PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Zákon č. 13/1997 Sb.Zákon o pozemních komunikacích

Částka 3/1997
Platnost od 21.02.1997
Účinnost od 01.04.1997
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

13

ZÁKON

ze dne 23. ledna 1997

o pozemních komunikacích

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje

a) kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu,

b) práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a

c) výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady.

§ 2

Pozemní komunikace a jejich rozdělení

(1) Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly1a) a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.

(2) Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie:

a) dálnice,

b) silnice,

c) místní komunikace,

d) účelová komunikace.

Zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií a tříd a jejich změny

§ 3

(1) O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace a jejich tříd rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení.

(2) Dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie nebo třídy.

(3) V případě, kdy změna kategorie nebo třídy pozemní komunikace vyžaduje změnu vlastnických vztahů k pozemní komunikaci, může příslušný silniční správní úřad vydat rozhodnutí o změně kategorie nebo třídy pouze na základě smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi stávajícím vlastníkem a budoucím vlastníkem. Do doby převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci vykonává všechna práva a povinnosti k této pozemní komunikaci její dosavadní vlastník.

§ 4

Dálnice

(1) Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy.

(2) Dálnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují na dálnice I. třídy a dálnice II. třídy.

(3) Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.2)

§ 5

Silnice

(1) Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť.

(2) Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd:

a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu,

b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy,

c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.

(3) Silnice může být označena jako silnice pro motorová vozidla podle zvláštního právního předpisu2), pouze jde-li o silnici I. třídy, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a na níž není přímo připojena sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí přímo připojených z odpočívek.

§ 6

Místní komunikace

(1) Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.

(2) Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:

a) místní komunikace I. třídy,

b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí,

c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace,

d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz.

(3) Místní komunikace může být označena jako silnice pro motorová vozidla podle zvláštního právního předpisu2), pouze jde-li o místní komunikaci I. třídy, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a na níž není přímo připojena sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí přímo připojených z odpočívek.

(4) Prováděcí předpis blíže vymezí znaky pro rozdělení místních komunikací do jednotlivých tříd.

§ 7

Účelová komunikace

(1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy21) tím není dotčena.

(2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.

§ 8

Průjezdní úsek dálnice a silnice

(1) Dálnice a silnice mohou vést územím zastavěným nebo zastavitelným (dále jen "průjezdní úsek dálnice" nebo "průjezdní úsek silnice"), pokud se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím.

(2) Není-li hranice území zastavěného nebo zastavitelného obsažena ve schválené územně plánovací dokumentaci, určí hranici souvislého zastavění pro účely vymezení délky průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice podle stavebně technických podmínek území příslušný stavební úřad na návrh příslušného silničního správního úřadu a po předchozím projednání s obcí, o jejíž území jde.

(3) Prováděcí předpis stanoví stavebně technické podmínky pro určování hranic průjezdního úseku podle předchozího odstavce.

§ 9

(1) Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku.

(2) Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace vede evidenci jím vlastněných pozemních komunikací.

(3) Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace je povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž může být

a) právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou, nebo

b) kraj u silnic I. třídy nacházejících se v jeho územním obvodu na základě veřejnoprávní smlouvy.

Vlastník, popřípadě správce mohou dílčími činnostmi v rámci správy dálnice, silnice nebo místní komunikace, zejména činnostmi souvisejícími s údržbou a opravami dotčené dálnice, silnice nebo místní komunikace, pověřit osobu vybranou postupem podle zvláštního právního předpisu2a); tato osoba se nestává správcem dotčené pozemní komunikace.

(4) Je-li výkon správy dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, musí zahrnovat alespoň pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy, a vlastník musí zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikační údaje správce, vymezení pozemních komunikací, jejichž správu vykonává, a rozsah jím vykonávané správy. Povinně zveřejňovanými identifikačními údaji správce jsou obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno; je-li správcem kraj, je povinně zveřejňovaným identifikačním údajem pouze jeho název.

(5) Sousedící kraje mohou veřejnoprávní smlouvou sjednat převod vlastnictví úseku silnice II. nebo III. třídy, jestliže

a) po dotčeném úseku silnice probíhá hranice mezi územím obou krajů, nebo

b) dotčený úsek silnice je vymezen průběhem hranice mezi územím obou krajů a s ním sousedící úseky této silnice jsou na území kraje, který má vlastnictví nabýt.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví členění, rozsah, obsah, četnost a způsob provádění prohlídek dálnic, silnic a místních komunikací, členění, rozsah, obsah a způsob provádění údržby a opravy dálnic, silnic a místních komunikací a obsah, rozsah, formu a způsob vedení evidence dálnic, silnic a místních komunikací.

§ 10

Připojování pozemních komunikací

(1) Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací.

(2) Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny k pozemní komunikaci vyšší kategorie nebo třídy, větve úrovňových křižovatek jsou přiřazeny k pozemní komunikaci nižší kategorie nebo třídy.

(3) Na dálnici, silnici podle § 5 odst. 3 nebo místní komunikaci podle § 6 odst. 3 může být přímo připojena z odpočívky jen stavba, která svým účelem slouží výlučně uživatelům těchto pozemních komunikací (např. čerpací stanice pohonných hmot, motorest, motel, autoservis).

(4) Příslušný silniční správní úřad si před vydáním povolení

a) o připojení dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace k dálnici, silnici nebo místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá stanovisko vlastníka pozemní komunikace vyšší kategorie nebo třídy,

b) o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá stanovisko vlastníka dotčené pozemní komunikace,

a jedná-li se o dálnici, též závazné stanovisko Ministerstva vnitra, v ostatních případech závazné stanovisko Policie České republiky.

(5) Prováděcí předpis upraví technické podmínky pro připojování pozemních komunikací navzájem a podmínky pro připojování sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci.

ČÁST DRUHÁ

SILNIČNÍ POZEMEK, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ DÁLNIC, SILNIC A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ

§ 11

Silniční pozemek

(1) Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.

(2) Těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území zastavěné nebo zastavitelné je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi.

(3) Těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch. Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu druhem nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků silnice. V ostatních případech je průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní úsek silnice ohraničen obdobně jako v odstavci 2.

(4) Šířka průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice celništěm na hraničním přechodu odpovídá šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků dálnice nebo silnice.

(5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace.

Součásti a příslušenství

§ 12

(1) Součástmi dálnice, silnice a místní komunikace jsou

a) všechny konstrukční vrstvy vozovek a krajnic, odpočívky, stavby a technická a jiná zařízení určená k provádění kontrolní činnosti při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, přidružené a přídatné pruhy, včetně zastávkových pruhů linkové osobní dopravy,

b) mostní objekty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, včetně chodníků, revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na nich, strojní vybavení sklopných mostů, ledolamy, propustky, lávky pro chodce nebo cyklisty,

c) tunely, galérie, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy, násypy a svahy, dělicí pásy, příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení, silniční pomocné pozemky,

d) svislé dopravní značky, zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla, směrové sloupky, dopravní knoflíky, staničníky, mezníky, vodorovná dopravní značení, dopravní ostrůvky, odrazné a vodicí proužky a zpomalovací prahy,

e) únikové zóny, protihlukové stěny a protihlukové valy, pokud jsou umístěny na silničním pozemku.

(2) Jestliže je konstrukce vozovky uložena přímo na konstrukci jiné stavby (vodního díla, metra, haly, garáží), patří mezi součásti pouze tato vozovka.

(3) Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních nádrží, je součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace. V ostatních případech je součástí pouze dešťová vpusť s šachtou a přípojkou do kanalizačního řádu.

(4) Pokud nejsou samostatnými místními komunikacemi, jsou součástmi místních komunikací též přilehlé chodníky, chodníky pod podloubími, veřejná parkoviště a obratiště, podchody a zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce.

(5) Odpočívka je stavebně a provozně vymezená plocha dálnice, silnice nebo místní komunikace určená k bezúplatnému stání silničního motorového vozidla na dobu potřebnou pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a k odpočinku uživatelů, popřípadě k jejich občerstvení a k doplnění pohonných hmot.

(6) Veřejné parkoviště je stavebně a provozně vymezená plocha místní nebo účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace určená ke stání silničního motorového vozidla.

(7) Jízdní pruh nebo pás pro cyklisty je součástí té pozemní komunikace, na jejímž tělese je umístěn. Samostatná stezka pro cyklisty je podle své povahy a umístění buď místní komunikací IV. třídy, nebo účelovou komunikací.

§ 12a

(1) Příslušný silniční správní úřad odpovídá za bezpečnost provozu tunelu o délce přesahující 500 metrů (dále jen "tunel nad 500 m"). Příslušný silniční správní úřad při správě tunelu nad 500 m na základě podkladů správce pozemní komunikace, jejíž součástí je tunel nad 500 m

a) sestavuje bezpečnostní dokumentaci a průběžně v ní zaznamenává změny údajů,

b) vyhotovuje zprávu o mimořádných událostech, k nimž došlo v tunelu nad 500 m,

c) pověřuje koordinací opatření k zajištění bezpečného provozu tunelu nad 500 m fyzickou osobu splňující požadavky, stanovené prováděcím právním předpisem na odbornou kvalifikaci a praxi (dále jen "pověřená osoba").

(2) Zprávu vyhotovenou podle odstavce 1 písm. b) zašle správce tunelu nad 500 m do 30 dnů ode dne, kdy došlo k mimořádné události Ministerstvu dopravy a složkám integrovaného záchranného systému11c). Údaje z těchto zpráv oznamuje Ministerstvo dopravy každé dva roky Evropské komisi.

(3) Náležitosti bezpečnostní dokumentace tunelu nad 500 m, vzor zprávy o mimořádných událostech v tunelu nad 500 m, vymezení činnosti pověřené osoby při koordinaci opatření k zajištění bezpečnosti provozu tunelu nad 500 m, požadavky na její odbornou kvalifikaci a praxi stanoví prováděcí právní předpis.

§ 13

Příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace jsou

a) přenosné svislé dopravní značky, a dopravní zařízení,2)

b) hlásiče náledí, hlásky a jiná zařízení pro provozní informace,

c) veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu,

d) silniční vegetace, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot,

e) objekty a prostranství bezprostředně sloužící výkonu údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace (cestmistrovství) nebo k zabezpečení úkolů složek integrovaného záchranného systému a jejich napojení na příslušnou pozemní komunikaci,

f) zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů (např. ploty, přechodové můstky, tunely),

g) zařízení pro placení ceny za užívání vymezeného úseku místní komunikace,

h) technická zařízení a jejich součásti, určená k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace (dále jen "systém elektronického mýtného"), jsou-li umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemku.

i) technická zařízení a jejich součásti určené k provádění vysokorychlostního kontrolního vážení pomocí nepřenosných vysokorychlostních vah, jsou-li umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemku.

§ 14

(1) O součástech a příslušenství průjezdního úseku dálnice a průjezdního úseku silnice platí ustanovení § 12 a 13 s těmito odchylkami:

a) zábradlí a obdobná zařízení jsou součástmi pouze na mostních objektech a na zdech,

b) součástmi ani příslušenstvím nejsou zábradlí, řetězy a jiná zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu.

(2) Součástmi ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace nejsou

a) sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitosti, hráze vodních nádrží a rybníků, břehy vodních toků, po nichž komunikace probíhá pod úrovní břehové čáry, nábřežní zdi vybudované k regulaci vodního toku, vodohospodářské objekty pod mosty, zařízení melioračních úprav (propusti, podchody),

b) nástupní ostrůvky, označníky zastávek a čekárny linkové osobní dopravy a hromadné veřejné dopravy, trolejová vedení a jejich sloupy, provozní a technická policejní zařízení,

c) úrovňové přejezdy drah bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje a úrovňové přejezdy drah se závorami ve vzdálenosti mezi závorami, zařízení k zabezpečení přejezdů drah, kolejový svršek tramvajové a železniční dopravy v úrovni vozovky do vzdálenosti 0,5 m od vnější hrany kolejnice, samostatná tělesa drah,

d) autobusová nádraží, motely, motoresty, čerpací stanice pohonných hmot a celniště na hraničních přechodech.

(3) Součástmi ani příslušenstvím dálnic, silnic a místních komunikací dále nejsou inženýrské sítě, energetická, telekomunikační, tepelná a jiná vedení včetně sloupů těchto vedení, pokud neslouží výlučně vlastníkovi dotčené komunikace, reklamní tabule a poutače všeho druhu, stánky a jiná pojízdná nebo přenosná prodejní zařízení.

§ 15

Silniční vegetace

(1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.

(2) Na návrh Policie České republiky nebo po projednání s ní nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy3) kácet dřeviny na silničních pozemcích.

ČÁST TŘETÍ

VÝSTAVBA DÁLNICE, SILNICE, MÍSTNÍ KOMUNIKACE A VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ÚČELOVÉ KOMUNIKACE

§ 16

Územní řízení a stavební řízení

(1) Pro stavbu dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace je speciálním stavebním úřadem4) příslušný silniční správní úřad.

(2) V územním řízení a ve stavebním řízení je dotčeným orgánem příslušným k uplatnění stanoviska k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci

a) Ministerstvo vnitra, jde-li o stavbu dálnice,

b) Policie České republiky, jde-li o stavbu silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace.

(3) Pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak, platí pro územní a stavební řízení stavby dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace zvláštní předpisy o územním plánování a stavebním řádu5) a nejsou dotčeny předpisy o ochraně životního prostředí.6) K žádosti o zahájení územního řízení a stavebního řízení pro stavbu tunelu nad 500 m navrhovatel přikládá kromě náležitostí vyžadovaných zvláštním právním předpisem5) bezpečnostní dokumentaci, která obsahuje bezpečnostní požadavky na tunely nad 500 m. Nevykonává-li Ministerstvo dopravy působnost speciálního stavebního úřadu je dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení pro stavbu tunelu nad 500 m.

(4) Prováděcí předpis vymezí, pro které stavební úpravy dálnice, silnice a místní komunikace prováděné na silničním pozemku postačí místo stavebního povolení ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu a pro které udržovací práce není třeba ani toto ohlášení. Prováděcí předpis dále stanoví obecné technické požadavky pro stavbu dálnice, silnice a místní komunikace.

§ 17

(1) Dálnice, silnice a místní komunikace I. třídy, jejich součásti, příslušenství a stavby související jsou veřejně prospěšné. Za související stavbu se pro tyto účely považuje i stezka pro cyklisty a stezka pro chodce a cyklisty souběžná se silnicí nebo místní komunikací I. třídy.

(2) Podle zvláštního právního předpisu7) lze odejmout nebo omezit

a) vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě potřebným k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, modernizace nebo rekonstrukce dálnice, silnice, místní komunikace I. třídy, jejich součástí, příslušenství nebo staveb souvisejících,

b) vlastnické právo k pozemku, jestliže byla dálnice, silnice nebo místní komunikace zřízena na cizím pozemku.

(3) Pokud se vlastnické právo k pozemku nebo stavbě potřebným k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, modernizace nebo rekonstrukce staveb uvedených v odstavci 1 omezuje smlouvou a ocenění tohoto omezení stanovené znaleckým posudkem je nižší než 1000 Kč, sjedná se úplata ve výši 1000 Kč.

§ 18

Zrušení dálnice, silnice nebo místní komunikace

Jestliže zanikl dopravní význam dálnice, silnice nebo místní komunikace a nebylo rozhodnuto o změně kategorie pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o jejím zrušení. Speciální stavební úřad neprodleně rozhodne o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘEVEDENÍ VÝKONU NĚKTERÝCH PRÁV A POVINNOSTÍ STÁTU V SOUVISLOSTI S VÝSTAVBOU, PROVOZOVÁNÍM A ÚDRŽBOU DÁLNICE

§ 18a

Financovat a zajišťovat výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy lze na základě smlouvy o převedení výkonu některých práv a povinností státu jako vlastníka dálnice nebo silnice I. třídy (dále jen "koncesionářská smlouva") na právnickou osobu (dále jen "koncesionář") vybranou postupem podle zákona o schvalování veřejných zakázek.2b)

§ 18b

Úhrada za výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy je koncesionáři na základě koncesionářské smlouvy poskytována postupně v závislosti na ujednání o rozložení rizik, obsaženém v koncesionářské smlouvě, po dokončení výstavby dálnice nebo silnice I. třídy z příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury určených na financování výstavby, modernizace, oprav a údržby dálnic a silnic I. třídy.8a)

§ 18c

Koncesionářskou smlouvu s koncesionářem uzavře jménem státu Ministerstvo dopravy po jejím schválení vládou a po vyslovení souhlasu s údaji vyjadřujícími finanční závazky státu vůči koncesionáři obsaženými v návrhu smlouvy Poslaneckou sněmovnou.

