PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Vyhláška č. 31/1995 Sb.Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

Částka 6/1995
Platnost od 24.02.1995
Účinnost od 24.02.1995
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

31

VYHLÁŠKA

Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

ze dne 1. února 1995,

kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 20 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením:


§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Vyhláška stanoví předmět a obsah správy bodových polí a náležitosti podání týkajících se bodových polí, předmět a obsah správy základních a tematických státních mapových děl, předmět a obsah správy základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED) (dále jen "databáze"), postup při standardizaci geografického názvosloví, předmět a obsah výsledků zeměměřických činností ověřovaných fyzickou osobou s úředním oprávněním, náležitosti geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby využívané pro vedení základních státních mapových děl, náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění a žádosti o zánik úředního oprávnění, formu ověřování výsledků zeměměřických činností a obsah a způsob provádění zkoušky odborné způsobilosti (dále jen "zkouška") a rozdílové zkoušky.

(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

(3) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) geodetickým bodem (dále jen "bod") trvale označený bod stanovenými měřickými značkami a signalizačními nebo ochrannými zařízeními (dále jen "značky"),

b) geodetickými údaji soubor písemných, číselných a grafických údajů (dále jen "údaje") o bodech polohového, výškového a tíhového bodového pole, které jsou součástí dokumentovaných výsledků zeměměřických činností nebo báze dat bodového pole,

c) bází dat bodového pole údaje o bodech dokumentované orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky1) (dále jen "orgány zeměměřictví a katastru"),

d) permanentní stanicí pro příjem signálů globálních navigačních družicových systémů (dále jen „permanentní stanice“) soubor technických zařízení, který provádí souvislý záznam dat ze signálů globálních navigačních družicových systémů a umožňuje poskytovat tato data nebo případné další služby a výstupy, které z těchto dat vycházejí, jednotlivým uživatelům.

ODDÍL PRVNÍ

PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY BODOVÝCH POLÍ A NÁLEŽITOSTI PODÁNÍ TÝKAJÍCÍCH SE BODOVÝCH POLÍ

Předmět a obsah správy bodových polí

§ 2

Předmět správy bodových polí

(1) Předmětem správy bodových polí jsou body polohového, výškového a tíhového bodového pole. Polohové bodové pole se dělí na pole základní, zhušťovací body a pole podrobné. Bodové pole výškové a bodové pole tíhové se dělí na pole základní a pole podrobné.

(2) Rozdělení bodových polí a technické požadavky na body obsahuje příloha (body 1 až 5), která tvoří nedílnou součást této vyhlášky.

§ 3

Obsah správy základních bodových polí

Obsahem správy základních bodových polí3) je

a) řízení o umístění značky bodu4) na nemovitosti a o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky,5)

b) zjišťování současného stavu značky a provádění opatření potřebných k její údržbě, obnově a ochraně, zejména v území, kde v důsledku jejich zničení či poškození by nebylo možné výsledky zeměměřických činností dokumentovat v geodetických referenčních systémech,6)

c) řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění značky nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v údajích bodů,7)

d) stanovení podmínek omezené využitelnosti bodů,

e) výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě bodů,

f) vedení dokumentací a centrálních databází o bodech,

g) poskytování údajů o bodech.

§ 4

Obsah správy zhušťovacích bodů a podrobných bodových polí

(1) Obsahem správy zhušťovacích bodů je

a) řízení o umístění značky bodu4) na nemovitosti a o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky5),

b) řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění značky nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v údajích bodů7),

c) výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě zhušťovacích bodů,

d) vedení dokumentace a poskytování údajů o zhušťovacích bodech.

(2) Správu podrobného polohového bodového pole, které je obsahem katastru nemovitostí,8) a technické požadavky na tyto body stanoví zvláštní předpis.9)

(3) Obsahem správy podrobného výškového bodového pole je

a) zajištění výkonu zeměměřických činností při doplňování zničených bodů podle požadavku na dokumentaci výsledků zeměměřických činností v závazném výškovém geodetickém referenčním systému,6)

b) zpracování podkladů pro zahájení řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění značky nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v údajích bodů,10)

c) vedení dokumentace a poskytování údajů o těchto bodech.

(4) Obsahem správy podrobného tíhového bodového pole3) je

a) zajištění výkonu zeměměřických činností při účelových tíhových měřeních,

b) vedení dokumentace a poskytování údajů o bodech určených při zeměměřických činnostech podle písmena a).

(5) Správci značek a územní rozsah jimi vykonávané správy zhušťovacích bodů se uveřejňují na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „Úřad“).

§ 5

Umisťování značky na nemovitosti

(1) Značka musí být umístěna

a) na pozemku tak, aby byly dodrženy technické požadavky na body a aby značka mohla být strpěna vlastníkem pozemku;11) na umístění značky na zemědělském pozemku se nevztahuje ochrana zemědělské půdy podle zvláštního zákona,12)

b) na plochách komunikací a jiných staveb sloužících provozu vozidel nebo chůzi v úrovni povrchu nebo pod povrchem v šachtici s krytem v úrovni povrchu, po předchozím projednání podle zákona,13)

c) do svislé nebo vodorovné plochy konstrukce staveb tak, aby nevyčnívala z konstrukce více než 70 mm,

d) do svislé stavební konstrukce nemovité kulturní památky14) tak, aby nevyčnívala z konstrukce o více než 50 mm; tvar, barva ani způsob umístění značky nesmí narušit vzhled kulturní památky, pokud nebude dohodnuto podle zákona jinak.13)

(2) Značka se umisťuje tak, aby neohrozila stabilitu nebo neomezovala užívání stavby.

(3) Druhy značek bodových polí obsahuje příloha (body 2 až 5). Druhy značek podrobného polohového bodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostí, jsou uvedeny ve zvláštním předpisu.9)

§ 6

Poskytování údajů o bodech

(1) Údaje o bodech poskytuje správce značky nebo katastrální pracoviště katastrálního úřadu

a) bezúplatně nahlédnutím do dokumentovaných operátů bodových polí za přítomnosti zaměstnance orgánu zeměměřictví a katastru, v prostorech a v době k tomu určených; při tomto nahlížení umožní orgán zeměměřictví a katastru pořídit si opis údajů o bodech způsobem, který nepoškodí poskytnutý podklad, nebo

b) za úplatu podle zvláštního právního předpisu14a) v písemné, číselné nebo v grafické formě nebo na nosičích dat, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak14b); údaje o jednotlivých bodech se poskytují na počkání a hromadné výstupy údajů o bodech do jednoho týdne.

(2) Údaje o bodech se uveřejňují na internetových stránkách Úřadu. Tyto údaje lze prostřednictvím internetu získat bezúplatně.

(3) Za hromadné výstupy se považují soubory údajů o bodech v souhrnu nad 50 bodů.

(4) Údaje o bodech poskytnuté podle odstavce 1 písm. b) opatřuje orgán zeměměřictví a katastru

a) upozorněním, že neoprávněné šíření poskytnutých údajů je porušením pořádku na úseku zeměměřictví,15)

b) datem vyhotovení, položkou knihy o poskytnutých údajích, otiskem úředního razítka a podpisem odpovědného zaměstnance orgánu zeměměřictví a katastru.

(5) V případě poskytnutí údajů o bodech na nosičích dat se údaje podle odstavce 4 písm. a) a b) uvedou v písemném sdělení orgánu zeměměřictví a katastru, které se doručuje žadateli do vlastních rukou, nebo v dokladu o osobním převzetí poskytnutých údajů, který žadatel potvrzuje svým podpisem.

(6) Poskytování údajů o bodech lze omezit jen z důvodů stanovených zákonem.16)

(7) Správce značky neodpovídá za číselné hodnoty poskytnutých údajů o bodech, jejichž poloha a výška se v terénu změnily v důsledku poškození nebo přemístění značky, např. sesuvy půdy.

(8) Není-li možné poskytnutý údaj o bodu užít pro výkon zeměměřických činností z důvodu zničení nebo poškození měřické značky tohoto bodu a tato skutečnost byla oznámena (§ 7) orgánu zeměměřictví a katastru, který údaj o bodu poskytl, sníží se úplata stanovená podle odstavce 7 zpravidla při následném poskytování údajů o bodech. Snížení úplaty odpovídá částce, která byla dříve uhrazena za poskytnutý údaj o bodu, který nelze užít.

§ 7

Náležitosti podání týkajících se bodových polí

(1) Písemné oznámení změny a zjištěné závady v údajích o bodu, poškození nebo zničení značky18) obsahuje zejména

a) název okresu, katastrálního území a číslo bodu nebo parcelní číslo pozemku, na kterém je značka umístěna,

b) druh změny nebo zjištěné závady v údajích bodu, poškození nebo zničení značky,

c) jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu nebo název a sídlo oznamovatele a jeho vlastnoruční podpis, popřípadě jeho statutárního zástupce.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat přímo správci značky písemně, popřípadě ústně nebo prostřednictvím katastrálního úřadu,1) v jehož územní působnosti se bod nachází. Oznámení lze podat také prostřednictvím formuláře zveřejněného na internetových stránkách Úřadu.

(3) Oznámení o přemístění, odstranění nebo učinění jiného opatření k ochraně značky a oznámení o ohrožení bodu19) základního bodového pole nebo zhušťovacího bodu se podává správci značky a obsahuje zejména

a) údaje podle odstavce 1 písm. a) a c),

b) zdůvodnění oznámení nebo označení příčiny ohrožení značky,

c) termín, ve kterém má být značka přemístěna nebo odstraněna,

d) polohopisný náčrt prostoru dotčeného výstavbou při přemístění bodu z důvodu výstavby.

(4) Obnovu poškozené nebo zničené značky bodu provede správce značky. Tato obnova se provede na náklad toho, kdo škodu způsobil.

(5) Oznamování změn na bodech podrobného polohového bodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostí, upravuje zvláštní předpis.9)

ODDÍL DRUHÝ

PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY ZÁKLADNÍCH A TEMATICKÝCH STÁTNÍCH MAPOVÝCH DĚL DATABÁZE A POSTUP PŘI STANDARDIZACI GEOGRAFICKÉHO NÁZVOSLOVÍ

§ 8

Předmět správy státních mapových děl

(1) Předmětem správy jsou

a) základní státní mapová díla,22)

b) tematická státní mapová díla vydávaná Úřadem nebo jinými ústředními orgány státní správy, popřípadě vydávaná Úřadem pro jiné orgány státní správy.

(2) Správu základních státních mapových děl, která plní funkci souboru geodetických informací katastru nemovitostí,24) upravuje zvláštní předpis.9)

(3) Úřadem stanovení správci26) státních mapových děl se uveřejňují na internetových stránkách Úřadu.

§ 9

Obsah správy státních mapových děl

(1) Obsahem správy je

a) tvorba, obnova, vydávání a poskytování státních mapových děl,

b) vedení dokumentačních fondů a datových souborů digitální formy základních státních mapových děl.

(2) Tvorba a obnova základních státních mapových děl vychází z aktuálního stavu databáze jako výchozího datového geografického standardu a ze standardizovaného geografického názvosloví podle § 11 odst. 6.

(3) Státní mapová díla se poskytují v analogové formě (tiskové výstupy) nebo jako rastrové a vektorové soubory v obsahové úrovni odpovídající měřítku příslušného státního mapového díla.

(4) Z dokumentačních fondů tvorby státních mapových děl poskytuje Zeměměřický úřad pravoúhlé rovinné souřadnice rohů vnitřních rámů mapových listů v geodetickém referenčním systému.

§ 10

Užití státních mapových děl

(1) Státní mapová díla poskytují jejich správci k užití27)

a) v grafické formě jako kopie tiskových podkladů nebo prodejní výtisky, popřípadě prodejní kopie (dále "mapové podklady"),

b) v rastrové nebo vektorové formě.

