ve věcech vojenských letišť, vojenských leteckých staveb a jejich ochranných pásem vykonává Ministerstvo obrany.

ČÁST PÁTÁ

UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY A LETECKÉ SLUŽBY

HLAVA I

UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY

§ 44

(1) Vzdušný prostor České republiky je přístupný k létání za podmínek stanovených tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a při dodržení pravidel létání, která stanovují postupy při létání ve vzdušném prostoru. Pravidla létání stanoví prováděcí předpis.

(2) Za účelem bezpečného provádění letů a účinného poskytování leteckých služeb vydá Úřad opatření obecné povahy podle správního řádu o rozdělení vzdušného prostoru České republiky, a to v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení.

(3) Úřad opatřením obecné povahy vydaným podle správního řádu může na dobu nezbytně nutnou nebo trvale omezit nebo zakázat užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi, a to z důvodu obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního prostředí5) a zdraví lidí. Úřad vydá opatření obecné povahy podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení.

(4) Je-li létání ve vzdušném prostoru České republiky bezprostředně a vážně ohroženo nebo vyžaduje-li to zvláště významný veřejný zájem, a nelze-li pro nebezpečí z prodlení postupovat jinak, Úřad opatřením obecné povahy podle správního řádu omezí nebo zakáže užívání vzdušného prostoru České republiky nebo jeho části k létání na dobu nezbytně nutnou.

(5) Dočasně vyhradit části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů může

a) civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru v rámci poskytování letových navigačních služeb, zřízené osobou pověřenou poskytováním letových navigačních služeb na základě rozhodnutí Úřadu o stanovení podmínek pro vydání osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5b) a Ministerstvem obrany, nepřesáhne-li doba vyhrazení 24 hodin v průběhu tří dnů po sobě jdoucích ode dne vyhrazení,

b) civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru podle písmene a) v oblastech určených postupem podle odstavce 2.

(6) Úřad opatřením obecné povahy vydaným podle správního řádu může dočasně vyhradit části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů na základě žádosti uživatele vzdušného prostoru, přesáhne-li doba vyhrazení 24 hodin v průběhu tří dnů po sobě jdoucích ode dne vyhrazení a nejedná-li se o oblasti podle odstavce 5 písm. b). Úřad vydá opatření obecné povahy podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení.

(7) Charakteristiku částí vzdušného prostoru České republiky, v nichž může být létání omezeno nebo zakázáno, podmínky pro omezení nebo zákaz, podmínky pro vyhrazení částí vzdušného prostoru České republiky a další náležitosti žádosti podle odstavce 6, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 44a

(1) Návrh opatření obecné povahy Úřad po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 44 odst. 2, 3 a 6 a osobou pověřenou poskytováním letových provozních služeb doručí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce.

(2) Poskytovatelé leteckých služeb a organizace sdružující v České republice uživatele vzdušného prostoru, nebo, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy podle § 44 odst. 2, 3 a 6 písemné odůvodněné námitky.

(3) Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 2, 3 a 6 Úřad oznámí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce a po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce.

§ 44b

(1) Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají.

(2) Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 s odůvodněním Úřad zašle Ministerstvu obrany, osobě pověřené výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb k vyjádření a stanoví jim k tomu přiměřenou lhůtu. Úřad je povinen se vyjádřením zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s ním v jeho odůvodnění. Nevyjádří-li se dotčené orgány podle věty první ve stanovené lhůtě, platí, že s návrhem opatření obecné povahy souhlasí.

(3) Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 Úřad oznámí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky.

§ 44c

Je-li užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi trvale nebo dočasně nebezpečné, aniž by užívání vzdušného prostoru nad těmito oblastmi bylo zakázáno nebo omezeno, uveřejní Úřad tuto skutečnost v Letecké informační příručce nebo jiným vhodným způsobem.

HLAVA II

LETECKÉ SLUŽBY

Díl 1

§ 45

Letecké služby

(1) Bezpečnost a plynulost létání ve vzdušném prostoru České republiky se zajišťuje prostřednictvím leteckých služeb.

(2) Leteckými službami jsou

a) letové provozní služby včetně letištních,

b) letecká telekomunikační služba,

c) letecká meteorologická služba,

d) letecká služba pátrání a záchrany,

e) letecká informační služba,

f) služby při předletové přípravě a monitorování letu,

g) služby při odbavovacím procesu na letišti,

h) služba tvorby letových postupů.

(3) Při užívání vzdušného prostoru je každý povinen se řídit pokyny osob zajišťujících letové provozní služby včetně letištních.

(4) Charakteristiku jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování, stanoví prováděcí předpis.

Díl 2

Letové provozní služby

§ 46

(1) Letové provozní služby pro civilní létání může poskytovat právnická osoba se sídlem v České republice, kterou pověří Úřad. Letištní službou může být pověřena i fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice.

(2) Úřad může pověřit poskytováním letových provozních služeb právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1, která

a) má technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb,

b) zajistí poskytování letových provozních služeb prostřednictvím odborně a zdravotně způsobilého pozemního leteckého personálu,

c) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody a zaplaceno pojistné.

§ 47

(1) Pověřená osoba je povinna při poskytování letových provozních služeb dodržovat pravidla a postupy pro poskytování letových provozních služeb.

(2) Technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb, pravidla a postupy pro jejich poskytování stanoví prováděcí předpis.

§ 48

Úřad může udělené pověření odejmout, jestliže osoba

a) neposkytuje letové provozní služby prostřednictvím stanoveného technického zařízení a odborně způsobilého pozemního leteckého personálu,

b) neplní povinnosti stanovené v pravidlech a postupech pro poskytování letových provozních služeb,

c) o odejmutí pověření požádala.

Díl 3

Letecká telekomunikační služba, letecká meteorologická služba, letecká informační služba, služba při předletové přípravě a monitorování letu, letecká služba pátrání a záchrany a služba tvorby letových postupů

§ 49

(1) Leteckou telekomunikační službu, leteckou meteorologickou službu, leteckou informační službu, službu při předletové přípravě a monitorování letu a službu tvorby letových postupů může poskytovat právnická nebo fyzická osoba po předchozím souhlasu Úřadu. Úřad udělí souhlas za předpokladu, že právnická nebo fyzická osoba prokáže, že má technické zařízení potřebné k poskytování těchto služeb.

(2) Leteckou službu pátrání a záchrany zajišťuje Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra. Podrobnosti o vzájemné spolupráci při zajišťování letecké služby pátrání a záchrany stanoví dohoda uzavřená mezi Ministerstvem dopravy, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra.

Díl 4

Letové navigační služby

§ 49a

(1) Letové navigační služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) může poskytovat právnická osoba, která je držitelem osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nestanoví-li tento přímo použitelný předpis jinak. Letové provozní služby a meteorologické služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) může poskytovat právnická osoba podle věty první, která byla k poskytování těchto služeb určena Úřadem. Na poskytování letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) se ustanovení § 46 až 49 nepoužijí.

(2) Úřad určení k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) zruší, jestliže určená osoba

a) pozbyla osvědčení vydané podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18),

b) nedodržuje pravidla pro poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb stanovená tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nebo

c) o zrušení určení požádala.

(3) Osoba poskytující letové navigační služby zpřístupní provozní údaje, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie5c), Ministerstvu dopravy a Úřadu.

(4) Letové provozní služby nebo meteorologické služby je oprávněna poskytovat rovněž právnická osoba, která

a) byla určena orgánem jiného členského státu k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) a

b) je smluvní stranou smlouvy uzavřené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) (dále jen „smlouva o využití služeb“) s osobou určenou Úřadem k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb.

(5) Smlouva o využití služeb musí být schválena Úřadem, jinak je neúčinná. Žádost o schválení smlouvy o využití služeb podává ta ze smluvních stran, která je určena Úřadem k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb. Účastníky řízení o schválení smlouvy o využití služeb jsou pouze smluvní strany.

(6) Úřad může smlouvu o využití služeb schválit, má-li písemnou formu, obsahuje-li označení smluvních stran, předmět a účel smlouvy a nedojde-li jejím plněním k ohrožení bezpečnosti letového provozu.

(7) Smlouva o využití služeb uzavřená mezi poskytovateli letových provozních služeb nebo meteorologických služeb může být měněna pouze dohodou smluvních stran, na kterou se ustanovení odstavců 5 a 6 použijí obdobně.

(8) Oprávnění poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb zanikne dnem, kdy osoba poskytující tyto služby přestala splňovat podmínku podle odstavce 4 písm. a). Úřad oprávnění poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb zruší, jestliže osoba poskytující tyto služby

a) přestala splňovat podmínky podle odstavce 4 písm. b), nebo

b) nedodržuje pravidla pro poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb stanovená tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17).

(9) Úřad předkládá Evropské komisi v oblasti poskytování letových navigačních služeb výroční zprávy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5e). Za tímto účelem je Úřad oprávněn požadovat informace od osob poskytujících letové navigační služby.

§ 49aa

Odepření poskytování letových navigačních služeb

(1) Osoba poskytující letové navigační služby může odepřít jejich poskytování příjemci, který je vůči ní prokazatelně v prodlení s úhradou ceny za dříve poskytnuté letové navigační služby, činí-li

a) souhrnná výše jeho neuhrazených splatných pohledávek nejméně 100000 Kč a

b) doba prodlení nejméně 3 měsíce.

(2) Poskytování letových navigačních služeb nelze odepřít, byla-li by tím ohrožena bezpečnost nebo plynulost letového provozu, zejména jde-li o letadlo provozované příjemcem těchto služeb v letu.

(3) Nedohodne-li se s příjemcem jinak, zahájí osoba poskytující letové navigační služby jejich poskytování bezodkladně poté, co příjemce uhradil veškeré splatné pohledávky související s dříve poskytnutými letovými navigačními službami.

(4) Osoba poskytující letové navigační služby bezodkladně oznámí odepření jejich poskytování

a) Úřadu,

b) provozovateli letiště, na kterém poskytování těchto služeb odepřela,

c) Organizaci pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL.

Díl 5

Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti

§ 49b

(1) Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti5f) (dále jen "odbavovací služby") může pro cizí potřeby poskytovat právnická osoba, fyzická osoba, včetně leteckého dopravce a provozovatele letiště; pouze letecký dopravce může tyto služby poskytovat pro vlastní potřebu.

(2) Odbavovací služby lze poskytovat na základě souhlasu uděleného Úřadem.

§ 49c

Podmínky pro udělení souhlasu

(1) Úřad udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že

a) je fyzickou osobou s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobou se sídlem v České republice,

b) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí, je-li žadatelem fyzická osoba,

c) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, jsou bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, je-li žadatelem právnická osoba,

d) má technické zařízení k poskytování odbavovacích služeb,

e) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z poskytování odbavovacích služeb a zaplaceno pojistné,

f) má finanční zajištění k poskytování odbavovacích služeb.

(2) Náležitosti písemné žádosti o udělení souhlasu, podrobnosti o způsobu prokázání finančního zajištění odbavovacích služeb a náležitosti rozhodnutí o udělení souhlasu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 49d

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonného podle § 49c se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s poskytováním odbavovacích služeb, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze poskytování odbavovacích služeb a osobě žadatele o udělení souhlasu s poskytováním odbavovacích služeb je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při poskytování odbavovacích služeb, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 49c odst. 1 písm. b) a c) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 49e

Odbornou způsobilost žadatel prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectví nebo dokladem o dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o nejméně pětileté praxi v řídící činnosti v oboru civilního letectví.

§ 49f

Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti

(1) Úřad může z důvodu zajištění bezpečnosti civilního letectví a bezpečnosti provozování veřejného letiště vydat pro poskytování odbavovacích služeb spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb může Úřad pro veřejné letiště,

a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nejméně však na dva poskytovatele, z nichž jeden může být provozovatelem letiště,

b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby omezenému počtu leteckých dopravců, nejméně však dvěma leteckým dopravcům.

(2) Vymezení důvodu zajištění bezpečnosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 49g

Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště

(1) Úřad může v případě provozního přetížení veřejného letiště, v jehož důsledku dojde k omezení využitelného prostoru pro poskytování odbavovacích služeb vydat opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště může Úřad pro veřejné letiště,

a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce,

1. omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji,

2. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji jedinému poskytovateli odbavovacích služeb,

b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce,

1. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby spočívajících ve službách odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji omezenému počtu leteckých dopravců,

2. zakázat leteckému dopravci poskytovat odbavovací služby pro vlastní potřeby spočívající ve službách odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, nebo vyhradit jejich poskytování jedinému leteckému dopravci.

(2) Vymezení důvodů provozního přetížení letiště stanoví prováděcí právní předpis.

§ 49h

(1) V opatření obecné povahy, kterým se zavádí opatření k regulaci odbavovacích služeb podle § 49f a 49g, Úřad uvede

a) druh odbavovacích služeb, na které se opatření vztahuje,

b) prostor veřejného letiště, na který se opatření vztahuje,

c) postup směřující k překonání zavedených omezení,

d) den, kterým se opatření zavádí, a

e) dobu, na kterou se opatření zavádí.

(2) Po zahájení řízení Úřad oznámí Evropské komisi navrhované opatření, včetně důvodů pro jeho zavedení a dne, kterým má být opatření zavedeno; musí tak učinit alespoň 4 měsíce přede dnem, kterým má být opatření zavedeno. Dnem oznámení se řízení přerušuje na dobu 3 měsíců.

(3) Vysloví-li Evropská komise s navrhovaným opatřením nesouhlas, Úřad řízení zastaví. Požaduje-li Evropská komise změny navrhovaného opatření, Úřad je jimi při vydání opatření vázán.

§ 49i

Výbor leteckých dopravců

Úřad zajistí, aby byl na veřejném letišti, na kterém může být poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1, ustaven výbor leteckých dopravců složený ze zástupců leteckých dopravců, kteří toto letiště užívají, popřípadě zástupců organizací, které tyto letecké dopravce zastupují, vyhradí-li si letečtí dopravci tuto možnost.

§ 49j

Výběrové řízení

(1) Úřad vyhlásí k udělení souhlasu v případě, kdy bude poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a), výběrové řízení.

(2) Pro výběrové řízení platí přiměřeně ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Podmínky a postup výběrového řízení a způsob hodnocení žádostí o poskytování odbavovacích služeb stanoví Úřad po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravců a uveřejní je v Letecké informační příručce. Součástí podmínek výběrového řízení musí být podmínky stanovené v § 49c pro udělení souhlasu. Podmínky a postup výběrového řízení Úřad předává k uveřejnění v Úředním věstníku EU.

(3) Úřad na základě posouzení a vyhodnocení žádostí o udělení souhlasu ve výběrovém řízení a po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravců udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb žadateli, který splnil nejlépe podmínky stanovené ve výběrovém řízení.

(4) Souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě výběrového řízení může být udělen nejdéle na dobu

a) 7 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49f odst. 1,

b) 3 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1,

c) 2 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 2.

(5) Jestliže je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 nebo § 49g odst. 1, může bez výběrového řízení poskytovat odbavovací služby provozovatel veřejného letiště na letišti, jehož je provozovatelem, na základě souhlasu uděleného podle § 49b.

§ 49k

Souhlas

(1) Úřad udělí souhlas na základě výběrového řízení v případě, že je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1, tak, aby nejméně jeden z poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby nebyl řízen

a) provozovatelem letiště, nebo

b) leteckým dopravcem, jehož výkon byl větší než 25 % cestujících a nákladu zaznamenaný na letišti během kalendářního roku předcházejícího roku, v němž byl udělen souhlas k poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nebo

c) Ministerstvem dopravy nebo Úřadem.

(2) Úřad rozhodne o udělení souhlasu na základě výběrového řízení ve lhůtě 120 dnů od vyhlášení obchodní veřejné soutěže.

§ 49l

Změna údajů

Změní-li se podmínky stanovené v § 49c odst. 1, je držitel souhlasu k poskytování odbavovacích služeb povinen oznámit Úřadu změny týkající se údajů, na jejichž základě byl souhlas udělen, a ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku změn předložit Úřadu doklady osvědčující tyto změny.

§ 49m

Odnětí souhlasu

Úřad odejme souhlas udělený k poskytování odbavovacích služeb, jestliže poskytovatel odbavovacích služeb

a) porušuje podmínky stanovené pro poskytování odbavovacích služeb v rozhodnutí o udělení souhlasu,

b) přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl souhlas udělen,

c) o odnětí souhlasu požádal,

d) nesplní povinnost uloženou v § 49l.

§ 49n

Přístup k letištním zařízením

Provozovatel veřejného letiště je povinen umožnit právnické nebo fyzické osobě, která poskytuje odbavovací služby pro cizí potřeby, a leteckému dopravci, který poskytuje odbavovací služby pro vlastní potřeby, přístup k letištním zařízením v rozsahu nezbytném pro zajištění těchto služeb. Za přístup k letištním zařízením a jejich užívání sjednává provozovatel veřejného letiště s poskytovatelem odbavovacích služeb cenu podle cenových předpisů.9)

§ 49o

Vedení účtů

Poskytovatel odbavovacích služeb musí vést pro poskytování těchto služeb oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů. Provozovatel letiště nesmí převádět finanční prostředky získané z provozování letiště do odbavovací služby. Úřad provádí dozor nad vedením odděleného účtování.

Hlava III

§ 50

Létání vojenských, policejních a celních letadel

(1) Létání vojenských, policejních a celních letadel se řídí tímto zákonem, s výjimkou létání pro účely obrany, výcviku a zajištění bezpečnosti státu.

(2) Pro létání ve stejné části vzdušného prostoru jsou jednotná pravidla létání pro vojenská, policejní a celní letadla a civilní létání.

(3) Nelze-li jinak zajistit bezpečnost osob, majetku či veřejný pořádek, lze se výjimečně při létání policejních letadel v rozsahu zcela nezbytném odchýlit od pravidel létání.

§ 51

Letecké služby pro vojenské účely

(1) Letecké služby pro vojenské účely mohou být sloučeny s leteckými službami pro civilní létání.

(2) Letové provozní služby pro civilní létání a pro vojenské účely musí být vzájemně koordinovány a poskytovány ve vzájemné součinnosti.

(3) Podrobnosti o vzájemné koordinaci a součinnosti při poskytování letových provozních služeb nebo sloučených letových provozních služeb stanoví dohoda uzavřená mezi Úřadem a Ministerstvem obrany.

§ 51a

Databáze údajů o terénu a překážkách

(1) Ministerstvo dopravy vede elektronickou databázi geografických, topografických a geodetických údajů o terénu a překážkách na území České republiky (dále jen „databáze“).

(2) Ministerstvo dopravy může se souhlasem Ministerstva obrany rozhodnout o pověření vedením databáze právnickou osobu na základě její žádosti, pokud tato osoba

a) poskytuje leteckou informační službu,

b) má vytvořen administrativní systém vedení databáze,

c) má vybavení k vedení databáze a zajistí, aby nedocházelo ke ztrátě nebo změně údajů uchovávaných v databázi, a

d) zajistí vedení databáze odborně způsobilými osobami, které mají ukončené alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo jinou obdobnou zkouškou prokazující stejný stupeň dosaženého vzdělání.

(3) Ministerstvo dopravy v pověření stanoví podmínky vedení databáze a dobu jeho platnosti.

(4) Ministerstvo dopravy pověření odejme, pokud osoba pověřená vedením databáze

a) přestala splňovat podmínky pro vydání pověření,

b) závažným způsobem porušila ustanovení tohoto zákona,

c) závažným způsobem porušila podmínky stanovené v pověření, nebo

d) o odnětí pověření požádala.

(5) Pověření zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b) dnem zániku právnické osoby, která je jeho držitelem.

(6) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze zajišťuje ochranu databáze před zneužitím a zásahem neoprávněných osob.

(7) Ministerstvo obrany a provozovatel letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů bezúplatně předává údaje uvedené v odstavci 1 Ministerstvu dopravy nebo osobě pověřené vedením databáze.

(8) Ministerstvo obrany může na žádost provozovatele letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů, který provozuje letiště ve vlastnictví České republiky, s nímž přísluší právo hospodařit Ministerstvu obrany, předat bezúplatně Ministerstvu dopravy nebo osobě pověřené vedením databáze výsledky zeměměřičských činností zpracovaných pro potřeby obrany státu, za účelem zpracování údajů podle odstavce 1.

(9) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze bezúplatně zpřístupní databázi Ministerstvu obrany a Úřadu. Osoba pověřená vedením databáze bezúplatně zpřístupní databázi rovněž Ministerstvu dopravy.

(10) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze zveřejňuje údaje z databáze v Letecké informační příručce podle § 99 odst. 2 při každé jejich změně, nejméně však jednou za rok.

(11) Vymezení údajů uchovávaných v databázi, jejich rozsah a vlastnosti, způsob vedení databáze, doklady, které je třeba k žádosti o pověření k vedení databáze doložit, požadavky na způsob ochrany databáze, údaje předávané Ministerstvem obrany a provozovatelem letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů, jejich rozsah, vlastnosti, formu a četnost předávání, a rozsah údajů zveřejňovaných v Letecké informační příručce stanoví prováděcí právní předpis.

§ 52

Létání letadel bez pilota

Letadlo způsobilé létat bez pilota může létat nad územím České republiky jen na základě povolení vydaného Úřadem a za podmínek v tomto povolení stanovených. Úřad povolení vydá, nebudou-li ohroženy bezpečnost létání ve vzdušném prostoru, stavby a osoby na zemi a životní prostředí.

§ 53

Povinné opuštění vzdušného prostoru

(1) Letadlo, které se dostalo do části vzdušného prostoru České republiky, kde je zakázáno nebo omezeno létání, musí, jakmile to zjistí, tento prostor opustit. Pokud letadlo tento prostor neopustí, může být z důvodů zajištění bezpečnosti létání ve vzdušném prostoru k opuštění prostoru donuceno.

(2) Postupy při donucení k opuštění zakázaného nebo omezeného vzdušného prostoru stanoví prováděcí předpis.