§ 18d

(1) Koncesionářskou smlouvou se stát zavazuje odevzdat koncesionáři územní rozhodnutí pro výstavbu dálnice nebo silnice I. třídy. Koncesionář se zavazuje v území určeném v územním rozhodnutí zajistit na své náklady financování a výstavbu dálnice nebo silnice I. třídy, její provozování a údržbu. Koncesionářská smlouva se uzavírá na dobu nejméně 25 let (dále jen "koncesionářská doba").

(2) Úhradu podle § 18b lze koncesionáři poskytovat ode dne zahájení provozu na dokončené dálnici nebo silnici I. třídy.

(3) Po skončení smluvní doby je koncesionář povinen odevzdat vybudovanou a provozovanou dálnici nebo silnici I. třídy včetně jejího příslušenství státu a stát se zavazuje tuto dálnici nebo silnici I. třídy převzít, odpovídá-li její stavební a dopravně technický stav stavu stanovenému v koncesionářské smlouvě. Součástí odevzdání a převzetí dálnice nebo silnice I. třídy je společné prohlášení o vzájemném vypořádání všech závazků z koncesionářské smlouvy.

§ 18e

Obsah koncesionářské smlouvy

Koncesionářská smlouva musí obsahovat

a) vymezení úseku dálnice nebo silnice I. třídy, který je předmětem výstavby, provozování a údržby a lhůtu jeho výstavby,

b) stanovení výše celkové investice a návratnosti vynaložených prostředků,

c) stanovení technických kritérií pro výstavbu, provoz a údržbu úseku dálnice nebo silnice I. třídy a způsob kontroly jejich dodržování,

d) závazek státu předat koncesionáři územní rozhodnutí k výstavbě úseku dálnice nebo silnice I. třídy a závazek koncesionáře toto územní rozhodnutí převzít,

e) rozložení rizik mezi stát a koncesionáře po dobu zajištění výstavby úseku dálnice nebo silnice I. třídy, výstavby, provozování a údržby úseku dálnice nebo silnice I. třídy a závazek koncesionáře převzít území určené územním rozhodnutím k výstavbě úseku dálnice nebo silnice I. třídy po zajištění vlastnických práv nebo práv založených smlouvou provést stavbu nebo práv odpovídajících věcnému břemenu,

f) závazek koncesionáře financovat a zajistit výstavbu, provoz a údržbu úseku dálnice nebo silnice I. třídy podle parametrů stanovených smlouvou,

g) závazek koncesionáře uzavřít s pojišťovnou, která má povolení provozovat pojišťovací činnost na území České republiky,8b) pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu,

h) závazek státu převést ve smlouvě uvedená práva a povinnosti státu jako vlastníka dálnice nebo silnice I. třídy na koncesionáře za cenu dohodnutou ve smlouvě a závazek koncesionáře tato práva a povinnosti od státu za dohodnutou cenu převzít,

i) stanovení doby, po kterou bude úsek dálnice nebo silnice I. třídy provozován a udržován koncesionářem,

j) vymezení stavebního a dopravně technického stavu dálnice nebo silnice I. třídy v době jejího odevzdání koncesionářem a převzetí státem po uplynutí koncesionářské doby,

k) závazek koncesionáře předat po uplynutí dohodnuté doby úsek dálnice nebo silnice I. třídy státu ve stavebním a dopravně technickém stavu stanoveném smlouvou a závazek státu jej převzít,

l) závazek koncesionáře poskytovat čtvrtletně Ministerstvu dopravy písemnou informaci o průběhu výstavby, způsobech zajištění provozování, oprav a údržby dálnice nebo silnice I. třídy,

m) závazek koncesionáře poskytnout na výzvu Ministerstva dopravy informace potřebné pro ověření trvání podmínek stanovených v koncesionářské smlouvě,

n) důvody pro odstoupení od smlouvy,

o) způsob vzájemného vypořádání pro případ odstoupení od smlouvy,

p) sankce v případě nedodržení smluvních podmínek.

§ 18f

(1) Jestliže koncesionář provozuje jiné činnosti než výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy, je povinen vést pro tyto činnosti oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů včetně tržeb; finanční prostředky z činností hrazených z veřejných prostředků nelze použít na financování jiných činností.

(2) Po dobu trvání koncesionářské smlouvy koncesionář odpovídá za výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy a za dodržení stavebního a dopravně technického stavu dálnice nebo silnice I. třídy stanoveného tímto zákonem.

ČÁST PÁTÁ

BEZPEČNOST POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ TRANSEVROPSKÉ SILNIČNÍ SÍTĚ

§ 18g

Posouzení stavby a její dokumentace

(1) Osoba, která žádá o vydání stavebního povolení nebo o vydání kolaudačního souhlasu pro stavbu pozemní komunikace, která je zařazena do transevropské silniční sítě22) je povinna zajistit posouzení dokumentace podle zvláštních předpisů o územním plánování a stavebním řádu5) a stavby samotné z hlediska zajištění bezpečnosti silničního provozu při užívání stavby (dále jen „audit bezpečnosti pozemních komunikací“).

(2) Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podle odstavce 1 podléhá

a) návrh dokumentace záměru,

b) návrh projektové dokumentace,

c) provedená stavba pro zkušební provoz a

d) dokončená stavba pro kolaudační souhlas.

(3) Výsledkem auditu bezpečnosti pozemních komunikací je zpráva, která obsahuje zejména souhrnný popis předpokládaných dopadů stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na bezpečnost silničního provozu při jejím užívání a návrhy na odstranění nebo snížení předpokládaných rizik, která plynou z vlastností pozemní komunikace pro účastníky silničního provozu. Osoba uvedená v odstavci 1 doplní zprávu vyhodnocením, zda a jakým způsobem vyhověla návrhům obsaženým ve zprávě, a u návrhů, kterým nevyhověla, uvede důvody jejich nepřijetí.

(4) Osoba uvedená v odstavci 1 předloží speciálnímu stavebnímu úřadu k žádosti o vydání

a) stavebního povolení zprávu a vyhodnocení u návrhů dokumentace podle odstavce 2 písm. a) a b) a

b) kolaudačního souhlasu zprávu a vyhodnocení u stavby podle odstavce 2 písm. c) a d).

(5) Ve stavebním povolení pro stavbu pozemní komunikace podle odstavce 1 speciální stavební úřad uloží provedení zkušebního provozu podle zvláštních předpisů o územním plánování a stavebním řádu5).

(6) Speciální stavební úřad ve stavebním řízení a v řízení o vydání kolaudačního souhlasu podle zvláštních předpisů o územním plánování a stavebním řádu5) ověří, zda je předložená zpráva a vyhodnocení podle odstavce 4 úplná a zda zpráva byla zpracována k tomu oprávněnou osobou.

(7) Při zpracování auditu se zohlední zejména vliv okolí pozemní komunikace, vliv součástí a příslušenství pozemní komunikace a jejího připojení na ostatní pozemní komunikace a vliv charakteru provozu na pozemní komunikaci na bezpečnost provozu na této pozemní komunikaci. Minimální obsah auditu bezpečnosti pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis.

§ 18h

Auditor bezpečnosti pozemních komunikací

(1) Provádět audit bezpečnosti pozemních komunikací a zpracovávat zprávu o výsledku auditu podle § 18g odst. 3 může pouze fyzická osoba s platným povolením (dále jen „auditor bezpečnosti pozemních komunikací“).

(2) Povolení podle odstavce 1 vydá Ministerstvo dopravy na žádost žadateli, který je bezúhonný a prokázal odbornou způsobilost k provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací.

(3) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam jmen a příjmení, identifikačních čísel osoby a sídla nebo místa podnikání auditorů bezpečnosti pozemních komunikací, kteří jsou držiteli platného osvědčení, a pravidelně jej aktualizuje.

(4) Za bezúhonného podle odstavce 2 se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku.

(5) Za účelem zjištění, zda je žadatel bezúhonný, si Ministerstvo dopravy vyžádá podle zvláštního právního předpisu23) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 18i

Odborná způsobilost

(1) Odbornou způsobilost prokazuje žadatel

a) absolvováním bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu24) v oblasti technických věd a technologií nebo ukončeným vyšším odborným vzděláním nebo středním vzděláním s maturitní zkouškou v oborech souvisejících s prováděním auditu bezpečnosti pozemních komunikací,

b) praxí v oblasti bezpečnosti silničního provozu v délce

1. 3 roky, pokud absolvoval bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program24),

2. 4 roky, pokud absolvoval vyšší odborné vzdělání, nebo

3. 5 let, pokud absolvoval střední vzdělání s maturitní zkouškou, a

c) úspěšným složením zkoušky.

(2) Zkouška zahrnuje ověření znalostí potřebných pro provedení auditu v rozsahu podle § 18g odst. 7. Zkoušku skládá žadatel před komisí jmenovanou Ministerstvem dopravy. Komise musí být nejméně tříčlenná a mít lichý počet členů. Předsedou komise musí být zaměstnanec zařazený k výkonu práce v Ministerstvu dopravy. O výsledku zkoušky vyhotoví komise protokol, který její předseda předá bez zbytečného odkladu Ministerstvu dopravy a oznámí výsledky zkoušky žadateli.

(3) Skládat zkoušku může pouze žadatel, který absolvoval školení pro získání potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací v rozsahu podle § 18g odst. 7.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky, způsob hodnocení výsledků zkoušky, rozsah a obsah školení a obory související s auditem bezpečnosti pozemních komunikací.

§ 18j

Povinnosti auditora bezpečnosti pozemních komunikací

(1) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací nesmí provádět audit bezpečnosti pozemních komunikací u staveb pozemních komunikací, na jejichž přípravě anebo provádění se podílel, podílí nebo má podílet sám nebo

a) jeho příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner, nebo

b) osoba, s níž je

1. ve vztahu jako společník, člen orgánů společnosti, družstva nebo jako účastník sdružení,

2. v základním pracovněprávním vztahu, nebo

3. ve vztahu obchodním nebo obdobném a tento vztah by mohl ohrozit nezávislost nebo nestrannost auditora bezpečnosti pozemních komunikací.

(2) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen postupovat při auditu bezpečnosti pozemních komunikací a vyhotovení zprávy podle § 18g odst. 3 nestranně a s řádnou odbornou péčí.

(3) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen Ministerstvu dopravy sdělit, že přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 18h odst. 4, bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.

(4) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen účastnit se pravidelného školení, jehož předmětem je udržování a prohlubování potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací. Pravidelného školení se auditor bezpečnosti pozemních komunikací zúčastní do konce třetího roku ode dne

a) vydání povolení podle § 18h odst. 1, nebo

b) konání předchozího pravidelného školení.

(5) Rozsah a obsah pravidelného školení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 18k

Odnětí povolení auditora bezpečnosti pozemních komunikací

(1) Ministerstvo dopravy odejme povolení podle § 18h odst. 1 auditoru bezpečnosti pozemních komunikací, který

a) přestal být bezúhonný,

b) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti podle § 18j odst. 1 nebo 2,

c) nezúčastnil se pravidelného školení podle § 18j odst. 4, nebo

d) o odnětí požádal.

(2) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací, kterému bylo povolení odejmuto podle odstavce 1 písm. b), může o vydání nového povolení požádat až po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení.

§ 18l

Akreditace k poskytování školení

(1) Školení podle § 18i odst. 3 a § 18j odst. 4 může poskytovat pouze osoba, které byla udělena akreditace k provozování této činnosti Ministerstvem dopravy.

(2) Akreditaci udělí Ministerstvo dopravy osobě, která doloží, že

a) má vytvořen plán pro zajištění školení, ve kterém vymezí organizaci, rozsah a způsob školení, včetně dozoru,

b) školení budou zajišťovat odborně způsobilé osoby, které mají ukončené vzdělání podle § 18i odst. 1 písm. a) a 5 let praxe v oblasti posuzování bezpečnosti pozemních komunikací,

c) má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení a

d) uhradila Ministerstvu dopravy správní poplatek.

(3) Osoba, které byla udělena akreditace k poskytování školení, je povinna

a) zajišťovat školení podle vytvořeného plánu,

b) zajišťovat školení odborně způsobilými osobami a

c) mít po celou dobu provozování své činnosti právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení a mít tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici.

(4) Ministerstvo dopravy odejme akreditaci k poskytování školení osobě, která opakovaně nebo hrubým způsobem porušila povinnosti podle odstavce 3.

(5) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam jmen a příjmení, obchodních firem nebo názvů, identifikačních čísel osoby a sídel nebo míst podnikání osob, kterým udělilo akreditaci, a pravidelně jej aktualizuje.

§ 18m

Prohlídka pozemní komunikace

(1) Vlastník pozemní komunikace podle § 18g odst. 1, jejíž úsek je zařazen do Centrální evidence pozemních komunikací podle § 29a odst. 1 písm. e), nebo správce, je-li výkon správy této pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, zajistí bez zbytečného odkladu provedení prohlídky tohoto úseku. Prohlídka se zaměří na posouzení dopadů zejména stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na bezpečnost pozemní komunikace.

(2) Prohlídka musí být provedena skupinou nejméně 3 fyzických osob, z nichž alespoň jedna musí být auditorem bezpečnosti pozemních komunikací.

(3) Na činnost auditora bezpečnosti pozemních komunikací při provádění prohlídky se § 18j odst. 1 a 2 vztahují obdobně.

(4) Po ukončení prohlídky zpracuje auditor bezpečnosti pozemních komunikací zprávu o výsledcích prohlídky obsahující zejména popis zjištěných rizik a návrhy nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Při zpracování zprávy auditor bezpečnosti pozemních komunikací zohlední obsah předchozích zpráv o výsledcích prohlídek posuzovaného úseku pozemní komunikace, byly-li zpracovány, a údaje o dopravních nehodách na posuzovaném úseku pozemní komunikace. Před zpracováním zprávy auditor bezpečnosti pozemních komunikací projedná její obsah s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a správcem, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce.

(5) Zprávu o výsledcích prohlídky předá auditor bezpečnosti pozemních komunikací vlastníku dotčené pozemní komunikace a správci, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce.

(6) Při správě pozemní komunikace vlastník nebo správce, je-li výkon správy zajišťován prostřednictvím správce, zajistí provedení nápravných opatření uvedených ve zprávě, pokud je to technicky možné a ekonomicky únosné při zajištění řádné správy sítě pozemních komunikací v jeho vlastnictví nebo správě a její plánovaný rozvoj. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena3).

ČÁST ŠESTÁ

UŽÍVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

§ 19

Obecné užívání

(1) V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích2) a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis9) jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.

(2) Dálnice, silnice, místní komunikace, jejich součásti a příslušenství a veřejně přístupné účelové komunikace s vozovkou je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat; veřejně přístupné účelové komunikace bez vozovky je zakázáno poškozovat takovým způsobem, že se tím znemožní jejich obecné užívání. Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je dále zakázáno

a) neoprávněně odstraňovat, zakrývat, přemísťovat, osazovat nebo pozměňovat dopravní značky a dopravní zařízení, anebo na těchto věcech cokoliv umísťovat,

b) používat pásová a jiná vozidla, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi, nebo používat jiné stroje a zařízení, které mohou způsobit poškození komunikace; výjimečně lze povolit jako zvláštní užívání (§ 25) použití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly Armády České republiky nebo historickými vozidly,

c) používat sněhové řetězy v úsecích, kde vozovka není dostatečně pokryta sněhovou nebo ledovou vrstvou,

d) používat hroty v pneumatikách, pokud zvláštní předpis10) nestanoví jinak,

e) vypouštět vodu, splašky a jiné tekuté odpady,

f) rozjíždět dočasné skládky údržbových hmot, otáčet zemědělské nebo lesní stroje a potahy při provádění polních nebo lesních prací,

g) odstavovat silniční vozidlo, které je pro závady v technickém stavu zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích10) a obnovení způsobilosti by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla10) (dále jen „vrak“),

h) umisťovat nebo provozovat pojízdné nebo přenosné zařízení, které je určeno k prodeji zkapalněných ropných plynů (čerpací stanice).