(2) Svolení k užití státního mapového díla uděluje jeho správce písemnou smlouvou uzavřenou s osobou, která státní mapové dílo užije v souladu se zvláštním zákonem.27)

(3) Každá rozmnoženina kartografického díla, vytvořeného s užitím státního mapového díla nebo jeho části, musí obsahovat upozornění na autorská práva ke státnímu mapovému dílu podle zvláštního zákona27) ve formě ochranné doložky "Mapový podklad ©" s uvedením vydavatele státního mapového díla a roku prvního vydání.

(4) Doložka podle odstavce 3 se neuvádí na kartografických dílech vytvořených tvůrčím zpracováním nového kartografického díla s užitím státního mapového díla.

§ 10a

Předmět správy databáze

Předmětem správy databáze jsou data o geografických objektech vedená v elektronické podobě. Databáze obsahuje geografická data z celého území České republiky zpracovaná podle jednotných zásad a standardů. Seznam geografických objektů a jejich atributů současně s kategorizací těchto objektů obsahuje příloha (bod 8).

§ 10b

Obsah správy databáze

Obsahem správy databáze je

a) vedení databáze jako digitálního modelu území České republiky včetně prostorové harmonizace jednotlivých geografických objektů a uchovávání obsahu databáze v časové řadě,

b) aktualizace databáze prováděná

1. periodicky pro plný obsah databáze v cyklu nejdéle 6 let na celém území České republiky, a to na podkladě dat dálkového průzkumu Země, šetření vybraných informací u místních orgánů veřejné správy a topografickým šetřením změn v terénu, nebo

2. průběžným záznamem podstatných změn obsahu databáze s využitím výstupů z informačních systémů veřejné správy,

c) integrace databáze v rámci informačních systémů veřejné správy postupným doplňováním vazeb na vybrané objekty jiných informačních systémů veřejné správy,

d) harmonizace databáze v rámci mezinárodní spolupráce pro rozvoj infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství63),

e) postupné zdokonalování obsahu databáze za účelem rozvoje územně orientovaných informačních systémů veřejné správy,

f) postupné zpřesňování prostorového určení geografických objektů databáze s využitím vybraných výsledků zeměměřických činností vykonávaných ve veřejném zájmu a

g) poskytování dat databáze.

§ 10c

Formy poskytování, podmínky užití a rozšiřování dat databáze

(1) Data databáze poskytuje k užití Zeměměřický úřad v těchto formách:

a) vektorové soubory polohopisu nebo výškopisu (ve formě digitálního modelu reliéfu) území České republiky v běžně užívaných a rozšířených počítačových formátech,

b) textové soubory ve standardizovaném výměnném formátu; struktura výměnného formátu se uveřejňuje na internetových stránkách Úřadu, nebo

c) dálkový přístup k publikovaným službám informačního systému zeměměřictví.

(2) Podmínkou užití a rozšiřování dat databáze je smlouva uzavřená mezi uživatelem a Zeměměřickým úřadem, která stanoví, že data databáze bude uživatel užívat pro vlastní potřebu včetně jejich zveřejnění na intranetu (bez možnosti data rozšiřovat), nebo k jakým jiným účelům budou použita s možností rozšiřovat data samostatně, společně s tematickou nadstavbou k vydání kartografického, popřípadě jiného díla.

(3) Při užití dat databáze ke komerčním účelům se uživatel ve smlouvě zaváže uvést na produktu označení obsahující ochrannou známku - „ZABAGED“.

(4) Data databáze, pokud tomu nebrání jiný právní předpis16),27), jsou prezentována veřejně dostupnými prohlížecími službami.

§ 11

Postup při standardizaci geografického názvosloví

(1) Předmětem standardizace geografického názvosloví64) jsou

a) jména nesídelních geografických objektů z území České republiky,

b) české podoby jmen sídelních a nesídelních geografických objektů mimo území České republiky a

c) historické podoby současných jmen geografických objektů.

(2) Návrhy na standardizaci geografického názvosloví se předkládají Názvoslovné komisi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „Názvoslovná komise“), která je poradním orgánem Úřadu. Návrh obsahuje zejména

a) úplné znění jména geografického objektu, které se navrhuje standardizovat, a dosavadní alternativní jméno tohoto objektu,

b) stručný popis geografického objektu a lokalizace jména objektu v mapovém podkladu,

c) vyjádření orgánu státní správy nebo orgánu územní samosprávy29), popřípadě instituce, do jejichž územní nebo věcné působnosti náleží vyjádřit se k návrhu jména geografického objektu a

d) jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu nebo název a sídlo navrhovatele a jeho vlastnoruční podpis, popřípadě jeho statutárního zástupce.

(3) Úkoly a organizační zajištění činností Názvoslovné komise vymezuje její statut vydaný Úřadem. Členy Názvoslovné komise jmenuje předseda Úřadu po projednání s vedoucími příslušných ústředních orgánů státní správy, vědeckých a jiných institucí. Statut a složení Názvoslovné komise se uveřejňuje na internetových stránkách Úřadu.

(4) Jména geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. a) se standardizují podle zásad a pravidel spisovné češtiny. Při standardizaci se odborně posuzuje věcná a jazyková správnost geografického jména s přihlédnutím k místně užívané podobě jména a lokalizaci standardizovaného jména. Výsledkem standardizace je jediná závazná podoba jména geografického objektu.

(5) Standardizace jmen geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. b) vychází z těchto zásad:

a) pojmenování geografických objektů stanoví stát, na jehož území se objekt nachází,

b) u jmen geografických objektů z území států, které používají nelatinková písma, se způsob jejich přepisu do latinky řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví a

c) u jmen geografických objektů, u kterých existují vžité české podoby (exonyma), se jejich užívání řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví.

(6) Standardizovaná jména geografických objektů65) jsou vedena v informačním systému geografického názvosloví. Soubory standardizovaných geografických jmen jsou publikovány na internetových stránkách Úřadu. Soubory standardizovaných geografických jmen uvedených v odstavci 1 písm. b) jsou uveřejňovány v názvoslovných publikacích řady „Geografické názvoslovné seznamy OSN-ČR“.

(7) Standardizovaná jména geografických objektů jsou závazná pro publikaci jmen geografických objektů ve státních mapových dílech64) a v databázi.

ODDÍL TŘETÍ

PŘEDMĚT A OBSAH VÝSLEDKŮ ZEMĚMĚŘICKÝCH ČINNOSTÍ OVĚŘOVANÝCH FYZICKOU OSOBOU S ÚŘEDNÍM OPRÁVNĚNÍM A NÁLEŽITOSTI GEODETICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY

§ 12a

Náležitosti dokumentace výsledků zeměměřických činností využívaných pro správu a vedení státních mapových děl získaných technologií globálního navigačního družicového systému

(1) Náležitostmi dokumentace bodů podrobného polohového bodového pole zaměřených technologií globálního navigačního družicového systému (dále jen „GNSS“) jsou

a) technická zpráva, jejíž nedílnou součástí je protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů technologií GNSS je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu,

b) geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole9).

(2) Náležitostmi dokumentace pomocných bodů a podrobných bodů je záznam podrobného měření změn9), jehož nedílnou součástí je protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů technologií GNSS je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu.

(3) Technické požadavky na zaměření a výpočty bodů určených technologií GNSS jsou uvedeny v příloze (bod 9).

§ 13

Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě

(1) Ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona se vztahuje na zeměměřické činnosti při

a) přípravě staveb,

b) projektování staveb,

c) provádění staveb,

d) dokumentaci a provozu staveb.

(2) Při přípravě staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

a) zhotovení geodetických podkladů,

b) posouzení úplnosti, správnosti a vhodnosti geodetických podkladů.

(3) Při projektování staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

a) vyhotovení geodetických podkladů pro projektovou činnost nebo doplnění geodetických podkladů uvedených v odstavci 2,

b) zhotovení projektu vytyčovací sítě,

c) zhotovení podkladu pro územní řízení,41)

d) zřízení a zaměření všech bodů, které byly použity pro účely projektování a mohou být využity při vytyčovacích, kontrolních a dokumentačních činnostech,

e) zhotovení vytyčovacích výkresů jednotlivých objektů,

f) zpracování koordinačního výkresu (výstavby), spolupráce na koordinaci prostorového umístění pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně objektů technického vybavení,

g) zhotovení projektu měření posunů a přetvoření.

(4) Při provádění staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

a) vytyčení obvodu staveniště se zvláštním právem využití pozemku podle zvláštních zákonů,41)

b) zřízení a zaměření bodů vytyčovací sítě a jejich zabezpečení proti poškození nebo zničení, kontrola vytyčovací sítě po dobu stavby,

c) prostorové vytyčení stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením,

d) vytyčení stávajících podzemních vedení na povrchu, pokud mohou být dotčena stavební činností,

e) vytyčení tvaru a rozměrů objektu, s výjimkou staveb nepodléhajících stavebnímu povolení ani ohlášení v místním souřadnicovém systému stavby, pokud netvoří vlastnickou hranici,

f) geodetická kontrolní měření, měření posunů a přetvoření objektů,

g) měření skutečného provedení stavby.

(5) Při dokumentaci a při provozu staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

a) zhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,

b) geodetická bezpečnostní měření posunů a přetvoření, geodetická bezpečnostní měření, zejména jeřábových drah, a geodetická kontrolní měření, zejména liniových staveb nebo staveb stanovených zvláštními předpisy,

c) pořízení a doplnění geodetické části dokumentace stávajících stavebních objektů.

(6) Polohové a výškové zaměření veškerých podzemních staveb a zařízení při zeměměřických činnostech podle odstavce 4 se provádí vždy před zakrytím.

(7) Výsledky zeměměřických činností musí být označeny názvem, popřípadě závaznou zkratkou použitého geodetického referenčního systému.

§ 14

Náležitosti geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby využívané pro vedení státních mapových děl

(1) Geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby obsahuje

a) číselné a grafické vyjádření výsledků zaměření skutečné polohy, výšky a tvaru pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně technického vybavení, vzhledem k bodům vytyčovací sítě,

b) polohopis s výškovými údaji zpravidla v měřítku 1 : 200, 1 : 500 nebo 1 : 1000 se zobrazením všech nově postavených objektů a zařízení a bodů vytyčovací sítě,

c) měřické náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek bodů bodového pole, vytyčovací sítě a podrobných bodů a

d) technickou zprávu.

(2) Přesnost geodetických měření, jejichž výsledky slouží k vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby a která je využívána pro

a) vyhotovení geometrického plánu na novou stavbu nebo reálné rozdělení nemovitosti,

b) uvedení stavby do užívání,

c) zobrazení staveb, které tvoří polohopisný obsah základních státních mapových děl,

d) tvorbu informačních systémů orgánů územní samosprávy,

musí být zajištěna tak, aby vyhovovala kritériím podle zvláštního právního předpisu a požadavkům českých technických norem, dalších technických norem nebo technických dokumentů mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací nebo jiných technických dokumentů obsahujících podrobnější technické požadavky, určených a oznámených k této vyhlášce podle zvláštního právního předpisů46a) (dále jen „určené normy“).