§ 54

Velitel letadla

Za bezpečné provedení letu odpovídá velitel letadla. V rámci této odpovědnosti je velitel letadla oprávněn ukládat všem osobám přítomným na palubě letadla příkazy. Všechny osoby přítomné na palubě letadla jsou povinny splnit příkazy velitele letadla.

HLAVA IV

ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD A INCIDENTŮ A HLÁŠENÍ UDÁLOSTÍ

§ 55

Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod

(1) Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále jen „Ústav“) je správní úřad se sídlem v Praze, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy.

(2) V čele Ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy. Ředitelem Ústavu může být jmenován bezúhonný občan České republiky; za bezúhonného se považuje občan, který nebyl odsouzen za trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ředitel Ústavu se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. Kromě ředitele Ústavu jsou zaměstnanci Ústavu i inspektoři.

(3) Ředitel Ústavu a inspektoři Ústavu nesmějí po dobu výkonu své funkce vykonávat jakoukoliv činnost související se schvalováním typu výrobku, letové způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, s udělováním licencí k provozování obchodní letecké dopravy, s řízením letového provozu nebo provozu letiště a nesmějí vykonávat funkci poradce či člena ve statutárních orgánech subjektů, jejichž zájmy by mohly být v rozporu s činností Ústavu.

§ 55a

Činnost Ústavu

(1) Ústav

a) zjišťuje příčiny leteckých nehod a incidentů,

b) shromažďuje, zpracovává, vyhodnocuje a uchovává údaje o hlášených událostech.

(2) Inspektoři Ústavu jsou povinni

a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce, a

b) prokázat se při výkonu své funkce průkazem inspektora Ústavu.

(3) V mimořádných nebo skutkově složitých případech mohou inspektoři Ústavu využít pomoci odborného konzultanta, který má znalost speciálního oboru (dále jen „konzultant“). O přibrání konzultanta provede inspektor Ústavu záznam do spisu. Se souhlasem inspektora Ústavu může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon své funkce nahlížet do spisu o letecké nehodě nebo incidentu a být přítomen výkonu oprávnění inspektorů Ústavu. Do výkonu oprávnění inspektorů Ústavu nesmí konzultant zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Této povinnosti jej může zprostit Ústav. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně užijí zvláštní předpisy o znalcích a tlumočnících.

(4) Při zjišťování příčin leteckých nehod a odstraňování jejich následků Ústav spolupracuje se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému. Při provádění záchranných a likvidačních prací na místě letecké nehody spolupracují inspektoři Ústavu s velitelem zásahu zejména za účelem zachování důkazů nezbytných pro odborné zjištění příčiny letecké nehody.

(5) Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají civilního a vojenského letectví, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem obrany. Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají provozu civilních a policejních letadel, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem vnitra.

(6) Vzor průkazu inspektora Ústavu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 55b

Zjišťování příčin jiných než vážných incidentů

(1) Každý jiný než vážný incident, k němuž došlo na území České republiky, je provozovatel nebo pilot letadla, nebo poskytovatel leteckých služeb povinen bez zbytečného odkladu oznámit Ústavu.

(2) Při zjišťování příčin jiných než vážných incidentů jsou inspektoři Ústavu oprávněni zajišťovat části letadla pro účely jejich dalšího zkoumání a vyžadovat

a) volný přístup na místo jiného než vážného incidentu, k letadlu, jeho částem a obsahu,

b) okamžité vypracování seznamu důkazů,

c) volný přístup k letovým zapisovačům a veškerým ostatním záznamům a tyto využívat,

d) volný přístup k výsledkům výslechů leteckého personálu a pilotů sportovních létajících zařízení,

e) volný přístup k výsledkům testů sloužících ke zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky u leteckého personálu a pilotů sportovních létajících zařízení,

f) vysvětlení od osob,

g) volný přístup k veškerým dalším informacím týkajícím se jiného než vážného incidentu.

(3) O každém jiném než vážném incidentu, jehož příčiny byly Ústavem zjišťovány, zpracuje inspektor Ústavu bez zbytečného odkladu zprávu, která, je-li to vhodné, obsahuje bezpečnostní doporučení. Ústav zprávu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup do 12 měsíců ode dne, kdy k jinému než vážnému incidentu došlo; současně ji předá Ministerstvu dopravy, Úřadu, provozovatelům letadel nebo poskytovatelům leteckých služeb zúčastněným na jiném než vážném incidentu a dalším osobám, které by mohly s ohledem na provozní bezpečnost civilního letectví mít prospěch z jejích závěrů.

§ 55c

Pověření

(1) Ústav může zjišťováním příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů pověřit na žádost právnickou osobu, která je způsobilá zajistit řádný výkon těchto činností prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a s pomocí odpovídajícího technického vybavení. Při výkonu činností, jimiž byla pověřena, je právnická osoba podřízena Ústavu.

(2) Právnická osoba pověřená podle odstavce 1 postupuje při zjišťování příčin leteckých nehod a vážných incidentů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectví19). Na výkon činností právnickou osobou pověřenou podle odstavce 1 se ustanovení § 55a odst. 2 písm. a), § 55a odst. 3 a 4 a § 55b odst. 2 a 3 použijí obdobně. Fyzická osoba, jejímž prostřednictvím zajišťuje právnická osoba pověřená podle odstavce 1 zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, je povinna prokázat se při provádění této činnosti průkazem vydaným pověřenou právnickou osobou.

(3) Právnická osoba pověřená podle odstavce 1 je povinna Ústavu bezodkladně oznamovat

a) veškeré výsledky činností, jimiž byla pověřena, a

b) veškeré změny týkající se skutečností rozhodných pro udělení pověření.

(4) Ústav udělené pověření odejme, pokud jeho držitel

a) přestal splňovat podmínky pro udělení pověření,

b) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo

c) o odejmutí pověření požádal.

(5) Vzor průkazu fyzické osoby podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 55d

Hlášení událostí

(1) Události jsou Ústavu povinny hlásit tyto osoby:

a) provozovatel nebo pilot letadla s turbínovým motorem nebo letadla určeného k provozování obchodní letecké dopravy,

b) osoba provádějící vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení,

c) zaměstnanec v Úřadu podepisující osvědčení letové způsobilosti nebo doklad o provedené kontrole letové způsobilosti letadla s turbínovým motorem nebo letadla určeného k provozování obchodní letecké dopravy nebo o schválení způsobilosti letadlové části a zařízení k použití v civilním letectví,

d) osoba pověřená poskytováním služby řízení letového provozu nebo letové informační služby,

e) provozovatel letiště,

f) osoba provádějící instalaci, modifikace, údržbu, opravy, zkoušky a kontroly technického zařízení potřebného k poskytování letových navigačních služeb,

g) osoba zúčastněná na poskytování odbavovacích služeb.

(2) Ústav vede údaje poskytnuté v rámci hlášení událostí v elektronické podobě. Tyto údaje Ústav zpřístupní příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi. V případě potřeby Ústav oznámí vedené údaje příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, na jehož území k události došlo, v jehož leteckém rejstříku je letadlo, kterého se událost týká, zapsáno, na jehož území bylo toto letadlo vyrobeno, nebo kterým byla provozovateli tohoto letadla vydána licence k provozování obchodní letecké dopravy.

(3) Ústav uchovává údaje poskytnuté v rámci hlášení událostí po likvidaci veškerých osobních údajů, které se vztahují k osobě podávající hlášení, a po likvidaci technických údajů, které poukazují nebo mohou poukazovat na totožnost osoby podávající hlášení, nebo třetích stran.

(4) Ústav každoročně zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup souhrnnou bezpečnostní zprávu obsahující údaje o událostech hlášených Ústavu za uplynulý rok.

(5) Kategorie událostí podléhajících hlášení a údaje, které jsou v hlášení obsaženy, stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST ŠESTÁ

LETECKÉ ČINNOSTI

HLAVA I

OBCHODNÍ LETECKÁ DOPRAVA

§ 56

(1) Obchodní leteckou dopravu lze provozovat pouze na základě licence vydané Úřadem.

(2) Obchodní letecká doprava se rozděluje na pravidelnou a nepravidelnou podle způsobu provozování, na vnitrostátní a mezinárodní podle svého rozsahu.

§ 58

(1) Úřad vydá v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie5i) licenci k provozování obchodní letecké dopravy na základě žádosti za těchto podmínek:

a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý,

b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti,

c) žadatel prokáže, že splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie5i).

(2) Náležitosti žádosti o vydání licence a doklady, které je nutno k žádosti doložit, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 59

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s obchodní leteckou dopravou, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze obchodní letecké dopravy a osobě žadatele o vydání licence je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování obchodní letecké dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 58 odst. 1 písm. a) a b) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 60

Odborná způsobilost

Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a nejméně pětiletou odbornou praxí v civilním letectví.

§ 62

Úřad v rozhodnutí o vydání licence uvede

a) označení tuzemského leteckého dopravce, včetně identifikačního čísla osoby poskytnutého správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci9a),

b) druh obchodní letecké dopravy,

c) četnost a rozsah obchodní letecké dopravy v časovém období,

d) počet a druhy provozovaných letadel,

e) datum zahájení provozování obchodní letecké dopravy,

f) dobu, na kterou se licence uděluje,

g) podmínky provozování obchodní letecké dopravy.

§ 63

Změna licence

Úřad může rozhodnout o změně licence

a) došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o vydání licence,

b) vyžaduje-li to veřejný zájem na uspokojování přepravních potřeb nebo bezpečnost obchodní letecké dopravy,

c) na základě odůvodněné žádosti držitele licence.

§ 64

Omezení obchodní letecké dopravy

Úřad může rozhodnout o omezení obchodní letecké dopravy na nezbytně nutnou dobu z důvodů

a) bezpečnosti létání,

b) veřejného zájmu na jiné mimořádné letecké činnosti,

c) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

§ 65

Odejmutí licence

Úřad licenci odejme, jestliže držitel licence

a) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie5j),

b) neplní podmínky stanovené v licenci, nebo

c) o odejmutí licence požádal.

§ 66

Licence pozbývá platnosti

a) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,

b) rozhodnutím Úřadu o odejmutí licence.

§ 67

Osvědčení leteckého provozovatele

(1) Osvědčení leteckého provozovatele vydává Úřad na základě žádosti tuzemského leteckého dopravce.

(2) Osvědčením leteckého provozovatele se osvědčuje, že tuzemský letecký dopravce

a) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál, bezpečnost leteckého provozu a provozování letadel potřebných pro obchodní leteckou dopravu,

b) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění obchodní letecké dopravy.

(3) Osvědčení leteckého provozovatele Úřad odejme, přestane-li tuzemský letecký dopravce splňovat podmínky podle odstavce 2.

(4) Náležitosti žádosti stanoví prováděcí předpis.

§ 68

Povinnosti tuzemského leteckého dopravce

(1) Tuzemský letecký dopravce je povinen

a) provozovat obchodní leteckou dopravu podle podmínek stanovených v licenci,

b) oznámit Úřadu všechny změny týkající se skutečností, na jejichž podkladě bylo rozhodováno o udělení licence, a identifikační číslo právnické osoby, pokud nebylo obsaženo v žádosti o udělení licence, nebo změny týkající se plnění podmínek stanovených v licenci do 10 dnů od vzniku těchto změn,

c) oznámit nejpozději 20 dnů předem Úřadu zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci,

d) oznámit nejpozději 3 dny předem Úřadu zahájení nepravidelné obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci,

e) oznámit do 24 hodin Úřadu přerušení nebo ukončení obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci,

f) při odejmutí licence zajistit na svůj náklad dopravu osob, zavazadel, zvířat, zboží a pošty, ke které se zavázal,

g) ke dni zahájení obchodní letecké dopravy vyhlásit přepravní podmínky.

(2) Tuzemský letecký dopravce je dále povinen vypracovat plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným19) a podle tohoto plánu postupovat. Plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným obsahuje

a) pracovní postupy pro potvrzení účasti cestujícího na letecké nehodě a jejich personální a materiální zabezpečení a

b) pracovní postupy pro poskytnutí péče obětem leteckých nehod a jejich příbuzným, včetně informační, psychologické, právní a finanční pomoci, a jejich personální a materiální zabezpečení.

§ 69

Předávání údajů o cestujících

(1) Letecký dopravce je povinen za účelem zdokonalení hraničních kontrol a boje proti nedovolenému přistěhovalectví předávat útvaru Policie České republiky, který je podle zvláštního právního předpisu5j) příslušný k provedení hraniční kontroly na letišti, na jeho žádost elektronicky, a v případě poruchy jiným vhodným způsobem, údaje o cestujících, kteří překročí vnější hranici1n), a to neprodleně po doručení žádosti, nejdříve však po ukončení nástupu všech cestujících do letadla.

(2) Údaji předávanými podle odstavce 1 jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) den, měsíc a rok narození,

c) státní občanství,

d) číslo a typ cestovního dokladu, kterým se cestující prokázal,

e) místo vstupu na území České republiky,

f) číslo letu,

g) datum a čas odletu a příletu,

h) počáteční místo nástupu k dopravě a

i) celkový počet cestujících přepravovaných příslušným letem.

(3) Letecký dopravce je povinen informovat cestující podle zvláštního právního předpisu5k) o shromažďování a zpracování údajů podle odstavce 1.

(4) Letecký dopravce provede likvidaci osobních údajů o cestujících, které byly shromážděny za účelem splnění povinností podle odstavce 1, do 24 hodin po přistání letadla, jímž byli na území České republiky tito cestující přepraveni.

(5) Práva a povinnosti leteckého dopravce a cestujících týkající se ochrany osobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčena.

(6) Policie České republiky provede likvidaci osobních údajů předávaných podle odstavce 1 do 24 hodin po jejich obdržení, pokud tyto údaje nevyužije k plnění jí stanoveného úkolu.

(7) Práva a povinnosti Policie České republiky týkající se ochrany osobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem5l) nejsou ustanoveními odstavců 1 a 6 dotčena.

§ 70

Mezinárodní obchodní letecká doprava

(1) O záměru provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, informuje letecký dopravce Evropské unie20) bez zbytečného odkladu Ministerstvo dopravy.

(2) Letecký dopravce Evropské unie20), který hodlá provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, a která obsahuje omezení přístupu leteckých dopravců na přepravní trh mezi Českou republikou a druhou smluvní stranou, musí mít k této obchodní letecké dopravě uděleno právo provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu na určené lince v daném rozsahu (dále jen „přepravní právo“).

§ 70a

Udělení přepravního práva

(1) Ministerstvo dopravy rozhoduje o udělení přepravního práva leteckému dopravci Evropské unie20) na základě jeho žádosti.

(2) Žádost o udělení přepravního práva vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje

a) název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci Evropské unie20) vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele, a který nad ním vykonává kontrolu,

b) adresu provozovny leteckého dopravce na území České republiky, jedná-li se o leteckého dopravce jiného členského státu,

c) vymezení nabízených služeb obchodní letecké dopravy včetně období a typu provozu,

d) návrh letového řádu včetně organizačního a zeměpisného vymezení plánovaného provozu a dne předpokládaného zahájení provozu,

e) vymezení způsobu technického zabezpečení provozu včetně typu a vnitřního uspořádání používaných letadel a právního vztahu k nim,

f) vymezení plánované cenové politiky včetně nabízených tarifů a konečných cen za přepravu,

g) vymezení předpokládaného vývoje objemu dopravy a předpokládaného využití kapacity letadla v průběhu 3 let ode dne předpokládaného zahájení provozu,

h) vymezení způsobu nabízení služeb obchodní letecké dopravy včetně distribuce přepravních dokladů,

i) vymezení způsobu a rozsahu zapojení linky odpovídající požadovanému přepravnímu právu do sítě linek leteckého dopravce Evropské unie20) a její návaznosti na sítě ostatních leteckých dopravců a

j) vymezení zamýšlené spolupráce s jinými leteckými dopravci, včetně způsobu a rozsahu této spolupráce, na lince odpovídající požadovanému přepravnímu právu.

§ 70b

(1) Ministerstvo dopravy zveřejní informaci o obdržení první žádosti o udělení přepravního práva na své úřední desce do 7 dnů od jejího doručení. Další letečtí dopravci Evropské unie20) mohou podat žádost o udělení přepravního práva v téže věci ve lhůtě 21 dnů od zveřejnění informace o první žádosti. K později podaným žádostem se nepřihlíží. Informaci o obdržení žádostí dalších leteckých dopravců Evropské unie20) zveřejní Ministerstvo dopravy na své úřední desce do 7 dnů od jejich doručení.

(2) O žádostech podaných podle odstavce 1 rozhoduje Ministerstvo dopravy ve společném řízení.

(3) V řízení o udělení přepravního práva lze nahlížet do spisu až po uplynutí lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 1.

§ 70c

(1) Ministerstvo dopravy při rozhodování o udělení přepravního práva přihlédne k

a) typu, úrovni a rozsahu nabízených služeb obchodní letecké dopravy, míře zohlednění potřeb jednotlivých kategorií uživatelů a poměru ceny a úrovně služeb obchodní letecké dopravy,

b) četnosti nabízených služeb obchodní letecké dopravy, nabízené kapacitě a rozložení letů v průběhu kalendářního roku,

c) termínu předpokládaného zahájení provozu a období provozu,

d) dostupnosti nabízených služeb obchodní letecké dopravy uživatelům,

e) cenové politice leteckého dopravce Evropské unie20) včetně nabízených tarifů a konečných cen za přepravu,

f) zajištění dopravní obslužnosti včetně návaznosti a zapojení do stávající sítě linek,

g) technickému zabezpečení provozu včetně využití vlastních letadel, pronajatých letadel bez posádky a pronajatých letadel s posádkou,

h) způsobu a rozsahu spolupráce s jinými leteckými dopravci,

i) podmínkám provozu na určené lince a přiměřenosti nabídky a

j) dosavadnímu využívání přidělených přepravních práv leteckým dopravcem Evropské unie20).

(2) Ministerstvo dopravy může udělit přepravní právo více žadatelům, umožňuje-li to mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.

(3) Ministerstvo dopravy rozhodne o žádosti o udělení přepravního práva ve lhůtě 60 dnů od doručení první žádosti. Rozhodnutí o udělení přepravního práva se vydává na dobu neurčitou.

(4) Ministerstvo dopravy může v rozhodnutí o udělení přepravního práva stanovit podmínky pro jeho výkon. O změně podmínek pro výkon přepravního práva může Ministerstvo dopravy rozhodnout na základě žádosti leteckého dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, nebo z moci úřední za podmínky, že došlo ke změně skutečností rozhodných pro udělení přepravního práva.

(5) Ministerstvo dopravy zveřejní rozhodnutí o udělení přepravního práva na své úřední desce.

(6) Letecký dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, je povinen oznámit Ministerstvu dopravy

a) změnu skutečností uvedených v žádosti, může-li mít podstatný vliv na výkon uděleného přepravního práva, a to nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, a

b) skutečnost, že mu příslušný orgán nevydal nebo zrušil povolení k poskytování služeb obchodní letecké dopravy na určené lince, a to bez zbytečného odkladu.

(7) Letecký dopravce Evropské unie20) nesmí udělené přepravní právo převést na jinou osobu.

§ 70d

(1) Letecký dopravce Evropské unie20) může požádat Ministerstvo dopravy o udělení přepravního práva, které bylo uděleno jinému leteckému dopravci, nejdříve po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přepravního práva. V řízení o žádosti podle věty první se ustanovení § 70a odst. 2, § 70b a § 70c odst. 1 až 5 použijí obdobně.

(2) Ministerstvo dopravy po obdržení žádosti podle odstavce 1 posoudí dosavadní způsob využívání přepravního práva leteckým dopravcem Evropské unie20), kterému bylo uděleno, a svým rozhodnutím

a) ponechá přepravní právo tomuto leteckému dopravci a žádost zamítne,

b) odebere přepravní právo tomuto leteckému dopravci a udělí je žadateli, nebo

c) ponechá přepravní právo tomuto leteckému dopravci a současně je udělí žadateli.

§ 70e

Odnětí přepravního práva

(1) Ministerstvo dopravy odejme udělené přepravní právo, pokud letecký dopravce Evropské unie20)

a) nezahájí provoz na určené lince do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přepravního práva,

b) nevyužívá udělené přepravní právo po dobu delší než 6 po sobě jdoucích měsíců, není-li to v důsledku mimořádných okolností, které nemohl ovlivnit,

c) porušuje podmínky stanovené v rozhodnutí o udělení přepravního práva,

d) oznámí, že udělené přepravní právo nehodlá nadále využívat, nebo

e) ukončí provozování obchodní letecké dopravy.

(2) Ministerstvo dopravy rovněž odejme udělené přepravní právo, pokud

a) dojde k podstatné změně skutečností uvedených v žádosti leteckého dopravce Evropské unie20), kterému bylo přepravní právo uděleno, přičemž tato změna má nežádoucí vliv na výkon uděleného přepravního práva, nebo

b) leteckému dopravci Evropské unie20) příslušný orgán nevydá nebo zruší povolení k poskytování služeb obchodní letecké dopravy na určené lince.

§ 70f

Obchodní letecká doprava leteckého dopravce jiného členského státu

(1) Letecký dopravce jiného členského státu je povinen oznámit Ministerstvu dopravy zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy do České republiky, z České republiky nebo na území České republiky. Oznámení se podává alespoň 10 dnů před plánovaným dnem zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy a vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci jiného členského státu vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele. Hodlá-li letecký dopravce jiného členského státu provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, uvede v oznámení rovněž adresu své provozovny na území České republiky.

(2) Letecký dopravce jiného členského státu k oznámení přiloží letový řád, který obsahuje

a) kódové označení leteckého dopravce jiného členského státu přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

b) číslo, den, předpokládané časy a směrování letu,

c) typ a poznávací značku letadla,

d) nabízenou kapacitu letadla,

e) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu a

f) dobu platnosti letového řádu.

(3) Hodlá-li letecký dopravce jiného členského státu provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu, ke které se uděluje přepravní právo, z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, oznámení nepodává.

(4) Bez ohledu na povinnost podat oznámení předkládá letecký dopravce jiného členského státu letový řád Ministerstvu dopravy vždy alespoň 10 dnů před zahájením každého provozního období.