(3) Na veřejně přístupných účelových komunikacích je dále zakázáno provádět činnosti podle odstavce 2 písm. a), e) a g).

§ 19a

Dočasný zákaz stání nebo zastavení silničních vozidel

(1) Silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu.

(2) Dočasně zakázat nebo omezit stání nebo zastavení silničních vozidel na pozemních komunikacích podle odstavce 1 lze také opatřením obecné povahy vydaným na návrh, který musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat vymezení rozsahu zákazu nebo omezení zastavení nebo stání, jeho předpokládanou délku a popis skutečností prokazujících naplnění důvodu podle odstavce 1.

(3) Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 10 dnů. Dotčenou osobou, která může k tomuto návrhu podávat námitky, je pouze vlastník a správce pozemní komunikace, jíž se má opatření týkat, a jde-li o opatření vydávané na návrh podle odstavce 2, také navrhovatel. Lhůta pro podávání námitek činí 10 dnů ode dne zveřejnění návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po dni vyvěšení. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, vydá silniční správní úřad opatření obecné povahy bez řízení o jeho návrhu a opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení.

(4) Bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních vozidel podle odstavců 1 až 3, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci umístěna

a) nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení, nebo

b) bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti opatření obecné povahy, není-li možné dodržet lhůtu podle písmene a).

(5) Bylo-li opatření obecné povahy vydáno na návrh podle odstavce 2, zajišťuje umístění dopravního značení na pozemní komunikaci navrhovatel.

§ 19b

Odstranění silničního vozidla vlastníkem pozemní komunikace

(1) Je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí.

(2) Bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel.

(3) Nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 6 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 1, rozhodne silniční správní úřad, který dočasně zakázal nebo omezil stání nebo zastavení silničních vozidel na pozemních komunikacích podle § 19a, na návrh vlastníka pozemní komunikace o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky podle odstavce 1, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je vlastník pozemní komunikace, ze které bylo odstraněno, oprávněn je prodat na náklady jeho provozovatele.

(4) Pokud se silniční vozidlo ve veřejné dražbě neprodá, vlastník pozemní komunikace jej předá na náklady jeho provozovatele provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků37).

(5) Částku získanou z prodeje je vlastník pozemní komunikace povinen předat provozovateli silničního vozidla; za tímto účelem jej vyzve k převzetí částky nebo ke sdělení údajů nezbytných k předání této částky. Pokud si provozovatel silničního vozidla částku nepřevzal nebo nesdělil údaje k jejímu předání do 2 let od doručení výzvy, vyzve jej vlastník pozemní komunikace opakovaně.

(6) Vlastník pozemní komunikace je oprávněn z částky získané z prodeje uhradit náklady podle odstavců 2 a 3, nese-li tyto náklady provozovatel silničního vozidla. Částka zbývající po odečtení těchto nákladů přechází do vlastnictví vlastníka pozemní komunikace, pokud si ji provozovatel silničního vozidla do 1 roku od doručení opakované výzvy nevyzvedl nebo nesdělil údaje nezbytné k jejímu předání.

(7) Oznámení podle odstavce 1 a výzvu podle odstavce 5 doručuje vlastník pozemní komunikace do vlastních rukou. Za tímto účelem je oprávněn vyžádat si poskytnutí údajů o provozovateli silničního vozidla zapsaných v registru silničních vozidel. Nepodaří-li se doručit do vlastních rukou nebo nepodaří-li se zjistit provozovatele silničního vozidla, doručování do vlastních rukou lze nahradit zveřejněním výzvy nebo oznámení na úřední desce obce, v jejímž územním obvodu se nachází pozemní komunikace, ze které bylo vozidlo odstraněno, popřípadě také jiným způsobem v místě obvyklým. Lhůty se v takovém případě počítají ode dne zveřejnění na úřední desce.

(8) Předá-li vlastník pozemní komunikace silniční vozidlo provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků37), oznámí to do 10 dnů ode dne předání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo silniční vozidlo ponecháno, za účelem zápisu zániku vozidla v registru silničních vozidel.

§ 19c

Odstranění vraku vlastníkem pozemní komunikace

(1) Silniční správní úřad uloží provozovateli vraku

a) na návrh vlastníka pozemní komunikace povinnost vrak odstavený na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci odstranit a odstavit mimo takovou pozemní komunikaci,

b) na návrh vlastníka pozemní komunikace, ze které byl vrak odstraněn postupem podle § 19b odst. 1, povinnost vrak vyzvednout z místa, kde je odstaven, a odstavit jej mimo dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci.

(2) Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla pravomocně uložena povinnost podle odstavce 1, zajistí vlastník pozemní komunikace předání vraku na náklady jeho provozovatele provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků37). Ustanovení § 19b odst. 8 se užije obdobně.

Zpoplatnění obecného užívání a druhy zpoplatnění

§ 20

(1) Užívání pozemní komunikace, kterou určí prováděcí právní předpis a která je označena dopravní značkou označující zpoplatnění11a), stanoveným druhem motorového vozidla, podléhá zpoplatnění (dále jen "zpoplatněná pozemní komunikace").

(2) Zpoplatnění se stanoví podle

a) typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci (dále jen "mýtné"), nebo

b) časového období užívání zpoplatněné pozemní komunikace (dále jen "časový poplatek").

(3) Za užití zpoplatněné pozemní komunikace stanoveným druhem motorového vozidla nelze uložit současně časový poplatek a mýtné.

(4) Peněžní prostředky získané ze zpoplatnění jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.

§ 20a

Osvobození od zpoplatnění

(1) Zpoplatnění nepodléhá užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem

a) vybaveným zvláštním výstražným světlem podle zvláštního právního předpisu11b), pokud se jedná o vozidlo

1. Vězeňské služby České republiky,

2. poskytovatele zdravotnické záchranné služby, přepravy pacientů neodkladné péče a zdravotnické dopravní služby,

3. složky integrovaného záchranného systému11c) neuvedené v bodech 1 a 2,

b) Ministerstva vnitra používaným Policií České republiky a opatřeným nápisem "POLICIE",

c) ozbrojených sil České republiky11d), včetně vozidel používaných Vojenskou policií a opatřených nápisem "VOJENSKÁ POLICIE" a vozidel ozbrojených sil jiného státu na základě vzájemnosti,

d) celních orgánů opatřeným nápisem "CELNÍ SPRÁVA"11e),

e) hasičských záchranných sborů a jednotek dobrovolných hasičů opatřených nápisem "HASIČI",

f) obecní nebo městské policie opatřené nápisem „OBECNÍ POLICIE“ nebo „MĚSTSKÁ POLICIE“25),

g) Vězeňské služby České republiky se zvláštním barevným provedením a označením podle zvláštního právního předpisu26),

h) přepravujícím těžce zdravotně postižené občany, kteří jsou podle zvláštního právního předpisu11f) držiteli průkazu ZTP, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo průkazu ZTP/P, pokud držitelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká11g),

i) přepravujícím nezaopatřené děti, které jsou léčeny pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou,

j) vedeným v registru silničních vozidel členů diplomatické mise28),

k) provozovaným domovem pro osoby se zdravotním postižením29), slouží-li k přepravě osob se zdravotním postižením,

l) při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva11c),

m) Správy státních hmotných rezerv při přepravě materiálů státních hmotných rezerv, nebo humanitární pomoci státu za krizových situací podle zvláštního právního předpisu11h),

n) správce zpoplatněné pozemní komunikace.

(2) Je-li nutno při uzavírce podle § 24 užít pro vedení objížďky zpoplatněnou komunikaci, je možné užít tuto komunikaci bez zpoplatnění.

Časový poplatek

§ 21

(1) Zpoplatněnou pozemní komunikaci lze užít silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny (dále jen "vozidlo v systému časového zpoplatnění"), pouze po úhradě časového poplatku. Časový poplatek lze uhradit na kalendářní rok, jeden měsíc nebo na deset dnů.

(2) Horní hranice výše časového poplatku na kalendářní rok činí pro vozidlo v systému časového zpoplatnění 1500 Kč.

(3) Výše časového poplatku na jeden měsíc a časového poplatku na deset dnů se stanoví poměrně k výši časového poplatku na jeden kalendářní rok. Výši časových poplatků stanoví prováděcí právní předpis.

§ 21a

Způsob placení

(1) Časový poplatek se platí před užitím zpoplatněné pozemní komunikace. Úhrada časového poplatku se prokazuje platným dvoudílným kupónem. Kupón musí odpovídat stanovenému vzoru, musí mít hodnotu odpovídající nejméně výši časového poplatku příslušné podle největší povolené hmotnosti vozidla v systému časového zpoplatnění a musí obsahovat:

a) údaj o registrační značce motorového vozidla, jehož užití na zpoplatněné pozemní komunikaci se kupónem prokazuje a který se shoduje s registrační značkou, kterou je opatřeno toto vozidlo v systému časového zpoplatnění,

b) vyznačení doby platnosti, která odpovídá době užívání zpoplatněné pozemní komunikace.

(2) Údaj o registrační značce vyznačí na obou dílech kupónu řidič nejpozději před užitím zpoplatněné pozemní komunikace.

§ 21b

Platnost kupónu

(1) Platnost kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku na kalendářní rok počíná 1. prosincem roku, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku vyznačenému na kupónu, a končí 31. lednem bezprostředně následujícího kalendářního roku s výjimkou kupónu, prokazujícího úhradu časového poplatku na kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku nabytí účinnosti tohoto zákona. V tomto kalendářním roce končí platnost kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku za kalendářní rok 31. prosince kalendářního roku vyznačeného na kupónu.

(2) Platnost kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku na 1 měsíc počíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím dne bezprostředně následujícího měsíce, který se číselně shoduje se dnem vyznačeným na kupónu. Není-li takový den v příslušném kalendářním měsíci, připadne konec platnosti na poslední den tohoto kalendářního měsíce.

(3) Platnost kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku na deset dnů počíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím desátého kalendářního dne.

§ 21c

Vyznačení doby platnosti kupónu

Na kupónu prokazujícím úhradu časového poplatku na jeden měsíc nebo deset dnů vyznačí počátek doby platnosti kupónu prodejce při jeho prodeji.

§ 21d

Vydávání a prodej kupónu

K vydávání a prodeji kupónů je příslušný Státní fond dopravní infrastruktury. Činnostmi spojenými s vydáváním a prodejem kupónů může Státní fond dopravní infrastruktury pověřit fyzickou nebo právnickou osobu. Cena za zprostředkování prodeje se sjednává podle cenových předpisů.

§ 21e

Povinnosti řidiče vozidla v systému časového zpoplatnění

(1) Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění je povinen

a) uhradit časový poplatek a přilepit prováděcím předpisem určený díl kupónu prokazující úhradu časového poplatku celou plochou na viditelném místě ve vozidle,

b) vyznačit údaj o registrační značce vozidla na kupónu prokazujícím úhradu časového poplatku,

c) na požádání předložit ke kontrole příslušníku Policie České republiky (dále jen "policista") nebo celníkovi díl kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku,

d) odstranit díl kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku na viditelném místě ve vozidle, jakmile jeho platnost skončila.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví vzory kupónů, místo, kde musí být ve vozidle přilepen díl kupónu, způsob jejich vyplňování, způsob jejich evidence a u kupónů s kratší dobou platnosti než jeden rok způsob vyznačení počátku doby jejich platnosti.

Mýtné

§ 22

(1) Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí více než 3,5 tuny (dále jen "vozidlo v systému elektronického mýtného"), podléhá úhradě mýtného.

(2) Výše mýtného se zjišťuje pomocí systému elektronického mýtného, jehož součástí je elektronické palubní zařízení schválené podle zvláštního zákona11j), kterým musí být vybaveno vozidlo v systému elektronického mýtného (dále jen „elektronické zařízení“). Elektronické zařízení je nepřenositelné a jeho užití je vázáno na konkrétní vozidlo zaevidované v systému elektronického mýtného. Výše mýtného se stanoví součinem sazby mýtného a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci. Sazby mýtného mohou být rozlišeny podle emisní třídy vozidla, druhu vozidla, počtu náprav vozidla nebo jízdní soupravy, období dne, dne nebo podle období roku.

(3) Vláda může nařízením stanovit, že se provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného poskytne sleva na mýtném celkově uloženém za časové období stanovené nařízením vlády, pokud výše mýtného uloženého v průběhu tohoto časového období za užití zpoplatněných pozemních komunikací tímto vozidlem převýší částku stanovenou nařízením vlády. Výše slevy na mýtném může činit nejvýše 13 % z výše mýtného stanoveného u takového vozidla v případě, pokud by se sleva neposkytla.

(4) U vozidel osvobozených od zpoplatnění podle § 20a se mýtné nehradí. Vozidlo v systému elektronického mýtného musí být pro účely kontroly vybaveno elektronickým zařízením, s výjimkou podle § 20a odst. 2.

(5) Výši sazeb mýtného a rozlišení sazeb mýtného podle kritérií uvedených v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Při stanovení sazeb mýtného nesmí celkový výnos z uloženého mýtného za období kalendářního roku překročit poměrnou část nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace. Náklady vynaloženými na zpoplatněné pozemní komunikace jsou

a) náklady na výstavbu zpoplatněných pozemních komunikací,

b) náklady na údržbu a opravu zpoplatněných pozemních komunikací,

c) náklady na správu související s provozem zpoplatněných pozemních komunikací a

d) náklady na výstavbu a provoz systému elektronického mýtného.

(7) Překročí-li v kalendářním roce celkový příjem z uloženého mýtného poměrnou část nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace podle odstavce 6, sazby mýtného se upraví do dvou let od zjištění tohoto překročení tak, aby celkový výnos z uloženého mýtného nepřesáhl výši těchto nákladů.

(8) Strukturu, popis, způsob výpočtu nákladů uvedených v odstavci 6 a způsob stanovení sazeb mýtného stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22a

Provoz systému elektronického mýtného

(1) Provoz systému elektronického mýtného a výběr mýtného zajišťuje Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy může pověřit provozem systému elektronického mýtného a výběrem mýtného organizaci zřízenou Ministerstvem dopravy nebo právnickou osobu, u níž funkci zakladatele vykonává jménem státu Ministerstvo dopravy, (dále jen "provozovatel systému elektronického mýtného") na základě souhlasu vlády.

(2) Ministerstvo dopravy a provozovatel systému elektronického mýtného spolupracují při provozování systému a výběru elektronického mýtného s Policií České republiky. Za tím účelem vytvoří provozovatel systému elektronického mýtného především na síti dálnic organizační a technické předpoklady pro dohled na bezpečnost a plynulost silničního provozu, monitorování a vyhodnocování dopravní situace.

(3) Technické podmínky systému elektronického mýtného stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22b

Evropská služba elektronického mýtného

(1) Evropská služba elektronického mýtného je souborem činností a služeb, které v souladu s příslušným předpisem Evropské unie11k) umožňují snadnou propojitelnost systémů elektronického mýtného v členských státech Evropské unie a nepřetržité užívání zpoplatněných pozemních komunikací silničním vozidlem ve všech systémech elektronického mýtného v těchto státech při využití jediného elektronického zařízení a za podmínky souhrnné úhrady mýtného osobě, která poskytuje evropskou službu elektronického mýtného a elektronické zařízení vydala.

(2) Poskytovat evropskou službu elektronického mýtného může právnická osoba, která je usazena v České republice a bylo jí k této činnosti uděleno Ministerstvem dopravy oprávnění, nebo právnická osoba, které bylo toto oprávnění uděleno v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30) příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie (dále jen „poskytovatel evropského mýtného“), na základě smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřené s provozovatelem vozidla v systému elektronického mýtného.

(3) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného hradí mýtné za užití zpoplatněné pozemní komunikace vozidlem v systému elektronického mýtného, pokud má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s poskytovatelem evropského mýtného, tomuto poskytovateli.