ODDÍL ČTVRTÝ

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O UDĚLENÍ ÚŘEDNÍHO OPRÁVNĚNÍ A ŽÁDOSTI O ZÁNIK ÚŘEDNÍHO OPRÁVNĚNÍ, FORMA OVĚŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ ZEMĚMĚŘICKÝCH ČINNOSTÍ A OBSAH A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZKOUŠKY A ROZDÍLOVÉ ZKOUŠKY

Náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění

§ 15

(1) Písemná žádost o udělení úředního oprávnění (dále jen "žádost") fyzické osoby žádající o udělení úředního oprávnění (dále jen "žadatel") obsahuje

a) jméno, příjmení, rodné příjmení, titul, datum narození, místo narození a adresu místa trvalého pobytu; je-li žadatelem cizinec, obsahuje jeho žádost jméno, příjmení, datum narození, místo narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu a údaj, kým byl vydán, a adresu, na kterou má být doručována pošta; žádost musí být předložena v českém jazyce,

b) rozsah požadovaného úředního oprávnění podle § 13 zákona,

c) datum a podpis žadatele.

(2) K žádosti se připojuje

a) doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň magisterského studijního programu "geodézie a kartografie", "geodézie a katastr nemovitostí", "geomatika" nebo "vojenská geodézie a kartografie" ve studijních oborech uvedených v § 16 odst. 1; doklady o absolvování vysokoškolského vzdělání zeměměřického směru se posuzují podle právní úpravy platné v době, kdy bylo vzdělání ukončeno,

b) potvrzení o pětileté odborné praxi žadatele v oboru, pro který žádá o udělení úředního oprávnění, vystavené úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, pod jehož vedením si žadatel ve stanovené době prohloubil odborné znalosti pro výkon příslušných zeměměřických činností a získal zkušenosti pro ověřování výsledků zeměměřických činností,

c) výsledek zeměměřické činnosti samostatně zpracovaný žadatelem z oblasti zeměměřických činností, pro které žádá o udělení úředního oprávnění, žádá-li o udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zákona, opatřený čestným prohlášením žadatele, že výsledek zeměměřické činnosti zpracoval samostatně.

(3) Pokud žadatel vykonával odbornou praxi podle odstavce 2 písm. b) postupně pod vedením několika úředně oprávněných zeměměřických inženýrů, předloží potvrzení o své odborné praxi od každého z nich.

(4) Potvrzení o odborné praxi podle odstavce 2 písm. b) obsahuje

a) jméno, příjmení, titul a číslo položky úředně oprávněného zeměměřického inženýra, pod kterým je veden v seznamu Úřadu,

b) jméno, příjmení, titul a adresu místa trvalého pobytu žadatele, pokud má žadatel trvalý pobyt v České republice; je-li žadatelem cizinec, potvrzení obsahuje jeho jméno, příjmení, den, měsíc, rok a adresu místa narození, státní občanství a adresu, na kterou má být doručována pošta,

c) údaje (po měsících) o období, ve kterém byla vykonána stanovená délka odborné praxe,

d) přehled výsledků zeměměřických činností vykonaných žadatelem ve stanovené době pro odbornou praxi podle odstavce 2 písm. b), které ověřil úředně oprávněný zeměměřický inženýr vydávající žadateli potvrzení,

e) datum, podpis a otisk razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra.

(5) Pokud žadatel vykonal praxi (nebo její část) při vedení katastru nemovitostí a jeho kontrole nebo při vedení a obnově souboru geodetických informací novým mapováním a jeho kontrole, předloží potvrzení orgánu zeměměřictví a katastru nemovitostí obsahující údaje uvedené v odstavci 4 písm. b) a c).

(6) V přehledu výsledků zeměměřických činností podle odstavce 4 písm. d) se uvede u jednotlivých výsledků zeměměřických činností jejich název, rok, měsíc zpracování a pořadové číslo podle evidence výsledků včetně katastrálního území, ve kterém byly zeměměřické činnosti vykonány, a číslo položky zápisu úředně oprávněného zeměměřického inženýra v seznamu vedeném Úřadem. Přehled výsledků zeměměřických činností musí též obsahovat údaj, kde je dokumentace uložena.

(7) Potvrzení o odborné praxi podle odstavce 4 může být nahrazeno čestným prohlášením žadatele v případě, že úředně oprávněnému zeměměřickému inženýrovi, který ověřoval jeho výsledky, úřední oprávnění zaniklo nebo mu bylo odejmuto. Čestné prohlášení musí žadatel doplnit o údaje podle odstavce 4 písm. a) až d).

§ 16

(1) Dokladem o ukončení vysokoškolského studia ve studijním programu uvedeném v § 15 odst. 2 písm. a) a získání příslušného akademického titulu je diplom a vysvědčení nebo osvědčení o státní zkoušce nebo dodatek k diplomu v oboru „geodézie a kartografie“, „katastr nemovitostí“, „geodézie a katastr nemovitostí“, „geomatika“, „geoinformatika“, „důlní měřictví“, „inženýrská geodézie“ nebo „vojenská geodézie a kartografie“. U studijních oborů „geomatika“ a „geoinformatika“ studijního programu „geodézie a kartografie“ musí být skladba a rozsah předmětů vyučovaných podle akreditovaného studijního plánu srovnatelné s oborem „geodézie a kartografie“.

(2) Za odbornou praxi podle § 15 odst. 2 písm. b) se považuje výkon zeměměřických činností

a) podle § 12 a 13, nebo

b) při výkonu státní správy katastru nemovitostí a jeho kontrole, pokud je požadováno udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona.

§ 17

Náležitosti žádosti o zánik úředního oprávnění

(1) Písemnou žádost o zánik úředního oprávnění podává úředně oprávněný zeměměřický inženýr Úřadu.

(2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje jméno, příjmení, titul fyzické osoby, která žádá o zánik úředního oprávnění, adresu místa trvalého pobytu, číslo položky jejího zápisu v seznamu vedeném Úřadem a její úředně ověřený podpis; žádá-li o zánik úředního oprávnění cizinec, musí být jeho žádost předložena v českém jazyce a musí v ní být uvedena adresa, na kterou má být doručována pošta.

§ 18

Forma ověřování výsledků zeměměřických činností

(1) Ověření odborné správnosti výsledků zeměměřických činností (dále jen „ověření výsledků“) v listinné podobě se vyznačuje připojením textu podle § 16 odst. 4 zákona v pravém dolním rohu poslední strany každé části tvořící výsledek zeměměřických činností. Pokud se tyto části skládají z více listů, musí být pevně spojeny.

(2) Ověření výsledků v listinné podobě se vyznačí na všech jeho prvopisech, které jsou předávány objednateli a k využití podle § 4 odst. 2 zákona.

(3) Ověření výsledků v listinné podobě v případě činnosti, jejímž výsledkem je digitalizace operátu katastru nemovitostí, se vyznačí pouze na poslední straně každé technické zprávy a na poslední straně vyhotoveného seznamu částí elaborátu.

(4) Při ověření výsledků v listinné podobě se podpis, datum ověření výsledku a číslo z evidence ověřovaných výsledků připojí pod otisk razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra.

(5) Ověření výsledků v elektronické podobě se provádí připojením textového souboru obsahujícího text podle § 16 odst. 4 zákona, číslo z evidence ověřovaných výsledků a hašovací funkcí vytvořené otisky souborů, které obsahují ověřované výsledky. Textový soubor podepíše úředně oprávněný zeměměřický inženýr uznávaným elektronickým podpisem, ke kterému připojí kvalifikované časové razítko. Ověření výsledků tvořených jedním souborem je možné provést bez vyhotovování textového souboru, pokud tento výsledek přímo obsahuje text podle § 16 odst. 4 zákona a číslo z evidence ověřovaných výsledků.

(6) Formát textového souboru uvedeného v odstavci 5 je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu.

(7) Rozměr a vzor razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra jsou stanoveny v příloze (bod 7).

Zkouška

§ 18a

Obsah zkoušky

(1) Zkouška se člení na část obecnou, zvláštní a obhajobu žadatelem samostatně zpracovaného výsledku zeměměřické činnosti, žádá-li o úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zákona.

(2) Obecná část zkoušky je shodná pro úřední oprávnění udělovaná podle § 13 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona a předpokládá znalost právní úpravy

a) katastru nemovitostí a zápisů vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem,

b) zeměměřictví,

c) orgánů státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí.

(3) V rámci obecné části zkoušky musí žadatelé prokázat též znalost obecné právní úpravy na úseku občanského práva týkající se nemovitostí a správního práva, zejména stavebního zákona, správního řízení, pozemkových úprav, ochrany zemědělského půdního fondu a lesního zákona.

(4) Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona předpokládá znalost

a) historie evidování nemovitostí (stabilní katastr, evidence katastru daně pozemkové, pozemkový katastr, pozemková kniha, jednotná evidence půdy, evidence nemovitostí) a problematiky přídělového a scelovacího řízení,

b) obsahu a způsobu vedení souboru popisných informací a souboru geodetických informací katastru nemovitostí,

c) postupů při tvorbě geometrických plánů, zjišťování průběhu hranic a provádění vytyčování hranic pozemků, pozemkových úprav, podmínek pro zápis údajů na základě geometrických plánů do katastru nemovitostí,

d) státního mapového díla velkých měřítek, zejména specifik jednotlivých druhů map vyplývajících z doby a způsobu jejich vzniku,

e) měřických postupů k zajištění předepsané kvality výsledků,

f) postupů při kalibraci a komparaci přístrojů a pomůcek a příslušných dokladů o tom,

g) postupů při budování bodových polí, referenčních systémů, stabilizace a měřických metod určování polohy,

h) předpisů pro vedení a obnovu katastru nemovitostí vydaných Úřadem.

(5) Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona předpokládá znalost

a) rozsahu činností uvedených v odstavci 4 písm. b) a d) až g),

b) informačních systémů na podkladě map malých a středních měřítek, státního mapového díla,

c) předpisů pro obnovu katastru nemovitostí vydaných Úřadem.

(6) Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona předpokládá znalost

a) platných českých technických norem (ČSN) pro geodetické práce ve výstavbě,

b) rozsahu činností uvedených v odstavci 4 písm. e) až g),

c) postupů při vytyčení prostorové polohy a kontrolního měření,

d) činnosti při polohovém a výškovém zaměření stavby nebo technologického zařízení, podkladů pro projekt, dokumentace skutečného provedení staveb.

(7) Žadatel při obhajobě samostatné práce zdůvodňuje postupy, které použil při jejím vyhotovení. Znalostí problematiky z oblasti zeměměřických činností, pro kterou žádá o udělení úředního oprávnění, žadatel prokáže, že práci zpracoval samostatně.

§ 18b

Způsob provádění zkoušky

(1) Termín konání zkoušky sdělí Úřad žadatelům písemně nejméně 14 dnů předem. Současně se zasláním pozvánky ke zkoušce může Úřad vyžádat, aby nejpozději u ústní zkoušky žadatel předložil některý z výsledků zeměměřických činností uvedený v přehledu podle § 15 odst. 4 písm. d).

(2) Zkouška je ústní a její průběh a vyhlášení jsou veřejné.

(3) Před zahájením zkoušky je ověřena totožnost žadatele.

(4) O průběhu zkoušky a jejím výsledku pořizuje odborná zkušební komise protokol.

(5) Výsledek zkoušky se hodnotí stupněm "prospěl" nebo "neprospěl". O výsledku zkoušky je žadatel vyrozuměn ihned po jejím vykonání.

(6) Pokud žadatel u zkoušky neprospěl, je mu sdělen termín, ve kterém může zkoušku opakovat.

(7) Žadateli, který se ze závažného důvodu nemohl dostavit ke zkoušce a svou neúčast náležitě omluvil, určí Úřad náhradní termín zkoušky.

(8) Při zkoušce se postupuje podle zkušebního řádu, který vydá Úřad. Zkušební řád je k nahlédnutí u všech orgánů zeměměřictví a katastru.

§ 18c

Pro obsah a způsob rozdílové zkoušky platí obdobně ustanovení § 18a a 18b.