(5) Letecký dopravce jiného členského státu je povinen oznámit Ministerstvu dopravy provedení nepravidelného letu nebo série nepravidelných letů do České republiky, z České republiky nebo na území České republiky letadlem s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností vyšší než 5,7 tuny. Oznámení se podává alespoň 3 dny před plánovaným dnem provedení letu nebo v případě série nepravidelných letů alespoň 7 dnů před plánovaným dnem provedení prvního letu.

(6) Vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu oznámení obsahuje

a) kódové označení leteckého dopravce jiného členského státu přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

b) číslo, den, předpokládané časy, směrování a účel letu,

c) typ a poznávací značku letadla a

d) název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci jiného členského státu vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele.

§ 71

Pravidelná obchodní letecká doprava leteckého dopravce ze třetí země

(1) Letecký dopravce ze třetí země může provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu do České republiky, z České republiky, na území České republiky nebo přes území České republiky na základě povolení vydaného Ministerstvem dopravy. Ministerstvo dopravy vydá povolení na žádost leteckého dopravce ze třetí země, je-li to v souladu s mezinárodní smlouvou o letecké dopravě, která je součástí právního řádu, nebo nepředstavuje-li to ekonomické nebo bezpečnostní riziko.

(2) Žádost se podává alespoň 30 dnů před plánovaným dnem zahájení provozu pravidelné obchodní letecké dopravy. Letecký dopravce ze třetí země k žádosti přiloží doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a dále tyto doklady vydané k tomu příslušným orgánem:

a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy, je-li vydávána,

b) osvědčení leteckého provozovatele,

c) osvědčení letové způsobilosti,

d) osvědčení hlukové způsobilosti.

(3) Letecký dopravce ze třetí země k žádosti dále přiloží letový řád, který obsahuje

a) kódové označení leteckého dopravce ze třetí země přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

b) číslo, den, předpokládané časy a směrování letu,

c) typ a poznávací značku letadla,

d) nabízenou kapacitu letadla,

e) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu,

f) dobu platnosti letového řádu.

(4) Žádá-li letecký dopravce ze třetí země o vydání povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy přes území České republiky, doklady uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) a údaje uvedené v odstavci 3 písm. d) a e) se nevyžadují.

(5) Povolení se vydává na dobu neurčitou. Vyhoví-li Ministerstvo dopravy žádosti o vydání povolení v plném rozsahu, nelze proti takovému rozhodnutí podat rozklad.

(6) Držitel povolení neprodleně informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v žádosti o jeho vydání a v dokladech, které jsou k ní přiloženy.

§ 71a

Ministerstvo dopravy povolení vydané podle § 71 odst. 1 zruší, pokud letecký dopravce ze třetí země

a) nevyužívá vydané povolení po dobu delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, není-li to v důsledku mimořádných okolností, které nemohl ovlivnit,

b) oznámí, že vydané povolení nehodlá nadále využívat,

c) závažným způsobem poruší ustanovení tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

d) ukončí provozování obchodní letecké dopravy, nebo

e) podléhá zákazu provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího seznam leteckých dopravců podléhajících zákazu provozování letecké dopravy v Evropské unii21) nebo rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

§ 71b

Oznamovací povinnost leteckého dopravce ze třetí země

(1) Letecký dopravce ze třetí země oznámí Ministerstvu dopravy zahájení přímého nebo zprostředkovaného prodeje služeb pravidelné obchodní letecké dopravy na území České republiky. Oznámení se podává alespoň 20 dnů před plánovaným dnem zahájení prodeje.

(2) Vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu oznámení obsahuje

a) obchodní firmu nebo název a adresu sídla organizační složky leteckého dopravce ze třetí země zřízené na území České republiky,

b) obchodní firmu nebo název a adresu sídla osoby zprostředkující pro leteckého dopravce ze třetí země prodej služeb obchodní letecké dopravy na území České republiky, není-li organizační složka zřízena, a

c) druh nabízených služeb obchodní letecké dopravy na území České republiky.

(3) Letecký dopravce ze třetí země informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v oznámení ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo.

§ 71c

Nepravidelná obchodní letecká doprava leteckého dopravce ze třetí země

(1) Letecký dopravce ze třetí země může provozovat nepravidelnou obchodní leteckou dopravu do České republiky, z České republiky, na území České republiky nebo přes území České republiky na základě povolení vydaného Ministerstvem dopravy. Ministerstvo dopravy vydá povolení na žádost leteckého dopravce ze třetí země, je-li to v souladu s mezinárodní smlouvou o letecké dopravě, která je součástí právního řádu, nebo nepředstavuje-li to ekonomické nebo bezpečnostní riziko.

(2) Žádost se podává alespoň

a) 3 pracovní dny před plánovaným dnem letu, jde-li o žádost o povolení jednotlivého letu,

b) 7 pracovních dnů před plánovaným dnem letu, jde-li o přepravu nebezpečného zboží22), nebo

c) 15 pracovních dnů před plánovaným dnem prvního letu, jde-li o sérii nepravidelných letů.

(3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje

a) kódové označení leteckého dopravce ze třetí země přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

b) číslo, den, předpokládané časy, směrování a účel letu,

c) typ a poznávací značku letadla,

d) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu,

e) počet cestujících nebo druh a množství nákladu,

f) název, klasifikaci, množství a způsob balení nebezpečného zboží22), je-li přepravováno,

g) číselný kód přidělený nebezpečnému zboží22) Organizací spojených národů, je-li přepravováno,

h) jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu nebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla objednatele přepravy,

i) jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu nebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla odesílatele a příjemce zboží, je-li přepravováno, a

j) obchodní firmu nebo název zvoleného poskytovatele odbavovacích služeb na území České republiky.

(4) Letecký dopravce ze třetí země k žádosti přiloží doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a dále tyto doklady vydané k tomu příslušným orgánem:

a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy, je-li vydávána,

b) licenci nebo jiný obdobný doklad pro přepravu nebezpečného zboží22), je-li přepravováno,

c) osvědčení leteckého provozovatele,

d) osvědčení letové způsobilosti,

e) osvědčení hlukové způsobilosti.

(5) Žádá-li letecký dopravce ze třetí země o vydání povolení k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy přes území České republiky, údaje uvedené v odstavci 3 písm. d), e), h) až j) a doklady uvedené v odstavci 4 písm. d) a e) se nevyžadují.

(6) Vyhoví-li Ministerstvo dopravy žádosti o vydání povolení v plném rozsahu, nelze proti takovému rozhodnutí podat rozklad.

(7) Držitel povolení neprodleně informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v žádosti o jeho vydání a v dokladech, které jsou k ní přiloženy.

§ 71d

Ministerstvo dopravy povolení vydané podle § 71c odst. 1 zruší, nastane-li některý z důvodů uvedených v § 71a písm. b) až e).

§ 72

Zvláštní ustanovení o řízeních ve věcech obchodní letecké dopravy

(1) V řízeních podle § 70a až 70e, 71, 71a, 71c a 71d může účastník jednat a písemnosti předkládat i v anglickém jazyce. Písemnosti vyhotovené v originálním znění v jiném než českém nebo anglickém jazyce předkládá účastník řízení v úředně ověřeném překladu do českého nebo anglického jazyka, nesdělí-li Ministerstvo dopravy účastníku řízení, že postačuje úředně neověřený překlad. Takové prohlášení může Ministerstvo dopravy učinit na své úřední desce pro veškerá řízení podle věty první. Ustanovení tohoto odstavce se na podání učiněná podle § 70f a 71b použije obdobně.

(2) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d činí Ministerstvo dopravy souběžně úkony v jazyce českém a anglickém. To neplatí, nesouhlasí-li s tím účastník řízení, nebo by tím byl ohrožen průběh řízení, anebo by takový postup byl spojen s nepřiměřenými náklady Ministerstva dopravy; v takovém případě se úkony činí jen v českém jazyce a Ministerstvo dopravy o tom vydá usnesení, které se oznamuje účastníku řízení. V případě rozporu mezi českým a anglickým zněním úkonu je rozhodující české znění.

(3) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d lze podání učinit i v elektronické podobě bez použití podpisu nebo prostřednictvím telegrafu nebo telefaxu. V takovém případě se podání nepotvrzuje ani nedoplňuje. Pokud podání bylo učiněno jinou osobou, než která je v něm uvedena, nemá podání účinky, které s ním zákon spojuje; Ministerstvo dopravy o tom vydá usnesení, které se poznamená do spisu. Ustanovení tohoto odstavce se na podání učiněná podle § 70f a 71b použije obdobně.

(4) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d doručuje Ministerstvo dopravy písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, nebo prostřednictvím telefaxu; v těchto případech platí, že písemnost je doručena dnem odeslání, nevrátí-li se zpráva jako nedoručitelná. Potvrzení převzetí doručované písemnosti adresátem prostřednictvím podepsané datové zprávy se nevyžaduje.

HLAVA II

LETECKÉ PRÁCE A DALŠÍ LETECKÉ ČINNOSTI

Letecké práce

§ 73

Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu. Leteckými pracemi se dále rozumějí vyhlídkové lety, využití letadla leteckým provozovatelem při výuce v leteckých školách a činnost leteckých škol.

§ 74

(1) Letecké práce může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem a právnická osoba se sídlem v České republice jen na základě povolení. Povolení může vydat na základě žádosti Úřad.

(2) Povolení lze vydat, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro žadatele o vydání licence k provozování obchodní letecké dopravy podle § 58 odst. 1, pro letecký personál a pro provozování letadel používaných pro letecké práce.

(3) Prováděcí předpis stanoví jednotlivé druhy leteckých prací, technické a provozní podmínky jejich provozování, náležitosti žádosti o vydání povolení a náležitosti rozhodnutí o vydání povolení.

§ 74a

(1) Státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném členském státě Evropské unie, kteří jsou v tomto členském státě oprávněni provozovat letecké práce, mohou tyto letecké práce dočasně provozovat i na území České republiky.

(2) Na provozování leteckých prací podle odstavce 1 se ustanovení § 74 nevztahuje.

(3) Zahájení provozování leteckých prací na území České republiky oznámí osoba podle odstavce 1 nejpozději 3 dny předem Úřadu.

(4) Osoba provozující letecké práce na území České republiky podle odstavce 1 je při kontrole povinna prokázat oprávnění provozovat letecké práce v jiném členském státě Evropské unie.

(5) Ustanovení předchozích odstavců se vztahuje také na státního příslušníka jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

§ 75

Letecké činnosti pro potřeby státu

(1) Leteckou činností pro potřeby státu se rozumí lety uskutečňované leteckým provozovatelem za účelem

a) přepravy ústavních činitelů,

b) výkonu státní správy.

(2) Lety za účelem přepravy ústavních činitelů lze uskutečňovat se souhlasem státu zastoupeným vládou. Lety za účelem výkonu státní správy lze uskutečňovat se souhlasem Ministerstva dopravy.

§ 76

Letecké činnosti pro vlastní potřebu

(1) Leteckou činností pro vlastní potřebu se rozumí lety, kterými zajišťuje právnická nebo fyzická osoba podnikatelskou nebo jinou činnost, k níž je oprávněna podle zvláštních předpisů.

(2) Leteckou činnost pro vlastní potřebu může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice na základě povolení vydaného Úřadem. Úřad může vydat povolení na základě žádosti, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál a pro provozování letadel potřebných pro leteckou činnost pro vlastní potřebu.

(3) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti pro vydání povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu.

§ 77

Rekreační a sportovní létání

Rekreačním a sportovním létáním se rozumí užívání letadla pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, osobní dopravy nebo sportu, které není uskutečňováno za účelem zisku. Rekreační a sportovní létání lze provozovat pouze letadly s maximální vzletovou hmotností menší než 5,7 t a s celkovým počtem sedadel pro cestující menším než 9.

§ 78

Letecké veřejné vystoupení

Letecké veřejné vystoupení lze provozovat jen se souhlasem Úřadu. Úřad udělí souhlas, nebude-li ohrožena bezpečnost létání ve vzdušném prostoru.

HLAVA III

POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ LETECKÝCH ČINNOSTÍ A UŽIVATELŮ LETADEL

§ 79

Provozovatel leteckých činností a uživatel letadla je povinen

a) provozovat leteckou činnost letově způsobilým letadlem,

b) zajišťovat leteckou činnost odborně a zdravotně způsobilým leteckým personálem,

c) používat ke vzletům a přistávání letadel a pohybům letadel s tím souvisejícím letiště nebo plochy k tomu určené,

d) provádět lety podle pravidel létání,

e) dodržovat pokyny osob zajišťujících letové provozní služby.

§ 80

(1) Provozovatel letecké činnosti může vyloučit z přepravy osoby, zvířata a náklad, jejichž přeprava by ohrozila bezpečnost leteckého provozu nebo by jejich přepravou došlo k porušení předpisů platných ve státě odletu, státě příletu nebo státě přeletu.

(2) Předměty a látky, pro jejichž povahu může být ohrožena bezpečnost leteckého provozu, mohou být přepravovány jen při dodržení podmínek stanovených prováděcími a zvláštními předpisy.

ČÁST SEDMÁ

SPORTOVNÍ LÉTAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ

§ 81

(1) Sportovním létajícím zařízením je maximálně dvoumístné letadlo nebo sportovní padák, určené k létání pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, individuální osobní dopravy, sportu nebo výcviku pilotů, které není uskutečňováno za účelem dosažení zisku, s výjimkou výcviku pilotů, letů závěsných a padákových kluzáků s pasažérem a seskoků sportovních padáků s pasažérem.

(2) Druhy sportovních létajících zařízení jsou zejména

a) ultralehký kluzák,

b) ultralehký letoun,

c) motorový závěsný kluzák,

d) ultralehký vrtulník,

e) ultralehký motorový vírník,

f) motorový padákový kluzák,

g) závěsný kluzák,

h) padákový kluzák,

i) sportovní padák.

(3) Pilot sportovního létajícího zařízení je osoba, která je držitelem platného pilotního průkazu a sportovní létající zařízení řídí. Za pilota je ve smyslu tohoto zákona považován i parašutista.

(4) Pilotní žák sportovního létajícího zařízení je osoba, která se jej učí řídit podle výcvikové osnovy.

(5) Stavitel sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba, která sportovní létající zařízení staví pro vlastní potřebu.

(6) Výrobce sportovního létajícího zařízení je fyzická nebo právnická osoba, která sportovní létající zařízení a s nimi související další výrobky, letadlové části a zařízení vyrábí za účelem prodeje.

(7) Inspektor provozu nebo inspektor techniky je odborně způsobilá fyzická osoba, která v rozsahu působnosti vyplývající z tohoto zákona vykonává dohled nad plněním povinností stavitelů, výrobců, pilotů a jiných osob podílejících se na provozu sportovních létajících zařízení.

(8) Charakteristiky jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení stanoví prováděcí právní předpis.

Správa sportovních létajících zařízení

§ 82

(1) Ministerstvo dopravy může svým rozhodnutím pověřit výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení právnickou osobu (dále jen "pověřená osoba") na základě její písemné žádosti. Ministerstvo dopravy v rozhodnutí o pověření k výkonu státní správy stanoví podmínky a postupy při tomto výkonu a vymezí jeho rozsah.

(2) Ministerstvo dopravy rozhodnutí vydá, pokud žadatel

a) má sídlo na území České republiky,

b) má vytvořen administrativní a technický systém správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona,

c) disponuje kvalifikovanými osobami a odborným zázemím pro výkon státní správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona a tvorbu provozních a technických předpisů,

d) má vytvořen a zabezpečen informační systém pro vedení rejstříku pilotů a sportovních létajících zařízení,

e) má stanoveny postupy pro ověřování a schvalování letové způsobilosti sportovních létajících zařízení,

f) má stanoveny postupy pro výuku a ověřování způsobilosti žadatelů o vydání pilotních průkazů a přiznávání kvalifikací,

g) nemá finanční nebo jiné zájmy, které by mohly ovlivnit nestrannost výkonu činnosti pověřené osoby,

h) je způsobilý zajistit ochranu informací a údajů podle zvláštního právního předpisu5k).

(3) Ministerstvo dopravy pověření odejme,

a) jestliže pověřená osoba neplní povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o pověření,

b) jestliže pověřená osoba o odejmutí pověření požádá.

(4) Rozhodnutí o pověření a o odejmutí tohoto pověření zveřejní Ministerstvo dopravy sdělením ve Sbírce zákonů.

(5) Pokud není výkon státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení zabezpečen pověřenou osobou, zabezpečuje jej Úřad.

(6) Náležitosti žádosti o pověření a doklady, které je nutno k žádosti doložit, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 83

(1) Pověřená osoba

a) vydává nebo odnímá osvědčení právnickým a fyzickým osobám, které provozují formou podnikání výrobu sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení, opravy a údržbu, a kontroluje plnění jejich povinností,

b) zpracovává a předkládá Ministerstvu dopravy návrhy provozních a technických předpisů pro provoz sportovních létajících zařízení a návrhy výcvikových osnov k jejich schválení a po schválení Ministerstvem dopravy tyto předpisy a výcvikové osnovy vydává,

c) vykonává dohled nad činností stavitelů sportovních létajících zařízení,

d) schvaluje, uznává a ověřuje letovou způsobilost sportovních létajících zařízení a vydává, prodlužuje a odnímá osvědčení o jejich letové způsobilosti,

e) vede rejstřík sportovních létajících zařízení podle § 84b a přiděluje určeným sportovním létajícím zařízením poznávací značku,

f) přiznává kvalifikace pilotům a jiným osobám podílejícím se na provozu sportovních létajících zařízení, vydává pilotní průkazy, zapisuje do nich kvalifikace, prodlužuje jejich platnost, vydává průkazy osvědčující dosažené kvalifikace a vede o nich evidenci,

g) vydává nebo odnímá souhlas k provozu středisek výcviku pilotů jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení, kontroluje plnění jejich povinností,

h) stanovuje podmínky pro užívání ploch ke vzletům a přistáním sportovních létajících zařízení, plochy registruje, schvaluje provozní řády a způsobilost registrovaných ploch; evidenci ploch předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění,

i) povoluje provádění zkušebních letů sportovních létajících zařízení,

j) uděluje souhlas s pořádáním veřejných leteckých vystoupení sportovních létajících zařízení,

k) vykonává dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení,

l) poskytuje potřebnou součinnost orgánům státní správy v souvislosti s šetřením leteckých nehod a incidentů sportovních létajících zařízení,

m) jmenuje a odvolává inspektory provozu a inspektory techniky; seznam jmenovaných a odvolaných inspektorů provozu a inspektorů techniky předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění.

(2) V zájmu bezpečnosti leteckého provozu nebo v jiném veřejném zájmu může pověřená osoba nebo Úřad v odůvodněných případech létání určitého sportovního létajícího zařízení omezit nebo zakázat.

§ 84

Dohled nad konstrukcí, stavbou, výrobou, opravou a údržbou sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení a dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení vykonává inspektor provozu nebo inspektor techniky.

§ 84a

(1) Inspektor provozu a inspektor techniky jsou v rámci dohledu nad sportovními létajícími zařízeními oprávněni

a) vyžadovat předložení dokladů potřebných k provozu sportovního létajícího zařízení,

b) zadržet technický průkaz sportovního létajícího zařízení v případě zjištění závady v letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení do doby odstranění závady v letové způsobilosti,

c) zakázat let, pokud by ohrozil bezpečnost letového provozu, život, zdraví nebo majetek osob nebo životní prostředí nebo jiný právem chráněný zájem,

d) zadržet pilotní průkaz nebo jiný průkaz osvědčující kvalifikaci a nařídit ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele zadrženého průkazu v případě, že při výkonu činnosti spojené s provozem sportovního létajícího zařízení vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost letového provozu,

e) odejmout pilotní průkaz osobě, která ohrozila bezpečnost letového provozu, porušila pravidla létání, nebo pravidla provozu sportovních létajících zařízení, a předat jej bez zbytečného odkladu pověřené osobě k dalšímu řízení.

(2) Inspektor techniky je dále v rámci dohledu nad stavbou, výrobou a opravami sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení oprávněn

a) vyžadovat předložení veškerých dokladů týkajících se stavby a výroby sportovního létajícího zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení, zejména veškerých výpočtů, stavební a výrobní dokumentace a stavebního deníku,

b) vstupovat do prostor, kde se sportovní létající zařízení a s nimi související další výrobky, letadlové části a zařízení staví nebo vyrábí, kontrolovat stroje a nářadí, prověřit používané materiály a spojovací součásti,

c) v případě zjištěných konstrukčních vad vyžádat či uložit provedení zkoušek pevnosti, pružnosti a jiných, v případě výroby zakázat provoz dříve vyrobených sportovních létajících zařízení, případně žádat změny konstrukce nebo vypracování znaleckého posudku.

§ 84b

Rejstřík sportovních létajících zařízení

(1) Do rejstříku sportovních létajících zařízení (dále jen "rejstřík") se zapisují sportovní létající zařízení vymezená v § 81 odst. 2 písm. a) až g) na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele se souhlasem vlastníka za těchto podmínek:

a) vlastníkem nebo provozovatelem sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice,

b) sportovní létající zařízení není registrováno v jiném státě,

c) letová způsobilost sportovního létajícího zařízení byla ověřena, nebo je ověřována podle § 83 odst. 1 písm. d), nebo bylo uznáno za platné jeho osvědčení letové způsobilosti vydané orgánem cizího státu.

(2) Sportovnímu létajícímu zařízení zapsanému v rejstříku se přiděluje poznávací značka. Přidělením poznávací značky získává sportovní létající zařízení státní příslušnost České republiky.

(3) Údaje zapisované do rejstříku, údaje, které z něj lze zveřejnit, a způsob označení sportovního létajícího zařízení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 84c

Piloti a osoby ve výcviku

(1) Sportovní létající zařízení může řídit

a) pilot, který je držitelem platného pilotního průkazu s příslušnou kvalifikací, nebo

b) pilotní žák za podmínek stanovených výcvikovou osnovou.