§ 22c

Práva a povinnosti provozovatele systému elektronického mýtného

(1) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen

a) určit druhy elektronických zařízení, které lze evidovat v systému elektronického mýtného,

b) vést evidenci údajů pro účely provozování systému elektronického mýtného (dále jen „evidence údajů o mýtném“),

c) zajistit bezplatné poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě11l), která o to požádá, pokud nebylo elektronické zařízení poskytnuto poskytovatelem evropského mýtného,

d) zajistit výběr mýtného od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím zmocněné osoby11l), nejedná-li se o případ podle písmene e),

e) zajistit výběr souhrnného mýtného, jež vzniklo užitím zpoplatněných pozemních komunikací vozidly v systému elektronického mýtného, ohledně kterých uzavřeli provozovatelé těchto vozidel smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3, a to na základě vyúčtování, které provozovatel systému elektronického mýtného předkládá poskytovateli evropského mýtného, ve lhůtách a podle podmínek stanovených ve smlouvě podle písmene g),

f) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup prohlášení o systému elektronického mýtného podle rozhodnutí Evropské komise definujícího evropskou službu elektronického mýtného30), v němž stanoví podmínky přístupu poskytovatelů evropského mýtného do jím provozovaného systému elektronického mýtného, které musí být v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30),

g) uzavřít s poskytovatelem evropského mýtného smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného v rámci systému elektronického mýtného, splnil-li poskytovatel evropského mýtného podmínky uvedené v prohlášení podle písmene f),

h) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup seznam všech poskytovatelů evropského mýtného, s nimiž má uzavřenu smlouvu podle písmene g), a průběžně jej aktualizovat.

(2) Evidence údajů o mýtném je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona11m), jehož správcem je provozovatel systému elektronického mýtného. Evidence údajů o mýtném obsahuje údaje o

a) provozovatelích vozidel v systému elektronického mýtného a jejich vlastnících, není-li vlastník provozovatelem, a o poskytovatelích evropského mýtného,

b) vozidlech, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného,

c) čase a místě průjezdu vozidel v systému elektronického mýtného,

d) používaných elektronických zařízeních, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného,

e) vozidlech, za která nebyla splněna povinnost uhradit mýtné, a o jimi ujetých kilometrech,

f) dalších skutečnostech, které jsou nezbytné pro provozování systému elektronického mýtného, stanovených prováděcím právním předpisem.

(3) Provozovatel systému elektronického mýtného v evidenci údajů o mýtném zpracovává údaje způsobem stanoveným zvláštním zákonem11m). Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje údaje z evidence údajů o mýtném na základě písemné žádosti správcům pozemních komunikací, silničním správním úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní informační službě, Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon působnosti podle tohoto zákona a Centrálnímu systému dopravních informací.

(4) Provozovatel systému elektronického mýtného je oprávněn požadovat

a) od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím zmocněné osoby11l) s výjimkou vozidla v systému elektronického mýtného, jehož užití na zpoplatněné pozemní komunikaci zpoplatnění nepodléhá, a s výjimkou vozidla, pro které poskytuje službu elektronického mýtného poskytovatel evropského mýtného,

1. úhradu mýtného,

2. složení kauce maximálně do výše pořizovací ceny elektronického zařízení, a

b) od poskytovatele evropského mýtného úhradu souhrnného mýtného v případech podle odstavce 1 písm. e).

(5) Složení kauce je zárukou, že elektronické zařízení bude vráceno nepoškozené provozovateli systému elektronického mýtného. Po převzetí nepoškozeného elektronického zařízení vrátí provozovatel systému elektronického mýtného kauci v plné výši osobě, která kauci složila, nebo jiné zmocněné osobě11l).

(6) Kauce a finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaném elektronickém zařízení propadnou, neproběhla-li u zaevidovaného elektronického zařízení ode dne jeho převzetí nebo ode dne proběhnutí poslední mýtné transakce po dobu delší než 1 rok žádná mýtná transakce a elektronické zařízení nebylo do této doby vráceno provozovateli systému elektronického mýtného. Provozovatel systému elektronického mýtného v takovém případě elektronické zařízení a příslušné vozidlo odebere z evidence údajů o mýtném. Kauce propadne rovněž tehdy, bylo-li zaevidované elektronické zařízení vráceno provozovateli systému elektronického mýtného poškozené. Propadlé kauce a propadlé finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaných elektronických zařízeních jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.

(7) Výši kauce stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22d

Oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného

(1) Ministerstvo dopravy udělí právnické osobě na základě písemné žádosti oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, pokud

a) je usazena v České republice,

b) má udělenu certifikaci systému řízení jakosti podle evropské technické normy31),

c) vlastní nebo má právo užívat technické vybavení nezbytné k poskytování evropské služby elektronického mýtného,

d) jí používané prvky systému elektronického mýtného jsou vyrobeny v souladu s požadavky podle § 22g odst. 1,

e) splňuje podmínky odborné způsobilosti pro poskytování evropské služby elektronického mýtného,

f) splňuje podmínky finanční způsobilosti pro poskytování evropské služby elektronického mýtného,

g) má zpracován plán řízení rizik, který obsahuje postupy a opatření k zajištění úrovně jím poskytovaných služeb, a

h) má dobrou pověst.

(2) Žadatel o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného je odborně způsobilý, pokud statutární orgán nebo alespoň 1 člen statutárního orgánu je absolventem magisterského studijního programu v oblasti technických věd nebo ekonomie a má alespoň 3 roky praxe v oblasti správy nebo poskytování elektronického mýtného, služeb informační společnosti, služeb elektronických komunikací nebo služeb institucí elektronických peněz.

(3) Finanční způsobilostí pro poskytování evropské služby elektronického mýtného se rozumí schopnost žadatele o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného finančně zabezpečit řádné a nepřetržité poskytování evropské služby elektronického mýtného v členských státech Evropské unie. Finanční způsobilost se prokazuje účetní závěrkou za předcházející rok ověřenou auditorem, popřípadě poslední účetní závěrkou ověřenou auditorem, a dokladem o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním evropské služby elektronického mýtného.

(4) Žadatel o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného není finančně způsobilý, pokud bylo rozhodnuto o zrušení s likvidací nebo bylo rozhodnuto o úpadku32), nebo jestliže má nedoplatky na daních, pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále nebo na pojistném na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále.

(5) Poskytovatel evropského mýtného má dobrou pověst, pokud statutární orgán nebo členové statutárního orgánu jsou bezúhonní. Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(6) Za účelem zjištění, zda žadatel splňuje podmínku dobré pověsti podle odstavce 1 písm. h), si Ministerstvo dopravy vyžádá podle zvláštního právního předpisu33) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Podmínky udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného je poskytovatel evropského mýtného povinen plnit po celou dobu platnosti tohoto oprávnění.

(8) Náležitosti plánu pro řízení rizik stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22e

Povinnosti poskytovatele evropského mýtného

Poskytovatel evropského mýtného podle § 22d odst. 1 je povinen

a) do 2 let od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli všech systémů elektronického mýtného v členských státech Evropské unie, které jsou součástí evropské služby elektronického mýtného11k),

b) zajistit nepřetržité poskytování evropské služby elektronického mýtného ve všech systémech elektronického mýtného podle písmene a) a v případě, že dojde k výpadku pokrytí některého systému elektronického mýtného, obnovit poskytování služby elektronického mýtného v tomto systému elektronického mýtného nejpozději do 6 měsíců,

c) uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup své smluvní podmínky a údaje o rozsahu pokrytí systémů elektronického mýtného v členských státech Evropské unie jím poskytovanou službou elektronického mýtného a průběžně je aktualizovat,

d) předložit Ministerstvu dopravy každoročně nejpozději do 30. března prohlášení o rozsahu pokrytí systému elektronického mýtného v členských státech Evropské unie jím poskytovanou evropskou službou elektronického mýtného,

e) zajistit poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného,

f) zajistit, aby jím poskytovaná evropská služba elektronického mýtného umožňovala předávání údajů nezbytných pro nepřetržité užívání zpoplatněných pozemních komunikací v členských státech Evropské unie, včetně přímého zadávání údajů do elektronického zařízení řidičem vozidla,

g) neprodleně po vydání elektronického zařízení provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, předat údaje nezbytné pro jeho zaevidování provozovatelům systémů elektronického mýtného v členských státech Evropské unie,

h) vést evidenci zablokovaných a nefunkčních elektronických zařízení, která vydal, a o nepoužitelnosti elektronického zařízení neprodleně informovat provozovatele systémů elektronického mýtného v členských státech Evropské unie,

i) ve vyúčtování ceny za poskytovanou službu elektronického mýtného oddělit poplatky za jím poskytované služby a vzniklé mýtné a u účtovaného mýtného uvést alespoň údaje o čase, místu vzniku mýtného a o jeho konkrétní skladbě,

j) neprodleně informovat provozovatele vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, v případě, že dojde k výpadku nebo omezení evropské služby elektronického mýtného, které mohou ovlivnit možnost použití služeb, jež jim poskytuje, a zároveň o výpadku nebo omezení evropské služby elektronického mýtného informovat též provozovatele systému elektronického mýtného, jehož systému se výpadek nebo omezení dotkne,

k) neprodleně informovat provozovatele vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, pokud nezaplatil mýtné podle podmínek uvedených ve smlouvě o poskytování evropské služby elektronického mýtného a stanovit mu přiměřenou lhůtu k uhrazení mýtného,

l) postupovat v souladu s plánem pro řízení rizik a nechat jej nejméně každé 2 roky přezkoumat a aktualizovat,

m) poskytnout potřebnou součinnost provozovatelům systémů elektronického mýtného v členských státech Evropské unie při kontrole správnosti jimi evidovaných údajů nebo při kontrole výše jimi stanoveného souhrnného mýtného.

§ 22f

Odnětí oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného

Ministerstvo dopravy může odejmout jím udělené oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, pokud poskytovatel evropského mýtného

a) přestal splňovat některou z podmínek udělení oprávnění uvedených v § 22d odst. 1, nebo

b) neplní některou z povinností uvedených v § 22e.

§ 22g

(1) Provozovatel systému elektronického mýtného a poskytovatel evropského mýtného jsou povinni při poskytování evropské služby elektronického mýtného užívat pouze takové prvky systému elektronického mýtného, které v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30)

a) splňují stanovené požadavky,

b) byly podrobeny posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití a

c) jsou opatřeny prohlášením o shodě a prohlášením o vhodnosti pro použití.

(2) Je-li prvek systému elektronického mýtného opatřen označením CE podle přímo použitelného předpisu Evropské unie34), má se za to, že předmětný prvek splňuje požadavky podle odstavce 1.

(3) Pokud Ministerstvo dopravy zjistí nebo má důvodné podezření, že prvek systému elektronického mýtného používaný nebo určený k použití při poskytování evropské služby elektronického mýtného není v souladu s požadavky podle odstavce 1 nebo brání propojitelnosti systému elektronického mýtného v rámci evropské služby elektronického mýtného, uloží ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu35).

§ 22h

(1) V případě sporů týkajících se uzavření smlouvy podle § 22c odst. 1 písm. g), jejího obsahu nebo ohledně práv a povinností po jejím uzavření, se mohou provozovatel systému elektronického mýtného nebo poskytovatel evropského mýtného písemně obrátit na Ministerstvo dopravy s žádostí o vyjádření se k předmětu sporu.

(2) Ministerstvo dopravy do 30 dní od obdržení žádosti podle odstavce 1 sdělí provozovateli systému elektronického mýtného a příslušnému poskytovateli evropského mýtného, zda má veškeré potřebné informace a podklady nezbytné pro posouzení sporu a v případě potřeby si od nich vyžádá předložení doplňující informace nebo podkladu v přiměřené lhůtě.

(3) Ministerstvo dopravy vydá nejpozději do 6 měsíců od obdržení žádosti podle odstavce 1 vyjádření, v němž zejména posoudí, zda jsou smluvní podmínky nediskriminační, vyvážené a v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30).

Povinnosti provozovatele a řidiče vozidla v systému elektronického mýtného

§ 22i

(1) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je před užitím zpoplatněné pozemní komunikace povinen

a) provozovateli systému elektronického mýtného nebo poskytovateli evropského mýtného, pokud s ním má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného, poskytnout údaje potřebné k zaevidování jím provozovaného vozidla do systému elektronického mýtného a nahlásit mu bez zbytečného odkladu změnu těchto údajů,

b) zajistit instalování zaevidovaného elektronického zařízení do vozidla v systému elektronického mýtného,

c) poučit řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s elektronickým zařízením a jeho užíváním.

(2) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je povinen zajistit úhradu mýtného podle podmínek sjednaných s provozovatelem systému elektronického mýtného, nehradí-li mýtné poskytovateli evropského mýtného na základě smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného.

(3) Provozovatel vozidla nesmí

a) použít zaevidované elektronické zařízení do jiného vozidla v systému elektronického mýtného,

b) přikázat, dovolit, ani svěřit řízení vozidla v systému elektronického mýtného na zpoplatněné pozemní komunikaci, pokud toto vozidlo není zaevidováno a vybaveno elektronickým zařízením vozidla.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění evidence v systému elektronického mýtného, způsob nakládání s elektronickým zařízením a jeho užívání, podmínky pro zajištění interoperability systémů elektronického mýtného v souladu s příslušným předpisem Evropské unie11k), způsob úhrady mýtného a způsob prokázání úhrady mýtného.

(5) Podrobnosti podmínek úhrady mýtného na zpoplatněné pozemní komunikaci v systému elektronického mýtného mohou být stanoveny ve smluvních podmínkách provozovatele systému elektronického mýtného.

§ 22j

(1) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného je povinen

a) před užitím zpoplatněné pozemní komunikace zajistit zaevidování vozidla v systému elektronického mýtného, nejedná-li se o vozidlo, ohledně kterého byla uzavřena smlouva s poskytovatelem evropského mýtného, a zajistit instalaci elektronického zařízení do zaevidovaného vozidla v systému elektronického mýtného, nebyly-li tyto povinnosti splněny provozovatelem vozidla podle § 22i odst. 1 písm. a) a b), a zadat do elektronického zařízení údaje umožňující správné stanovení mýtného,

b) po celou dobu jízdy po zpoplatněné pozemní komunikaci udržovat elektronické zařízení v provozu,

c) nakládat s elektronickým zařízením pouze způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

d) uhradit mýtné provozovateli systému elektronického mýtného, nebylo-li uhrazeno provozovatelem vozidla v systému elektronického mýtného, nebo nehradí-li mýtné poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b),

e) na výzvu policisty nebo celníka umožnit kontrolu úhrady mýtného, nehradí-li mýtné poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b), a funkčnosti elektronického zařízení.

(2) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného nesmí řídit vozidlo v systému elektronického mýtného po zpoplatněné pozemní komunikaci, pokud toto vozidlo není v systému elektronického mýtného zaevidováno a vybaveno příslušným elektronickým zařízením.

(3) Druhy údajů, které jsou potřebné k zadání do elektronického zařízení a které umožňují stanovení mýtného, a podmínky užívání elektronického zařízení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22k

Není-li dlužné mýtné uhrazeno ani na základě výzvy provozovatele systému elektronického mýtného, ve které je stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel systému elektronického mýtného oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

§ 23

(1) Pro účely organizování dopravy na území obce může obec v nařízení obce vymezit oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy12)

a) k stání silničního motorového vozidla v obci na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin,

b) k odstavení nákladního vozidla nebo jízdní soupravy v obci na dobu potřebnou k provedení celního řízení,

c) k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu,12a) která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti obce, nebo k stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti obce,

nebude-li tímto užitím ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích a jiný veřejný zájem. V nařízení obce stanoví obec způsob placení sjednané ceny a způsob prokazování jejího zaplacení.

(2) Místní komunikace nebo jejich určené úseky podle odstavce 1 musí být označeny příslušnou dopravní značkou podle zvláštního právního předpisu.2)

(3) V nařízení obec může vymezit oblasti obce, ve kterých nelze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c).

(4) Pro účely organizování dopravy na území obce může obec v nařízení obce vymezit oblasti obce s časovým a druhovým omezením zásobování. V nařízení obce stanoví obec druhy a kategorie silničních vozidel, časové vymezení a činnosti, které jsou předmětem omezení.

§ 24

Omezení obecného užívání uzavírkami a objížďkami

(1) Provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka. Nikdo nemá nárok na náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky nebo objížďky.

(2) O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě žádosti osoby, v jejímž zájmu má dojít k uzavírce. Příslušný silniční správní úřad žádost projedná

a) s vlastníkem pozemní komunikace, která má být uzavřena, a s vlastníkem pozemní komunikace, po níž má být vedena objížďka,

b) s obcí, na jejímž zastavěném území má být povolena uzavírka nebo nařízena objížďka,

c) s provozovatelem dráhy,13) jde-li o pozemní komunikaci, na níž je umístěna dráha,

d) s Policií České republiky, má-li objízdná trasa vést po silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci.