ODDÍL PÁTÝ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 19a

Doplnění typů objektů a atributů objektů vedených v databázi

Typy objektů a atributy objektů vedených v databázi, které jsou nezbytné k zajištění činností podle § 10b písm. c) až e), jsou do doby doplnění do seznamu v příloze 8 zveřejněny v katalogu, který je publikován na internetových stránkách Úřadu.

§ 20

Udělení úředního oprávnění na základě oprávnění vydaných podle dřívějších předpisů

Písemná žádost o udělení úředního oprávnění62) má náležitosti uvedené v § 15 odst. 1. K žádosti se připojí kopie dosavadního oprávnění a doklad uvedený v § 15 odst. 2 písm. a) a b).

§ 21

Zrušují se

1. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 1569/1971-2 pro tvorbu Základní mapy ČSSR 1 : 25 000 (reg. v částce 11/1971 Sb.),

2. výnos Českého úřadu geodetického a kartografického č. j. 4898/1975-22 o vybudování místního souřadnicového systému S - Praha a jeho územním vymezení (reg. v částce 24/1975 Sb.),

3. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 6510/1975-22 pro zaměřování nemovitých kulturních památek (reg. v částce 27/1975 Sb.),

4. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 300/1984-21 o účelových mapách velkých měřítek (reg. v částce 14/1984 Sb.).

§ 22

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 383/2015 Sb. Čl. II

Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informačních společností, v platném znění.


Předseda:
Ing. Šíma CSc. v. r.


Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb.

1. Bodová pole a jejich rozdělení

1.1 Soubory bodů vytvářejí bodová pole, která se dělí podle účelu na polohové, výškové a tíhové bodové pole. Bod daného bodového pole může být současně i bodem jiného bodového pole.

1.2 Polohové bodové pole obsahuje

a) základní polohové bodové pole, které tvoří

aa) body referenční sítě nultého řádu,

ab) body Astronomicko-geodetické sítě (závazná zkratka "AGS"),

ac) body České státní trigonometrické sítě (závazná zkratka "ČSTS"),

ad) body geodynamické sítě,

b) zhušťovací body,

ba) zhušťovací body,

bb) ostatní body podrobného polohového bodového pole.

c) podrobné polohové bodové pole.

1.3 Výškové bodové pole obsahuje

a) základní výškové bodové pole, které tvoří

aa) základní nivelační body,

ab) body České státní nivelační sítě I. až III. řádu (závazná zkratka "ČSNS"),

b) podrobné výškové bodové pole, které tvoří

ba) nivelační sítě IV. řádu,

bb) plošné nivelační sítě,

bc) stabilizované body technických nivelací.

1.4 Tíhové bodové pole obsahuje

a) základní tíhové bodové pole, které tvoří

aa) absolutní tíhové body,

ab) body České gravimetrické sítě nultého a I. a II. řádu,

ac) body hlavní gravimetrické základny,

b) podrobné tíhové bodové pole, které tvoří

ba) body gravimetrického mapování,

bb) body účelových sítí.

1.5 Jednotlivé body jsou označeny číslem, popřípadě i názvem, a příslušností k evidenční jednotce.

1.6 Body jsou trvale stabilizovány stanovenými značkami.

1.7 U bodů jsou podle potřeby zřízena ochranná zařízení (skruže, tyče, výstražné tabulky).

1.8 Chráněná území bodů podle § 9 odst. 2 zákona jsou označena výstražnými tabulemi s nápisem "CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ GEODETICKÉHO BODU".

2. Technické požadavky na body základního polohového bodového pole

2.1 Poloha bodu základního polohového bodového pole (dále jen "trigonometrický bod") je volena tak, aby

a) nebyl ohrožen,

b) jeho signalizace byla jednoduchá,

c) byl využitelný pro připojení bodů polohového bodového pole.

2.2 Trigonometrický bod je stabilizován značkami jedním z následujících způsobů

a) povrchovou a dvěma podzemními značkami (obr. l). Povrchovou značkou je kamenný hranol (obvykle žulový) s opracovanou hlavou a vytesaným křížkem ve směru úhlopříček na vrchní ploše hlavy hranolu. Vrchní podzemní značkou je kamenná deska a spodní podzemní značkou je skleněná nebo kamenná deska, které mají křížky jako povrchová značka. Středy křížků všech značek, ke kterým se vztahují souřadnice, musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 3 mm,

b) povrchovou značkou podle písmena a) a podzemní značkou, kterou je kamenná deska s křížkem jako u povrchové značky, zabetonovanou ve skále,

c) povrchovou značkou podle písmena a) nebo čepovou nivelační značkou s křížkem, popřípadě otvorem, které jsou zabetonovány ve skále (skalní stabilizace). V obou případech je značka trigonometrického bodu zajištěna čtyřmi zabetonovanými nivelačními značkami (obr.2 nebo 3) s křížkem nebo dvěma zajišťovacími body,

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3

d) kovovým čepem s křížkem osazeným do ploché střechy stavby (střešní stabilizace, obr. 4), přičemž tato značka je zajištěna dvěma zajišťovacími body umístěnými mimo stavbu,

Obr. 4

e) dvěma konzolovými značkami zapuštěnými do svislé plochy staveb (boční stabilizace, obr.5). Souřadnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníku (délka ramen je 1,390 m), jehož základnu vymezují konzolové značky. Nadmořská výška je vztažena vždy k horní ploše levé konzoly při pohledu od vrcholu trojúhelníku. Trigonometrický bod je zajištěn dvěma zajišťovacími body.

Obr. 5

Orientační rozměry značek v obrazcích jsou uvedeny v milimetrech. Skutečný rozměr určuje její správce.

2.3 Trigonometrický bod s trvalou signalizací (makovice věže kostela apod.) je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body. Mezi těmito body i trigonometrickým bodem musí být vzájemná viditelnost.

2.4 První zajišťovací bod se stabilizuje jako trigonometrický bod třemi značkami podle odstavce 2.2 písm. a). Druhý zajišťovací bod se stabilizuje povrchovou a vrchní podzemní značkou podle odstavce 2.2 písm. a), přičemž povrchová značka má rozměr 160×160×750 mm. V zastavěných územích se zajišťovací body stabilizují zpravidla konzolovými značkami podle odstavce 2.2 písm. e). Případný další zajišťovací bod trigonometrického bodu je stabilizován jako druhý zajišťovací bod. Vzdálenost zajišťovacího bodu od trigonometrického bodu je menší než 500 m.

2.5 Z trigonometrického bodu musí být z výšky měřického přístroje zajištěna orientace (viditelný směr) na jiný trigonometrický bod nebo zhušťovací bod nebo trvalý a jednoznačně identifikovatelný bod (orientační směr) nebo zřízený orientační bod.

2.6 Orientační bod se zřizuje ve vzdálenosti 80 až 300 m od trigonometrického bodu. Stabilizuje se jako druhý zajišťovací bod nebo nivelační značkou uvedenou v odst. 2. 2 písm. c).

2.7 Ochranná a signalizační zařízení trigonometrického, zajišťovacího a orientačního bodu jsou zřízena podle potřeby a tvoří je jedno nebo více z těchto zařízení

a) červenobílá nebo černobílá ochranná tyč (orientační rozměry viz obr.6) nebo tyče zpravidla umístěné 0,75 m od centra bodu,

b) výstražná tabulka s nápisem "STÁTNÍ TRIANGULACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ",

c) betonová skruž nebo sloupek,

d) ochranný (vyhledávací) kopec,

e) tříboká pyramida.

Na trigonometrickém bodu může být zřízeno signalizační zařízení (zvýšené měřické postavení, signál nebo měřická věž).

Obr. 6

2.8 Přesnost souřadnic a nadmořských výšek trigonometrických bodů Základní střední souřadnicová chyba (relativní přesnost mezi sousedními trigonometrickými body) je stanovena hodnotou 0,015 m. Mezní odchylka nesmí překročit 2,5 násobek této hodnoty. Střední chyba v trigonometrickém určení nadmořské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m.

2.9 Údaje o trigonometrických bodech Údaje obsahují

a) číslo a název trigonometrického bodu,

b) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území), označení listu Státní mapy 1:5 000 - odvozené, označení Základní mapy ČR 1:50 000, označení triangulačního listu, číslo parcely nebo číslo popisné stavby na níž je bod umístěn,

c) souřadnice trigonometrického bodu, jeho nadmořskou výšku s uvedením místa ke kterému se vztahuje a údaje o orientaci,

d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

e) údaje o stabilizaci, ochraně a signalizaci trigonometrického bodu,

f) údaje o vlastníku pozemku nebo stavby, na kterém je trigonometrický bod umístěn,

g) údaje o zřízení trigonometrického bodu.

Je-li k trigonometrickému bodu zřízen zajišťovací nebo orientační bod, jsou jejich údaje uvedeny v údajích daného trigonometrického bodu.

2.10 Trigonometrické body jsou očíslovány v evidenčních jednotkách, kterými jsou triangulační listy s rozměrem zobrazeného území 10×10 km, vzniklé rozdělením základních triangulačních listů 50×50 km (obr.7). Poloha trigonometrických bodů je zobrazena v dokumentačních mapách.

Číslování základních triangulačních listů

Obr. 7

Rozdělení základního triangulačního listu na triangulační listy

3. Technické požadavky na zhušťovací body

3.1 Poloha zhušťovacího bodu se volí tak, aby nebyla ohrožena stabilizace značky tohoto bodu a přitom byl bod využitelný pro zeměměřické činnosti.

3.2 Zhušťovací bod se stabilizuje jedním z následujících způsobů

a) povrchovou a jednou podzemní značkou. Povrchovou značkou je kamenný hranol (obvykle žulový) o celkové délce nejméně 700 mm s opracovanou hlavou o rozměrech 160 mm × 160 mm × 100 mm s vytesaným křížkem ve směru úhlopříček na horní ploše hlavy hranolu. Podzemní značkou je kamenná deska o rozměrech nejméně 200 mm × 200 mm × 70 mm s obdobným křížkem jako na povrchové značce. Podzemní značka je umístěna pod povrchovou značkou ve vzdálenosti minimálně 200 mm. Středy křížků, ke kterým se vztahují souřadnice, musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 5 mm,

b) povrchovou značkou podle písmene a) nebo nivelační značkou s křížkem, popřípadě otvorem, které jsou zabetonovány ve skalním nebo betonovém masivu,

c) kovovým čepem s křížkem osazeným do ploché střechy stavby (střešní stabilizace),

d) dvěma konzolovými značkami, zapuštěnými do svislé plochy staveb (boční stabilizace). Souřadnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníka, jeho základnu vymezují konzolové značky (vzájemná vzdálenost přibližně 140 cm) a délka ramen je 1390 mm,

e) použitím neporušené stabilizace nivelačního kamene, kde centrem bodu je průsečík úhlopříček horní plochy hlavy kamene nebo střed vrchlíku hřebové značky, nebo

f) použitím trvale signalizovaného bodu (makovice věže kostela apod.).

3.3 Zhušťovací bod bez podzemní značky je vždy zajištěn zajišťovacím bodem ve vzdálenosti maximálně 500 m umístěným tak, aby z něj bylo možno příslušný zhušťovací bod jednoznačně zpětně vytyčit. Zajišťovací bod je stabilizován povrchovou značkou podle bodu 3.2 písm. a) nebo značkou podle bodu 3.2 písm. b), d) a e).

3.4 Trvale signalizovaný zhušťovací bod podle bodu 3.2 písm. f) je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body v maximální vzdálenosti 500 m, stabilizovanými podle bodu 3.2 písm. a) nebo d). Zajišťovací body tvoří se zhušťovacím bodem (centrem) pokud možno rovnostranný trojúhelník se vzájemnou viditelností vrcholů. Výškové úhly z obou zajišťovacích bodů na centrum jsou menší než 45º. Orientace základny (spojnice obou zajišťovacích bodů) je určena globálním systémem určování polohy (GPS), geodeticky (orientace na dva trigonometrické nebo zhušťovací body) nebo astronomicky (měřením na Slunce nebo Polárku).