(2) Podmínkou vydání pilotního průkazu je prokázání zdravotní způsobilosti uchazeče, absolvování teoretické výuky, praktického výcviku a složení příslušné zkoušky v souladu s výcvikovou osnovou.

(3) Lékařský posudek1n) o zdravotní způsobilosti uchazečů a pilotů sportovních létajících zařízení vydává na základě lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím posuzujícího lékaře pověřeného Úřadem. Posuzujícím lékařem se rozumí

a) lékař poskytovatele zdravotních služeb, který byl pověřen podle § 22 odst. 3, pro sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. a) až e) a i) a dvoumístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. f) až h),

b) lékař, který je registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství pro jednomístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. f) až h).

(4) Doba platnosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti je

a) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. a)

1. 60 měsíců u osob do 40 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,

2. 24 měsíců u osob od 40 do 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,

3. 12 měsíců u osob od 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,

b) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. b)

1. neomezená u osob do 75 let, nestanoví-li lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby omezení doby jeho platnosti,

2. 12 měsíců u osob od 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší.

(5) Kvalifikací se rozumí splnění podmínek stanovených pro získání oprávnění k výkonu činností spojených s provozem sportovních létajících zařízení. Je-li podmínkou zapsání příslušné kvalifikace do pilotního průkazu praxe, je žadatel povinen ji doložit.

(6) Bezprostředně před letem, za letu a bezprostředně po ukončení letu je pilot nebo pilotní žák povinen mít u sebe tyto platné doklady:

a) průkaz totožnosti,

b) pilotní průkaz nebo doklad žáka,

c) osvědčení letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení,

d) doklad o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem sportovního létajícího zařízení.

(7) Pilot nebo pilotní žák je povinen při provozu sportovního létajícího zařízení dbát pokynů inspektora provozu, inspektora techniky nebo osob vykonávajících státní dozor podle tohoto zákona.

(8) Náležitosti žádosti o vydání pilotního průkazu, doklady, které je nutno k žádosti přiložit, podmínky zahájení praktického výcviku a samostatných letů, způsob stanovení kvalifikačních podmínek pro vydání pilotního průkazu a způsob stanovení kvalifikačních podmínek osob provádějících teoretickou výuku a praktický výcvik stanoví prováděcí právní předpis.

§ 84d

Plochy pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení

(1) Ke vzletům a přistáním při pravidelném provozu sportovních létajících zařízení může být použito

a) letiště, pokud letecká informační příručka stanoví provoz určitého druhu sportovního létajícího zařízení na tomto letišti, nebo se souhlasem provozovatele tohoto letiště,

b) plochy trvale užívané ke vzletům a přistáním letadel a vymezené k tomuto účelu v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí, za předpokladu souhlasu vlastníka nebo provozovatele plochy a obce, na jejímž území se plocha nalézá.

(2) Ke vzletům a přistáním při nepravidelném provozu motorových sportovních létajících zařízení a pravidelném i nepravidelném provozu nemotorových sportovních létajících zařízení může být použito jakékoliv další plochy, vyslovil-li s využíváním plochy k tomuto účelu souhlas vlastník plochy, při splnění následujících podmínek:

a) plocha leží mimo obytné území obce ve vzdálenosti nejméně 100 m od obytných budov a při provozu nebudou ve vzdálenosti menší než 50 m od sportovních létajících zařízení osoby nezúčastněné na provozu,

b) plocha leží mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území k tomuto účelu nedal souhlas příslušný orgán ochrany přírody, a

c) plocha leží mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud k využívání území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody nedal souhlas příslušný vodohospodářský orgán.

ČÁST OSMÁ

OCHRANA CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ O OCHRANĚ CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY

§ 85

Příslušný orgán

Úkoly příslušného orgánu, včetně informační povinnosti členského státu Evropské unie vůči Evropské komisi, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) a předpisů vydaných na jeho základě plní Úřad.

§ 85a

Národní programy

(1) Úřad vydává a aktualizuje národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) nebo podle rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. Národní programy obsahují popis způsobu zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy.

(2) Národní programy Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) jinak.

§ 85b

Obecná povinnost k ochraně civilního letectví před protiprávními činy

Každý, kdo vstupuje do míst sloužících k ochraně civilního letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), je povinen při vstupu do těchto míst, jakož i během pobytu v nich, počínat si s náležitou obezřetností tak, aby svým chováním nevystavil civilní letectví nebezpečí protiprávního činu, nebo aby takové chování jiným neumožnil.

§ 85c

Příkazy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy

(1) Fyzické a právnické osoby zajišťující ochranu civilního letectví před protiprávními činy jsou za tímto účelem v místech sloužících k ochraně civilního letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) oprávněny vydávat fyzickým osobám, které do těchto míst vstupují nebo se tam zdržují, příkazy; přitom jsou povinny dbát toho, aby příkazy byly přiměřené jejich účelu. Příkazem se rozumí ústní nebo písemný pokyn vyzývající k tomu, aby se osoba, vůči které pokyn směřuje, chovala způsobem stanoveným tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nebo aby se zdržela jednání, které tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) zakazuje, případně aby místo sloužící k ochraně civilního letectví před protiprávními činy neprodleně opustila.

(2) Fyzické osoby, vůči kterým příkaz směřuje, jsou povinny se jím řídit.

§ 85d

Obecné ustanovení o detekční kontrole osob

Každý, kdo provádí detekční kontrolu fyzických osob podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), je povinen provádět ji takovými způsoby a s použitím takových prostředků, které sledují výhradně účel kontroly a šetří důstojnost každého člověka, který je kontrole podroben. Za tím účelem provádí ruční prohlídku fyzických osob osoba stejného pohlaví.

HLAVA II

SPOLEHLIVOST

§ 85e

Ověření spolehlivosti

(1) Každý, kdo vstupuje bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), musí být spolehlivý, nestanoví-li tento přímo použitelný předpis jinak. Podmínkou spolehlivosti fyzické osoby je její bezúhonnost a důvěryhodnost.

(2) Ověření spolehlivosti fyzické osoby provádí na její žádost Úřad; spolehlivost fyzické osoby je takto ověřena na dobu 5 let. To neplatí, jde-li o osobu, která vykonává službu u Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, nebo která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby nebo platného osvědčení fyzické osoby podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací; taková osoba se považuje za spolehlivou podle tohoto zákona. Přestane-li taková osoba splňovat podmínku podle předchozí věty, bezodkladně tuto skutečnost oznámí osobě, která jí umožnila vstup bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru.

(3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje

a) místo narození žadatele; narodil-li se žadatel v cizině, rovněž stát, na jehož území se narodil,

b) státní občanství žadatele,

c) název stávajícího žadatelova zaměstnavatele, označení zastávané funkce a popis vykonávané pracovní činnosti,

d) zdůvodnění nezbytnosti vstupovat bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru,

e) další údaje za období 5 let přede dnem podání žádosti, kterými jsou

1. předchozí státní občanství žadatele,

2. názvy předchozích žadatelových zaměstnavatelů s uvedením data vzniku a zániku pracovněprávního vztahu, označení zastávané funkce a popis vykonávané pracovní činnosti; to platí obdobně i pro služební poměr,

3. názvy osob, u kterých žadatel získával vzdělání, obsah a délka tohoto vzdělání s uvedením data a způsobu jeho ukončení,

4. nepřetržitý pobyt žadatele v cizím státě delší než 6 měsíců a jeho důvod, a

f) čestné prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů v žádosti uvedených.

(4) K žádosti se přiloží doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, v němž žadatel v období 5 let přede dnem podání žádosti pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Je-li žadatel cizincem, přiloží k žádosti též doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, přiloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, nebo před notářem nebo orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.

§ 85f

Bezúhonnost a důvěryhodnost

(1) Za bezúhonnou se pro účely ověření spolehlivosti považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin ani nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti leteckého personálu, provozováním letiště, poskytováním leteckých služeb nebo provozováním leteckých činností, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(2) Za důvěryhodnou se pro účely ověření spolehlivosti považuje fyzická osoba, u které nelze v souvislosti s jejím vstupem bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru spatřovat specifické riziko. Specifickým rizikem je důvodné podezření, že dosavadní chování fyzické osoby, její pracovní nebo společenské styky významně nasvědčují tomu, že by mohla vystavit civilní letectví nebezpečí protiprávního činu.

§ 85g

Ověření totožnosti a bezúhonnosti

(1) Účastníkem řízení o ověření spolehlivosti je pouze žadatel. Úřad po zahájení řízení ověří žadatelovu totožnost a bezúhonnost.

(2) Pro účely ověření totožnosti využívá Úřad ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Pro účely ověření totožnosti využívá Úřad z agendového informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

e) adresa místa trvalého pobytu.

(4) Pro účely ověření totožnosti využívá Úřad z agendového informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna,

b) datum narození,

c) místo a stát narození, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,

d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

e) adresa místa pobytu na území České republiky,

f) datum úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(7) Pro účely ověření bezúhonnosti si Úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je Úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí skutečnosti rozhodné pro ověření bezúhonnosti, je Úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují.

(8) Uvedl-li žadatel nepravdivé údaje rozhodné pro ověření totožnosti nebo není-li bezúhonný, vydá Úřad rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. V opačném případě požádá Úřad Policii České republiky o posouzení jeho důvěryhodnosti.

§ 85h

Posouzení důvěryhodnosti

Policie České republiky posoudí důvěryhodnost fyzické osoby nejpozději do 10 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu a vydá o tom závazné stanovisko. Pro účely posouzení důvěryhodnosti si Policie České republiky může vyžádat potřebnou informaci od příslušné zpravodajské služby České republiky. Ve zvlášť složitých případech, při kterých nelze důvěryhodnost posoudit ve lhůtě podle věty první, je lhůta pro vydání závazného stanoviska 20 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu. Obsahuje-li závazné stanovisko utajované informace, o nichž Policie České republiky tvrdí, že by v souvislosti s nimi mohla být její činnost nebo činnost zpravodajských služeb České republiky ohrožena nebo vážně narušena, jsou části spisu obsahující takové závazné stanovisko vyloučeny z nahlížení.

§ 85i

Není-li žadatel podle závazného stanoviska Policie České republiky důvěryhodný, vydá Úřad rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. To platí i tehdy, vyjde-li v řízení najevo, že žadatel úmyslně uvedl nepravdivé údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně zamlčel. V opačném případě vydá Úřad namísto písemného vyhotovení rozhodnutí doklad o spolehlivosti.

§ 85j

Doklad o spolehlivosti

(1) Doklad o spolehlivosti je veřejnou listinou a doba jeho platnosti činí 5 let. Odcizení nebo ztrátu dokladu o spolehlivosti jeho držitel bezodkladně ohlásí Úřadu a osobě, která mu umožnila vstup bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru.

(2) Doklad o spolehlivosti obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) den, měsíc a rok narození,

c) státní občanství,

d) datum vydání a dobu platnosti a

e) otisk úředního razítka a podpis oprávněné úřední osoby.

(3) Platnost dokladu o spolehlivosti zaniká

a) uplynutím doby jeho platnosti,

b) dnem nabytí jiných právních účinků rozhodnutí Úřadu o nespolehlivosti jeho držitele vydaného v řízení o přezkumu spolehlivosti,

c) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty,

d) takovým poškozením, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

e) změnou některého z údajů v něm obsažených,

f) vrácením dokladu jeho držitelem Úřadu,

g) dnem doručení nového dokladu, nebo

h) úmrtím držitele dokladu, nebo jeho prohlášením za mrtvého.

(4) Držitel dokladu o spolehlivosti odevzdá Úřadu do 5 dnů doklad, jehož platnost zanikla podle odstavce 3 písm. a), b), d), e) a g), a bezodkladně tuto skutečnost oznámí osobě, která mu umožnila vstup bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru. Každý je povinen bezodkladně odevzdat nalezený doklad o spolehlivosti Úřadu nebo Policii České republiky.

(5) Držitel dokladu o spolehlivosti, jehož platnost zanikla podle odstavce 3 písm. c) až e), požádá do 5 dnů ode dne zániku platnosti Úřad o vydání dokladu nového. V takovém případě vydá Úřad do 5 dnů od doručení žádosti nový doklad o spolehlivosti, který nahrazuje doklad původní.

(6) Vzor dokladu o spolehlivosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 85k

Přezkum spolehlivosti

(1) Úřad zahájí z moci úřední řízení o přezkumu spolehlivosti, zjistí-li během doby platnosti dokladu o spolehlivosti skutečnosti nasvědčující tomu, že držitel dokladu

a) není bezúhonný,

b) není důvěryhodný, nebo

c) úmyslně uvedl nepravdivé údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně zamlčel.

(2) Účastníkem řízení o přezkumu spolehlivosti je pouze ten, jehož spolehlivost se přezkoumává. Zjistí-li Úřad skutečnosti nasvědčující tomu, že držitel dokladu o spolehlivosti není důvěryhodný, požádá Policii České republiky o posouzení jeho důvěryhodnosti. Na řízení o přezkumu spolehlivosti se ustanovení § 85f, § 85g odst. 7 a § 85h použijí obdobně.

(3) Zjistí-li Úřad, že držitel dokladu o spolehlivosti není bezúhonný nebo důvěryhodný, vydá rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. To platí i tehdy, uvedl-li držitel dokladu o spolehlivosti úmyslně nepravdivé údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně zamlčel. V opačném případě Úřad usnesením řízení zastaví. Odvolání proti rozhodnutí o nespolehlivosti nemá odkladný účinek.

§ 85l

Soudní přezkum

(1) Dokazování se v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích obsažených v údajích z evidencí Policie České republiky nebo zpravodajských služeb České republiky nebo ve výsledcích jejich šetření. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti Policie České republiky nebo zpravodajských služeb České republiky. Provádí-li se důkaz jinak než výslechem, postupuje se přiměřeně podle tohoto odstavce.

(2) Předseda senátu rozhodne, že části spisu obsahující utajované informace, budou odděleny, může-li v souvislosti s těmito informacemi dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti Policie České republiky nebo zpravodajských služeb České republiky; do oddělených částí spisu účastník řízení, jeho zástupce a osoby zúčastněné na řízení nahlížet nemohou.

HLAVA III

OCHRANA LETIŠŤ, LETADEL, CESTUJÍCÍCH A ZAVAZADEL

§ 85m

Bezpečnostní program letiště

(1) Provozovatel letiště nesmí provozovat letiště bez schváleného bezpečnostního programu letiště podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). Bezpečnostní program letiště schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště, jejíž přílohou je bezpečnostní program letiště; tuto žádost může podat i žadatel o povolení provozovat letiště současně se žádostí o povolení provozovat letiště.

(2) Úřad bezpečnostní program letiště schválí, obsahuje-li opatření zajišťující dostatečnou úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy na letišti v souladu s tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). Účastníkem řízení o schválení bezpečnostního programu letiště je pouze žadatel. V řízení o schválení bezpečnostního programu letiště je dotčeným orgánem Policie České republiky.

(3) Změnu bezpečnostního programu letiště mající vliv na zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště. Na schválení změny bezpečnostního programu letiště se odstavec 2 použije obdobně. Jiné změny bezpečnostního programu letiště, než které jsou uvedeny ve větě první, provozovatel letiště neprodleně oznámí Úřadu.

(4) Obsahové náležitosti a strukturu bezpečnostního programu letiště stanoví prováděcí právní předpis.

§ 85n

Povinnosti provozovatele letiště

(1) Provozovatel letiště v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) rozdělí prostor letiště podle druhu uplatňovaných bezpečnostních opatření na jednotlivé oblasti, viditelně je označí a s použitím vhodných zabezpečovacích prvků zajistí, aby průchod mezi nimi byl možný jen za splnění podmínek stanovených tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23).

(2) Provozovatel letiště v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) dále zajistí

a) provádění kontroly osob a vozidel vstupujících a vjíždějících do prostoru letiště,

b) vydávání letištních identifikačních průkazů a povolení k vjezdu,

c) provádění detekční kontroly osob jiných než cestujících a jimi vnášených věcí,

d) ostrahu prostoru letiště.

§ 85o

Informace o bezpečnostní prohlídce letadla

Letecký dopravce zajistí, aby informace o bezpečnostní prohlídce letadla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) byla po dobu tímto přímo použitelným předpisem stanovenou uchovávána rovněž na palubě letadla.

§ 85p

Detekční kontrola cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel

(1) Provozovatel letiště a letecký dopravce zajistí provádění detekční kontroly cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23).

(2) Letecký dopravce může umožnit vnést na palubu letadla věc, jejíž vnášení zakazuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), jen po předchozím souhlasu Úřadu a za podmínek stanovených tímto předpisem Evropské unie. Umožní-li letecký dopravce vnesení takové věci na palubu letadla, neprodleně o tom uvědomí dotčeného provozovatele letiště.

(3) Úřad na žádost fyzické nebo právnické osoby udělí souhlas s vnesením věci, jejíž vnášení na palubu letadla je zakázáno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), lze-li s ohledem na fyzikální a chemické vlastnosti věci a účel jejího použití mít za to, že její vnesení nepředstavuje ohrožení civilního letectví.

(4) Účastníkem řízení o udělení souhlasu je pouze žadatel. V řízení o udělení souhlasu Úřad provede ohledání věci, o jejíž vnesení na palubu letadla se žádá. V rozhodnutí o udělení souhlasu s vnesením věci Úřad stanoví podmínky pro bezpečné nakládání s věcí po jejím vnesení do prostoru letiště a na palubu letadla a dobu, na kterou se souhlas uděluje.

(5) Udělil-li Úřad souhlas s vnesením věci, oprávněná úřední osoba bezodkladně po vydání rozhodnutí umístí věc do uzavíratelného neprůhledného obalu, který viditelně opatří plombou nebo jiným viditelným zajišťovacím prostředkem s jedinečným číselným identifikátorem, uvedeným v rozhodnutí, a to takovým způsobem, aby z něj nebylo možno věc vyjmout, aniž by došlo k porušení zajišťovacího prostředku. Každý, kdo s věcí nakládá, musí zajistit, že věc bude umístěna v obalu opatřeném zajišťovacím prostředkem během svého vnesení do prostoru letiště a na palubu letadla a po celou dobu svého uložení v prostoru letiště a na palubě letadla. Letecký dopravce zajistí, že věc bude od svého vnesení do prostoru letiště bezpečně doprovázena a bezpečně uložena v prostoru letiště a na palubě letadla.

§ 85q

Následná ochrana cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel

Provozovatel letiště a letecký dopravce zajistí následnou ochranu cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel po provedení jejich detekční kontroly v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23).

§ 85r

Bezpečnostní program poskytovatele letových provozních služeb

(1) Poskytovatel letových provozních služeb vypracuje a dodržuje bezpečnostní program, který obsahuje opatření zajišťující v souladu s tímto zákonem a rozhodnutím mezinárodní organizace vydaným na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, dostatečnou úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy23) při poskytování letových provozních služeb.

(2) Poskytovatel letových provozních služeb bez zbytečného odkladu zpřístupní Úřadu na jeho žádost svůj bezpečnostní program.

(3) Obsahové náležitosti a strukturu bezpečnostního programu poskytovatele letových provozních služeb stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA IV

OCHRANA NÁKLADU, POŠTOVNÍCH ZÁSILEK A VĚCÍ LETECKÉHO DOPRAVCE

§ 85s

Osoba provádějící bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta

(1) Fyzická nebo právnická osoba v postavení schváleného agenta podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) může prováděním bezpečnostní kontroly nákladu a poštovních zásilek mimo svoji provozovnu pověřit jinou fyzickou nebo právnickou osobu, stanoví-li její povinnosti zajišťující dostatečnou úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy ve svém bezpečnostním programu a zabezpečí jejich řádné plnění.

(2) Fyzická nebo právnická osoba může provádět bezpečnostní kontrolu nákladu a poštovních zásilek namísto schváleného agenta mimo jeho provozovnu se souhlasem Úřadu uděleným na její žádost. Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje vymezení druhu a rozsahu bezpečnostní kontroly, kterou žadatel hodlá provádět.

(3) Úřad souhlas udělí, pokud žadatel

a) splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) pro provádění bezpečnostní kontroly uvedené v žádosti a

b) má pro tuto činnost zavedena opatření zajišťující její řádné provádění.

(4) Osoba provádějící bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta bezodkladně oznamuje Úřadu změnu skutečností majících vliv na udělení souhlasu.

(5) Úřad souhlas odejme, pokud osoba, které byl udělen,

a) přestala splňovat podmínky pro udělení souhlasu,

b) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nebo

c) o odejmutí souhlasu požádala.

§ 85t

Rejstřík osob oprávněných provádět bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta

(1) Zřizuje se neveřejný rejstřík osob oprávněných provádět bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta (dále jen „rejstřík oprávněných osob“), jehož účelem je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) zpřístupnit přehled o těchto osobách a jejich službách schváleným agentům.

(2) Správcem rejstříku oprávněných osob je Úřad. Přístup k němu mají pouze schválení agenti, kterým Úřad přístup dálkově zajistí.

(3) Úřad zapíše osobu, které udělil souhlas k provádění bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta, do rejstříku oprávněných osob do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení takového souhlasu.

(4) V rejstříku oprávněných osob jsou zpracovávány tyto druhy osobních údajů o fyzických osobách, které nepodnikají:

a) jméno, popřípadě jména,

b) příjmení,

c) datum narození a

d) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě jiného pobytu na území České republiky.

(5) Jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, v rejstříku oprávněných osob jsou zpracovávány tyto druhy osobních údajů:

a) obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) adresa sídla a

c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.

(6) V rejstříku oprávněných osob jsou zpracovávány tyto druhy údajů o právnických osobách:

a) obchodní firma nebo název,

b) adresa sídla a

c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.

(7) V rejstříku oprávněných osob jsou dále zpracovávány tyto druhy údajů:

a) datum zápisu a

b) datum výmazu.

(8) Osobní údaje jsou v rejstříku oprávněných osob zpracovávány po dobu trvání souhlasu k provádění bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta; po odnětí souhlasu Úřad takové údaje bezodkladně zlikviduje.