(3) Týká-li se uzavírka územního obvodu více silničních správních úřadů, přísluší rozhodování silničnímu správnímu úřadu, v jehož územním obvodu je nejdelší část uzavírky; ostatní silniční správní úřady jsou v těchto případech dotčenými správními úřady.

(4) Při rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka byla vždy omezena na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně technicky zabezpečena a byla z hlediska provozu vyhovující a aby byl umožněn přístup k sousedním nemovitostem. Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění může udělené povolení omezit nebo zrušit. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(5) Příslušný silniční správní úřad rozhodnutí neprodleně oznámí

a) Hasičskému záchrannému sboru České republiky,

b) příslušným poskytovatelům zdravotnické záchranné služby,

c) dopravcům v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je tato doprava provozována a jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci známi,

d) všem silničním správním úřadům, které povolují přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy.

e) Ministerstvu vnitra, jde-li o dálnice, v ostatních případech Policii České republiky,

f) provozovateli systému elektronického mýtného, jde-li o zpoplatněné pozemní komunikace.

(6) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je povinen strpět bezúplatně provoz převedený na ni z uzavřené pozemní komunikace. Případné úpravy objížďkových pozemních komunikací nutné z důvodu objížďky a náhrada případných následných škod se stanoví v podmínkách rozhodnutí o uzavírce a objížďce a uskuteční na náklad žadatele o uzavírku a objížďku.

(7) Uzavírka a objížďka musí být označena předepsaným způsobem. Označení zabezpečuje žadatel o uzavírku a objížďku na svůj náklad a odpovídá za jeho stav po dobu trvání uzavírky a objížďky.

(8) V případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody, zřícení nebo poškození objektů) musí příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a označit alespoň provizorním způsobem její vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. V případě havárie inženýrské sítě nebo jiného vedení je povinen příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a alespoň provizorně označit vlastník této inženýrské sítě nebo tohoto vedení a věc neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. Tím není dotčeno ustanovení § 36 odst. 6. Vlastník pozemní komunikace nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, oznámí uzavření a označení její části správnímu úřadu příslušnému ke stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích neprodleně poté, co uzavření a označení provedl nebo se o něm dozvěděl.

(9) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení uzavírky a o nařízení objížďky a náležitosti rozhodnutí v těchto věcech.

§ 24a

Omezení vjezdu některých vozidel

(1) Tranzitní nákladní dopravu prováděnou nákladním vozidlem nebo jízdní soupravou, jejichž největší povolená hmotnost činí 12 tun a více, lze na silnici II. a III. třídy zakázat nebo omezit stanovením místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2), jen je-li možné využít jinou vhodnou trasu včetně trasy vedoucí po pozemní komunikaci podléhající zpoplatnění.

(2) Za tranzitní nákladní dopravu se nepovažuje užití pozemní komunikace

a) nezbytné pro dosažení místa nakládky, vykládky, údržby nebo opravy vozidla, sídla, provozovny nebo bydliště dopravce nebo bydliště řidiče,

b) složkami integrovaného záchranného systému,

c) nezbytné pro plnění úkolů ozbrojených sil České republiky a ozbrojených sil jiného státu.

§ 25

Zvláštní užívání

(1) K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen "zvláštní užívání"), je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních případech se souhlasem Policie České republiky. Souhlas vlastníka se zvláštním užíváním podle odstavce 6 písm. c) bodu 3 a odstavce 6 písm. d) se nevyžaduje v případě, že se jedná o veřejně prospěšnou stavbu; k návrhu na zvláštní užívání může vlastník uplatnit námitky, o kterých rozhodne silniční správní úřad.

(2) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou a v rozhodnutí stanoví podmínky zvláštního užívání. Povolení ke zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace.

(3) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání povolení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení ke zvláštnímu užívání, lze udělit povolení ke zvláštnímu užívání na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení ke zvláštnímu užívání nabylo právní moci.

(4) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení ke zvláštnímu užívání.

(5) V době branné pohotovosti státu není třeba povolení ke zvláštnímu užívání pro vozidla Armády České republiky.

(6) Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je

a) přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10)

b) užití dálnice nebo silnice pro motorová vozidla2) silničními motorovými vozidly, jejichž nejvyšší povolená rychlost je nižší, než stanoví zvláštní právní předpis2),

c) užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného pozemku pro

1. zřizování a provozování zařízení pro písemnou, obrazovou, světelnou nebo jiným způsobem prováděnou reklamu nebo propagaci (dále jen „reklamní zařízení“),

2. umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících k údržbě nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny (zařízení staveniště, skládka stavebních hmot nebo paliva apod.),

3. provádění stavebních prací,

4. zřizování vyhrazeného parkování,

5. zřizování a provoz stánků, pojízdných či přenosných prodejních a jiných podobných zařízení,

6. audiovizuální tvorbu,

d) umístění inženýrských sítí a jiných nadzemních nebo podzemních vedení všeho druhu v silničním pozemku, na něm nebo na mostních objektech,

e) pořádání sportovních, kulturních, náboženských, zábavních a podobných akcí, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu,

f) výjimečné užití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly Armády České republiky nebo historickými vozidly, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi.

g) výjimečné užití místní komunikace a silnice samojízdnými pracovními stroji a přípojnými vozidly traktorů, které nemají schválenou technickou způsobilost podle zvláštního právního předpisu.13a)

(7) Zvláštní užívání spočívající v zřízení a provozování reklamního zařízení může povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu pěti let, bude-li zřízení a provozování reklamního zařízení splňovat tyto podmínky:

a) nebude jej možné zaměnit s dopravními značkami ani dopravními zařízeními,

b) nebude oslňovat uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušovat provoz na pozemní komunikaci,

c) pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, bude vybavena na náklad vlastníka reklamního zařízení svodidly nebo jinak zabezpečena proti možnému střetu vozidel s konstrukcí reklamního zařízení a

d) reklamní zařízení bude sloužit k označení provozovny nacházející se v souvisle zastavěném území obce podle § 30 odst. 3 ve vzdálenosti do 50 metrů od reklamního zařízení nebo mimo souvisle zastavěné území obce v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení, jedná-li se o reklamní zařízení na dálnici, silnici I. třídy nebo na jejich silničním pomocném pozemku.

Podmínky stanovené v povolení musí trvat po celou dobu platnosti povolení. Zánik některé z podmínek je povinen vlastník reklamního zařízení oznámit do 30 dnů příslušnému silničnímu správnímu úřadu, který povolení odejme.

(8) Věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1 nebo v rozporu s ním, s výjimkou reklamních zařízení, je jejich vlastník povinen odstranit neprodleně po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu. Neučiní-li tak, zajistí odstranění a likvidaci věci příslušný silniční správní úřad na náklady vlastníka věci.

(9) Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1, s výjimkou reklamních zařízení, zveřejní výzvu k odstranění věci způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy zajistí odstranění a likvidaci věci na náklady vlastníka dotčené pozemní komunikace nebo správce, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. Zjistí-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo správce, je-li výkon správy této pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, vlastníka věci dodatečně, může vůči němu uplatnit nárok na náhradu nákladů vzniklých odstraněním a likvidací věci.

(10) Silniční správní úřad je povinen do sedmi dnů ode dne, kdy se dozvěděl o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání vydaného příslušným silničním správním úřadem, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně, nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu odstranit. Neučiní-li tak, je silniční správní úřad povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka tohoto zařízení. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)

(11) Nemůže-li silniční správní úřad zjistit vlastníka reklamního zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení ke zvláštnímu užívání, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka dotčené pozemní komunikace, na které je reklamní zařízení neoprávněně umístěno, nebo jejího správce, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)

(12) Umísťování věcí na dálnici, silnici a místní komunikaci, které jsou uvedeny v § 14 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) až d), není zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace, vyžaduje však předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace.

(13) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice a místní komunikace a náležitosti rozhodnutí v této věci.

(14) V případě, že je v podmínkách zvláštního užívání podle odstavce 6 písm. a) požadován k zabezpečení bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu policejní doprovod, je osoba, na jejíž žádost bylo povolení vystaveno, povinna uhradit náklady s tímto spojené Policii České republiky.

(15) Prováděcí předpis stanoví výši náhrad za poskytnutí policejního doprovodu.

Sjízdnost dálnice, sjízdnost a schůdnost silnice a místní komunikace a její zabezpečení

§ 26

(1) Dálnice, silnice a místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

(2) V zastavěném území obce jsou místní komunikace a průjezdní úsek silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

(3) Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím.

(4) Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění pozemní komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška).

(5) Povětrnostními situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně zhoršit nebo přerušit sjízdnost, jsou vánice a intenzivní dlouhodobé sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice, povodně a přívalové vody a jiné obdobné povětrnostní situace a jejich důsledky.

(6) Závadou ve sjízdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

(7) Závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

§ 27

(1) Uživatelé dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací.

(2) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

(3) Vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

(4) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit vlastníkům sousedních nemovitostí škody, které jim vznikly v důsledku stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto komunikací; není však povinen nahradit škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto pozemních komunikacích.

(5) Úseky silnic, místních komunikací a chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, povinen označit podle zvláštního právního předpisu2) nebo prováděcího právního předpisu. Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný kraj svým nařízením a vymezení úseků místních komunikací a chodníků stanoví příslušná obec svým nařízením.

(6) Je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, nahradit škodu podle odstavců 2 až 4 je povinen namísto vlastníka pozemní komunikace správce. Vlastník pozemní komunikace v takovém případě ručí za splnění povinnosti k náhradě škody.

(7) Prováděcí předpis blíže vymezí rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti dálnice, silnice a místní komunikace. Obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků, místních komunikací a průjezdních úseků silnic.

§ 28

(1) Při znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závady ve sjízdnosti nebo schůdnosti, musí ten, kdo znečištění způsobil, je bez průtahů odstranit a uvést tuto pozemní komunikaci do původního stavu; nestane-li se tak, je povinen uhradit vlastníkovi této pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, náklady spojené s odstraněním znečištění a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu. Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující nakládání s nebezpečnými věcmi.14)

(2) Při poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti anebo ohrozit bezpečnost silničního provozu podle zvláštního předpisu,2) musí ten, kdo poškození způsobil, tuto skutečnost neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, a uhradit mu náklady spojené s odstraněním poškození a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu; může se též s vlastníkem nebo správcem pozemní komunikace dohodnout, že poškození odstraní sám.

(3) Pokud závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace nelze neprodleně odstranit, je ten, komu povinnost k odstranění znečištění, popřípadě k úhradě nákladů na odstranění poškození náleží, povinen místo alespoň provizorním způsobem neprodleně označit a závadu oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce.

§ 29

Pevné překážky

(1) Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení2) kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou překážku.

(2) Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních případech se souhlasem Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření.

(3) Pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem. Po marném uplynutí stanovené lhůty je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn odstranit pevnou překážku na náklady jejího vlastníka.

(4) Tvoří-li pevnou překážku sloup nadzemního telekomunikačního nebo energetického vedení, pro jehož umístění nebylo vydáno povolení silničního správního úřadu, může být na jeho umístění vydáno povolení podle odstavce 2 nebo dohodne lhůtu pro jeho odstranění vlastník dotčené pozemní komunikace s vlastníkem dotčeného vedení; nedojde-li k dohodě o lhůtě odstranění, rozhodne soud.

(5) Tvoří-li pevnou překážku strom, postupuje se podle ustanovení § 15.

§ 29a

(1) Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená osoba vede Centrální evidenci pozemních komunikací. V Centrální evidenci pozemních komunikací se evidují:

a) informace o pozemních komunikacích,

b) rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích (§ 24),

c) rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací (§ 25),

d) informace o úsecích pozemních komunikací zařazených do transevropské silniční sítě22), jež jsou v provozu déle než 3 roky, s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení osoby, v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci, a

e) informace o úsecích pozemních komunikací zařazených do transevropské silniční sítě22), u nichž by odstranění nebo snížení rizik plynoucích z vlastností pozemní komunikace pro účastníky provozu na pozemních komunikacích vedlo k výraznému snížení nákladů vynakládaných v důsledku dopravních nehod, při současném zohlednění nákladů na odstranění nebo snížení těchto rizik.

(2) Informace podle odstavce 1 písm. d) a e) se vyhodnocují a aktualizují nejméně jednou za 3 roky.

(3) Centrální evidence pozemních komunikací je informačním systémem veřejné správy11m).

(4) Vlastníci pozemních komunikací jsou povinni předávat do Centrální evidence pozemních komunikací údaje o pozemních komunikacích v rozsahu stanoveném Ministerstvem dopravy.

(5) Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích je povinen zveřejnit údaje z rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích, které stanoví prováděcí právní předpis, bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a).

(6) Správní úřad příslušný ke stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2) je povinen zveřejnit údaje o zákazu nebo omezení tranzitní nákladní dopravy podle § 24a bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a).

(7) Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací je povinen zveřejnit údaje z rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací, které stanoví prováděcí právní předpis, bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a).

(8) Provozovatel Centrální evidence pozemních komunikací informuje o vydání rozhodnutí nebo stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle odstavců 5 až 7 neprodleně po jejich zveřejnění

a) Hasičský záchranný sbor České republiky,

b) příslušného poskytovatele zdravotnické záchranné služby,

c) Policii České republiky,

d) dopravce v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je tato doprava provozována, jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci známi,

e) silniční správní úřady, které povolují přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy.

(9) Způsob předávání údajů do Centrální evidence pozemních komunikací, jejich druh, rozsah a formát, způsob vedení Centrální evidence pozemních komunikací, způsob a rozsah zveřejnění údajů vedených v této evidenci stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST SEDMÁ

OCHRANA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A JEJICH STYK S OKOLÍM

Silniční ochranná pásma

§ 30

(1) K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby.5)

(2) Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti

a) 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice anebo od osy větve její křižovatky s jinou pozemní komunikací; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku,

b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnice I. třídy nebo místní komunikace I. třídy,

c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.

(3) Souvisle zastavěným územím obce (dále jen "území") je pro účely určení silničního ochranného pásma podle tohoto zákona území, které splňuje tyto podmínky:

a) na území je postaveno pět a více budov odlišných vlastníků, kterým bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo a které jsou evidovány v katastru nemovitostí27),

b) mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se pro tyto účely zvětší po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m. Spojnice tvoří rohy zvětšeného půdorysu jednotlivých budov (u oblouků se použijí tečny). Spojnice mezi zvětšenými půdorysy budov, spolu se stranami upravených půdorysů budov, tvoří území.

Ochranné pásmo může být zřízeno s ohledem na stanovené podmínky pouze po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy.

(4) Hranice silničního ochranného pásma definovaná v § 30 odst. 2 písm. a) je pro případ povolování zřizování a provozování reklamních zařízení, které by byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, posunuta ze 100 metrů na 250 metrů.

§ 31

(1) Zřízení a provozování reklamního zařízení v silničním ochranném pásmu podléhá povolení.

(2) Zřízení a provozování reklamního zařízení lze povolit pouze, není-li zaměnitelné s dopravními značkami, světelnými signály, zařízeními pro provozní informace nebo s dopravními zařízeními a nemůže-li oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušit provoz na pozemních komunikacích.

(3) Jedná-li se o reklamní zařízení viditelné z pozemní komunikace v silničním ochranném pásmu dálnice a silnice I. třídy, lze jeho zřízení a provozování povolit pouze pokud splňuje podmínky podle odstavce 2 a slouží-li k označení provozovny, která se nachází v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení.

(4) Povolení podle odstavce 1 vydává příslušný silniční správní úřad po předchozím souhlasu

a) vlastníka dotčené nemovitosti, na které má být reklamní zařízení zřizováno a provozováno,

b) Ministerstva vnitra, jde-li o silniční ochranné pásmo dálnice,

c) Policie České republiky, jde-li o silniční ochranné pásmo silnice a místní komunikace.

(5) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zřizovat a provozovat reklamní zařízení právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou, nejdéle na dobu pěti let, a v rozhodnutí stanoví podmínky zřizování a provozování reklamního zařízení.

(6) Vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu je oprávněn v obecném zájmu umístit na své nemovitosti pouze reklamní zařízení, které bylo povoleno.

(7) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání povolení ke zřizování a provozování reklamních zařízení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení, lze udělit povolení na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení nabylo právní moci.

(8) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení.