3.5 Zhušťovací bod musí mít z výšky měřického přístroje orientaci (viditelný směr) na trigonometrický zhušťovací nebo zajišťovací bod nebo na trvalý jednoznačně identifikovatelný bod (orientační směr) nebo na zřízený přidružený orientační bod ve vzdálenosti 80 - 300 m, stabilizovaný povrchovou značkou podle bodu 3.2 písm. a) nebo značkami podle bodu 3.2 písm. b), d) a e).

3.6 K ochraně zhušťovacích, zajišťovacích a orientačních bodů se používají zařízení uvedená v bodu 2.7. Výstražná tabulka má nápis "GEODETICKÝ BOD - POŠKOZENÍ SE TRESTÁ.".

3.7 Přesnost souřadnic a nadmořských výšek zhušťovacích bodů Základní střední souřadnicová chyba(relativní přesnost vztažená k nejbližším trigonometrickým a zhušťovacím bodům) je stanovena hodnotou 0,02 m. Mezní odchylka nesmí překročit 2,5násobek této hodnoty. Střední chyba v určení nadmořské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m.

3.8 Údaje o zhušťovacích bodech
Údaje obsahují

a) číslo a název bodu,

b) lokalizační údaje o územních jednotkách a katastrálním území, označení listu Státní mapy 1 : 5 000 - odvozené, označení Základní mapy ČR 1 : 50 000, označení triangulačního listu, číslo parcely nebo číslo popisné stavby, na níž je bod umístěn,

c) souřadnice zhušťovacího bodu, jeho nadmořskou výšku s uvedením vztažného místa a údaje o orientaci,

d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

e) údaje o stabilizaci a ochraně bodu,

f) údaje o zřízení bodu.

Je-li ke zhušťovacímu bodu zřízen zajišťovací nebo orientační bod, jsou jeho údaje uvedeny v údajích daného zhušťovacího bodu. Souhrn údajů je obsažen v tiskopisu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

3.9 Zhušťovací body jsou očíslovány v evidenčních jednotkách, kterými jsou triangulační listy (bod 2.10 a obr. 7).

4. Technické požadavky na body výškového bodového pole

4.1 Bod výškového bodového pole (dále jen "nivelační bod") je stabilizován jedním z následujících způsobů

a) skalní značkou, kterou je vyhlazená vodorovná ploška nebo vodorovná ploška s polokulovým vrchlíkem uprostřed,

b) hřebovou značkou (obr.2), která se osazuje shora do vodorovné plochy skal, balvanů, vybraných staveb nebo do horní plochy nivelačního kamene,

c) hřebovou značkou (obr.3), která je osazena shora do vodorovné plochy nebo ze strany do svislé plochy skal a vybraných staveb,

d) hřebovou značkou [obr.8b)] pro hloubkové stabilizace [obr.8a) nebo 8c)],

a)

b)

c)

Obr. 8

e) hřebovou značkou [obr.9b)] pro tyčové stabilizace [obr.9a) nebo 9c)],

a)

b)

c)

Obr. 9

f) čepovou značkou [obr.l0a)] s označením "Státní nivelace" pro nivelační body základního výškového bodového pole nebo bez označení pro nivelační body podrobného výškového pole, která se osazuje do stěn vybraných staveb, ze strany do líce nivelačního kamene [obr. 10b)] nebo do svislých ploch skal.

a)

b)

Obr. 10

4.2 K ochraně nivelačních bodů před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodě 2.7 písm. a) a c) nebo ochranné šachtice. Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "STÁTNÍ NIVELACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ".

4.3 Nivelační síť je vybudována tak, aby vzdálenost nivelačních bodů v nivelačních pořadech v nezastavěném území byla menší než 1,0 km a v zastavěném území byla v průměru 0,3 km.

4.4 Přesnost výšek nivelačních bodů je určena podle střední chyby mL nivelačního převýšení mezi nivelačními body, která nepřekračuje hodnotu

,

kde

je základní střední kilometrová chyba nivelačního převýšení a L vzdálenost nivelačních bodů v kilometrech. Mezní velikost základní střední kilometrové chyby nivelačního převýšení

je stanovena hodnotou (v mm)

a) pro I.řád,

b) pro II.řád,

c) pro III.řád,

d) pro IV.řád a plošné nivelační sítě, kde nR je počet nivelačních oddílů v posuzovaném převýšení.

4.5 Údaje obsahují

a) u bodů ČSNS

aa) označení nivelačního pořadu,

ab) číslo nivelačního bodu, délku oddílu a vzdálenost od počátku pořadu v kilometrech na tři desetinná místa,

ac) číslo předcházejícího nivelačního bodu v pořadu, uzlového nebo připojovacího bodu,

ad) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území), označení listu Státní mapy 1: 5 000 - odvozené, označení Základní mapy ČR 1:50 000,

ae) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

af) druh značky, stupeň stability, druh stabilizace, druh nivelačního bodu, rok určení nadmořské výšky, stav a stáří objektu s nivelační značkou,

ag) údaje o zřízení nivelačního bodu,

b) u nivelačních bodů podrobného výškového bodového pole vybrané údaje podle písmena a).

4.6 Nadmořské výšky jsou uvedeny v údajích v metrech na 3 desetinná místa pro pořady I.-IV.řádu a plošné nivelační sítě a na 2 desetinná místa u ostatních nivelačních bodů.

4.7 Nivelační body se označují v evidenčních jednotkách, kterými jsou nivelační pořad nebo plošná nivelační síť. Nivelační sítě, pořady a body jsou zobrazeny v dokumentačních mapách a v přehledech.

4.8 Totožnost a neměnnost připojovacích nivelačních bodů se ověřuje kontrolním měřením. Odchylka mezi daným a nově naměřeným převýšením nesmí překročit hodnotu, kterou udávají výrazy uvedené v tabulce

nivelační síť řáduI.II.III.IV.
pro oddíl v mm2,0 + 1,50. √ R2,0 + 2,25. √ R2,0 + 3,00. √ R2,0 + 5,00. √ R

kde R je délka oddílu v kilometrech.

4.9 Přesnost stabilizovaných bodů technických nivelací je určena odchylkou v uzávěru obousměrné nivelace, která nepřekračuje hodnotu , kde r je délka měřeného pořadu v kilometrech.

5. Technické požadavky na body tíhového bodového pole

5.1 Body základního tíhového bodového pole jsou umístěny na klidných místech vzdálených od komunikací, průmyslových vibrací, vodních toků a nádrží a zdrojů elektromagnetického pole. Absolutní tíhové body se zřizují zpravidla v suterénech veřejných budov s betonovou podlahou a s 1 až 2 excentry volenými mimo budovy. Absolutní tíhové body jsou stabilizovány bronzovým hřebem. Ostatní body základního tíhového bodového pole jsou stabilizovány betonovým pilířem zakončeným betonovou nebo žulovou deskou v úrovni terénu (obr. 11). Uprostřed desky je osazena hřebová nivelační značka. Body hlavní gravimetrické základny a tíhové body pro sledování neslapových změn tíhového pole Země jsou stabilizovány podle obr. 12. Body podrobného tíhového bodového pole jsou zpravidla voleny na trvale označených bodech polohového a výškového bodového pole.

5.2 K ochraně bodů základního tíhového bodového pole před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodu 2.7 písm. a). Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "TÍHOVÝ BOD. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ".

5.3 Hustota bodů základního tíhového bodového pole je nejméně 4 body na 1000 km2.

Obr. 11

Obr. 12

5.4 Střední chyba tíhového zrychlení bodů základního tíhového bodového pole vzhledem k absolutním tíhovým bodům nepřekračuje hodnotu 0,2 mm.s-2.

5.5 Údaje obsahují

a) u bodů základního tíhového bodového pole

aa) číslo a název tíhového bodu,

ab) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci), označení listu státního mapového díla,

ac) zeměpisné souřadnice, nadmořskou výšku a hodnotu tíhového zrychlení,

ad) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami, místopisný popis a údaj o výškovém připojení,

ae) druh značky a stabilizace,

af) údaje o zřízení tíhového bodu.

b) u bodů podrobného tíhového bodového pole údaje uvedené v písmenu a) doplněné o hodnotu topografické korekce a hodnotu úplné Bouguerovy anomálie.

Tíhové zrychlení je uvedeno v jednotkách mm.s-2 na dvě desetinná místa.

5.6 Poloha bodů tíhového bodového pole je zobrazena v dokumentačních mapách.

7. Rozměr a vzor razítka k ověřování výsledků zeměměřických činností

7.1 Razítko úředně oprávněného zeměměřického inženýra má v průměru 36 mm. Řádkové razítko o ověření náležitostí a přesnosti výsledků zeměměřických činností má rozměr 55 mm × 12 mm a otisk razítka se použije v případě, není-li jeho text součástí tiskopisu Úřadu.