§ 85u

Detekční kontrola a následná ochrana věcí leteckého dopravce

Letecký dopravce zajistí provádění detekční kontroly svých věcí a jejich následnou ochranu po provedení detekční kontroly v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23).

HLAVA V

ODBORNÉ POŽADAVKY

§ 85v

Přijímání do zaměstnání

Každý, kdo hodlá přijmout do základního pracovněprávního vztahu fyzickou osobu za účelem výkonu pracovních činností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), podrobí uchazeče přijímacímu řízení zahrnujícímu ověření uchazeče před sjednáním základního pracovněprávního vztahu v souladu s tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie. Ověření uchazeče před nástupem do zaměstnání se neprovádí, podléhá-li uchazeč ověření spolehlivosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23).

§ 85w

Odborná příprava

Každý, pro něhož osoby plní povinnosti související s ochranou civilního letectví před protiprávními činy, zajistí, aby tyto osoby absolvovaly odbornou přípravu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23).

§ 85x

Uskutečňování odborné přípravy

(1) Fyzická osoba může uskutečňovat odbornou přípravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) na základě povolení vydaného na její žádost Úřadem.

(2) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje návrh druhu odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), kterou žadatel hodlá uskutečňovat. K žádosti se přiloží

a) doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání v originále nebo ověřené kopii,

b) čestné prohlášení o dosavadní praxi v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy obsahující popis veškerých vykonávaných činností souvisejících s ochranou civilního letectví před protiprávními činy, včetně délky jejich trvání, a

c) návrh obsahu, rozsahu a formy odborné přípravy, kterou žadatel hodlá uskutečňovat.

(3) Úřad povolení k uskutečňování odborné přípravy vydá, pokud

a) žadatel

1. dosáhl věku 18 let,

2. má alespoň úplné střední vzdělání s maturitní zkouškou,

3. po dobu alespoň 1 roku vykonával činnosti v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy,

4. v rámci správního řízení prokázal odborné znalosti a praktické dovednosti potřebné pro uskutečňování navrhovaného druhu odborné přípravy a

b) návrh obsahu, rozsahu a formy odborné přípravy, kterou žadatel hodlá uskutečňovat, odpovídá podmínkám pro uskutečňování odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23).

(4) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné znalosti a praktické dovednosti žadatele se v řízení prokazují teoretickou a praktickou zkouškou před tříčlennou odbornou komisí složenou ze zaměstnanců Úřadu, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu.

(5) Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede druh odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), kterou je žadatel oprávněn uskutečňovat, a dobu platnosti rozhodnutí.

(6) Úřad vydané povolení zruší, pokud fyzická osoba uskutečňující odbornou přípravu (dále jen „školitel“)

a) neplní podmínky pro uskutečňování odborné přípravy stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nebo

b) o zrušení povolení požádala.

(7) Obsah a formu zkoušky, při níž se prokazují odborné znalosti a praktické dovednosti žadatele o vydání povolení k uskutečňování odborné přípravy, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 85y

Absolvování odborné přípravy

(1) Odborná příprava podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) je zakončena zkouškou. Tomu, kdo úspěšně absolvoval odbornou přípravu, vystaví školitel o této skutečnosti písemný doklad. Není-li fyzická osoba držitelem platného dokladu o absolvování odborné přípravy, nesmí vykonávat činnosti, s nimiž odborná příprava přímo souvisí.

(2) Doba platnosti dokladu o absolvování odborné přípravy fyzických osob vykonávajících činnosti přímo související s prováděním detekční kontroly, jimž přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) ukládá úspěšně absolvovat odbornou přípravu alespoň jednou v průběhu 6 měsíců, činí 6 měsíců. V ostatních případech platnost dokladu o absolvování odborné přípravy činí 2 roky.

(3) Vzor dokladu o absolvování odborné přípravy stanoví prováděcí právní předpis.

§ 85z

Odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin

(1) Fyzická nebo právnická osoba může uskutečňovat odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) na základě povolení vydaného na její žádost Úřadem.

(2) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení školitele určeného žadatelem k zabezpečování odborného výcviku (dále jen „garant výcviku“). K žádosti se přiloží

a) doklad osvědčující oprávnění žadatele k nakládání s výbušninami na území České republiky,

b) doklad osvědčující oprávnění garanta výcviku k nakládání s výbušninami na území České republiky,

c) čestné prohlášení garanta výcviku o dosavadní praxi v oblasti výcviku psů obsahující popis veškerých vykonávaných činností, včetně délky jejich trvání, a

d) návrh obsahu, rozsahu a formy odborného výcviku, který žadatel hodlá uskutečňovat.

(3) Úřad povolení k uskutečňování odborného výcviku vydá, pokud

a) žadatel provádí detekční kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23),

b) garant výcviku alespoň po dobu 5 let vykonával činnosti v oblasti výcviku psů a v rámci správního řízení prokázal odborné znalosti a praktické dovednosti nezbytné pro odhalování výbušnin a řádné zabezpečování odborného výcviku a

c) návrh obsahu, rozsahu a formy odborného výcviku, který žadatel hodlá uskutečňovat, zahrnuje užití prostředků zajišťujících dosažení dostatečné odhalovací schopnosti psů a odpovídá podmínkám pro uskutečňování odborného výcviku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23).

(4) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné znalosti a praktické dovednosti garanta výcviku se v řízení prokazují teoretickou zkouškou a praktickým testem před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. Většinu členů odborné komise tvoří příslušníci nebo zaměstnanci Policie České republiky nebo Armády České republiky, náplní jejichž činnosti je provádění výcviku psů určených k odhalování výbušnin. Skutečně vynaložené náklady spojené s řízením o vydání povolení hradí žadatel. Povolení je platné po dobu 5 let.

(5) Úřad vydané povolení zruší, pokud fyzická nebo právnická osoba uskutečňující odborný výcvik

a) neplní podmínky pro uskutečňování odborného výcviku stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nebo

b) o zrušení povolení požádala.

(6) Obsah a formu teoretické zkoušky a praktického testu, při nichž se prokazují odborné znalosti a praktické dovednosti garanta výcviku a prostředky zajišťující dosažení dostatečné odhalovací schopnosti psů stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA VI

PROSTŘEDKY SLOUŽÍCÍ K OCHRANĚ CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY

§ 86

Užívání prostředků sloužících k ochraně civilního letectví před protiprávními činy

Fyzická nebo právnická osoba, která zajišťuje provádění detekční kontroly podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), zajistí, aby prostředky sloužící k ochraně civilního letectví před protiprávními činy (dále jen „bezpečnostní prostředky“), užívané při provádění detekční kontroly, splňovaly požadavky na odhalovací schopnosti, technické nastavení a provozní zabezpečení stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie.

§ 86a

Psi určení k odhalování výbušnin

(1) Fyzická nebo právnická osoba, která zajišťuje provádění detekční kontroly, může při plnění této povinnosti umožnit užití psa určeného k odhalování výbušnin jen tehdy, bylo-li osobě plnící úkoly psovoda vydáno Úřadem povolení k výkonu této činnosti. To neplatí, jde-li o psa užívaného k odhalování výbušnin Policií České republiky nebo Armádou České republiky.

(2) Úřad na žádost fyzické osoby plnící úkoly psovoda vydá povolení k užívání psa určeného k odhalování výbušnin, byla-li tato osoba spolu se psem vybaveným elektronickým čipem úspěšně vycvičena podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) a v rámci správního řízení prokázala odborné znalosti a praktické dovednosti nezbytné pro odhalování výbušnin stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje označení předmětu detekční kontroly, pro niž bude pes určený k odhalování výbušnin žadatelem užíván. Žádost dále obsahuje tyto údaje určující totožnost psa, kterého žadatel hodlá při detekční kontrole užívat:

a) jméno, popřípadě jména,

b) datum narození,

c) plemeno,

d) pohlaví,

e) identifikační údaj uložený na elektronickém čipu, kterým je pes vybaven.

(4) K žádosti se přiloží doklad o úspěšném absolvování odborného výcviku psovodů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23).

(5) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné znalosti a praktické dovednosti osoby plnící úkoly psovoda nezbytné pro odhalování výbušnin se v řízení prokazují teoretickou zkouškou a praktickým testem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23). Teoretická zkouška a praktický test se provádějí před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. Většinu členů odborné komise tvoří příslušníci nebo zaměstnanci Policie České republiky nebo Armády České republiky, náplní jejichž činnosti je provádění výcviku psů určených k odhalování výbušnin. Součástí praktického testu je rovněž ověření odhalovacích schopností psa, jehož hodlá žadatel užívat. Skutečně vynaložené náklady spojené s řízením o vydání povolení hradí žadatel. Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede dobu jeho platnosti a údaje určující totožnost psa, kterého žadatel hodlá při detekční kontrole užívat.

(6) Úřad vydané povolení zruší, pokud držitel povolení

a) neplní podmínky pro užívání psa určeného k odhalování výbušnin při detekční kontrole stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nebo

b) o zrušení povolení požádal.

(7) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení nemá odkladný účinek.

§ 86b

Odlišný způsob provádění detekční kontroly

(1) Úřad na žádost fyzické nebo právnické osoby, která zajišťuje provádění detekční kontroly, může povolit, aby tato osoba mohla zajistit provádění detekční kontroly odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) včetně užití bezpečnostního prostředku využívajícího nejnovějších vědeckých poznatků, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(2) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede podmínky povoleného způsobu provádění detekční kontroly a dobu platnosti povolení.

(3) Úřad vydané povolení zruší, pokud držitel povolení

a) neplní podmínky pro povolený způsob provádění detekční kontroly stanovené tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) nebo rozhodnutím o vydání povolení, nebo

b) o zrušení povolení požádal.

(4) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení nemá odkladný účinek.

HLAVA VII

ZÁKLADNÍ, ZVLÁŠTNÍ A MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ

§ 86c

Oznamovací povinnost

(1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat letiště nebo obchodní leteckou dopravu podle tohoto zákona nebo vykonávat činnost schváleného agenta, známého odesílatele, schváleného dodavatele palubních zásob nebo školitele podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), oznámí tuto skutečnost Úřadu alespoň 45 dnů před podáním žádosti o vydání rozhodnutí správního orgánu zakládajícího právo k výkonu této činnosti. Pro fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá uskutečňovat odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin, a pro fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá provádět bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta mimo jeho provozovnu, se věta první použije obdobně.

(2) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá vykonávat činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), oznámí tuto skutečnost Úřadu alespoň 45 dnů přede dnem zahájení výkonu této činnosti. Pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá přepravovat náklad nebo poštovní zásilky podrobené bezpečnostní kontrole podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), se věta první použije obdobně.

(3) Fyzická nebo právnická osoba bezodkladně informuje Úřad o změně skutečností uvedených v jejím oznámení; to neplatí, nabylo-li rozhodnutí zakládající právo k výkonu její činnosti právní moci.

§ 86d

Základní opatření

(1) Obdrží-li Úřad oznámení podle § 86c, bez zbytečného odkladu stanoví z moci úřední na základě rozhodnutí Evropské komise upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy a v jeho mezích fyzické nebo právnické osobě, která toto oznámení učinila, základní opatření nezbytná k zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy při výkonu její činnosti (dále jen „základní opatření“). To neplatí, má-li Úřad důvodné podezření, že oznamovatel by mohl svých znalostí základních opatření zneužít a vystavit civilní letectví nebezpečí protiprávního činu. V takovém případě mu Úřad bez zbytečného odkladu tuto skutečnost sdělí. Postup podle tohoto odstavce se nepoužije na přístup k utajované informaci podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací.

(2) Účastníkem řízení o stanovení základních opatření je pouze ten, jemuž se základní opatření stanovují (dále jen „příjemce základních opatření“). Rozhodnutí, kterým se stanovují základní opatření, je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Je-li to nezbytné ke kontrole plnění základních opatření, může Úřad v rozhodnutí příjemci základních opatření uložit povinnost informovat jej o skutečnostech významných pro posouzení obsahu a rozsahu výkonu jeho činnosti.

(4) Každý je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech obsažených v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření; to neplatí, zpřístupní-li tyto skutečnosti fyzické nebo právnické osobě, která je nezbytně potřebuje k plnění svých povinností uložených zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23).

(5) Do dne vykonatelnosti rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření, nesmí příjemce základních opatření vykonávat činnost, s níž tato opatření přímo souvisejí.

(6) Zjistí-li Úřad skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit stanovená základní opatření, zejména dojde-li ke změně rozhodnutí Evropské komise upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy, rozhodnutí, kterým taková opatření byla stanovena, změní. V tomto případě Úřad stanoví rovněž lhůtu pro splnění povinností vyplývajících ze změny základních opatření. Pomine-li důvod stanovení základních opatření, Úřad rozhodnutí, kterým taková opatření byla stanovena, zruší. Na řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí se ustanovení odstavce 2 použije obdobně.

§ 86e

Zvláštní opatření

(1) Umožňuje-li to přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), může Úřad po posouzení místních podmínek stanovit provozovateli letiště nebo leteckému dopravci na jeho žádost zvláštní opatření obsahující odchylky od ustanovení tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie, bude-li zvláštním opatřením i nadále zajištěna dostatečná úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy.

(2) Účastníkem řízení o stanovení zvláštního opatření je pouze ten, jemuž se zvláštní opatření stanovuje.

(3) Zjistí-li Úřad skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit stanovené zvláštní opatření, rozhodnutí, kterým takové opatření bylo stanoveno, změní. V tomto případě Úřad stanoví rovněž lhůtu pro splnění povinností vyplývajících ze změny zvláštního opatření. Pomine-li důvod stanovení zvláštního opatření, nebo požádá-li o to provozovatel letiště nebo letecký dopravce, jemuž bylo zvláštní opatření stanoveno, Úřad rozhodnutí, kterým takové opatření bylo stanoveno, zruší. Na řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí se ustanovení odstavce 2 použije obdobně. Odvolání proti rozhodnutí o změně nebo zrušení rozhodnutí, kterým bylo stanoveno zvláštní opatření, nemá odkladný účinek.

§ 86f

Mimořádná opatření

(1) Zjistí-li provozovatel letiště, že civilní letectví je bezprostředně ohroženo zvláště závažným protiprávním činem, bezodkladně přijme na dobu nezbytně nutnou tato mimořádná opatření:

a) přísnější způsob provádění kontrol na letišti,

b) přísnější podmínky pro vstup a vjezd do prostoru letiště,

c) přísnější postup pro zajištění ostrahy letiště, nebo

d) omezení nebo zastavení provozu letiště.

(2) Zjistí-li letecký dopravce, že civilní letectví je bezprostředně ohroženo zvláště závažným protiprávním činem, bezodkladně přijme na dobu nezbytně nutnou přísnější způsob provádění kontrol nebo přísnější postup pro zajištění bezpečnosti provozu obchodní letecké dopravy.

(3) Zjistí-li provozovatel letiště nebo letecký dopravce nové skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit přijaté mimořádné opatření, takové opatření změní. Pomine-li důvod přijetí mimořádného opatření, provozovatel letiště nebo letecký dopravce takové opatření zruší.

(4) Přijetí, změnu nebo zrušení mimořádného opatření oznámí provozovatel letiště nebo letecký dopravce bezodkladně Úřadu.

(5) Je-li civilní letectví bezprostředně ohroženo zvláště závažným protiprávním činem a nepřijal-li mimořádné opatření provozovatel letiště nebo letecký dopravce, nebo není-li takové opatření dostatečné, nařídí mimořádné opatření z moci úřední Úřad.

(6) Účastníkem řízení o nařízení mimořádného opatření je pouze ten, jemuž se mimořádné opatření nařizuje. Rozhodnutí, kterým se nařizuje mimořádné opatření, je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vydání rozhodnutí Úřad bez zbytečného odkladu oznámí Evropské komisi.

(7) Zjistí-li Úřad nové skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit nařízené mimořádné opatření, rozhodnutí, kterým takové opatření bylo nařízeno, změní. Pomine-li důvod nařízení mimořádného opatření, Úřad rozhodnutí, kterým takové opatření bylo nařízeno, zruší. Na řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí se ustanovení odstavce 6 použije obdobně.

ČÁST DEVÁTÁ

STÁTNÍ SPRÁVA A SPRÁVNÍ DELIKTY V CIVILNÍM LETECTVÍ

HLAVA I

STÁTNÍ SPRÁVA

§ 87

(1) Státní správu ve věcech civilního letectví vykonává podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném a podle mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu, Ministerstvo dopravy, Úřad a Ústav.

(2) Státní správu ve věcech vojenského letectví vykonává podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném Ministerstvo obrany.

§ 88

(1) Ministerstvo dopravy podle tohoto zákona

a) vykonává správu letadlových adres přidělených České republice mezinárodní organizací,

b) zajišťuje provozování letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele,

c) vydává

1. rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti,

2. rozhodnutí o tom, zda zveřejněný letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e,

d) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam letišť, na která se použijí ustanovení části čtvrté hlavy VI,

e) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup souhrnnou zprávu o výsledcích dohledu nad plněním povinností provozovatele letiště a leteckého dopravce a zahájených řízeních podle části čtvrté hlavy VI,

f) kontroluje plnění povinností provozovatele letiště a leteckého dopravce podle části čtvrté hlavy VI,

g) ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra zajišťuje leteckou službu pátrání a záchrany,

h) rozhoduje o udělení a odnětí přepravního práva leteckým dopravcům Evropské unie,

i) rozhoduje o povolení a o zrušení povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy a nepravidelné obchodní letecké dopravy leteckého dopravce ze třetí země,

j) schvaluje provozní a technické předpisy pro provoz sportovních létajících zařízení a výcvikové osnovy,

k) uděluje souhlas k letům za účelem výkonu státní správy,

l) pověřuje právnickou osobu výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a odnímá udělené pověření,

m) projednává správní delikty fyzických a právnických osob na úseku provozu sportovních létajících zařízení,

n) jmenuje zástupce České republiky do správní rady Evropské agentury pro bezpečnost letectví a do výboru ustanoveného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1c),

o) je dotčeným orgánem státní správy při pořizování územně plánovací dokumentace a v územním řízení, týkají-li se leteckých staveb,

p) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci z hlediska zájmů letecké dopravy,

q) vede databázi, uděluje a odnímá pověření právnické osoby k vedení databáze, chrání a zpřístupňuje databázi podle § 51a.

(2) Ministerstvo dopravy je odvolacím úřadem ve správním řízení proti rozhodnutím Úřadu vydaným podle tohoto zákona. Při rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o odejmutí průkazu způsobilosti k výkonu činnosti člena leteckého personálu z důvodu zdravotní nezpůsobilosti je Ministerstvo dopravy vázáno stanoviskem Ministerstva zdravotnictví.

(3) Ministerstvo dopravy je odvolacím orgánem ve správním řízení proti rozhodnutím pověřené osoby vydaným podle tohoto zákona.

(4) Ministerstvo dopravy je odvolacím úřadem ve správním řízení proti rozhodnutím Ústavu vydaným podle tohoto zákona.

(5) Ministerstvo dopravy je oprávněno v mimořádných situacích, které bezprostředně a vážně ohrožují civilní letectví, vydat příkazy k provádění letů na dobu nezbytně nutnou.

§ 89

(1) Úřad

a) spolupracuje s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví a uzavírá s ní smlouvu o podmínkách spolupráce,

b) plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1e),

c) pověřuje

1. právnickou osobu plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo vhodnosti k použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení letového provozu a odnímá udělené pověření,

2. posuzováním a ověřováním shody vlastností výrobku, posuzováním a ověřováním letové způsobilosti nebo kontrolou letové způsobilosti právnickou nebo fyzickou osobu a pozastavuje nebo odnímá udělené pověření,

3. lékaře poskytovatele zdravotních služeb a po dohodě s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví určuje poskytovatele zdravotních služeb,

4. fyzickou nebo právnickou osobu vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení,

d) dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností,

e) rozhoduje

1. o schválení typu výrobku a posuzuje a ověřuje shodu vlastností výrobku,

2. o letové způsobilosti a vydává osvědčení letové způsobilosti a ověřuje letovou způsobilost,

3. o schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného výrobku a vydává osvědčení letové způsobilosti,

4. o letové nezpůsobilosti letadla a odnímá osvědčení letové způsobilosti a uznává za platné osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem,

5. o stanovení druhu letiště a o jeho změně,

6. o dočasném přerušení provozování letiště nebo jeho části,

f) provádí kontroly letové způsobilosti,

g) zadržuje osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti,

h) uděluje souhlas ke zkušebnímu létání,

i) schvaluje, uznává a kontroluje způsobilost letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení k jejich použití v civilním letectví,

j) vydává, pozastavuje platnost a odnímá oprávnění k provádění vývoje, projektování, výroby, zkoušek, instalace, údržby, oprav, modifikací a konstrukčních změn výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení,

k) přiděluje a odnímá letadlovou adresu a vede seznam všech přidělených letadlových adres,

l) vede evidenci leteckého personálu, vydává průkaz způsobilosti leteckého personálu a uznává platnost průkazu způsobilosti leteckého personálu vydaného jiným státem, zadržuje nebo odnímá průkaz způsobilosti leteckého personálu, nařizuje a provádí ověřování jeho odborné i letové způsobilosti, ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu a omezuje nebo zakazuje činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn,

m) schvaluje bezpečnostní letovou normu provozovatele a odchylku od bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let,

n) vydává povolení k provozování letiště a rozhoduje o jeho zrušení,

o) vede evidenci letišť,

p) určuje provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště a pověřuje koordinátora přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům,

q) dohlíží na plnění povinností provozovatele letiště a leteckého dopravce týkajících se dodržování práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace,

r) dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se informování cestujících v letecké dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1i),

s) je příslušným úřadem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro vydávání průkazů způsobilosti a některých osvědčení řídících letového provozu16),

t) projednává správní delikty fyzických a právnických osob na úseku provozu sportovních létajících zařízení,

u) kontroluje plnění povinností tuzemského leteckého dopravce vypracovat plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným,

v) sleduje provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectví19),

w) projednává správní delikty fyzických a právnických osob na úseku zavedení postupů pro sledování provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectví19) a

x) vede Letecký rejstřík a rozhoduje o

1. zápisu letadla do Leteckého rejstříku a o výmazu letadla z Leteckého rejstříku,

2. zápisu zástavního práva k letadlu do Leteckého rejstříku a o výmazu zástavního práva z Leteckého rejstříku,

3. předběžném přidělení poznávací značky nebo letadlové adresy,

4. přidělení letadlové adresy pozemnímu kódovacímu zařízení a sportovnímu létajícímu zařízení a

5. změně údajů zapisovaných do Leteckého rejstříku.