(9) Silniční správní úřad je povinen do 7 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného v rozporu s odstavcem 2, 3 nebo 5 v silničním ochranném pásmu bez povolení vydaného příslušným silničním správním úřadem podle odstavce 1, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně, nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu, odstranit. Neučiní-li tak, silniční správní úřad zajistí do 15 pracovních dnů zakrytí reklamy a následně zajistí odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka tohoto zařízení. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)

(10) Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka reklamního zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení podle odstavce 1, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty deseti dnů ode dne zveřejnění výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka dotčené nemovitosti, na které je reklamní zařízení umístěno. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)

(11) Vlastník nemovitosti, na které je zřízeno a provozováno reklamní zařízení bez povolení podle odstavce 1, je povinen umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na svoji nemovitost za účelem zakrytí reklamy a za účelem odstranění a likvidace tohoto reklamního zařízení. Vznikne-li tím škoda na nemovitosti, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

§ 32

(1) V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených

a) provádět stavby, které podle zvláštních předpisů5) vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,

b) provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky.

Ustanoveními tohoto odstavce nejsou dotčeny předpisy o územním plánování a o stavebním řádu.5)

(2) Povolení podle předchozího odstavce se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové osobní dopravy, zařízení tramvajových a trolejbusových drah, telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů.

§ 33

V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu2) jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu2) jako silnice vedlejší.

§ 34

(1) Vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy je oprávněn v silničním ochranném pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstupovat na cizí pozemky, nebo na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby, umístění zásněžek, odstraňování následků nehod a jiných překážek omezujících silniční provoz. Přitom je povinen dbát toho, aby tím byla co nejméně rušena práva vlastníků a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

(2) Jedná-li se o pozemní komunikaci nebo její část, pro kterou se nezřizuje silniční ochranné pásmo, platí toto ustanovení pro vstup vlastníka, popřípadě správce pozemní komunikace na sousední pozemky.

(3) Nelze-li dosáhnout požadovaného účelu jinak, je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na zachování sjízdnosti a schůdnosti této pozemní komunikace na nezbytnou dobu, v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitost vlastníka v silničním ochranném pásmu, a není-li silniční ochranné pásmo zřízeno, vlastníka sousední nemovitosti.

§ 35

Ochrana dálnice, silnice a místní komunikace

(1) Vlastníci nemovitostí v sousedství dálnice, silnice a místní komunikace jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dálnice, silnice a místní komunikace nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční správní úřad.

(2) Silniční správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dálnice, silnice a místní komunikace a zdroje rušení silničního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí silniční správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, silniční správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.

(3) Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s místní komunikací v zastavěném území obce je v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace a tabulek s označením místních názvů. Rozhodnutí o zřízení věcného břemene a o výši úhrady vydává příslušný silniční správní úřad u dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace na základě stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo zařízení pro provozní informace11a).

§ 36

Styk dálnice, silnice a místní komunikace s vedeními a s okolím

(1) Žádá-li to veřejný zájem, může dálnice, silnice a místní komunikace křížit inženýrské sítě a jiná vedení, vody, zásoby přírodních podzemních vod, území chráněná podle zvláštních předpisů,15) vodohospodářská a jiná díla, nebo se jich jinak dotknout a může být jimi křížena nebo jinak dotčena, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí a místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.

(2) Energetická, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zařízení pro rozvod tepla a topných plynů (dále jen "vedení"), s výjimkou vedení tramvajových a trolejbusových drah, pokud nejsou zřizována pro potřeby dálnice, silnice nebo místní komunikace, nesmějí být podélně umísťována v jejich tělese a na silničních pomocných pozemcích, pokud v dalších ustanoveních není stanoveno jinak.

(3) Není-li možno umístit bez neúměrných nákladů vedení mimo silniční pozemek, lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace podélné umístění tohoto vedení do silničního pomocného pozemku, do středního dělicího pásu nebo na mosty a mostní objekty dotčené pozemní komunikace. Pokud zvláštní předpis16) nestanoví jinak, uzavře vlastník dotčené pozemní komunikace na základě vydaného povolení ke zvláštnímu užívání s vlastníkem vedení smlouvu o zřízení věcného břemene k pozemní komunikaci za jednorázovou úhradu. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši úhrady soud.

(4) V zastavěném a zastavitelném území obce mohou být v místních komunikacích podélně umisťována vedení technické infrastruktury.

(5) Při provádění stavebních prací na dálnici, silnici nebo místní komunikaci, při kterých by mohlo dojít k poškození vedení, je vlastník vedení povinen na výzvu vlastníka dotčené pozemní komunikace zajistit bezúplatně potřebné podklady a odborný dozor.

(6) V případě havárie vedení není pro nezbytné práce k bezprostřednímu odstranění této havárie potřebné předchozí povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace. Vlastník vedení je povinen neprodleně oznámit vlastníku dotčené pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, provedení prací, jejich místo alespoň provizorně označit a zabezpečit a zajistit následné uvedení dotčeného úseku pozemní komunikace do původního stavu podle podmínek stanovených v dodatečném povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace.

(7) Při výstavbě nové dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo při jejich rekonstrukci je objednatel této stavby povinen uhradit jen vyvolané nezbytné úpravy přímo dotčeného úseku vedení, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Úpravy související s modernizací nebo se zvýšením výkonnosti vedení je povinen uhradit jejich vlastník.

(8) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy15) o styku dálnice, silnice a místní komunikace s inženýrskými sítěmi a jinými vedeními, s vodami, zásobami přírodních podzemních vod, s územím chráněným podle zvláštních předpisů, s dobývacím prostorem a s vodohospodářskými a jinými díly. Podrobnosti o způsobu umísťování, oprav a udržování inženýrských sítí a jiných vedení na silničních pozemcích stanoví prováděcí předpis.

§ 37

Styk s dráhami

(1) Křížení pozemní komunikace s dráhou se zřizuje mimo úroveň kolejí nebo v úrovni kolejí. Úrovňové křížení (dále jen „přejezd“) je možné zřídit na

a) tramvajové a trolejbusové dráze a vlečce, nebo

b) jiné dráze na základě povolení příslušného silničního správního úřadu.

(2) Povolení podle odstavce 1 písm. b) lze vydat pouze,

a) pokud je zajištěna bezpečnost provozu na dráze a bezpečnost a plynulost provozu na pozemní komunikaci, a

b) jde-li o dráhu, která umožňuje provozování drážních vozidel rychlostí nejvýše 160 km.h-1.

(3) O vydání povolení rozhoduje na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace příslušný silniční správní úřad, který si pro vydání povolení podle odstavce 1 písm. b) opatří závazné stanovisko drážního správního úřadu k zajištění bezpečnosti provozu na dráze v případě zřízení přejezdu a závazné stanovisko Policie České republiky k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci.

(4) Na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace může příslušný silniční správní úřad se souhlasem drážního správního úřadu rozhodnout o zrušení přejezdu.

(5) Zabezpečovací zařízení na přejezdu s dráhou umísťuje a udržuje vlastník dráhy. Vlastník dráhy je povinen udržovat v řádném stavu pozemní komunikaci na přejezdu bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami v úseku mezi závorami, a to v celé šíři tělesa pozemní komunikace. Pokud šířka pozemní komunikace na přejezdu neodpovídá šířce jejích přilehlých úseků, je vlastník dráhy povinen přejezd při jeho rekonstrukci přiměřeně rozšířit; u silnice a místní komunikace užší než 5 m musí být na přejezdu zachována volná šířka alespoň 5 m.

(6) U silnice a místní komunikace I. a II. třídy je vlastník dráhy povinen zajistit

a) úpravu přejezdu umožňující plynulé najíždění silničních vozidel,

b) opatření na přejezdu v souvisle zastavěném území obcí, aby chodci při přechodu dráhy nebyli nuceni používat vozovky silnice nebo místní komunikace,

c) aby umístěná drážní zařízení nebránila nutnému rozhledu uživatelů silnice nebo místní komunikace a s výjimkou trolejových vedení nezasahovala do prostoru nad jejich vozovku do výše 5 m; zařízení, která tomu neodpovídají, musí být při rekonstrukci dráhy přemístěna nebo odstraněna.

(7) Je-li to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to veřejný zájem, může být kromě tramvajové a trolejbusové dráhy vedena po pozemní komunikaci i jiná dráha, a to způsobem přiměřeným místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků i provozovatelů a aby nebyl vzájemně ohrožován jejich provoz. Případné střety zájmů rozhoduje příslušný silniční správní úřad se souhlasem drážního správního úřadu.

(8) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy13) pro styk pozemní komunikace s dráhou, pro jejich křížení, zabezpečení těchto křížení a pro používání pozemní komunikace k vedení dráhy.

§ 38

Používání dálnice, silnice a místní komunikace při velkých stavbách

(1) Pokud v důsledku jiné investiční výstavby má být zrušena část dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo dlouhodobě na ní vyloučen veřejný provoz, je objednatel této výstavby povinen postavit na svůj náklad náhradní pozemní komunikaci a bezúplatně ji, spolu se silničním pozemkem, na němž je náhradní pozemní komunikace umístěna, převést vlastníkovi původní pozemní komunikace, která má být zrušena.

(2) Má-li se při velké stavbě nebo při rozsáhlých těžebních pracích nebo terénních úpravách vyžadujících stavební povolení, popřípadě schválení podle zvláštních předpisů5) používat silnice nebo místní komunikace v rozsahu nebo způsobem, jemuž neodpovídá stavební stav nebo dopravně technický stav těchto pozemních komunikací, musí být objednatelem díla a na jeho náklad zajištěny potřebné úpravy dotčené pozemní komunikace, popřípadě vybudování objížďky odpovídající předpokládanému provozu, a to v dohodě s vlastníkem silnice nebo místní komunikace.

(3) Nedojde-li k dohodě, rozhodne o rozsahu potřebných úprav dotčené pozemní komunikace, případně o stanovení tras staveništní dopravy nebo o vybudování objížďky příslušný stavební úřad na základě stanoviska příslušného silničního správního úřadu. Příslušný silniční správní úřad je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení žádosti o jeho vypracování.

Kontrolní vážení vozidel

§ 38a

(1) Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích se provádí kontrolní vážení a měření (dále jen „kontrolní vážení“) silničních motorových vozidel kategorií N2, N310) a jejich jízdních souprav s přípojnými vozidly kategorií O2, O3 a O4 a dále motorových vozidel kategorie OT3, OT410) (dále jen „vozidlo“).

(2) Podle tohoto zákona se rozlišují dvě kategorie kontrolního vážení:

a) kontrolní vážení vozidla nepřenosnými vysokorychlostními vahami, při kterém nedochází k odklonění vozidla z provozu (dále jen „vysokorychlostní kontrolní vážení“), a

b) kontrolní vážení vozidla všemi jinými technickými zařízeními, než jaká jsou uvedena v písmenu a) výše, při kterém dochází k odklonění vozidla z provozu (dále jen „nízkorychlostní kontrolní vážení“).

(3) Nízkorychlostní kontrolní vážení

a) zajišťuje v součinnosti s Policií České republiky nebo s celními úřady

1. na silnicích I. třídy kraj ve svém územním obvodu se souhlasem vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba a

2. na ostatních pozemních komunikacích vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba.

b) provádí Policie České republiky nebo celní úřady samostatně.

(4) Vysokorychlostní kontrolní vážení zajišťuje

a) na silnicích I. třídy kraj ve svém územním obvodu se souhlasem vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba a

b) na ostatních pozemních komunikacích vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba.

(5) Nízkorychlostní kontrolní vážení zahrnuje kontrolu největší povolené hmotnosti silničního vozidla, kontrolu největší povolené hmotnosti na nápravu a skupiny náprav vozidla, další hmotnostní poměry vozidla a kontrolu největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav10).

(6) Vysokorychlostní kontrolní vážení zahrnuje kontrolu největší povolené hmotnosti silničního vozidla, kontrolu největší povolené hmotnosti na nápravu a skupiny náprav vozidla, další hmotnostní poměry vozidla10).

(7) Odesílatel nesmí v dokladech, které vydal k přepravované zásilce, uvést nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost.

§ 38b

(1) Řidič vozidla je povinen na výzvu policisty nebo celníka podrobit vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení. Zajížďka k technickému zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení, včetně cesty zpět na pozemní komunikaci, nesmí být delší než 16 kilometrů.

(2) Při nízkorychlostním kontrolním vážení je řidič vozidla povinen řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení.

(3) O výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení vydá osoba obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení vozidel řidiči doklad, který zašle též provozovateli vozidla.

(4) Zjistí-li se při nízkorychlostním kontrolním vážení dodržení hodnot vozidla stanovených zvláštním právním předpisem10), může řidič vozidla pokračovat v další jízdě. V tomto případě není možné účtovat řidiči žádné náklady nízkorychlostního kontrolního vážení.

(5) Způsob provádění nízkorychlostního kontrolního vážení, náležitosti dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení a vzor dokladu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 38c

(1) Zjistí-li se při nízkorychlostním kontrolním vážení, že rozměry vozidla nebo jeho celková hmotnost přesahují hodnotu stanovenou zvláštním právním předpisem10), může řidič pokračovat v další jízdě pouze na základě povolení ke zvláštnímu užívání (§ 25) a za podmínky, že vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích1).

(2) Zjistí-li se při nízkorychlostním kontrolním vážení, že největší povolená hmotnost na nápravu překračuje míru stanovenou zvláštním právním předpisem10), nesmí řidič pokračovat v jízdě.

(3) Nejsou-li splněny podmínky pro pokračování v další jízdě podle odstavce 1 nebo 2, je oprávněn zabránit řidiči v další jízdě i celník.

§ 38d

(1) Řidič vozidla je povinen vždy podrobit vozidlo vysokorychlostnímu kontrolnímu vážení, které je prováděno na trase vozidla, bez ohledu na to, je-li řidič obeznámen s místem, kde dochází k vysokorychlostnímu vážení.

(2) Zjistí-li se při vysokorychlostním kontrolním vážení překročení hodnot stanovených zvláštním právním předpisem10), vystaví vlastník pozemní komunikace nebo kraj, zajišťuje-li vážení podle § 38a odst. 4 písm. a), nebo jimi pověřená osoba zajišťující vysokorychlostní kontrolní vážení vážní lístek, který doručí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo vysokorychlostní kontrolní vážení provedeno.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vystaví na základě vážního lístku doklad, který doručí provozovateli vozidla spolu s oznámením o zahájení řízení o správním deliktu a jeho řidiči spolu s oznámením o zahájení řízení o přestupku.

(4) Způsob provádění vysokorychlostního kontrolního vážení, náležitosti vážního lístku a dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení a vzor dokladu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 39

Mimořádné změny dopravního významu

Dojde-li k podstatnému nárůstu zatížení části pozemní komunikace, jejíž stavební stav nebo dopravně technický stav tomuto nárůstu zjevně neodpovídá, je osoba, která nárůst způsobila, povinna uhradit vlastníkovi dotčené části pozemní komunikace náklady spojené s nezbytnou úpravou a opravou takto dotčené části pozemní komunikace. Nedojde-li k dohodě o výši úhrady s vlastníkem dotčené části pozemní komunikace, rozhodne na návrh vlastníka soud.

ČÁST OSMÁ

INTELIGENTNÍ DOPRAVNÍ SYSTÉM

§ 39a

(1) Inteligentní dopravní systém je souborem elektronických prostředků, technických zařízení, programového vybavení a jiných nástrojů, které umožňují vyhledávání, shromažďování, zpřístupňování, používání a jiné zpracovávání údajů o pozemních komunikacích, silničním provozu, cestování, logistice a dopravním spojení, a jehož účelem je zvýšení bezpečného a koordinovaného užívání pozemních komunikací a snížení negativních dopadů silničního provozu na životní prostředí.

(2) Poskytovatel služby inteligentního dopravního systému je povinen při poskytování této služby užívat pouze součásti inteligentního dopravního systému, které odpovídají specifikacím stanoveným Evropskou komisí a uveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie, a poskytovat služby inteligentního dopravního systému způsobem odpovídajícím těmto specifikacím.

(3) Stanoví-li tak specifikace podle odstavce 2, lze uvádět na trh a do provozu pouze ty součásti inteligentního dopravního systému, pro které bylo provedeno posouzení shody nebo vhodnosti pro použití v souladu s touto specifikací.

(4) Pokud Ministerstvo dopravy zjistí nebo má důvodné podezření, že součást inteligentního dopravního systému není v souladu s požadavkem podle odstavce 2 nebo 3, uloží ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu35).