7.2 Vzor razítka

8. Seznam geografických objektů a jejich atributů vedených v databázi

1. Sídelní, hospodářské a kulturní objekty,

2. Komunikace,

3. Rozvodné sítě a produktovody,

4. Vodstvo,

5. Uzemní jednotky včetně chráněných území,

6. Vegetace a povrch,

7. Terénní reliéf,

8. Geodetické body.

1. SÍDELNÍ, HOSPODÁŘSKÉ A KULTURNÍ OBJEKTY

Pořadové číslo typu objektuKód typu objektuTyp objektu v katalogu objektůGeometrické určení objektuNázev atributu *)Předmět atributuHodnoty atributu
KódPopis
1.01AL020 (NF121)Ostatní plocha v sídlechcentroid plochy (plocha)
1.02ALOI 5Budova jednotlivá nebo blok budovobvodová linie nebo bodJMENOjméno budovyNULL**)
DRUHBUDdruh budovyvýčet vedených druhů budovy viz***)
1.03ALOI 8Věžovitá nástavba na budově, věžovitá stavba ostatníbodJMENOjméno nástavby, stavbyNULL**)
PODTYPOBpodtyp stavebního objektu016věž blíže nespecifikovaná
090věžovitá nástavba na budově
091rozhledna
092vysílač
301rozhledna + vysílač
1.04AA010Ústí šachty, štolybodJMENOjméno šachty, štolyNULL**)
STAVOBstav užívání objektu026šachta, štola v provozu
027šachta, štola mimo provoz
DRUHTEZBYdruh těženého materiálu7uhlí
13cihlářská surovina
16kámen
25písek
27rudy
-1nezadáno/neznámo
1.05AA040Těžní věžbodJMENOjméno těžní věžeNULL**)
STAVOBstav užívání objektu026těžní věž v provozu
027těžní věž mimo provoz
DRUHTEZBYdruh těženého materiálu7uhlí
13hlína
16kámen
25písek
27rudy
30ropa
40zemní plyn
-1nezadáno/neznámo
1.06AA011 (NF122)Povrchová těžba, lomcentroid plochy (plocha)JMENOjméno místa těžby, lomuNULL**)
DRUHTEZBYdruh těženého materiálu7uhlí
13cihlářská surovina
16kámen
25písek
27Rudy, radioaktivní suroviny
28rašelina
36štěrkopísek
37keramické suroviny
38vápenec, dolomit
39ostatní nerudý
-1nezadáno/neznámo
1.07AC030 (NF123)Usazovací nádrž,centroid plochy (plocha)JMENOjméno nádrže, odkalištěNULL**)
1.08AM040 (NF124)Úložné místocentroid plochy (plocha)JMENOjméno úložného místaNULL**)
PODTYPOBtyp úložného místa dle správce
1.09ALOI 9Kůlna, skleník, fóliovníkobvodová linieJMENOjméno kůlny, skleníku, fóliovníkuNULL**)
PODTYPOBpodtyp stavebního objektuKkůlna
Sskleník, fóliovník
1.10AF010Tovární komínbodJMENOjméno továrního komínuNULL**)
1.11AF020Dopravníkový páslinie
1.12AF030Chladící věžobvodová linie
1.13AM070Válcová nádrž, zásobníkobvodová linie nebo bodJMENOjméno nádrže, zásobníkuNULL**)
1.14AM020Siloobvodová linie nebo bod
1.15AM080Vodojem věžovýbodJMENOjméno vodojemuNULL**)
1.16ABOOO (NF125)Skládkacentroid plochy (plocha)JMENOjméno skládkyNULL**)
STAVOBstav užívání objektu026skládka v provozu
027skládka mimo provoz
PODTYPOBpodtyp stavebního objektuOskládka odpadu
Mskládka materiálu
1.17AJ050Větrný mlýnbodJMENOjméno větrného mlýnaNULL**)
1.18AJ051Větrný motorbod
1.19AL200Rozvalina, zříceninaobvodová linieJMENOjméno rozvaliny, zříceninyNULL**)
1.20AL130Mohyla, pomník, náhrobekbodJMENOjméno mohyly, pomníku, náhrobkuNULL**)
1.21AL090Kříž, sloup kulturního významubodJMENOjméno kříže, sloupuNULL**)
1.22AH010Hradba, val, bašta, opevněnílinieJMENOjméno hradby, valu, bašty, opevněníNULL**)
1.23AL260ZeďlinieJMENOjméno zdiNULL**)
1.24AL030 (NF126)Hřbitovcentroid plochy (plocha)JMENOjméno hřbitovaNULL**)
1.25AK150Lyžařský můsteklinie
1.27ALOOO (NF127)Areál účelové zástavbycentroid plochy (plocha)JMENOjméno areáluNULL**)
TYPZASTtyp účelové zástavby101hlubinná těžba
102strojírenský průmysl
103chemický průmysl
104textilní, oděvní a kožedělný
105průmysl skla, keramiky a stavebních hmot
106potravinářský průmysl
107dřevozpracující a papírenský průmysl
108polygrafický průmysl
109hutnický průmysl
110ostatní, nerozlišený průmysl
111chov hospodářských zvířat
112zemědělský areál ostatní
113skleníkové pěstování plodin
201areál hradu (zřícenin)
202areál zámku
203archeologické naleziště
204hvězdárna
205kostel
206klášter
207kulturní objekt ostatní
208muzeum
209letní scéna
210škola
211výstaviště
212skanzen
213zoo, safari
214botanická zahrada
301sportovní areál
302plavecký areál
303stadión
304dostihový areál, parkur
305auto-moto-cyklo areál
306golfový areál
307střelnice
308plochy pro SLZ
309koupaliště
310camping
311hřiště
312chatová kolonie
313rekreační zástavba
314kynologické cvičiště
401sklad, hangár
402přístav
403depo
404technické služby
405úpravna vody
406čistírna odpadních vod
407vodojem zemní
408autobusové nádraží
409čerpací stanice pohonných hmot
410meteorologická stanice
411vysílač
412nemocnice
413další zdravotní a sociální zařízení
414věznice
415kasárny a vojenské objekty
416skupinové garáže
1.28EX010Doplňková linielinie
1.31ALOI 6Definiční bod adresního místabodID_RUIANidentifikátor adresního bodu v RÚIAN
1.32AM060BunkrbodJMENOjméno bunkruNULL**)

2. KOMUNIKACE

Pořadové číslo typu objektuKód typu objektuTyp objektu v katalogu objektůGeometrie ké určení objektuNázev atributu*)Předmět atributuVýčet hodnot atributu
KódPopis
2.01AP001Silnice, dálnicelinie - osa silnice, dálniceJMENOjméno silnice, dálniceNULL**)
CISLOUSEKUčíslo úseku komunikace dle správce
SILNICEoznačení komunikace dle správce
TYPSILNICEtřída silniceDdálnice
Rrychlostní komunikace
S1silnice 1. třídy
S2silnice 2. třídy
S3silnice 3. třídy
2.02AP002Ulicelinie - osa uliceNAZEVnázev uliceNULL**)
ULICE_IDidentifikátor pojmenované ulice (veřejného prostranství) podle RÚIANNULL**)
TYPULICEtyp ulice026ulice sjízdná v sídle
025ulice nesjízdná v sídle
926ulice sjízdná mimo sídlo
925ulice nesjízdná mimo sídlo
2.03AP010Cestalinie - osa cestyJMENOjméno cestyNULL**)
TYPCESTYtyp cesty025cesta neudržovaná
026cesta udržovaná
099cesta parková a hřbitovní
2.04AP003Pěšinalinie - osa pěšinyJMENOjméno pěšinyNULL**)
2.05AP020Křižovatka mimoúrovňovábodCISLOUZLUkód uzlového bodu dle správce
EXIToznačení výjezdu z dálnice (EXIT) dle správceNULL**)
SILNICE 1označení komunikace 1 dle správce
SILNICE2označení komunikace 2 dle správceNULL**)
2.06AQ062Křižovatka úrovňovábodCISLOUZLUkód uzlového bodu dle správce
EXIToznačení výjezdu z dálnice (EXIT) dle správceNULL**)
SILNICE1označení komunikace 1 dle správce
SILNICE2označení komunikace 2 dle správceNULL**)
2.07AP004Uzlový bod silniční sítěbodCISLOUZLUkód uzlového bodu dle správce
SILNICE1označení komunikace 1 dle správce
SILNICE2označení komunikace 2 dle správceNULL**)
2.08AQ040MostlinieJMENOjméno mostuNULL**)
IDENT_OBJčíslo stavebního objektu na silnici, dálnici dle správceNULL**)
SILNICEoznačení silnice nebo dálnice dle správceNULL**)
KOD_ZELEZoznačení traťového a definičního úseku železnice dle správceNULL**)
2.09AQ043Lávkalinie nebo bodJMENOjméno lávkyNULL**)
2.10AQ041Podjezdlinie nebo bodIDENT_OBJčíslo stavebního objektu na silnici, dálnici dle správceNULL**)
SILNICEoznačení silnice nebo dálnice dle správceNULL**)
2.11AQ042Železniční přejezdlinie nebo bodSILNICEoznačení silnice, dálnice dle správceNULL**)
IDENT_OBJčíslo stavebního objektu na silnici dle správceNULL**)
KOD_ZELEZ1označení traťového a definičního úseku železnice dle správce
KOD_ZELEZ2označení 2. traťového a definičního úseku železnice dle správceNULL**)
KOD_ZELEZ3označení 3. traťového a definičního úseku železnice dle správceNULL**)
KOD_ZELEZ4označení 4. traťového a definičního úseku železnice dle správceNULL**)
KOD_ZELEZ5označení 5. traťového a definičního úseku železnice dle správceNULL**)
TYPPREtyp zabezpečení železničního přejezdu dle správce
KOD_DRAHčíslo železničního přejezdu dle správceNULL**)
2.12AQ065Propusteklinie nebo bod
2.13AQ080PřívozlinieJMENOjméno přívozu
SILNICEoznačení silnice dle správceNULL**)
IDENT_OBJčíslo stavebního objektu na silnici dle správceNULL**)
NAZEVTOKUjméno vodního toku (nebo vodní nádrže)
2.14AQ130TunellinieJMENOjméno tuneluNULL**)
SILNICEoznačení silnice nebo dálnice dle správceNULL**)
IDENT_OBJčíslo stavebního objektu na silnici, dálnici dle správceNULL**)
KOD_ZELEZoznačení traťového a definičního úseku železnice dle správceNULL**)
2.15AQ135 (NF128)Parkoviště, odpočívkacentroid plochy (plocha)
2.17ANO 10Železniční traťlinie - osa tratiJMENOjméno železniční tratiNULL**)
KOD_ZELEZoznačení traťového a definičního úseku železnice dle správce
TYPROZCHrozchod kolejí005rozchod kolejí normální
004rozchod kolejí úzkorozchodný
TYPTRATItyp trati dle správce001elektrizovaná trať
004neelektrizovaná trať
VLASTNIKvlastník železnice005státní železnice
006soukromá železnice
999neurčeno
POCETKOLEJpočet kolejí
2.18AN050Železniční vlečkalinie - osa vlečkyJMENOjméno železniční vlečkyNULL**)
KOD_ZELEZoznačení traťového a definičního úseku vlečky dle správceNULL**)
TYPROZCHrozchod kolejí005rozchod kolejí normální
004rozchod kolejí úzkorozchodný
TYPTRATItyp trati dle správce001elektrizovaná vlečka
004neelektrizovaná vlečka
POCETKOLEJpočet kolejí
2.19AN060 (NF129)Kolejištěcentroid plochy (plocha)
2.20AQ126Železniční stanice, zastávkabodZST_Kkód dopravního místa dle správce
ZST_Pjméno dopravního místa dle správce
TYPtyp dopravního místa dle správce
2.21AQ127Stanice metrabodSTMETRO_Kkód stanice z aktuálního číselníku stanic metra
STMETRO_Pjméno stanice z aktuálního číselníku stanic metra
2.22AQ010Lanová dráha, lyžařský vleklinie - osa lanové dráhy, lyžařského vlekuTYPUSKOMpodtyp úseku komunikaceVvisutá lanová dráha
Llyžařský vlek
PLpozemní lanová dráha
2.23AQ020Stožár lanové dráhybod
2.24ANO 11Tramvajová dráhalinie - osa dráhy
2.25GB005 (NF130)Letištěcentroid plochy (plocha)NAZEVnázev letiště z oficiálního seznamu letišť podle správce
KOD_ICAOkód letiště ICAO z oficiálního seznamu letišť podle správce
TYPLETtyp letiště dle správce
ARPzeměpisné souřadnice vztažného bodu letiště
2.26GB055Obvod letištní dráhyobvodová linie
2.27GB054Osa letištní dráhylinie - osa dráhyKOD_ICAOkód letiště ICAO z oficiálního seznamu letišť podle správce
OZNACDRAHYnázev/azimut letištní dráhyNULL**)
TYPDRAHYtyp letištní dráhyPVpřistávací a vzletová
POpojížděcí
2.28ANO 12Metrolinie - osa tratiTYPUSKOMpodtyp úseku komunikacePpodzemní úsek metra
Nnadzemní úsek metra
2.30BH070BrodlinieJMENOjméno broduNULL**)
SILNICEoznačení silnice, dálnice dle správceNULL**)
IDENT_OBJčíslo stavebního objektu na silnici dle správceNULL**)
NAZEVTOKUjméno vodního tokuNULL**)
2.31AP011Silnice neevidovanálinie - osaJMENOjméno silniceNULL**)
2.32AP012Silnice ve výstavbělinie - osa silniceSILNICEoznačení komunikace dle správceNULL**)
2.33AQ125 (NF134)Areál železniční stanice, zastávkycentroid plochy (plocha)ZST_Kkód dopravního místa dle správce
ZST_Pjméno dopravního místa dle správce
TYPtyp dopravního místa dle správce
2.34GB035HeliportbodNAZEVnázev heliportu podle správce