(2) Úřad dále

a) schvaluje a zrušuje provozní způsobilost letiště,

b) je speciálním stavebním úřadem pro letecké stavby,

c) zřizuje ochranná pásma k ochraně leteckých staveb,

d) v dohodě s příslušnou krajskou hygienickou stanicí zřizuje ochranná hluková pásma,

e) uděluje souhlas

1. ke zřizování zařízení a k provádění činností v ochranných pásmech leteckých staveb a mimo ochranné pásmo k umístění staveb a zařízení přesahujících stanovenou výšku, nebo staveb a zařízení, které mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu nebo mít rušivý účinek na stanovená letecká zařízení,

2. právnické nebo fyzické osobě k poskytování letecké telekomunikační služby, letecké meteorologické služby, letecké informační služby, služby při předletové přípravě a monitorování letu, služby tvorby letových postupů,

3. právnické nebo fyzické osobě k poskytování odbavovacích služeb a rozhoduje o jeho odnětí,

4. k provozování leteckých veřejných vystoupení,

f) v dohodě s Ministerstvem obrany rozděluje vzdušný prostor České republiky,

g) vydává opatření obecné povahy, kterým se omezuje nebo zakazuje užívání vzdušného prostoru České republiky,

h) pověřuje právnickou osobu nebo fyzickou osobu poskytováním letištních služeb a odnímá udělené pověření,

i) vydává osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18),

j) určuje právnickou osobu a ruší určení právnické osoby k poskytování letových provozních a meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17),

k) schvaluje smlouvu o využití služeb uzavřenou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18),

l) zrušuje oprávnění právnické osoby poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb uzavřené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18),

m) v dohodě s Ministerstvem obrany vyhrazuje části vzdušného prostoru České republiky k létání,

n) uveřejňuje sdělení o tom, že je užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi trvale nebo dočasně nebezpečné v Letecké informační příručce nebo jiným vhodným způsobem,

o) vydává

1. opatření obecné povahy, kterým se zavádí opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti nebo provozního přetížení letiště,

2. povolení k létání letadla bez pilota,

3. licenci k provozování obchodní letecké dopravy a rozhoduje o její změně nebo jejím odejmutí,

4. osvědčení leteckého provozovatele a rozhoduje o jeho odejmutí,

5. povolení k provozování leteckých prací,

6. povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu,

7. omezení nebo zákaz létání určitého sportovního létajícího zařízení,

p) rozhoduje o omezení obchodní letecké dopravy, nejde-li o případ, kdy je toto rozhodování svěřeno na základě zvláštního právního předpisu jinému orgánu,

q) zabezpečuje výkon státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, pokud není zabezpečen pověřenou osobou,

r) pověřuje právnickou osobu výkonem státního dozoru nad poskytováním letových navigačních služeb a odnímá udělené pověření,

s) plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy6b) a přímo použitelnými předpisy Evropské unie,

t) zabezpečuje koordinaci civilního letového provozu s vojenským letovým provozem,

(3) Úřad na úseku ochrany civilního letectví před protiprávními činy

a) plní úkoly příslušného orgánu, včetně informační povinnosti členského státu Evropské unie vůči Evropské komisi, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) a předpisů vydaných na jeho základě,

b) vydává, aktualizuje a zveřejňuje národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) nebo podle rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

c) provádí ověření a přezkum spolehlivosti osob vstupujících do bezpečnostního vyhrazeného prostoru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23),

d) schvaluje bezpečnostní program letiště a jeho změny,

e) uděluje souhlas k umožnění vnesení věci, jejíž vnášení do prostoru letiště a na palubu letadla je zakázáno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23),

f) uděluje a odnímá souhlas k provádění bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta mimo jeho provozovnu,

g) je správcem rejstříku osob oprávněných provádět bezpečnostní kontrolu související s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta,

h) vydává a zrušuje povolení k uskutečňování odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23),

i) vydává a zrušuje povolení k uskutečňování odborného výcviku psovodů a psů určených k odhalování výbušnin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23),

j) vydává a zrušuje povolení k užití psa určeného k odhalování výbušnin při provádění detekční kontroly,

k) vydává a zrušuje povolení k zajištění provádění detekční kontroly odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23),

l) stanovuje, mění a zrušuje základní opatření nezbytná k zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy podle § 86d,

m) stanovuje, mění a zrušuje zvláštní opatření obsahující odchylky od ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) podle § 86e a

n) rozhoduje o nařízení, změně a zrušení mimořádného opatření podle § 86f.

HLAVA II

STÁTNÍ DOZOR

§ 90

(1) Státní dozor v civilním letectví vykonávají v rozsahu své působnosti Ministerstvo dopravy, Úřad a Ústav.

(2) Pověření k výkonu státního dozoru má formu průkazu.

(3) Při výkonu státního dozoru za letu je kontrolovaná osoba povinna v nezbytném rozsahu a bezplatně přepravit kontrolujícího letadlem.

(4) Náležitosti a vzor průkazu k výkonu státního dozoru stanoví prováděcí právní předpis.

§ 91

(1) Zjistí-li kontrolující při výkonu státního dozoru porušení povinností stanovených právními předpisy v civilním letectví, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

(2) Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost leteckého provozu, kontrolující zakáže výkon činnosti, případně zadrží doklady vztahující se k této činnosti. Ministerstvo dopravy nebo Úřad zahájí do 10 dnů od vydání rozhodnutí správní řízení související se zákazem výkonu činnosti nebo zadržením dokladů. Rozhodnutí o zákazu výkonu činnosti pozbývá účinnosti dnem ukončení správního řízení souvisejícího s tímto zákazem pravomocným rozhodnutím.

(3) Kontrolovaná osoba musí umožnit osobám pověřeným mezinárodní organizací nebo Evropskou komisí výkon kontrolní činnosti v souladu s mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie7a).

§ 91a

(1) Při výkonu státního dozoru nad technickým stavem letadel Úřad provádí na odbavovací ploše letiště kontrolu letadel přistávajících na území České republiky a evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenž není členským státem Evropské unie, zejména pokud

a) zjistí, že je nedostatečně prováděna údržba letadla nebo že letadlo je poškozené nebo má technické nebo provozní závady (dále jen "technické závady"),

b) po vstupu letadla do vzdušného prostoru České republiky došlo k porušení pravidel létání způsobem, který vyvolává obavu z ohrožení bezpečnosti létání,

c) má podezření, že dříve zjištěné technické závady nebyly odstraněny,

d) zjistí, že příslušné orgány státu, v jehož leteckém rejstříku je letadlo evidováno, nevykonávají náležitý dozor nad technickým stavem letadel,

e) z údajů podle § 12a odst. 1 usoudí, že provozovatel letadla ohrožuje bezpečnost létání,

f) předchozí kontrola na odbavovací ploše letiště odhalila technické závady u letadla stejného provozovatele.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1j), a na letadla, která neslouží obchodní letecké dopravě a jejichž maximální vzletová hmotnost je nižší než 5 700 kg.

(3) O výsledku kontroly podle odstavce 1 zpracuje kontrolující protokol, který předá veliteli letadla neprodleně po skončení kontroly.

(4) Na základě výsledků kontroly podle odstavce 1 zpracuje Úřad zprávu, kterou předá Evropské komisi do 15 pracovních dnů ode dne provedení kontroly. Na žádost předá Úřad zprávu příslušným orgánům členských států Evropské unie a Agentuře. Jestliže kontrola prokáže, že letadlo nesplňuje podmínky stanovené leteckými předpisy podle § 102 odst. 2 písm. a) a může ohrozit bezpečnost létání, předá Úřad zprávu neprodleně provozovateli letadla, příslušným orgánům členských států Evropské unie, Evropské komisi a příslušným orgánům státu, v jehož rejstříku je letadlo evidováno. Úřad pravidelně informuje Agenturu o přijetí a plnění opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole podle odstavce 1.

(5) V protokolu podle odstavce 3 a ve zprávě podle odstavce 4 se neuvádí označení osob, které poskytly údaje o technickém stavu letadla bez vyžádání.

(6) Rozhodnutí, kterým se při výkonu kontroly letadel na odbavovací ploše letiště ukládá způsob odstranění nedostatků ohrožujících bezpečnost létání a jejich příčin, má do doby odstranění těchto nedostatků účinek zákazu letu. Součástí rozhodnutí je výrok označující odstraňované nedostatky za nedostatky ohrožující bezpečnost létání.

(7) Na žádost kontrolované osoby může Úřad po dohodě s orgánem státu, v jehož leteckém rejstříku je letadlo evidováno, nebo státu vykonávajícího dozor nad technickým stavem letadla, rozhodnutím vyloučit účinek zákazu letu podle odstavce 6; součástí rozhodnutí jsou podmínky letu na letiště, na kterém mohou být odstraněny nedostatky ohrožující bezpečnost létání. Spočívají-li nedostatky ohrožující bezpečnost létání v nesplnění podmínek letové způsobilosti, může Úřad vyloučit účinek zákazu letu pouze, obdrží-li povolení orgánů státu, jehož vzdušného prostoru má být využito k letu na letiště, na kterém mohou být nedostatky odstraněny.

(8) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o výsledcích kontrol technického stavu letadel prováděných na odbavovací ploše letiště, které jim byly poskytnuty příslušnými orgány členských států Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při zajišťování bezpečnosti létání.

(9) Úřad předá na žádost příslušnému orgánu členského státu Evropské unie seznam mezinárodních letišť spolu s počtem vzletů a přistání letadel uvedených v odstavci 1 a s počtem provedených kontrol podle odstavce 1 na každém z těchto letišť za kalendářní rok.

(10) Na žádost kontrolované osoby se při výkonu kontroly letadel na odbavovací ploše letiště jedná v anglickém jazyce; to neplatí, nesouhlasí-li s tím jiná kontrolovaná osoba, u které je kontrola prováděna, nebo byl-li by tím ohrožen účel kontroly anebo byl-li by takový postup pro Úřad spojen s nepřiměřenými náklady. O způsobu vyřízení žádosti podle věty první se pořizuje protokol; jedná-li se při výkonu kontroly v anglickém jazyce, pořizuje se protokol v jazyce českém a anglickém. Jedná-li se při výkonu kontroly v anglickém jazyce, vyhotovuje se rozhodnutí vydané v řízení na místě, které navazuje na provedenou kontrolu, v českém a anglickém jazyce. V případě rozporu mezi českým a anglickým zněním protokolu nebo rozhodnutí je rozhodující české znění.

(11) Vzor protokolu podle odstavce 3 a vzor zprávy podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 91b

(1) Úřad při výkonu státního dozoru nad poskytováním letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států Evropské unie nebo jiného státu, který je smluvní stranou takové mezinárodní smlouvy (dále jen „jiný členský nebo třetí stát“). Za tím účelem může Úřad uzavřít s příslušným orgánem jiného členského nebo třetího státu písemnou smlouvu o spolupráci, která musí obsahovat

a) označení smluvních stran,

b) vymezení předmětu smlouvy,

c) práva a povinnosti smluvních stran a

d) způsob a podmínky odstoupení od smlouvy.

(2) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, Úřad rovněž vykonává státní dozor nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu. V takovém případě kontroluje, zda poskytovatel letových navigačních služeb, kterému vydal osvědčení nebo kterého určil podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) a který poskytuje letové navigační služby na území jiného členského nebo třetího státu, plní povinnosti vyplývající pro něj z právních předpisů a rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského nebo třetího státu.

(3) Při výkonu státního dozoru nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu Úřad přihlíží jen k těm právním předpisům a rozhodnutím příslušného orgánu jiného členského nebo třetího státu, které mu tento orgán oznámil.

(4) Veškeré výsledky výkonu státního dozoru nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu Úřad bez zbytečného odkladu oznámí příslušnému orgánu jiného členského nebo třetího státu.

(5) Dožádá-li v souvislosti s výkonem státního dozoru nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu příslušný orgán jiného členského nebo třetího státu Úřad o provedení úkonů, které by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s vynaložením neúčelných nákladů, anebo které by nemohl provést vůbec, Úřad bezodkladně dožádané úkony provede, nebo příslušnému orgánu jiného členského nebo třetího státu sdělí důvody, pro které dožádání vyhovět nemůže. Lze-li účelu dožádání dosáhnout provedením jiných než dožádaných úkonů, Úřad takové úkony bezodkladně provede a jejich výsledky sdělí příslušnému orgánu jiného členského nebo třetího státu.

§ 91c

(1) Při provádění inspekce Evropskou komisí v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy Úřad spolupracuje s Evropskou komisí v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím postupy pro provádění takovéto inspekce24) a za tím účelem jí poskytuje veškerou potřebnou součinnost. Úřad rovněž pověří alespoň jednoho svého zaměstnance účastí na inspekcích prováděných Evropskou komisí a sdělí jí jeho jméno, příjmení a kontaktní údaje.

(2) V průběhu inspekce jsou inspektoři Evropské komise oprávněni mít u sebe předměty nezbytné k řádnému provedení inspekce, a to včetně věcí, jejichž vnášení do prostoru letiště a na palubu letadla je zakázáno.

HLAVA III

SPRÁVNÍ DELIKTY

Díl 1

Přestupky

§ 92

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 12a odst. 4 nepředá na žádost Úřadu požadované údaje,

b) v rozporu s § 16 odst. 1 používá v civilním letectví výrobky, letadlové části nebo zařízení nebo letecká pozemní zařízení bez platného osvědčení,

c) v rozporu s § 18 odst. 3 vykonává činnost leteckého personálu bez platného průkazu způsobilosti,

d) v rozporu s § 19 odst. 4 vykonává činnost leteckého personálu přesto, že ví o nemoci nebo o takových změnách zdravotního stavu, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti,

e) v rozporu s § 40 zřídí zařízení nebo provádí činnost v ochranném pásmu letecké stavby bez souhlasu Úřadu,

f) umístí stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1,

g) v rozporu s § 54 nesplní příkaz velitele letadla,

h) v rozporu s § 78 provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu,

i) v rozporu s § 81 odst. 1 užije sportovní létající zařízení za účelem dosažení zisku,

j) v rozporu s § 84c odst. 1 řídí sportovní létající zařízení bez platného pilotního průkazu,

k) nesplní příkaz vydaný Ministerstvem dopravy podle § 88 odst. 5 nebo neuposlechne zákaz vydaný Úřadem podle § 89 odst. 2 písm. o) bodu 7 k zachování bezpečnosti civilního letectví,

l) nesplní příkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké služby, poskytovatele letových navigačních služeb, leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu vydaný ke splnění jejich úkolů,

m) provozuje obchodní leteckou dopravu bez licence nebo povolení, provozuje letecké práce nebo letecké činnosti pro vlastní potřebu bez povolení, nebo provozuje letiště bez povolení, nebo

n) ohrozí bezpečnost letového provozu tím, že poškodí leteckou stavbu nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, nebo naruší činnost leteckého pozemního zařízení.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) jako provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel nebo osoba, jíž se zápis v leteckém rejstříku týká, v rozporu s § 6 neprodleně neohlásí nebo nedoloží Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku,

b) jako provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení užije letadlovou adresu v rozporu s § 17c odst. 1,

c) jako konzultant v rozporu s § 55a odst. 3 nezachová mlčenlivost,

d) jako provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení neudržuje letovou způsobilost nebo nepodrobuje letadlo nebo sportovní létající zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti,

e) jako provozovatel letadla provozuje letadlo bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem,

f) jako provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje sportovní létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem, nebo

g) jako provozovatel letadla poruší povinnost stanovenou rozhodnutím o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti.

(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla pro přidělování letištních časů25) úmyslně a opakovaně použije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od koordinátorem přiděleného letištního času, nebo užije přidělený letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného koordinátorem, a tím naruší provoz letecké dopravy nebo letištní provoz,

b) provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26),

c) ohrozí bezpečnost létání porušením leteckého předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provádění letů ve vzdušném prostoru26),

d) při provozu letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v leteckém provozu nehodu porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), nebo

e) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím šetření nehod a incidentů v civilním letectví19)

1. zpřístupní nebo použije záznamy získané v rámci šetření letecké nehody nebo vážného incidentu k jiným účelům než k jejich šetření nebo ke zlepšení letecké provozní bezpečnosti letectví,

2. jako osoba zúčastněná na nehodě nebo vážném incidentu neoznámí neprodleně Ústavu, že došlo k nehodě nebo vážnému incidentu,

3. neuvědomí ve stanovené lhůtě Ústav o opatřeních, jež přijala na základě jeho bezpečnostního doporučení, nebo

4. nezavede příslušné postupy při provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a),

b) do 300000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), j) nebo l), odstavce 2 písm. c), nebo odstavce 3 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3,

c) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e), i) nebo n), odstavce 2 písm. b), f) nebo g), nebo odstavce 3 písm. a),

d) od 50000 Kč do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), f) nebo h), odstavce 2 písm. d) nebo e), nebo odstavce 3 písm. b), c) nebo e) bodu 4, nebo

e) od 100000 Kč do 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) nebo m), nebo odstavce 3 písm. d).

(5) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti

a) do 6 měsíců, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2 písm. e) nebo f),

b) do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), i) nebo j), nebo odstavce 3 písm. c), nebo

c) do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k), nebo odstavce 3 písm. d).

§ 92a

Přestupky na úseku zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 85b si nepočíná při vstupu do míst sloužících k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy, jakož i během pobytu v nich, s náležitou obezřetností,

b) se v rozporu s § 85c odst. 2 neřídí příkazem fyzické nebo právnické osoby zajišťující ochranu civilního letectví před protiprávními činy,

c) v rozporu s § 85j odst. 4 neodevzdá nalezený doklad o spolehlivosti nebo neodevzdá doklad o spolehlivosti, jehož platnost zanikla,

d) poruší podmínku pro bezpečné nakládání s věcí po jejím vnesení do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště nebo na palubu letadla stanovenou v souhlasu s vnesením věci vydaném podle § 85p odst. 3,

e) v rozporu s § 85y odst. 1 vykonává činnosti v rámci ochrany civilního letectví před protiprávními činy bez platného dokladu o absolvování odborné přípravy,

f) v rozporu s § 86d odst. 4 nezachová mlčenlivost o skutečnosti obsažené v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření, nebo

g) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27)

1. vstoupí bez doprovodu do neveřejného prostoru nebo do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště bez platného oprávnění ke vstupu nebo povolení k vjezdu,

2. bezodkladně neoznámí provozovateli letiště ztrátu nebo odcizení letištního identifikačního průkazu nebo povolení k vjezdu,

3. bezodkladně nevrátí provozovateli letiště letištní identifikační průkaz nebo povolení k vjezdu, nebo

4. neoprávněně použije letištní identifikační průkaz nebo povolení k vjezdu.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako

a) osoba provádějící detekční nebo bezpečnostní kontrolu provede tuto kontrolu v rozporu s § 85d nebo v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27),

b) cestující v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27)

1. vnese na palubu letadla věc, jejíž vnesení na palubu letadla je zakázáno,

2. vnese do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště věc, jejíž vnesení je do tohoto prostoru zakázáno, nebo

3. předá k přepravě zapsané zavazadlo obsahující věc, jejíž vnesení v zapsaném zavazadle do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště je zakázáno,

c) osoba, která nakládá s věcí, k jejímuž vnesení na palubu letadla Úřad udělil souhlas, nezajistí, aby věc byla umístěna v obalu opatřeném zajišťovacím prostředkem podle § 85p odst. 5,

d) osoba zajišťující provádění detekční kontroly v rozporu s § 86a odst. 1 umožní užití psa určeného k odhalování výbušnin, aniž bylo osobě plnící úkoly psovoda vydáno povolení k výkonu této činnosti,

e) v rozporu s § 86c odst. 2 neoznámí, že hodlá vykonávat činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob nebo v rozporu s § 86c odst. 3 neinformuje Úřad o změně skutečností uvedených v oznámení, nebo

f) psovod psa určeného k odhalování výbušnin vykonává tuto činnost bez povolení, nebo ji vykonává v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27).

(3) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo g) bodu 2 nebo 3,

b) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e) nebo g) bodu 1, nebo podle odstavce 2, nebo

c) od 50000 Kč do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g) bodu 4.

(4) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f).

§ 92b

Přestupky na úseku užívání vzdušného prostoru

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu28) vykonává činnost

1. řídícího letového provozu, řídícího letového provozu žáka nebo instruktora přesto, že ví o nemoci nebo o takových změnách zdravotního stavu, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti, nebo neoznámí poskytovateli letových navigačních služeb svoji zdravotní indispozici,

2. řídícího letového provozu, řídícího letového provozu žáka nebo instruktora bez platného průkazu způsobilosti, nebo

3. zkoušejícího odborné způsobilosti nebo hodnotitele odborné způsobilosti pro místní a průběžný výcvik bez schválení Úřadem nebo bez platného průkazu způsobilosti,

b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uspořádání toku letového provozu29) nezajistí v případě pozastavení platnosti letového plánu jeho aktualizaci nebo zrušení, nebo

c) poskytuje letecké služby bez pověření nebo souhlasu.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),

b) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 2,

c) od 50000 Kč do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 3, nebo

d) od 100000 Kč do 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).

(3) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti

a) do 6 měsíců, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1,

b) do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, nebo

c) do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 3.