(5) Poskytovatel služby inteligentního dopravního systému je povinen zajistit, aby jím poskytované služby byly v souladu s pravidly pro zpracování osobních údajů podle zvláštního právního předpisu36).

ČÁST DEVÁTÁ

STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR

§ 40

Výkon státní správy

(1) Státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností, celní úřad a újezdní úřad.

(2) Ministerstvo dopravy

a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice I. třídy a o změnách těchto kategorií,

b) rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice I. třídy po dohodě s Ministerstvem obrany,

c) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu4) podle tohoto zákona ve věcech dálnic,

d) povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10) pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho kraje,

e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti,

f) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje,

g) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním řízení z hlediska řešení dálnic a silnic I. třídy,

h) vydává vyjádření ke sporu mezi provozovatelem systému elektronického mýtného a poskytovatelem evropského mýtného podle § 22h odst. 3,

i) ukládá ochranná opatření u prvků systému elektronického mýtného a u součástí inteligentního dopravního systému,

j) projednává správní delikty podle § 42b odst. 5.

(3) Krajský úřad

a) povoluje zvláštní užívání silnic II. a III. třídy formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10) pokud trasa přepravy nepřesahuje územní obvod kraje,

b) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie silnice II. nebo III. třídy a o změně kategorie nebo třídy,

c) rozhoduje o zrušení silnic II. a III. třídy po udělení souhlasu Ministerstvem obrany a Ministerstvem dopravy,

d) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy,

e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

f) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním řízení z hlediska řešení silnic II. a III. třídy.

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností

a) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy a veřejně přístupných účelových komunikací s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy nebo krajský úřad,

b) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věci povolování zřízení přejezdu na neveřejné účelové komunikaci,

c) projednává správní delikty podle § 42a a 42b ve věcech dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikacích, s výjimkou správních deliktů, k jejichž projednání je příslušný celní úřad nebo Ministerstvo dopravy; k projednání správních deliktů podle § 42a odst. 4 písm. e) a § 42b odst. 1 písm. u) a v) je místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo provedeno kontrolní vážení,

d) uplatňuje stanovisko k územním plánům a regulačním plánům a závazné stanovisko v územním řízení z hlediska řešení místních a účelových komunikací.

(5) Obce

a) rozhodují o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie,

b) vykonávají působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací.

(6) Újezdní úřad vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací na území vojenského újezdu.

(7) Jde-li o věc, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více silničních správních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze silničních správních úřadů, v jehož územním obvodu se má věc uskutečnit.

(8) Celník ve stejnokroji je oprávněn

a) zastavit vozidlo a podrobit vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení,

b) zastavit vozidlo v systému elektronického mýtného, zjistit totožnost řidiče a provozovatele vozidla, není-li řidič současně jeho provozovatelem, podrobit vozidlo v systému elektronického mýtného kontrole, zda je vybaveno funkčním elektronickým zařízením, zda je evidováno v systému elektronického mýtného a zda jsou do elektronického zařízení zadány údaje umožňující správné stanovení mýtného, a kontrole úhrady mýtného, včetně kontroly dokladů prokazujících úhradu mýtného,

c) zastavit vozidlo v systému časového zpoplatnění, zjistit totožnost řidiče a provozovatele vozidla, není-li řidič současně jeho provozovatelem, a podrobit vozidlo kontrole úhrady časového zpoplatnění,

(9) Celní úřad projednává správní delikty podle § 42a odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. a) až d) a § 42b odst. 2. K projednání přestupků uvedených v § 42a odst. 3 je místně příslušný celní úřad, který přestupek zjistil jako první.

§ 41

Státní dozor

(1) Státní dozor na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích vykonávají silniční správní úřady v rozsahu své působnosti. Ministerstvo dopravy vykonává státní dozor v oblasti poskytování evropské služby elektronického mýtného, v oblasti poskytování služby inteligentního dopravního systému a vrchní státní dozor nad výkonem státního dozoru prováděného příslušnými silničními správními úřady.

(2) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků může uložit v řízení na místě nebo v řízení zahájeném z moci úřední na základě protokolu o kontrole povinnosti k odstranění těchto nedostatků. Rozhodnutí vydané na základě protokolu o kontrole je prvním úkonem v řízení.

(3) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního dozoru při výkonu dozoru závažné závady ve stavebním stavu nebo v dopravně technickém stavu pozemní komunikace, které bezprostředně ohrožují uživatele nebo pozemní komunikaci, je oprávněna písemně nařídit vlastníku této pozemní komunikace okamžité zastavení nebo omezení jejího užívání a vyrozumí o tom příslušný silniční správní úřad, který je povinen ve lhůtě dvou dnů zahájit příslušné správní řízení.

(4) Pověření k výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech pozemních komunikací ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.

§ 41a

(1) Ministerstvo vnitra poskytuje Ministerstvu dopravy pro výkon působnosti podle tohoto zákona o státních občanech České republiky

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

d) adresa místa pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,

d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

f) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.

(4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(5) Ministerstvo dopravy může poskytnuté údaje pro účely plnění úkolů podle tohoto zákona a ověřování údajů o státních občanech České republiky v rozsahu uvedeném v odstavcích 2 a 3 dále předávat, třídit nebo kombinovat, popřípadě je blokuje, zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou přesné; o zjištění nepřesného údaje neprodleně informuje Ministerstvo vnitra.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

Správní delikty

§ 42a

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace nebo bez povolení podle § 24 nebo v rozporu s tímto povolením neoprávněně zřídí objížďku nebo neoznačí uzavírku nebo objížďku,

b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije bez povolení zvláštního užívání dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního užívání,

c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění, nebo jako vlastník reklamního zařízení provozovaného bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10 výzvy k jeho odstranění,

d) odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy provedené podle § 25 odst. 11 nebo podle § 31 odst. 9 nebo 10,

e) v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu bez povolení podle § 31 odst. 1 nebo nedodrží podmínky tohoto povolení,

f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo upraví takové připojení nebo je zruší,

g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo příslušenství, nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci s vozovkou,

h) poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým způsobem, že znemožní její obecné užívání,

i) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je podle § 19 odst. 2 písm. a) až g) zakázána,

j) na veřejně přístupné účelové komunikaci provádí činnost, která je na ní podle § 19 odst. 3 zakázána,

k) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace,

l) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace anebo neprodleně místo takového poškození alespoň provizorním způsobem neoznačí,

m) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem,

n) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo terénní úpravy v silničním ochranném pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo v rozporu s tímto povolením,

o) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33,

p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace anebo přírodními vlivy, nebo

q) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání.

(2) Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21e

a) užije vozidlo v systému časového zpoplatnění, aniž by byl uhrazen časový poplatek,

b) nepřilepí prováděcím předpisem určený díl kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku v odpovídající hodnotě celou plochou na viditelném místě ve vozidle,

c) nevyznačí údaj o registrační značce vozidla na kupónu prokazujícím úhradu časového poplatku,

d) nepředloží na požádání policisty nebo celníka díl kupónu, kterým se prokazuje úhrada časového poplatku, nebo

e) neodstraní díl kupónu prokazující úhradu časového poplatku z viditelného místa ve vozidle bez zbytečného odkladu po skončení platnosti tohoto kupónu.

(3) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 22j

a) užije vozidlo, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením,

b) užije vozidlo, aniž by zadal do elektronického zařízení údaje umožňující stanovení mýtného nebo zadá tyto údaje chybně,

c) užije zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které nebylo zaevidováno u provozovatele systému elektronického mýtného,

d) neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby umožnil kontrolu funkčnosti elektronického zařízení a úhrady mýtného, nebo

e) nakládá neoprávněně s elektronickým zařízením,

f) nezajistí úhradu mýtného.

(4) Řidič vozidla se dopustí přestupku tím, že

a) neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby podrobil vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení,

b) neuposlechne pokyn osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení, nebo

c) vozidlo překročí při nízkorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem10), nebo

d) pokračuje v jízdě, ačkoli při nízkorychlostním kontrolním vážení tohoto vozidla bylo zjištěno překročení hodnoty hmotnosti stanovené zvláštním právním předpisem, nebo

e) vozidlo překročí při vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem10).

(5) Fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 36 odst. 6

a) neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou část pozemní komunikace v případě havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo tuto havárii neprodleně neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace, nebo

b) neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace provedení nezbytných prací k bezprostřednímu odstranění havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo neoznačí nebo nezabezpečí místo provádění těchto prací.

(6) Fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu dopustí přestupku tím, že na takové nemovitosti strpí umístění reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) a odstavce 4,

b) do 300000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g), i), k), l), m), o) a q),

c) do 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), j) a p) a odstavců 5 a 6,

d) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) a odstavců 2 a 3,

e) v blokovém řízení do 5000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 2 a 3,

f) v blokovém řízení do 30000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a), b) a d),

g) v blokovém řízení do 15000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c),

h) v příkazním řízení do 30000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. e).

§ 42b

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace nebo bez povolení podle § 24 nebo v rozporu s tímto povolením neoprávněně zřídí objížďku nebo neoznačí uzavírku nebo objížďku,

b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije bez povolení zvláštního užívání dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního užívání,

c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění, nebo jako vlastník reklamního zařízení provozovaného bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10 výzvy k jeho odstranění,

d) odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy provedené podle § 25 odst. 11 nebo podle § 31 odst. 9 nebo 10,

e) v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu bez povolení podle § 31 odst. 1 nebo nedodrží podmínky tohoto povolení,

f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo upraví takové připojení nebo je zruší,

g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo příslušenství, nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci s vozovkou,

h) poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým způsobem, že znemožní její obecné užívání,

i) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je podle § 19 odst. 2 písm. a) až g) zakázána,

j) na veřejně přístupné účelové komunikaci provádí činnost, která je na ní podle § 19 odst. 3 zakázána,

k) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace,

l) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace anebo neprodleně místo takového poškození alespoň provizorním způsobem neoznačí,

m) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem,

n) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo terénní úpravy v silničním ochranném pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo v rozporu s tímto povolením,

o) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33,

p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace anebo přírodními vlivy,

q) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání,

r) jako prodejce nevyznačí při prodeji na kupónu prokazujícím zaplacení časového poplatku počátek doby platnosti kupónu podle § 21c,

s) jako provozovatel vozidla provozuje vozidlo, jehož hmotnost převyšuje hodnoty stanovené podle zvláštního právního předpisu10),

t) jako provozovatel vozidla provozuje vozidlo, jehož rozměry převyšují hodnoty stanovené podle zvláštního právního předpisu10),

u) jako provozovatel vozidla přikáže, dovolí, svěří nebo umožní řízení vozidla, jehož hmotnost převyšuje hodnoty stanovené podle zvláštního právního předpisu10),

v) jako odesílatel zásilky vydá k přepravované zásilce doklad, v němž uvede nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, pokud vozidlo, které zásilku přepravuje, překročí při nízkorychlostním nebo vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem10), s výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav, nebo

w) jako provozovatel vozidla provozuje vozidlo, s nímž byl porušen zákaz nebo omezení tranzitní nákladní dopravy stanovené místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2).

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 22i

a) nezajistí zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného a nenahlásí bez zbytečného odkladu změnu údajů potřebných k zaevidování,

b) nezajistí instalování zaevidovaného elektronického zařízení do vozidla,

c) nezajistí úhradu mýtného,

d) přikáže, dovolí nebo svěří řízení vozidla v systému elektronického mýtného, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením, po zpoplatněné pozemní komunikaci,

e) užije elektronické zařízení určené na konkrétní vozidlo a zaevidované v systému elektronického mýtného do jiného vozidla v systému elektronického mýtného, nebo

f) nepoučí řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s elektronickým zařízením a jeho užívání.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 36 odst. 6 neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou část pozemní komunikace v případě havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo havárii neprodleně neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace,

b) v rozporu s § 36 odst. 6 neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace provedení nezbytných prací k bezprostřednímu odstranění havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo neoznačí nebo nezabezpečí místo provádění těchto prací, nebo

c) v rozporu s § 36 odst. 5 nesplní povinnost zajistit bezúplatně potřebné podklady a odborný dozor při provádění stavebních prací na dálnici, silnici nebo místní komunikaci.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu dopustí správního deliktu tím, že na takové nemovitosti strpí umístění reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel služby inteligentního dopravního systému dopustí správního deliktu tím, že užívá součást inteligentního dopravního systému, která neodpovídá specifikacím podle § 39a odst. 2, nebo poskytuje službu inteligentního dopravního systému způsobem neodpovídajícím těmto specifikacím.

(6) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), s), t), u) a v) a odstavce 5,

b) do 300000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g), i), k), l), m), o), q) a r),

c) do 200000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), j) a p) a odstavců 3 a 4,

d) do 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. n) a w) a odstavce 2.

§ 43

Společná ustanovení k § 42a a 42b

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán. Jde-li o správní delikt podle § 42b odst. 1 písm. s) a u), činí výměra pokuty 9000 Kč za každou započatou tunu, která překračuje největší povolenou hmotnost vozidla dle zvláštních právních předpisů10). Není-li nejvyšší povolená hmotnost vozidla překročena o více než 500 kg, činí výměra pokuty 5000 Kč. V případě, že je porušeno více mezních hodnot je bráno na zřetel pouze nejvyšší přetížení.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Ministerstvo dopravy podle působnosti stanovené v § 40 odst. 2 písm. j) anebo celní úřad podle působnosti stanovené v § 40 odst. 8. Správní delikty podle § 42a odst. 2 a 3 a § 42a odst. 4 písm. a), b), c) a d) může projednat v blokovém řízení Policie České republiky nebo celní úřad. Správní delikty podle § 42a odst. 1 písm. a), b), g), h), i), j) a k) může projednat v blokovém řízení obecní policie.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby18a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Příjem z pokut uložených za správní delikty podle § 42b odst. 1 písm. s), t) a u) je ze 40 % příjmem vlastníka pozemní komunikace, na níž bylo kontrolní vážení provedeno, v případě pozemní komunikace ve vlastnictví státu je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, ze 45 % příjmem kraje, v jehož územním obvodu bylo kontrolní vážení provedeno, a z 15 % příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

(7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(8) Bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona, je-li řidič současně provozovatel vozidla, které překročí při nízkorychlostním anebo vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem10), je odpovědnost za správní delikt posuzována pouze podle příslušných ustanovení § 42b tohoto zákona.

(9) S výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav není řidič vozidla odpovědný za přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c) a e), pokud prokáže, že odesílatel nebo provozovatel vozidla mu vydal k přepravované zásilce doklad, v němž uvedl nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, a při převzetí zásilky nemohl provést kontrolu hmotnosti zásilky.

(10) Pokud správní orgán rozhodne o uložení sankce za jiný správní delikt uvedený v příloze IV nebo v seznamu podle čl. 6 odst. 2 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se zavádějí společná pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě28) osobě, která je podnikatelem v silniční dopravě provozované velkými vozidly podle zvláštního právního předpisu14) nebo jeho odpovědným zástupcem, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zvláštního právního předpisu14), v jehož územním obvodu je sídlo této osoby, jde-li o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu.

(11) V případě správního deliktu dle § 42b tohoto zákona spáchaného prostřednictvím vozidla, které je jízdní soupravou, je za tento správní delikt odpovědný provozovatel silničního motorového vozidla.

§ 43a

Vybírání kaucí

(1) Celník je oprávněn vybrat kauci od 5000 Kč do 50000 Kč od řidiče motorového vozidla

a) který je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 2 až 4 a u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení, nebo

b) v případě, že provozovatel tohoto vozidla je podezřelý ze spáchání správního deliktu uvedeného v § 42b odst. 1 písm. s) nebo t) nebo § 42b odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 2 písm. a) až e) a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o správním deliktu.

(2) Policista je oprávněn vybrat kauci od 5000 Kč do 50000 Kč od řidiče motorového vozidla

a) který je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 2 a 4 a u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení, nebo

b) v případě, že provozovatel tohoto vozidla je podezřelý ze spáchání správního deliktu uvedeného v § 42b odst. 1 písm. s) nebo t) a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o správním deliktu.

(3) Kauci nelze vybrat od osoby, která požívá imunit a výsad podle zákona nebo mezinárodního práva.