3. ROZVODNÉ SÍTĚ A PRODUKTOVODY

Pořadové číslo typu objektuKód typu objektuTyp objektu v katalogu objektůGeometrické určení objektuNázev atributu *)Předmět atributuVýčet hodnot atributu
KódPopis
3.01AD010
(NF131)
(AD010P)
Elektrárnacentroid plochy (plocha) (bod)JMENOjméno elektrárnyNULL**)
PODTYPE Ltyp elektrárny dle správce
ID_ERUidentifikátor elektrárny dle správce
3.02AD030 (NF132)Rozvodna, transformovnacentroid plochy (plocha)
3.03AT030Elektrické vedenílinieNAZEVoznačení vedení
NAPETInejvyšší napětí v kV
3.04AT040Stožár elektrického vedeníbod
3.05AQ113Dálkový produktovod, dálkové potrubílinieDRUHMEDdruh přepravovaného materiáluETetylen
KAodpadní voda
OSostatní nerozlišené
PLplyn
POpopílek
ROropa
TEteplo
VOvoda
NAZEVoznačení vedení produktovodu, potrubíNULL**)
3.06AQ116
(NF133)
Přečerpávací stanice produktovoducentroid plochy (plocha)

4. VODSTVO

Pořadové číslo typu objektuKód typu objektuTyp objektu v katalogu objektůGeometrické určení objektuNázev atributu *)Předmět atributuVýčet hodnot atributu
KódPopis
4.01BH170Zdroj podzemních vodbodJMENOjméno zdrojeNULL**)
KODoznačení pramenu nebo vrtuNULL**)
TYPZDROJtyp zdrojePSpramen
LZlázeňské zřídlo
KAkašna
VRstudna, vrt
4.02BH140Vodní toklinie - osa tokuJMENOjméno vodního tokuNULL**)
USEK_IDjednoznačný identifikátor úseku vodního toku
KODPOVODIkód povodí dle správce
VYDATTOKvydatnost vodního toku008stálý vodní tok
006občasný vodní tok
TYPTOKUtyp vodního toku001povrchový nesplavný
004podzemní
099povrchový splavný
IDVTidentifikátor vodního toku dle správce
4.03BH142RozvodnicelinieKODPOVODI1kód přilehlého povodí dle správce
KODPOVODI2kód přilehlého povodí dle správceNULL**)
4.04BB005PřístavištěbodJMENOjméno přístaviště
NAZEVTOKUjméno vodního toku
4.06BH180Vodopádlinie nebo bodJMENOjméno vodopáduNULL**)
NAZEVTOKUjméno vodního tokuNULL**)
4.07BI020Přehradní hráz, jezlinie - osa hráze, jezuJMENOjméno hráze, jezuNULL**)
NAZEVTOKUjméno vodního tokuNULL**)
TYPVODpodtyp objektuPpřehradní hráz
Jjez
4.08BI030Plavební komoralinie - osa komoryJMENOjméno plavební komory
NAZEVTOKUjméno vodního toku
4.09BH010Akvadukt, shybkalinieJMENOjméno akvaduktu, shybkyNULL**)
TYPVODpodtyp objektuAakvadukt
Sshybka
4.10BH080 (NF120)Vodní plochacentroid plochy (plocha)JMENOjméno vodní plochyNULL**)
STOJVODAstojatá vodaAano
Nne
4.11BHOOOBřehová čáraobvodová linie vodního toku nebo plochy
4.12BH095Bažina, močálobvodová linieJMENOjméno bažiny, močáluNULL**)

5. ÚZEMNÍ JEDNOTKY VČETNĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ

Pořadové číslo typu objektuKód typu objektuTyp objektu v katalogu objektůGeometrické určení objektuNázev atributu *)Předmět atributuVýčet hodnot atributu
KódPopis
5.01FA000Hranice správní jednotky a katastrálního územílinieKODUTJ1kód přilehlé UTJ dle správceNULL**)
KODUTJ2kód přilehlé UTJ dle správceNULL**)
KODKU1kód přilehlého KÚ dle správceNULL**)
KODKU2kód přilehlého KU dle správceNULL**)
5.15FA211Maloplošné zvláště chráněné územíplochaNAZEVnázev maloplošného zvláště chráněného území dle správce
KODCHUkód maloplošného zvláště chráněného území dle správce
KATEGCHUkategorie maloplošného zvláště chráněného území dle správceNPRnárodní přírodní rezervace
PRpřírodní rezervace
NPPnárodní přírodní památka
PPpřírodní památka
5.16FA212Velkoplošné zvláště chráněné územíplochaNAZEVnázev velkoplošného zvláště chráněného území
KODCHUkód velkoplošného zvláště chráněného území dle správce
KATEGCHUkategorie velkoplošného zvláště chráněného území dle správceNPnárodní park
CHKOchráněná krajinná oblast
5.17AAOOODobývací prostoryplochaNAZEVnázev dobývacího prostoru dle správce
IDkód dobývacího prostoru dle správce
5.18FA230Chráněné ložiskové územíplochaNAZEVnázev chráněného ložiskového území dle správce
IDkód chráněného ložiskového území dle správce

6. VEGETACE A POVRCH

Pořadové číslo typu objektuKód typu objektuTyp objektu v katalogu objektůGeometrické určení objektuNázev atributu *)Předmět atributuVýčet hodnot atributu
KódPopis
6.01EX100Hranice užívání půdylinie - hranice ploch
6.02EA010 (NF101)Orná půda a ostatní dále nespecifikované plochycentroid plochy (plocha)
6.03EA055 (NF102)Chmelnicecentroid plochy (plocha)
6.04EA040 (NF103)Ovocný sad, zahradacentroid plochy (plocha)
6.05EA050 (NF104)Vinicecentroid plochy (plocha)
6.06EB010 (NF105)Trvalý travní porostcentroid plochy (plocha)
6.07EC015 (NF106)Lesní půda se stromycentroid plochy (plocha)
6.08EB020 (NF107)Lesní půda s křovinatým porostemcentroid plochy (plocha)
6.09EB021 (NF108)Lesní půda s kosodřevinoucentroid plochy (plocha)
6.10EA060 (NF109)Okrasná zahrada, parkcentroid plochy (plocha)
6.11EC030Významný nebo osamělý strom, lesíkbodJMENOjméno stromu, lesíkaNULL**)
TYPVEGdruh vegetaceOSosamělý strom
Losamělý lesík
6.12EC035Liniová vegetacelinieTYPVEGdruh vegetaceSstromořadí
Zživý plot
6.13EC040Lesní průseklinie
6.14EB030Rašeliništěobvodová linie nebo bodJMENOjméno rašeliništěNULL**)
6.15NF211Pomocná hranice užívánílinie - hranice ploch

7. TERÉNNÍ RELIÉF

Pořadové číslo typu objektuKód typu objektuTyp objektu v katalogu objektůGeometrické určení objektuNázev atributu *)Předmět atributuVýčet hodnot atributu
7.01DB000Hranice geomorfologické jednotkylinieKODGEOMJ 1kód přilehlé geomorfologické jednotky
KODGEOMJ 2kód přilehlé geomorfologické jednotky
7.02CA010VrstevnicelinieVYSKAvýška vrstevnice v metrech
7.03CA030Kótovaný bodbodVYSKAnadmořská výška kótovaného bodu v metrech
7.04CA031Výškový bod reliéfubod (3D)****)
7.05CA033Výškový bod povrchubod (3D)****)
7.06DB 160Skalní útvaryobvodová linieJMENOjméno skalních útvarůNULL**)
7.07DB060Rokle, výmollinie
7.08DB210Sesuv půdy, suťobvodová linie
7.09DB030Vstup do jeskyněbodJMENOjméno jeskyněNULL**)
7.10DB 161Osamělý balvan, skála, skalní sukbodJMENOjméno balvanu, skály, sukuNULL**)
7.11DB 162Skupina balvanůlinie nebo bodJMENOjméno skupiny balvanůNULL**)
7.12DB090Stupeň, srázlinie
7.13DB080Pata terénního útvarulinie

8. GEODETICKÉ BODY

Pořadové číslo typu objektuKód typu objektuTyp objektu v katalogu objektůGeometrické určení objektuNázev atributu *)Předmět atributuVýčet hodnot atributu
KódPopis
8.01ZB060Bod polohového bodového polebodNAZEVoznačení bodu PBP
VYSKAnadmořská výška v metrechNULL**)
TYPGBpodtyp geodetického bodu21bod s evidovanými souřadnicemi ETRS89
20ostatní body PBP
TYPPOLBtyp bodu polohového pole22trigonometrický bod
23zhušťovací bod
24přidružený bod
8.02ZB020Bod základního výškového bodového polebodNAZEVoznačení bodu ZVBP
VYSKAnadmořská výška v metrech
TYPGBpodtyp geodetického bodu31zvlášť významný bod ZVBP (základní nivelační body a body ZGS)
30ostatní bod ZVBP
8.03ZC000Bod základního tíhového bodového polebodNAZEVoznačení bodu ZTBP
VYSKAnadmořská výška v metrech
TYPGBpodtyp geodetického bodu41zvlášť významný bod ZTBP (absolutní tíhové body, body sítě nultého řádu a body hlavní gravimetrické základny)
40ostatní bod ZTBP

9. Technické požadavky měření a výpočty bodů určovaných technologií GNSS

9.1 Při měření a zpracování výsledků měřických prací za použití technologií využívajících GNSS se musí používat takové přijímače GNSS, zpracovatelské výpočetní programy a měřické postupy, které zaručují požadovanou přesnost výsledků provedených měřických a výpočetních prací (dále jen „výsledky“). Při měření i početním zpracování je nutné dodržovat zásady uvedené v dokumentaci pro příslušné přístroje i pro použitý zpracovatelský program. K měření je možné využít signály všech zprovozněných a správně fungujících družic všech dostupných globálních navigačních družicových systémů, které jsou založeny na obdobném principu jako americký systém GPS-NAVSTAR.

9.2 K dosažení výsledků lze při dodržení ustanovení bodu 9.1 využít měření v reálném čase i měření s následným zpracováním. Pro měření s následným zpracováním mohou být využity metody měření v klidu (dále jen „statické metody“), i měření za pohybu (dále jen „kinematické metody“). Doba měření na bodě musí být u statických metod dostatečně dlouhá vzhledem k použité metodě měření, délce vektoru, použitým aparaturám a počtu družic obsažených ve výsledku následného zpracování, u kinematických metod a měření v reálném čase pak musí obsahovat nejméně 5 záznamů. Pro měření v reálném čase, statické i kinematické metody platí, že pro další zpracování je možné použít pouze taková řešení, kterých bylo dosaženo za podmínky, že ambiguity byly určeny jako celá čísla, dále platí, že vzdálenost bodů, mezi nimiž se vztahy přímo určují, nesmí být delší, než maximální vzdálenost, na kterou jsou tyto vztahy řešitelné použitým zpracovatelským programem.

9.3 K dosažení výsledků lze při dodržení ustanovení bodů 9.1 a 9.2 využít jednotlivých permanentních stanic nebo výstupů a služeb (dále jen „virtuální referenční stanice“), jestliže je síť permanentních stanic vytváří. Virtuální referenční stanici dané sítě permanentních stanic nelze použít, jestliže je touto sítí poskytnuta na větší vzdálenost od nejbližší permanentní stanice dané sítě, než je pro danou síť s ohledem na její technologické řešení uváděno v dokumentaci, nebo není praxí stanoveno jinak.

9.4 Poloha bodu musí být určena buď ze dvou nezávislých výsledků měření pomocí technologie GNSS, nebo jednoho výsledku měření technologií GNSS a jednoho výsledku měření klasickou metodou. Souřadnice bodu musí vyhovět charakteristikám přesnosti stanoveným touto vyhláškou pro trigonometrické body a zhušťovací body a zvláštním právním předpisem9) pro body podrobného polohového bodového pole a podrobné body.

9.5 Opakované měření GNSS musí být nezávislé a musí být tedy provedeno při nezávislém postavení družic, tzn., že opakované měření nesmí být provedeno v čase, který se vůči času ověřovaného měření nachází v intervalech:

<-l + n.k; n.k + 1> hodin

kde:
k je počet dní a může nabývat pouze hodnot nezáporných celých čísel
n = 23,9333 hodin (23 hod. 56 minut) pro americký systém GPS-NAVSTAR a 22,5000 hodin (22 hod. 30 minut) pro ruský systém GLONASS.