Díl 2

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

§ 93

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 12a odst. 4 nepředá na žádost Úřadu požadované údaje,

b) v rozporu s § 16 odst. 1 používá v civilním letectví výrobky, letadlové části nebo zařízení nebo letecká pozemní zařízení bez platného osvědčení,

c) v rozporu s § 40 zřídí zařízení nebo provádí činnost v ochranném pásmu letecké stavby bez souhlasu Úřadu,

d) umístí stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1,

e) v rozporu s § 78 provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu,

f) nesplní příkaz vydaný Ministerstvem dopravy podle § 88 odst. 5 nebo neuposlechne zákaz vydaný Úřadem podle § 89 odst. 2 písm. o) bodu 7 k zachování bezpečnosti civilního letectví,

g) nesplní příkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké služby, leteckého dopravce, poskytovatele letových navigačních služeb nebo provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu vydaný ke splnění jejich úkolů,

h) využívá ke své letecké činnosti letecký personál bez platného průkazu způsobilosti,

i) provádí vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace nebo konstrukční změny výrobků, letadlových částí nebo zařízení nebo leteckých pozemních zařízení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o společných pravidlech v oblasti civilního letectví30) bez oprávnění,

j) uvádí na trh výrobky bez platného osvědčení, nebo

k) provozuje letiště bez platného povolení, provozuje obchodní leteckou dopravu bez licence nebo bez povolení nebo provozuje letecké práce nebo letecké činnosti pro vlastní potřebu bez povolení.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako

a) provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel nebo osoba, jíž se zápis v leteckém rejstříku týká, v rozporu s § 6 neohlásí nebo nedoloží Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku,

b) provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení užije letadlovou adresu v rozporu s § 17c odst. 1,

c) koordinátor koordinovaného letiště vykonává v rozporu s § 32 odst. 4 svoji činnost bez pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou jejím výkonem,

d) provozovatel letiště

1. uvedeného v § 42d odst. 1 neprojedná s leteckými dopravci letištní ceník podle § 42g, nebo

2. způsobilého k přijetí letu podle přístrojů v rozporu s § 51a odst. 7 nepředá údaje o terénu a překážkách nebo tyto údaje předá v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vlastnosti leteckých dat a leteckých informací31),

e) provozovatel letiště, tuzemský letecký dopravce nebo poskytovatel letových provozních služeb v rozporu s § 98a odst. 1 nepředá stanovené údaje,

f) poskytovatel odbavovacích služeb nepředá v rozporu s § 98a odst. 2 provozovateli letiště údaje o počtu jím odbavených cestujících,

g) provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení neudržuje letovou způsobilost nebo nepodrobuje letadlo nebo sportovní létající zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti,

h) provozovatel letadla nebo letecký dopravce provozuje letadlo bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem,

i) provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje sportovní létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem,

j) provozovatel letadla poruší povinnost stanovenou rozhodnutím o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti, nebo

k) letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací poruší schválenou bezpečnostní letovou normu provozovatele.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla pro přidělování letištních časů25) úmyslně a opakovaně použije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od koordinátorem přiděleného letištního času, nebo užije přidělený letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného koordinátorem, a tím naruší provoz letecké dopravy nebo letištní provoz,

b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení32)

1. provádí činnosti související s řízením zachování letové způsobilosti bez oprávnění,

2. vystaví nebo prodlouží osvědčení kontroly letové způsobilosti letadla, nebo

3. osvědčí uvolnění letadla nebo letadlového celku do provozu,

c) provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26),

d) ohrozí bezpečnost létání porušením leteckého předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provádění letů ve vzdušném prostoru26),

e) při provozu letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v leteckém provozu nehodu porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), nebo

f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím šetření nehod a incidentů v civilním letectví19)

1. zpřístupní nebo použije záznamy získané v rámci šetření letecké nehody nebo vážného incidentu k jiným účelům než k jejich šetření nebo ke zlepšení letecké provozní bezpečnosti letectví,

2. jako zúčastněná osoba neoznámí neprodleně Ústavu, že došlo k nehodě nebo vážnému incidentu,

3. neuvědomí ve stanovené lhůtě Ústav o opatřeních, jež přijal na základě jeho bezpečnostního doporučení,

4. nezavede příslušné postupy při provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení,

5. jako tuzemský letecký dopravce nezavede postupy umožňující ve stanovené lhůtě od oznámení letecké nehody vypracovat seznam osob a seznam nebezpečného zboží na palubě letadla nebo tyto seznamy nezpřístupní oprávněným subjektům, nebo

6. jako tuzemský letecký dopravce sdělí třetí osobě nebo neoprávněně použije kontaktní údaje určené pro případ nehody nebo neoprávněně zveřejní v souvislosti s leteckou nehodou jména cestujících.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí správního deliktu tím, že

a) jako letecký dopravce v rozporu s § 69 odst. 1 nepředá stanovené údaje,

b) jako tuzemský letecký dopravce v rozporu s § 68 odst. 2 nevypracuje plán pomoci obětem letecké nehody a jejich příbuzným nebo v souladu s ním nepostupuje,

c) jako letecký dopravce Evropské unie20) provozuje obchodní leteckou dopravu bez uděleného přepravního práva,

d) jako letecký dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, neoznámí Ministerstvu dopravy skutečnosti stanovené v § 70c odst. 6 nebo nesplní podmínku stanovenou pro výkon přepravního práva v rozhodnutí podle § 70c odst. 4,

e) jako letecký dopravce jiného členského státu

1. v rozporu s § 70f odst. 1 neoznámí zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy nebo nesplní podmínky stanovené pro toto oznámení, nebo

2. v rozporu s § 70f odst. 5 neoznámí zahájení nepravidelné obchodní letecké dopravy nebo nesplní podmínky stanovené pro toto oznámení, nebo

f) jako letecký dopravce ze třetí země

1. provozuje pravidelnou obchodní leteckou dopravu bez povolení nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71 odst. 6,

2. neoznámí zahájení přímého nebo zprostředkovaného prodeje služeb pravidelné obchodní letecké dopravy nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71b odst. 3, nebo

3. provozuje nepravidelnou obchodní leteckou dopravu bez povolení nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71c odst. 7.

(5) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo f) nebo odstavce 4 písm. e) bodu 1 nebo 2 nebo písm. f) bodu 2,

b) do 300000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g), odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. f) bodu 2 nebo 3, nebo odstavce 4 písm. d),

c) do 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. b), d) bodu 2 nebo písm. j), odstavce 3 písm. a), b) bodu 2, f) bodu 1, 5 nebo 6, nebo odstavce 4 písm. a), b) nebo c),

d) od 50000 Kč do 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d), e) nebo h), odstavce 2 písm. c), d) bodu 1, g) nebo i), odstavce 3 písm. b) bodu 3, c), d) nebo f) bodu 4, nebo odstavce 4 písm. f) bodu 1 nebo 3,

e) od 75000 Kč do 3000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. k), nebo

f) od 100000 Kč do 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), i), j) nebo k), odstavce 2 písm. h), nebo odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo písm. e).

(6) Za správní delikt se uloží zákaz činnosti

a) do 6 měsíců, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. i),

b) do 1 roku, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. h), nebo odstavce 3 písm. d), nebo

c) do 2 let, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), j) nebo k), nebo odstavce 3 písm. e).

§ 93a

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 85x odst. 1 uskutečňuje odbornou přípravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) bez povolení,

b) v rozporu s § 85z odst. 1 provádí odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin bez povolení nebo jej provádí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27),

c) v rozporu s § 86c odst. 2 neoznámí, že hodlá vykonávat činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob ve stanovené lhůtě nebo v rozporu s § 86c odst. 3 neinformuje Úřad o změně skutečností uvedených v oznámení, nebo

d) v rozporu s § 86d odst. 4 zpřístupní skutečnost obsaženou v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako

a) provozovatel letiště

1. v rozporu s § 85m odst. 1 provozuje letiště bez schváleného bezpečnostního programu letiště,

2. v rozporu s § 85m odst. 3 neoznámí Úřadu jiné změny bezpečnostního programu,

3. v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) nezajistí plnění opatření a postupů uvedených v bezpečnostním programu letiště, nebo

4. nesplní některou z povinností podle § 85n odst. 1 nebo 2, nebo takovou povinnost plní v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27),

b) provozovatel letiště nebo jako letecký dopravce

1. v rozporu s § 85p odst. 1 nezajistí provádění detekční kontroly cestujících, kabinových a zapsaných zavazadel,

2. v rozporu s § 85q nezajistí následnou ochranu cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel,

3. v rozporu s § 86f nepřijme mimořádná opatření, změnu mimořádných opatření, neoznámí přijetí, změnu nebo zrušení mimořádných opatření, nebo nesplní povinnost vyplývající z mimořádného opatření nařízeného Úřadem, nebo

4. v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) vydá letištní identifikační průkaz nebo povolení vjezdu, nebo letištní identifikační průkaz nebo povolení vjezdu neodejme,

c) osoba provádějící detekční nebo bezpečnostní kontrolu provede tuto kontrolu v rozporu s § 85d, nebo ji provede v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27),

d) letecký dopravce

1. v rozporu s § 85o nezajistí, aby informace o bezpečnostní prohlídce letadla byla uchovávána na palubě letadla, nebo

2. v rozporu s § 85p odst. 5 nezajistí bezpečné doprovázení a uložení věci, k jejímuž vnesení byl udělen souhlas, v prostoru letiště nebo na palubě letadla,

e) poskytovatel letových provozních služeb v rozporu s § 85r nevypracuje nebo nedodržuje bezpečnostní program nebo jej na žádost Úřadu nezpřístupní,

f) schválený agent pověří fyzickou nebo právnickou osobu prováděním bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami mimo svou provozovnu v rozporu s § 85s odst. 1,

g) osoba pověřená schváleným agentem prováděním bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami

1. provádí tuto bezpečnostní kontrolu v rozporu s § 85s odst. 2 bez souhlasu Úřadu nebo ji provádí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), nebo

2. v rozporu s § 85s odst. 4 bezodkladně neoznámí změnu skutečností majících vliv na udělení souhlasu,

h) zaměstnavatel fyzické osoby, která má vykonávat pracovní činnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23),

1. v rozporu s § 85v nepodrobí uchazeče o zaměstnání přijímacímu řízení nebo toto přijímací řízení provede v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), nebo

2. v rozporu s § 85w nezajistí, aby tyto pracovní činnosti plnily fyzické osoby, které úspěšně absolvovaly odbornou přípravu,

i) osoba zajišťující provádění detekční kontroly,

1. v rozporu s § 86a umožní užití psa určeného k odhalování výbušnin, aniž bylo osobě plnící úkoly psovoda vydáno povolení k výkonu této činnosti, nebo

2. v rozporu s § 86b odst. 1 zajistí provádění detekční kontroly odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), bez povolení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými,

j) příjemce základních opatření

1. nedodržuje základní opatření stanovená podle § 86d odst. 1,

2. v rozporu s § 86d odst. 3 neinformuje o skutečnostech významných pro posouzení obsahu a rozsahu výkonu jeho činnosti, nebo

3. v rozporu s § 86d odst. 5 vykonává činnost, s níž přímo souvisí stanovená základní opatření, přede dnem vykonatelnosti rozhodnutí o jejich stanovení,

k) osoba, která je povinna používat normy ochrany letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nevypracuje nebo neaktualizuje bezpečnostní program, nezajistí plnění opatření a postupů v něm stanovených, nebo bezpečnostní program nepředloží na výzvu Úřadu,

l) schválený agent, známý odesílatel, schválený dodavatel palubních zásob, školitel nebo přepravce nákladu či poštovních zásilek podrobených bezpečnostní kontrole vykonává tuto činnost v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) bez schválení Úřadu,

m) stálý odesílatel, známý dodavatel palubních zásob, známý dodavatel letištních zásob v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27)

1. vykonává tyto činnosti, ačkoliv nebyl k provádění této činnosti jmenován, nebo

2. provádí dodávky palubních a letištních zásob nebo manipuluje se zásilkami, nebo

n) schválený agent, letecký dopravce nebo provozovatel letiště v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) neodejme jmenování stálým odesílatelem, známým dodavatelem palubních zásob nebo známým dodavatelem letištních zásob.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. c), d) bodu 1, písm. j) bodu 2 nebo písm. n),

b) od 50000 Kč do 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2 písm. a) bodu 2, písm. b) bodu 4, písm. d) bodu 2, písm. g) bodu 2, písm. i), písm. j) bodu 1 nebo 3, písm. k) nebo písm. m) bodu 2,

c) od 75000 Kč do 3000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b) nebo odstavce 2 písm. a) bodu 3, písm. e), f), písm. g) bodu 1, písm. h), l) nebo písm. m) bodu 1, nebo

d) od 100000 Kč do 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 nebo 4 nebo písm. b) bodů 1 až 3.

(4) Za správní delikt se uloží zákaz činnosti do 2 let, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nebo písm. b) bodu 1 nebo 2.

§ 93b

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku užívání vzdušného prostoru

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uspořádání toku letového provozu29) nezajistí v případě pozastavení platnosti letového plánu jeho aktualizaci nebo zrušení.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu28)

a) jako poskytovatel letových navigačních služeb nezajistí, aby činnost řídícího letového provozu, řídícího letového provozu žáka nebo instruktora vykonávala osoba s platným průkazem způsobilosti,

b) jako organizace zajišťující výcvik řídících letového provozu, řídících letového provozu žáků nebo výcvik instruktorů,

1. provádí výcvik řídících letového provozu, řídících letového provozu žáků nebo výcvik instruktorů bez osvědčení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými,

2. pověří prováděním zkoušek v rámci výcviku řídících letového provozu, řídících letového provozu žáků a instruktorů fyzickou osobu, která nebyla pro tuto činnost schválena Úřadem nebo která není držitelem platného průkazu způsobilosti, nebo

3. nepředloží Úřadu ke schválení změny v osnovách výcvikových kurzů, plánech vstupního a místního výcviku nebo místních systémech odborné způsobilosti.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 46 odst. 1 nebo § 49 odst. 1 poskytuje letecké služby bez pověření nebo souhlasu, nebo

b) v rozporu s § 49a odst. 1 poskytuje

1. letové navigační služby bez osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nebo

2. letové provozní služby a meteorologické služby bez určení Úřadem nebo v rozporu s § 49 odst. 4.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1,

b) do 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) bodu 3,

c) od 50000 Kč do 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) nebo písm. b) bodu 2, nebo

d) od 100000 Kč do 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo podle odstavce 3 písm. a) nebo písm. b) bodu 1 nebo 2.

(5) Za správní delikt se uloží zákaz činnosti do 2 let, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo podle odstavce 3 písm. a) nebo písm. b) bodu 1 nebo 2.

§ 93c

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany práv cestujících v rámci provozování obchodní letecké dopravy

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě33)

a) jako letecký dopravce, provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury

1. nezpřístupní veřejnosti ve formě a jazycích dostupných cestujícím bezpečnostní pravidla vztahující se na přepravu osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně pravidel pro omezení přepravy těchto osob nebo přepravy jejich vybavení pro mobilitu z důvodu velikosti letadla,

2. nevynaloží přiměřené úsilí, aby osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, které oprávněně odmítne rezervaci, navrhl přijatelnou alternativu přepravy,

3. nepřijme na všech svých prodejních místech, včetně prodeje s využitím prostředků komunikace na dálku, veškerá nezbytná opatření k přijetí oznámení o potřebě pomoci od osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo nezajistí, aby přijaté oznámení bylo předáno řádně a včas,

4. neinformuje ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem osobu se zdravotním postižením nebo osobu s omezenou schopností pohybu a orientace, které oprávněně odmítl rezervaci nebo kterou odmítl přijmout na palubu, o důvodech, které ho k tomu vedly,

5. bezdůvodně odmítne osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace provedení rezervace pro let, nebo odmítne přijmout tuto osobu na palubu, ačkoliv má tato osoba platnou letenku a rezervaci, nebo

6. nenabídne osobě, které byl odepřen nástup na palubu letadla z důvodu jejího zdravotního postižení nebo omezené schopnosti pohybu a orientace, nebo osobě, která tuto osobu doprovází, proplacení výdajů nebo přesměrování,

b) jako provozovatel letiště

1. nestanoví normy kvality pro pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, neurčí prostředky potřebné pro jejich splnění nebo své normy kvality nezveřejní,

2. neurčí místa příjezdu a odjezdu v areálu letiště, na kterých mohou osoby se zdravotním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace snadno oznámit svůj příjezd, neposkytne na těchto místech základní informace o letišti nebo tato místa jasně neoznačí, nebo

3. nezajistí, aby byla osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace poskytnuta bezúplatně pomoc tak, aby se tato osoba byla schopna zúčastnit se letu, na který má rezervaci,

c) jako letecký dopravce nebo provozovatel letiště

1. nezajistí, aby všechny osoby, které využívají k tomu, aby poskytovaly přímou pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, měly znalosti o tom, jak vyhovět zvláštním potřebám těchto osob, nebo

2. nezajistí, aby všichni jeho zaměstnanci prošli školením o problematice zdravotního postižení, nebo

3. nezajistí školení o rovnoprávnosti zdravotně postižených osob a o problematice zdravotního postižení veškerému personálu letiště, který přichází do přímého styku s cestující veřejností, nebo

d) jako letecký dopravce neposkytne osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace při odletu, příletu nebo tranzitu na letišti, bezúplatně pomoc.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím informování v letecké dopravě34) jako smluvní letecký dopravce

a) při provádění rezervace neinformuje cestujícího o totožnosti provozujícího leteckého dopravce nebo dopravců nebo o jejich změně po provedení rezervace,

b) neposkytne cestujícímu, který se rozhodl neletět s leteckým dopravcem podléhajícím zákazu provozování letecké dopravy, proplacení výdajů nebo přesměrování, nebo

c) nevymezí povinnost informovat cestující o totožnosti provozujícího leteckého dopravce nebo dopravců ve všeobecných prodejních podmínkách vztahujících se ke smlouvě o přepravě.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím náhrady a pomoc cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu1g) jako letecký dopravce

a) nesplní informační povinnost, nezajistí přesměrování letu nebo neproplatí výdaje s tím spojené, nezajistí péči nebo neuhradí škodu vzniklou v souvislosti s odepřením nástupu na palubu letadla, zrušením či zpožděním letu, nebo

b) jako letecký dopravce požaduje doplatit rozdíl v ceně letenky nebo jej nevrátí, umístil-li cestujícího do vyšší nebo nižší třídy, než pro kterou byla letenka zakoupena, v souvislosti s odepřením nástupu na palubu letadla, zrušením nebo zpožděním letu.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 300000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 4 nebo písm. c) bodu 2 nebo 3, nebo podle odstavce 2 písm. a) nebo c),

b) do 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo 3, písm. b) bodu 1 nebo 2 nebo písm. c) bodu 1 nebo podle odstavce 3 písm. b), nebo

c) od 50000 Kč do 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) bodu 5 nebo 6, písm. b) bodu 3 nebo písm. d), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. a).

Díl 3

Společná ustanovení ke správním deliktům

§ 94

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká a přestupek fyzické osoby nelze projednat, jestliže správní orgán nezahájil řízení do 2 let od okamžiku, kdy se dozvěděl o jeho spáchání, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Zákaz činnosti lze právnické osobě uložit jen tehdy, byl-li správní delikt spáchán touto činností nebo v souvislosti s ní. Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou již právnická osoba nesměla na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným správním deliktem tuto činnost vykonávat.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby8) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni:

a) Ministerstvo dopravy nebo Úřad podle své působnosti uvedené v § 88 a 89, jde-li o

1. přestupky, s výjimkou přestupků podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo § 92 odst. 3 písm. e), nebo

2. správní delikty, s výjimkou správních deliktů podle § 93 odst. 3 písm. f), § 93 odst. 4 písm. a) a správních deliktů podle § 93c odst. 1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto správního deliktu provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury,

b) útvar Policie České republiky, který je podle zvláštního právního předpisu5j) příslušný k provádění hraniční kontroly, jde-li o správní delikty podle § 93 odst. 4 písm. a),

c) obecní živnostenský úřad, jde-li o správní delikty podle § 93c odst. 1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto správního deliktu provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, nebo

d) Ústav, jde-li o přestupky podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo § 92 odst. 3 písm. e), nebo o správní delikty podle § 93 odst. 3 písm. f).

(7) O odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky podle odstavce 6 písm. b) rozhoduje Ministerstvo vnitra.

(8) Pokutu uloženou podle tohoto zákona vybírá orgán, který ji uložil. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu, s výjimkou pokut uložených podle odstavce 6 písm. c) obecním živnostenským úřadem, které jsou příjmem rozpočtu příslušné obce s rozšířenou působností.

ČÁST DESÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Společná ustanovení

§ 96

Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak.

§ 97

Pro vymezení postavení odpovědného zástupce platí § 11 živnostenského zákona obdobně.

§ 98

(1) Cenu za užívání letiště a poskytování letových provozních služeb sjednávají provozovatelé letišť a provozovatelé letových provozních služeb podle cenových předpisů.9) Při sjednávání ceny musí být dodrženy mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu a které výši ceny limitují. Ministerstvo dopravy dohlíží, zda provozovatelé letišť a provozovatelé letových provozních služeb tyto mezinárodní smlouvy při sjednávání cen dodržují. Tímto ustanovením není dotčena hlava VI části čtvrté.

(2) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla stanoví prováděcí právní předpis, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie10a) jinak.