(4) Při výběru kauce policista nebo celník poučí řidiče o důsledku vybrání kauce a podmínkách jejího vracení a vystaví písemné potvrzení o převzetí kauce. V písemném potvrzení musí být uveden důvod uložení kauce, její výše a úřad, který je příslušný k vedení řízení o přestupku nebo správním deliktu.

(5) Jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce vydá policista nebo celník řidiči, jedno vyhotovení doručí v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) bez zbytečného odkladu provozovateli vozidla a jedno vyhotovení ponechá pro evidenční účely Policie České republiky nebo Celní správy.

(6) V případě, že kauci vybral policista, Policie České republiky předá jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení řízení o přestupku nebo o správním deliktu a převede vybranou kauci nejpozději následující pracovní den na bankovní účet tohoto úřadu. V případě, že kauci vybral celník a k vedení řízení o přestupku nebo o správním deliktu není příslušný celní úřad, předá Celní správa jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení řízení o přestupku nebo o správním deliktu a převede vybranou kauci nejpozději následující pracovní den na bankovní účet tohoto úřadu.

§ 43b

Vracení a započtení kaucí

(1) Kauce se vrátí v plné výši, jestliže

a) byla věc odložena, řízení o přestupku zastaveno nebo v řízení o přestupku nebyla uložena pokuta v případě vybrání kauce podle § 43a odst. 1 písm. a) nebo § 43a odst. 2 písm. a), nebo

b) nebyla v řízení o správním deliktu uložena provozovateli vozidla pokuta v případě vybrání kauce podle § 43a odst. 1 písm. b) nebo § 43a odst. 2 písm. b).

(2) Je-li v řízení o přestupku nebo o správním deliktu uložena pokuta, započte se vybraná kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení a případně nákladů vážení podle § 38b odst. 5 nebo § 38d odst. 4. Toto započtení musí být uvedeno ve výroku rozhodnutí o uložení sankce za přestupek nebo správní delikt. Započtení kauce na zaplacení pokuty lze provést teprve po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nebo správní delikt. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená pokuta, vrátí se řidiči část kauce zbývající po započtení kauce na zaplacení uložené pokuty, nákladů řízení a případně nákladů vážení.

(3) Kauce nebo její zbývající část podle odstavců 1 a 2 se vrátí do 5 pracovních dní od nabytí právní moci rozhodnutí v řízení o přestupku nebo o správním deliktu nebo ode dne uhrazení pokuty uložené v blokovém řízení.

(4) Kauci podle § 43a odst. 1 a 2 lze složit též u úřadu příslušného k vedení řízení o přestupku nebo správním deliktu, pokud řidič kauci nesložil podle § 43a odst. 1 a 2 a celník nebo policista postupoval podle § 43c. Ustanovení odstavců 1 až 3 a § 43a odst. 3 až 5 se použijí obdobně.

§ 43c

Zabránění v jízdě

(1) Je-li celník nebo policista oprávněn vybrat od řidiče motorového vozidla kauci podle § 43a a řidič kauci na výzvu celníka nebo policisty nesloží, přikáže celník nebo policista řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a

a) zabrání mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen „technický prostředek“), nebo

b) zakáže pokračovat v jízdě a zadrží řidiči doklady k vozidlu a k nákladu.

(2) Náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži řidiče nebo provozovatele vozidla. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele vozidla za motorové vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením dotčena.

(3) Při postupu podle odstavce 1 poučí celník nebo policista řidiče o podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a vystaví potvrzení o zabránění v jízdě použitím technického prostředku nebo o zadržení dokladů k vozidlu a k nákladu. V potvrzení uvede výši kauce, kterou určil podle § 43a odst. 1 nebo 2, a správní orgán příslušný k vedení řízení o přestupku nebo správním deliktu.

(4) Jedno vyhotovení potvrzení podle odstavce 3 vydá celník nebo policista řidiči, jedno vyhotovení doručí v případě uvedeném v § 43a odst. 1 písm. b) bez zbytečného odkladu provozovateli vozidla a jedno vyhotovení ponechá pro evidenční účely Policie České republiky nebo Celní správy.

(5) Doklady k vozidlu a k nákladu zadržené podle odstavce 1 písm. b) předá Policie České republiky nebo Celní správa v případě, že k vedení řízení o přestupku nebo o správním deliktu není příslušný celní úřad, nejpozději následující pracovní den po jejich zadržení úřadu příslušnému k vedení řízení o přestupku nebo o správním deliktu.

(6) Celní úřad nebo Policie České republiky nebo úřad příslušný k vedení řízení o přestupku nebo správním deliktu zajistí uvolnění vozidla nebo vrácení dokladů k vozidlu a k nákladu, jestliže

a) byla složena kauce podle § 43a,

b) byla věc odložena nebo řízení o přestupku zastaveno nebo nebyla uložena pokuta v řízení o přestupku nebo o správním deliktu, nebo

c) byla uhrazena pokuta uložená v blokovém řízení nebo v řízení o přestupku nebo správním deliktu.

(7) Technický prostředek k zabránění v jízdě nebo zákaz pokračovat v jízdě nelze použít, pokud by vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích nebo jsou-li ve vozidle převážena živá zvířata.


ČÁST DESÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 44

Společná ustanovení

(1) Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Souhlasy a stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem, s výjimkou stanoviska podle § 16 odst. 2.

(2) Při převodu dálnice nebo silnice včetně silničního pozemku z vlastnictví státu do vlastnictví kraje nebo obce v souvislosti se změnou kategorie nebo třídy pozemní komunikace podle § 3 odst. 3 a při převodu investiční výstavbou dotčeného úseku dálnice nebo silnice včetně silničního pozemku z vlastnictví státu na jiné osoby podle § 38 odst. 1 se nepoužijí předpisy vyžadující k převodům majetku státu na jiné osoby zvláštního souhlasu nebo výjimky20). Tyto předpisy se rovněž nepoužijí při převodech silnic, místních nebo účelových komunikací včetně silničních pozemků z vlastnictví krajů nebo obcí do vlastnictví státu v souvislosti se změnou kategorie nebo třídy pozemní komunikace a při převodech silničních pozemků včetně příslušenství stavby dálnice nebo silnice z vlastnictví jiných osob podle § 38 do vlastnictví státu.

§ 44a

Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 44b

Obec je účastníkem v řízeních ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací nacházejících se na jejím území i v případě, že není jejich vlastníkem.

§ 45

Přechodná ustanovení

(1) Ustanovení § 10 odst. 3 se nevztahuje na připojení účelových komunikací a sousedních nemovitostí na dálnice a na rychlostní silnice, pokud rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu o povolení těchto připojení nabylo právní moci před dnem účinnosti tohoto zákona.

(2) Pokud byla platná územně plánovací dokumentace schválena před 1. červencem 1992 a nebyly proto v její závazné části vymezeny stavby dálnice, silnice a rychlostní místní komunikace jako veřejně prospěšné stavby, jsou tyto stavby veřejně prospěšnými stavbami, pro jejichž uskutečnění lze vyvlastnit pozemky, stavby a práva k nim podle zvláštních předpisů.5)

(3) Pro vedení, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona již uložena v silničních pozemcích nebo na nich, není třeba žádat povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace podle § 25 odst. 4 písm. d); tím není dotčeno ustanovení § 29 odst. 4.

§ 46

Zmocňovací ustanovení

(1) Vláda stanoví nařízením výši časových poplatků podle § 21 odst. 3, výši bonusu podle § 21d odst. 3 a výši sazeb mýtného podle § 22 odst. 5. Vláda může nařízením stanovit výši slevy na mýtném, podmínky uplatnění slevy na mýtném a postup při uplatnění slevy na mýtném podle § 22 odst. 3.

(2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 8 odst. 3, § 9 odst. 6, § 10 odst. 5, § 12a odst. 3, § 16 odst. 4, § 18g odst. 7, § 18i odst. 4, § 18j odst. 5, § 20 odst. 1, § 21d odst. 2, § 21e odst. 1 písm. a), § 21e odst. 2, § 22 odst. 5 a 8, § 22a odst. 3, § 22c odst. 2 písm. f), § 22c odst. 7, § 22d odst. 8, § 22i odst. 4, § 22j odst. 1 písm. c), § 22j odst. 3, § 24 odst. 9, § 25 odst. 13, § 25 odst. 15, § 27 odst. 7, § 29a odst. 9, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1, § 38b odst. 5, § 38d odst. 4 a § 41 odst. 4.

§ 47

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb., zákona č. 213/1993 Sb. a zákona č. 134/1994 Sb., s výjimkou ustanovení § 6 odst. 3, § 6a, 6b a § 24 odst. 1 písm. l), která se zrušují dnem 31. prosince 1997.

2. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).

3. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. SM-1976/77-23, kterým se vydávají Směrnice o předcházení škodám a vypořádání škod způsobených bojovou technikou ozbrojených sil na pozemních komunikacích (registrován v částce 24/1977 Sb.), včetně změny vydané dne 10. 4. 1986 pod č.j. 80/86.

4. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 14 078/82-025 o uzavírkách dálnic (registrován v částce 35/1982 Sb.).

5. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 23 462/83-25 o používání pozemních komunikací při přesunech bojové techniky ve zvláštním režimu (registrován v částce 32/1983 Sb.).

6. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 22 130/1984-025 o kontrolním odznaku státního odborného dozoru nad pozemními komunikacemi (registrován v částce 16/1985 Sb.).

7. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 8 013/1986-025 o údržbě dálnic, silnic a místních komunikací (registrován v částce 5/1986 Sb.).

8. § 82 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích.

§ 48

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997 s výjimkou ustanovení § 20, 21 a 22, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998.


Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 102/2000 Sb. Čl. II

1. Nálepka prokazující zaplacení poplatku na rok 2000 platí do 31. ledna 2001.

2. Ustanovení § 20, 20a a 21 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění tohoto zákona, se poprvé použijí dnem 1. ledna 2001.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 358/2003 Sb. Čl. II

Způsob uzavření koncesionářských smluv, které Ministerstvo dopravy uzavřelo jménem státu před účinností tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadního právního předpisu.1)

Přechodná ustanovení k čl. I zavedena zákonem č. 80/2006 Sb. Čl. II

1. Každý tunel nad 500 m, který bude schválen5) a provozován po nabytí účinnosti tohoto zákona, musí kromě požadavků stanovených zvláštními právními předpisy splňovat bezpečnostní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

2. Tunel nad 500 m, který byl schválen5) a provozován před účinností tohoto zákona v souladu se zvláštními právními předpisy, musí ke dni 30. dubna 2014 splňovat bezpečnostní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

3. Silniční správní úřad posoudí do 3 měsíců od účinnosti tohoto zákona, zda tunel nad 500 m podle předchozího bodu splňuje bezpečnostní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

4. Silniční správní úřad posoudí, zda tunel nad 500 m, který je schválen5) v souladu se zvláštním právním předpisem5) a není ke dni účinnosti tohoto zákona uveden do provozu, splňuje bezpečnostní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 97/2009 Sb. Čl. II

Držitel platného povolení k umístění a provozování reklamního zařízení vydaného před nabytím účinnosti tohoto zákona, jehož součástí není podmínka vybavit pozemní komunikaci v místě umístění reklamního zařízení svodidly nebo jiným zabezpečením proti střetu konstrukce zařízení s vozidly, je povinen nejpozději do 31. prosince 2009 zajistit, aby umístění a provozování reklamního zařízení splňovalo podmínku podle § 25 odst. 7 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., ve znění tohoto zákona, jinak marným uplynutím lhůty takové povolení zaniká. Držitel povolení je povinen ve stejném termínu oznámit splnění této povinnosti příslušnému silničnímu správnímu úřadu.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 347/2009 Sb. Čl. II

1. Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí více než 3,5 tuny a méně než 12 tun, které bylo v roce 2008 opatřeno kupónem prokazujícím úhradu časového poplatku na kalendářní rok 2008 nebo na jeden měsíc nebo na sedm dnů a u něhož platnost tohoto kupónu skončí po 31. prosinci 2008, podléhá úhradě mýtného ode dne, který bezprostředně následuje po dni, který je posledním dnem platnosti kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku na jeden měsíc nebo na sedm dnů, nejpozději dnem 1. února 2009. Způsob použití kupónu a jeho platnost, kontrola úhrady časového poplatku a správní trestání se řídí dosavadními právními předpisy.

2. Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny, které bylo v roce 2009 opatřeno kupónem prokazujícím úhradu časového poplatku na kalendářní rok 2009 nebo na jeden měsíc nebo na sedm dnů a u něhož platnost tohoto kupónu skončí po 31. prosinci 2009, podléhá úhradě časového poplatku a povinnosti vybavení elektronickým kupónem podle tohoto zákona ode dne, který bezprostředně následuje po dni, který je posledním dnem platnosti kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku, nejpozději dnem 1. února 2010. Způsob použití kupónu a jeho platnost, kontrola úhrady časového poplatku a správní trestání se řídí dosavadními právními předpisy.

3. Nedojde-li od účinnosti tohoto zákona v systému elektronického mýtného provozovaného ke dni účinnosti tohoto zákona k podstatné změně systému, stanoví se sazby mýtného v tomto systému elektronického mýtného podle dosavadní právní úpravy.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 152/2011 Sb. Čl. II

1. Fyzická osoba, která podá žádost o vydání povolení k provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací podle § 18h odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a která doloží, že v době před nabytím účinnosti tohoto zákona absolvovala školení zabývající se posuzováním dopadů vlastností pozemních komunikací na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, nemusí absolvovat školení podle § 18i odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Povinnost zajistit provedení auditu bezpečnosti pozemní komunikace se nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována dokumentace záměru přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 196/2012 Sb. Čl. II

1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Reklamní zařízení, jehož zřízení a provozování na dálnici, silnici I. třídy nebo jejich silničním pomocném pozemku nebo v silničním ochranném pásmu dálnice a silnice I. třídy bylo silničním správním úřadem povoleno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze nadále provozovat za splnění podmínek uvedených v povolení do zániku tohoto povolení, nejdéle však 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Vlastník reklamního zařízení uvedeného v bodě 2, jestliže mu nebylo vydáno povolení podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je po ukončení doby, po kterou lze podle bodu 2 reklamní zařízení dále provozovat, povinen reklamní zařízení bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů, odstranit. Neodstraní-li vlastník reklamní zařízení ve stanovené lhůtě, postupuje se podle § 25 odst. 10 a 11 nebo § 31 odst. 9 až 11 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 268/2015 Sb. Čl. II

1. Pozemní komunikace zařazené do kategorie dálnice podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za dálnice I. třídy.

2. Silnice I. třídy, které jsou rychlostními silnicemi podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za dálnice II. třídy, pokud

a) mají směrově oddělené jízdní pásy, nebo

b) jsou zařazeny do transevropské silniční sítě.

3. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Doba 1 roku podle § 22c odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se počítá nejdříve ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.


Zeman v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy.

1a) § 1 odst. 1 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.
§ 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.

2) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

2a) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

2b) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 8 odst. 2 a 4, § 46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

6) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

7) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

8) § 110 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.

8a) § 4 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky, ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

8b) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
§ 16 odst. 1 písm. d) a f), § 26 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 3 písm. c), § 29 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

10) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

11a) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

11b) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

11c) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

11d) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

11e) Vyhláška č. 197/2001 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích celní správy, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy.

11f) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.

11g) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

11h) Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11j) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11k) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2004/52 o interoperabilitě systémů elektronického silničního mýtného ve Společenství.

11l) § 31 a následující občanského zákoníku.
Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.

11m) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

12a) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 266/1994 Sb.

13a) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb.
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).

14a) § 2 písm. o) a § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

15) Např. zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 110/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 222/1994 Sb.

16a) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb.

18) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

18a) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.

18a) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

18b) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 439/2004 Sb.

19) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

20) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

21) Například § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), § 16 odst. 1 písm. d) a f), § 26 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 3 písm. c), § 29 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

22) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě.
Písmeno F části 8 přílohy II Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie.

23) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

24) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

25) Vyhláška č. 418/2008 Sb., kterou s provádí zákon o obecní policii.

26) Vyhláška č. 89/2004 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel a prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

27) § 2 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 344/1992 Sb.

28) § 5 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

29) § 48 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 206/2009 Sb.

30) Rozhodnutí Komise č. 2009/750/ES ze dne 6. října 2009 o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků.

31) EN ISO 9001.

32) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

33) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.

35) § 18a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 490/2009 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb.

36) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

1) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 256/2002 Sb.

37) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Přesunout nahoru