9.6 Výsledek měření GNSS, pro který platí, že hodnota parametru GDOP (Geometric Dilution of Precision) nebo parametru PDOP (Position Dilution of Precision) je větší než 7,0, nelze ověřit pomocí dalšího výsledku měření GNSS, pro který rovněž platí, že hodnota parametru GDOP nebo parametru PDOP je větší než 7,0, jestliže se čas ověřujícího měření vůči času měření ověřovaného nachází v intervalu:

<-3 + n.k; n.k + 3> hodin

9.7 Pokud se poloha bodu určuje měřením s následným zpracováním pouze z výsledků jediného měření GNSS provedeného na určovaném bodě, musí být splněny tyto podmínky:

a) výška antény nad bodem musí být zjištěna dvěma nezávislými způsoby nebo určena před a opakovaně po měření,

b) jestliže souvislá doba měření s následným zpracováním využitá pro dosažení výsledku je kratší než 1 hodinu, nesmí parametr GDOP nebo parametr PDOP pro žádný použitý výsledek měření překročit hodnotu 7,0,

c) poloha bodu nesmí být určena pouze využitím virtuálních referenčních stanic poskytnutých sítěmi permanentních stanic, nebo kombinace virtuální referenční stanice a permanentní stanice ze stejné sítě permanentních stanic.

9.8 Při určování polohy, pomocných bodů a podrobných bodů může být opakované měření GNSS nahrazeno ověřením vzájemné polohy nově určovaných bodů nebo ověřením jejich polohy vůči stávajícímu bodu, jehož souřadnice vyhovují charakteristice přesnosti dané pro určovaný bod, pomocí vhodně zvoleného počtu kontrolně měřených délek, úhlů nebo jejich kombinací. Pro ověření polohy bodu není možné jako kontrolní prvek použít:

a) přímo či nepřímo měřenou délku mezi body, které nebyly určeny nezávisle,

b) úhel v trojúhelníku obsahujícím nejméně dva body, které nebyly určeny nezávisle, jestliže není součástí uzávěru v obrazci, který obsahuje nejméně dva body, jejichž poloha byla ověřena,

c) uzávěr v obrazci vytvořeným body, které nebyly určeny nezávisle.

9.9 Při určování polohy pomocného bodu určeného klasickou metodou z bodů určených technologií GNSS, jejichž poloha nebyla ověřena, může být kontrolní měření na tomto bodě nahrazeno ověřením jeho polohy:

a) kontrolním určením souřadnic nejméně dvou nezávisle určených bodů měřením provedeným z tohoto pomocného bodu, nebo

b) kontrolním zaměřením tohoto pomocného bodu klasickou metodou z jiných bodů určených technologií GNSS, jejichž poloha také nebyla ověřena. Přitom určení polohy bodů použitých pro kontrolní zaměření musí být nezávislé na určení polohy bodů použitých v zaměření kontrolovaném.

9.10 Připojení do stejné realizace souřadnicového systému WGS84, ve kterém byla zpracována jiná měřická kampaň, nebo do souřadnicového systému ETRS v epoše 1989.0 může být provedeno:

a) měřením na nejméně dvou připojovacích bodech, přičemž ověřovaný vztah mezi těmito body musí splňovat požadované charakteristiky přesnosti, nebo

b) nezávislou dvojicí měření pomocí technologie GNSS, která splňuje požadované charakteristiky přesnosti, na jednom připojovacím bodě, jehož poloha byla s požadovanou přesností ověřena, nebo

c) využitím permanentní stanice, která je pro připojení do systému ETRS v epoše 1989.0 bez nutnosti provedení ověřovacích měření schválena Úřadem, popřípadě virtuální referenční stanice poskytnuté sítí takových permanentních stanic.

9.11 Transformaci souřadnic z geocentrického souřadnicového systému WGS84 nebo ETRS v epoše 1989.0 do S-JTSK lze provést pouze pomocí zpracovatelského programu, který je schválen Úřadem:

a) pro práce, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,06 m, využitím zpřesněné globální transformace mezi ETRS v epoše 1989.0 a S-JTSK bez volby identických bodů, jestliže je dodržen postup uvedený v návodu k použití takového programu, nebo

b) pro transformaci pomocí výpočtu místních transformačních parametrů na základě volby identických bodů při splnění těchto podmínek:

ba) pro určení parametrů transformace jsou použity nejméně čtyři identické body,

bb) souřadnice na všech identických bodech byly získány měřením nebo převzaty z platných geodetických údajů,

bc) souřadnice všech identických bodů jsou určeny s přesností vyšší nebo stejnou, než je přesnost požadovaná pro určované body,

bd) geocentrické souřadnice všech určovaných i identických bodů jsou ve shodném geocentrickém systému, v případě WGS84 pak v jeho shodné realizaci,

be) identické body jsou rozloženy rovnoměrně, průměrná vzdálenost mezi sousedními identickými body není větší než 5 km a žádná vzdálenost mezi sousedními identickými body není větší než 8 km,

bf) obvodový polygon proložený identickými body nevytvoří obrazec, jehož některý vnitřní úhel je menší než 20°,

bg) žádný z určovaných bodů vně obrazce vytvořeného identickými body neleží od nejbližší spojnice mezi dvěma sousedními identickými body ve vzdálenosti větší než 1/10 délky této spojnice,

bh) pokud byly souřadnice na identickém bodě získány měřením a transformací zjištěná odchylka překročí na tomto bodě maximální povolenou odchylku, je nutno buď takový bod z transformace vyloučit a zvolit jiný identický bod, nebo oprávněnost vztahu mezi souřadnicovými systémy pro takový bod doložit ověřením polohy identického bodu a v případě potřeby i souřadnic v geocentrickém souřadnicovém systému i v S-JTSK.

10. Technické požadavky měření a výpočty bodů určovaných terestricky

10.1 Při měření a zpracování výsledků měřických prací za použití terestrických měření se musí používat takové přístroje a pomůcky, zpracovatelské výpočetní programy a měřické postupy, které zaručují požadovanou přesnost výsledků provedených měřických a výpočetních prací (dále jen „výsledky“). Při měření i početním zpracování je nutné dodržovat zásady uvedené v dokumentaci pro příslušné přístroje i pro použitý zpracovatelský program.

10.2 Při geodetických měřeních se dodržují obecně platné geodetické principy, metody a postupy. Pro výsledky, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,14 m, musí měření vyhovovat zejména podmínkám:

a) Pro určení souřadnic volného polárního stanoviska musí být použity dva body polohových bodových polí nebo pomocné body, přičemž musí být na oba dva změřeny vodorovné směry a délky.

b) Při určení souřadnic stanoviska protínáním ze směrů, nebo protínáním z délek, nebo jako volného polárního stanoviska musí být úhel mezi směry na určovaném stanovisku v rozmezí 30 gon až 170 gon.

c) Orientace na stanovisku se provede vždy nejméně na dva body polohových bodových polí nebo na pomocné body. Nelze-li zaměřit více než jeden orientační směr, musí se použít oboustranně připojený a oboustranně orientovaný polygonový pořad nebo se správnost orientace ověří kontrolním zaměřením podrobného bodu, který byl určen z jiného stanoviska.

d) Je-li podrobné měření připojeno pouze na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body a nelze žádné orientace na body polohových bodových polí nebo pomocný bod dosáhnout, orientace se provede nejméně na dva takové podrobné body.

e) Délka polygonového pořadu tvořeného pomocnými body nesmí být větší než 2000 m.

f) Volný polygonový pořad může být nejvýše dvakrát lomený a nesmí být delší než 250 m.

g) Délka rajónu může být nejvýše 1000 m.

h) Délka rajónu může být nejvýše o 1/3 větší než délka měřické přímky (je-li výchozí bod rajónu na přímce mezilehlý, pak její delší části), na kterou je rajón připojen, nebo nesmí být větší, než je délka k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu.

i) Měřickou přímku lze jednoduchými měřickými pomůckami prodloužit maximálně o 1/3 její délky.

j) Při použití ortogonální metody nesmí být délka kolmice větší než 3/4 délky příslušné měřické přímky a nesmí přesáhnout délku 30 m.

k) Podrobné body, které není ze stanoviska vidět přímo, lze zaměřit s použitím polárních kolmic. Polární kolmice nesmí být delší než 1/2 vzdálenosti její paty od stanoviska a nesmí přesáhnout délku 30 m.

Poznámky pod čarou

*) Každý typ objektu ZABAGED® obsahuje jednoznačný identifikátor FID_ZBG. Výjimku tvoří pouze typy objektů 7.02 Vrstevnice, 7.04 Výškový bod reliéfu a 7.05 Výškový bod povrchu, které tento atribut nemají.

**) NULL znamená, že hodnota atributu může být prázdná.

***) strojírenský průmysl; chemický průmysl; textilní, oděvní a kožedělný průmysl; průmysl skla, keramiky a stavebních hmot; potravinářský průmysl; dřevozpracující a papírenský průmysl; polygrafický průmysl; hutnický průmysl; ostatní, nerozlišený průmysl; chov hospodářských zvířat; zemědělský podnik ostatní; přečerpávací stanice produktovodu; hvězdárna; kostel; klášter; kulturní objekt ostatní; muzeum; divadlo; škola; kaple; synagoga; sportovní hala; krytý bazén; budova blíže neurčená; hangár, sklad; vodojem zemní; čerpací stanice pohonných hmot; meteorologická stanice; nemocnice; další zdravotní a sociální zařízení; věznice; kasárny a vojenské objekty; garážový dům; pošta; rozvodna, transformovna; správní a soudní budova; obchodní středisko s potravinami; obchodní středisko bez potravin.

****) data jsou publikována v obvyklých formátech pro digitální modely terénu (GRID, TIN, Coverage).

1) Zákon ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 2 písm. c) a d) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

3) § 3a zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.

4) § 3a písm. b) a § 6 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.

5) § 9 odst. 6 a § 19 zákona č. 200/1994 Sb.

6) § 17 zákona č. 200/1994 Sb.

7) § 17a odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

8) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

9) Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).

10) § 4 zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 17a odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

11) § 8 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

12) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.

13) § 8 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

14) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.

14a) Příloha č. 2 vyhlášky č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí.

14b) § 20 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
§ 39 odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 315/2001 Sb.
§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav.

15) § 17a odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

16) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

18) § 6 odst. 2 písm. a) a § 9 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb.

19) § 9 odst. 4 a 5 zákona č. 200/1994 Sb.

22) § 2 písm. g) a § 17 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

24) § 5 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb.

26) § 3 písm. i) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.

27) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

28) § 3 písm. a) bod 4 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.

29) § 6 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb.

30) § 3 písm. g) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

41) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

43) § 6 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb.

44) § 2 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

46) § 76 až 85 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

46a) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.

48) § 14 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb.

49) § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 200/1994 Sb.

50) Zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady.
Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

51) § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb.

52) § 16 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb.

53) § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 200/1994 Sb.

54) § 14 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb.

55) Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací.
Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

56) § 39 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

57) § 15 zákona č. 200/1994 Sb.

58) § 25 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb.
Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci).

59) § 4 písm. a) zákona ČNR č. 359/1992 Sb.

60) § 15 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb.

61) § 77 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb.

62) § 18 zákona č. 200/1994 Sb.

9) V rozsahu, který není předmětem úpravy v této příloze a v příloze k vyhlášce ČÚZK č. 126/1993 Sb.

63) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).

64) § 3 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona č. 359/1992 Sb.

65) § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 359/1992 Sb.

66) § 3 odst. 1 písm. a) až d) nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.

Přesunout nahoru