§ 98a

(1) Za účelem statistického zjišťování předává Ministerstvu dopravy

a) provozovatel letiště

1. údaje o počtu pohybů letadel, počtu odbavených cestujících, množství odbaveného nákladu a pošty na letišti za kalendářní rok, a to nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku,

2. údaje o počtu pohybů letadel, počtu odbavených cestujících, množství odbaveného nákladu a pošty na letišti a o počátečním a konečném místě uskutečněných obchodních letů za uplynulé čtvrtletí, jde-li o mezinárodní letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, nebo o letiště odbavující alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, a to vždy nejpozději do konce února, května, srpna a listopadu v příslušném kalendářním roce,

3. údaje o výnosech, nákladech a investicích provozovatele letiště a o počtu a struktuře jeho zaměstnanců, jde-li o mezinárodní letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, nebo o letiště odbavující alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, a to nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku,

b) tuzemský letecký dopravce

1. údaje o počtu jím přepravených cestujících, nákladu a pošty a o využité kapacitě jím provozovaných letadel za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku,

2. údaje o počtu a typu jím provozovaných letadel, jejich nabízené a využité kapacitě, o počtu a struktuře leteckého personálu a o mzdových nákladech s ním souvisejících, za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce března následujícího kalendářního roku,

3. údaje o spotřebě paliva na uskutečněné lety podle typu letadla za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce února následujícího kalendářního roku,

c) tuzemský letecký dopravce provozující alespoň jedno letadlo s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 30 nebo letadlo výhradně pro přepravu nákladu a pošty s maximální vzletovou hmotností více než 10 tun

1. údaje o počtu jím přepravených cestujících, nákladu a pošty a o využité kapacitě jím provozovaných letadel za kalendářní měsíc, a to vždy nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci rozhodném pro předávání těchto údajů,

2. údaje o počátečním a konečném místě uskutečněných obchodních letů za uplynulé čtvrtletí, a to vždy nejpozději do konce února, května, srpna a listopadu v příslušném kalendářním roce,

3. rozvahu, výkaz zisků a ztrát, prohlášení o nerozděleném zisku a kategorizaci výnosů podle přepravených osob, nákladu a pošty a podle toho, zda jde o provozování pravidelné nebo nepravidelné obchodní letecké dopravy, za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku,

d) tuzemský letecký dopravce provozující mezinárodní pravidelnou obchodní leteckou dopravu údaje o počtu uskutečněných letů, typu jím provozovaných letadel, organizačním a zeměpisném vymezení provozu letadel, nabízené kapacitě jím provozovaných letadel a počtu přepravených cestujících, nákladu a pošty za kalendářní rok, a to nejpozději do konce února následujícího kalendářního roku,

e) poskytovatel letových provozních služeb

1. údaje o výnosech, nákladech a investicích a údaje o počtu a struktuře jeho zaměstnanců za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce května následujícího kalendářního roku,

2. údaje o poskytnutých letových provozních službách za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce března následujícího kalendářního roku.

(2) Poskytovatel odbavovacích služeb průběžně předává provozovateli letiště údaje o počtu jím odbavených cestujících.

(3) Jednotlivé údaje předávané za účelem statistického zjišťování Ministerstvu dopravy, údaje o počtu odbavených cestujících předávané poskytovatelem odbavovacích služeb provozovateli letiště a jejich strukturu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 99

Ministerstvo dopravy zabezpečuje vydávání Letecké informační příručky, ve které se publikují rozhodující skutečnosti, které mají vliv na bezpečnost leteckého provozu.

§ 99a

(1) Pokud se v tomto zákoně hovoří o fyzické osobě s trvalým pobytem v České republice, státním občanovi České republiky nebo právnické osobě se sídlem v České republice, rozumí se tím také státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném členském státě Evropské unie.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje také na státního příslušníka jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána11a).

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na § 82.

§ 100

Přechodná ustanovení

(1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy vzniklé podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Pokuty podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona.

(3) Provozovatel letiště je povinen požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona Úřad o vydání povolení k provozování letiště. Do doby rozhodnutí Úřadu se provozovatel letiště považuje za provozovatele letiště, kterému bylo vydáno povolení podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě o vydání povolení, dosavadní povolení provozovat letiště zaniká.

(4) Právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje letové provozní služby, je povinna požádat Ministerstvo dopravy o vydání pověření do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí Ministerstva dopravy o vydání pověření se považuje právnická nebo fyzická osoba za oprávněnou k zajišťování těchto služeb. Nepožádá-li právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje letové provozní služby, ve stanovené lhůtě o vydání pověření, dosavadní oprávnění poskytovat letové provozní služby zaniká.

(5) Právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje leteckou telekomunikační, leteckou meteorologickou, leteckou informační službu a službu při odbavovacím procesu na letišti, je povinna požádat Ministerstvo dopravy o udělení souhlasu do doby jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby udělení souhlasu se považuje právnická nebo fyzická osoba za oprávněnou k zajišťování těchto služeb. Nepožádá-li fyzická nebo právnická osoba ve stanovené lhůtě o udělení souhlasu, dosavadní oprávnění k poskytování služeb zaniká.

(6) Dopravci, kteří provozují obchodní leteckou dopravu na základě udělené koncese a chtějí provozovat nadále obchodní leteckou dopravu na základě licence, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence Ministerstvo dopravy. Do doby rozhodnutí Ministerstva dopravy se tito dopravci považují za dopravce, kterým byla udělena licence podle tohoto zákona. Nepožádá-li dopravce o udělení licence ve stanovené lhůtě, dosavadní oprávnění k provozování obchodní letecké dopravy zaniká. Dopravci, kteří provozují obchodní leteckou dopravu na základě udělené koncese a chtějí nadále provozovat dopravu aerotaxi, jsou povinni požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona o vydání povolení Úřad. Nepožádá-li dopravce o vydání povolení ve stanovené lhůtě, dosavadní oprávnění k provozování obchodní letecké dopravy zaniká.

(7) Právnická nebo fyzická osoba, která provozuje letecké práce na základě koncese, je povinna do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat Úřad o vydání povolení. Do doby rozhodnutí Úřadu se tato osoba považuje za oprávněnou k provozování leteckých prací podle tohoto zákona. Nepožádá-li právnická nebo fyzická osoba ve stanovené lhůtě o vydání povolení, dosavadní oprávnění k provozování leteckých prací zaniká.

(8) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která není potřeba podle tohoto zákona dokončit, se ke dni účinnosti tohoto zákona zastaví.

Závěrečná ustanovení

§ 101

Zrušuje se správní úřad Státní letecká inspekce zřízený zákonem č. 305/1993 Sb. Práva a závazky z pracovněprávních a jiných vztahů přecházejí ze správního úřadu Státní letecká inspekce na Úřad zřízený tímto zákonem.

§ 102

(1) Ministerstvo dopravy vydá právní předpis k provedení § 4 odst. 2 písm. d), § 4 odst. 4, § 5 odst. 2, § 5a odst. 2, § 7 odst. 8, § 12 odst. 2 písm. b), § 12a odst. 7, § 16 odst. 1 a 2, § 17 odst. 1 a 3, § 17a odst. 1, § 17b odst. 6, § 17d odst. 4, § 22a odst. 1, § 25 odst. 3, § 32 odst. 1 a 3, § 34a odst. 4, § 35 odst. 1 a 3, § 42b odst. 8, § 44 odst. 7, § 45 odst. 4, § 49c odst. 2, § 49f odst. 2, § 49g odst. 2, § 51a odst. 11, § 55a odst. 6, § 55c odst. 5, § 55d odst. 5, § 58 odst. 2, § 67 odst. 4, § 74 odst. 3, § 76 odst. 3, § 81 odst. 8, § 82 odst. 6, § 84b odst. 3, § 84c odst. 8, § 85j odst. 6, § 85m odst. 4, § 85r odst. 3, § 85x odst. 7, § 85y odst. 3, § 85z odst. 6, § 90 odst. 4, § 91a odst. 11, § 98 odst. 2 a § 98a odst. 3 tohoto zákona.

(2) Provozovatelé letišť a leteckých staveb, osoby pověřené provozováním leteckých služeb, provozovatelé leteckých činností a ostatní osoby zúčastněné na civilním letectví jsou povinni dodržovat letecké předpisy, které jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, vydávány

a) Mezinárodní organizací pro civilní letectví,1k)

b) Sdružením leteckých úřadů podle předpisů Evropské unie,13) a

c) Evropskou organizací pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL,14)

a to ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Ministerstvem dopravy. Tyto předpisy se uveřejňují v Letecké informační příručce a jsou k dispozici na Ministerstvu dopravy a na Úřadu.

§ 103

Zrušují se:

1. Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb., zákona č. 43/1976 Sb., zákona č. 90/1990 Sb., zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 305/1993 Sb.

2. Zákon č. 203/1964 Sb., o úpravě některých úkolů státní správy v civilním letectví.

3. Ustanovení písmena c) v čl. II bodu 2 zákona č. 385/1990 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 74/1990 Sb.

4. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 209/1964 Sb., o zřízení Státní letecké inspekce a Správy dopravních letišť, ve znění vyhlášky č. 104/1977 Sb. a zákona č. 305/1993 Sb.

5. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 47/1980 Sb., o létání se závěsnými kluzáky.


ČÁST JEDENÁCTÁ

ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

§ 104

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb. a zákona č. 19/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 3 odst. 3 písm. x) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno y), které včetně poznámky č. 23f) zní:

"y) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb.23f)

23f) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.".

2. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se ve skupině 314: Ostatní vypouští obor "Letecká doprava a letecké práce".


ČÁST DVANÁCTÁ

ÚČINNOST ZÁKONA

§ 105

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997.


Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 258/2002 Sb. Čl. II

Osoba, která je oprávněna poskytovat odbavovací služby podle dosavadních právních předpisů, může požádat Ministerstvo dopravy a spojů o udělení souhlasu podle § 49b nejdéle do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí o žádosti se považuje osoba za oprávněnou k poskytování těchto služeb. Nepožádá-li v této lhůtě o udělení souhlasu, dosavadní souhlas k poskytování odbavovacích služeb zaniká.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 225/2006 Sb. Čl. II

1. Letecký dopravce a provozovatel leteckých prací jsou povinni předložit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona bezpečnostní letovou normu provozovatele Úřadu pro civilní letectví (dále jen "Úřad") ke schválení. Do doby rozhodnutí Úřadu se na leteckého dopravce a provozovatele leteckých prací povinnost podle § 22a odst. 2 a 3 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje. Nepředloží-li letecký dopravce a provozovatel leteckých prací ve stanovené lhůtě bezpečnostní letovou normu provozovatele ke schválení, vztahuje se na ně povinnost podle § 22a odst. 2 a 3 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bez dalšího.

2. Provozovatel mezinárodního veřejného letiště je povinen požádat do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Úřad o vydání osvědčení. Do doby rozhodnutí Úřadu se provozovatel mezinárodního veřejného letiště považuje za provozovatele osvědčeného letiště. Nepožádá-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě o vydání osvědčení letiště, Úřad zahájí řízení o změně druhu letiště. Odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o změně druhu letiště podle předchozí věty je vyloučen.

3. Osoba pověřená Ministerstvem dopravy přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům a dohledem na jejich využívání podle § 32 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem své činnosti do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Dopravci, kteří provozují mezinárodní obchodní leteckou dopravu na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni do 5 let od účinnosti tohoto zákona požádat Ministerstvo dopravy o udělení přepravního práva k provozování mezinárodní obchodní letecké dopravy na lince, k jejímuž provozování se vyžaduje udělení přepravního práva podle zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nepožádá-li dopravce o udělení přepravního práva ve stanovené lhůtě, dosavadní oprávnění k provozování mezinárodní obchodní letecké dopravy na lince, k jejímuž provozování se vyžaduje udělení přepravního práva, zaniká.

5. Provozovatel letiště a letecký dopravce jsou povinni předložit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy podle § 85a zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Ministerstvu dopravy ke schválení. Do doby rozhodnutí Ministerstva dopravy se program ochrany civilního letectví před protiprávními činy provozovatele letiště a leteckého dopravce schválený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za bezpečnostní program schválený podle tohoto zákona.

6. Poskytovatel letových provozních služeb a poskytovatel služeb při odbavovacím procesu na letišti jsou povinni předložit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona bezpečnostní program Ministerstvu dopravy ke schválení. Do doby rozhodnutí Ministerstva dopravy se na poskytovatele letových provozních služeb a poskytovatele služeb při odbavovacím procesu na letišti povinnost podle § 85a odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje. Nepředloží-li poskytovatel letových provozních služeb a poskytovatel služeb při odbavovacím procesu na letišti ve stanovené lhůtě bezpečnostní program ke schválení, vztahuje se na ně povinnost podle § 85a odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bez dalšího.

7. Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona jmenuje a odvolává ředitele Úřadu ministr dopravy.

8. Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona vykonávají státní dozor v civilním letectví pověření zaměstnanci Ministerstva dopravy a Úřadu.

9. Vlastník veřejného letiště, který nemůže zajistit jeho provozování do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen podat písemnou nabídku podle § 25a odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Pověření k poskytování letových provozních služeb a letištní služby udělená podle § 46 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za pověření udělená podle § 46 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Souhlas k poskytování letecké telekomunikační služby, letecké meteorologické služby, letecké informační služby, služby při předletové přípravě a monitorování letu udělený podle § 49 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas udělený podle § 49 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Souhlas k poskytování služeb při odbavovacím procesu na veřejném letišti udělený podle § 49b zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas udělený podle § 49b zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Licence k provozování obchodní letecké dopravy vydaná podle § 58 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za licenci vydanou podle § 56 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

14. Právnická osoba pověřená podle § 81 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna podat žádost podle § 82 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak udělené pověření zanikne.

15. Fyzické osoby, jimž byl vydán doklad o bezpečnostní způsobilosti pro citlivou činnost, týkající se civilního letectví podle dosavadních předpisů, se považují za fyzické osoby, u nichž byla ověřena spolehlivost podle tohoto zákona.

16. Ověření spolehlivosti fyzických osob, které ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti podle § 86a musí být provedeno do 6 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

17. Dnem účinnosti tohoto zákona se zastavují správní řízení o vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti, týkající se civilního letectví, která provádí Národní bezpečnostní úřad podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Národní bezpečnostní úřad do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vrátí podané žádosti o doklad žadatelům.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 301/2009 Sb. Čl. II

1. Platnost průkazů způsobilosti obsluhujícího personálu vydaných podle § 19 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Držitelé průkazu způsobilosti obsluhujícího personálu jsou povinni do šesti měsíců ode dne zániku jeho platnosti odevzdat tento průkaz Úřadu.

2. Držitelé průkazu způsobilosti leteckého personálu vydaného podle § 19 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří vykonávají činnosti podle § 22d zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni požádat do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Úřad o výměnu dosavadního průkazu způsobilosti za průkaz způsobilosti podle § 22e zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak platnost průkazu způsobilosti zaniká. Do doby výměny se průkaz způsobilosti leteckého personálu vydaný podle § 19 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za průkaz způsobilosti podle § 22e zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Držitelé průkazu způsobilosti leteckého personálu vyměněného podle zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaného podle § 22e zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni požádat do 1 roku ode dne nabytí účinnosti § 22f tohoto zákona Úřad nebo jím pověřenou osobu o ověření potřebné úrovně znalostí anglického jazyka podle § 22f zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak platnost průkazu způsobilosti zaniká. Pokud ověřená úroveň znalostí anglického jazyka odpovídá stupni nižšímu než stupeň 4 hodnotící stupnice podle § 22f zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Úřad průkaz způsobilosti odejme.

4. Letiště určená podle § 24 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako letiště mezinárodní s vnitřní hranicí, se považují za letiště vnitrostátní podle § 24 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Letiště určená podle § 24 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako letiště mezinárodní s vnější hranicí se považují za letiště mezinárodní podle § 24 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Letiště existující ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapíše Úřad do evidence letišť podle § 25a zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Ochranná pásma zřízená kolem leteckých staveb do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za ochranná pásma zřízená opatřením obecné povahy podle § 37 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ochranná hluková pásma zřízená podle § 31 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za ochranná hluková pásma zřízená opatřením obecné povahy podle § 31 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Úřad rozdělí vzdušný prostor České republiky podle § 44 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Stanoviště pro poskytování letových provozních služeb určené Úřadem v dohodě s Ministerstvem obrany podle § 44 odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru podle § 44 odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Ministerstvo obrany a provozovatel letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů jsou povinni podle § 51a odst. 7 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předat do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje využitelné pro databázi Ministerstvu dopravy nebo jím pověřené osobě vedením databáze.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 137/2011 Sb. Čl. II

Cena sjednaná podle § 98 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se hradí nejdéle do dne sjednání ceny za užívání letiště podle části čtvrté hlavy VI zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 127/2014 Sb. Čl. II

1. Osvědčení způsobilosti letiště vydané podle § 34a odst. 2 a 3 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za rozhodnutí o schválení provozní způsobilosti letiště vydané podle § 34a odst. 2 a § 34d zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Pověření poskytováním letových provozních služeb nebo meteorologických služeb vydané podle § 49a odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za rozhodnutí o určení k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb vydané podle § 49a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod zřízený podle § 55a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod podle § 55 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Pověření shromažďováním a analyzováním informací o incidentech a leteckých nehodách, při nichž nedošlo k usmrcení osob, určováním jejich příčin a vypracováváním závěrů a bezpečnostních doporučení vydané podle § 55b odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za pověření zjišťováním příčin incidentů a leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, vydané podle § 55c odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Přepravní právo udělené podle § 70a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti v rozsahu a za podmínek, za kterých bylo uděleno.

6. Na využívání přepravního práva uděleného podle § 70a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 70d zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.

7. Povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy zahraničním leteckým dopravcem vydané podle § 71 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy leteckým dopravcem ze třetí země vydané podle § 71 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Povolení k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy zahraničním leteckým dopravcem vydané podle § 71 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy leteckým dopravcem ze třetí země vydané podle § 71c odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Národní programy vydané podle § 85 odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za národní programy vydané podle § 85a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Fyzická osoba, která vstupuje bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), je povinna požádat do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o ověření spolehlivosti podle § 85e odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to neplatí, jde-li o osobu podle § 85e odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby vydání dokladu o spolehlivosti podle § 85i zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zastavení řízení o žádosti podle věty první nebo nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti podle věty první, se žadatel považuje za osobu spolehlivou.

11. Provozovatel letiště je povinen požádat do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o schválení bezpečnostního programu letiště podle § 85m odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti podle věty první nebo zastavení řízení o žádosti podle věty první se bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy takového provozovatele letiště schválený podle § 85a odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za bezpečnostní program letiště schválený podle § 85m odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Osvědčení k provádění školení na úseku ochrany civilního letectví před protiprávními činy vydané podle § 85k odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k uskutečňování odborné přípravy vydané podle § 85x odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Fyzická nebo právnická osoba, která vykonává činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nebo která přepravuje náklad nebo poštovní zásilky podrobené bezpečnostní kontrole, je povinna oznámit do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tuto skutečnost podle § 86c odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; neučiní-li tak, nesmí takovou činnost nadále vykonávat.

14. Fyzické nebo právnické osobě, která provozuje letiště nebo obchodní leteckou dopravu, nebo vykonává činnost schváleného agenta, známého odesílatele, schváleného dodavatele palubních zásob nebo školitele podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), stanoví Úřad pro civilní letectví do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona základní opatření podle § 86d odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby vykonatelnosti rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření, se na osobu podle věty první § 86d odst. 5 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije; to neplatí, sdělil-li takové osobě Úřad pro civilní letectví, že jí základní opatření nestanoví z důvodu podle § 86d odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

15. Správní řízení podle zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.


Zeman v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003 o hlášení událostí v civilním letectví.
Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství.
Směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství.
Směrnice Komise 2008/49/ES ze dne 16. dubna 2008, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES, pokud jde o provádění prohlídek na odbavovací ploše u letadel, která používají letiště Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích.

1a) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení), v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb), v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru), v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě), v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 Směrnice 2004/36/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství.
Nařízení Komise (EU) č. 72/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví postupy pro provádění inspekcí Komisí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES.
Nařízení Komise (EU) č. 805/2011 ze dne 10. srpna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k udělování průkazů způsobilosti a některých osvědčení řídících letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008.

1c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 v platném znění.

1d) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

1e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení).

1f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě).

1g) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91.

1h) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. prosince 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě.

1i) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 Směrnice 2004/36/ES.

1j) Úmluva č. 147/1947 Sb. z. a n., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.

1k) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

1l) Čl. 4 a 5 ve spojení s přílohou směrnice Rady ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS).

1m) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

1n) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

1m) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb.

2) § 1 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

2a) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství.

3) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4) § 120 zákona č. 50/1976 Sb.

4a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb.

4b) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

4c) § 31 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

4d) Čl. 2 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství.

5) Např. § 16 odst. 1 písm. n) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb).

5b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb).

5b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví.

5c) Čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb).

5c) Úmluva č. 147/1947 Sb. z. a n., ve znění pozdějších předpisů.

5d) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru).

5e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru).

5f) § 16a odst. 7 vyhlášky č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb.

5g) § 5 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

5h) § 19 zákona č. 239/2000 Sb.

5i) Nařízení Rady (EHS) č. 2407/1992 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům.

5j) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5k) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5l) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

5m) Nařízení Rady (EHS) č. 2408/1992 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství.

5n) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi.

6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví, v platném znění.

6a) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy).

6b) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb.

7) § 2 písm. d) a § 8 až 20 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.

7a) Čl. 45 a 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví.

8) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

8a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

9) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

9a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

10) Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

10a) Nařízení Rady č. 785/2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů.

11) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

11a) Dohoda ze dne 11. listopadu 2003 o účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v Evropském hospodářském prostoru.

12) Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.

13) Nařízení Rady ES č. 3922/91 EHS z 16. prosince1991 k harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví, ve znění nařízení Rady ES č. 2176/96 EHS.

14) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 159/1996 Sb., o Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu — Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (EUROCONTROL).

15) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.

16) Nařízení Komise (EU) č. 805/2011.

17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004, v platném znění.

18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004, v platném znění.

19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010.

20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství.

21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005, v platném znění.

22) Nařízení Komise (ES) č. 859/2008 ze dne 20. srpna 2008, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91, pokud jde o společné technické požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu.

23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008.

24) Nařízení Komise (EU) č. 72/2010.

25) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93, v platném znění.

26) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010.

27) Nařízení Komise (EU) č. 185/2010 ze dne 4. března 2010, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, v platném znění.

28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 805/2011.

29) Nařízení Komise (EU) č. 255/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se stanoví společná pravidla uspořádání toku letového provozu.“.

30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění.

31) Nařízení Komise (EU) č. 73/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe.

32) Nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů, v platném znění.

33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006.

34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005, v platném znění.

Přesunout nahoru