PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Zákon č. 21/1992 Sb.Zákon o bankách

Částka 5/1992
Platnost od 20.01.1992
Účinnost od 01.02.1992
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

21

ZÁKON

ze dne 20. prosince 1991

o bankách

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:


ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie27) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se rozumějí akciové společnosti se sídlem v České republice, které

a) přijímají vklady od veřejnosti, a

b) poskytují úvěry,

a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen "licence") (§ 4).

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;

b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.

(3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci,

a) investování do cenných papírů na vlastní účet,

b) finanční pronájem (finanční leasing),

c) platební styk a zúčtování,

d) vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků,

e) poskytování záruk,

f) otvírání akreditivů,

g) obstarávání inkasa,

h) poskytování investičních služeb podle zvláštního právního předpisu,1b) s tím, že se v licenci uvede, které hlavní investiční služby a činnosti a doplňkové investiční služby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům podle zvláštního právního předpisu,1b)

i) finanční makléřství; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování spotřebitelského úvěru, může banka tuto činnost vykonávat pouze tehdy, je-li některou z osob oprávněných zprostředkovávat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,

j) výkon funkce depozitáře,

k) směnárenskou činnost,

l) poskytování bankovních informací,

m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem,

n) pronájem bezpečnostních schránek,

o) provádění administrace investičních fondů a zahraničních investičních fondů,

p) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až o) a v odstavci 1.

(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních institucí a podniků pomocných služeb. Banka může vykonávat působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona. Banka může vykonávat činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího činnost akreditovaných osob na finančním trhu, je-li akreditovanou osobou podle takového zákona.

(5) Pokud je k výkonu některé z činností uvedených v odstavci 3 třeba povolení České národní banky podle zákonů upravujících regulaci poskytování některých finančních služeb a žadatel prokáže splnění všech stanovených podmínek pro udělení takového povolení, povolí Česká národní banka výkon této činnosti v licenci.

(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 může vykonávat na území České republiky rovněž zahraniční banka prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční banky“); zahraniční banka

a) se sídlem v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“), která požívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie (§ 5a), vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z členského státu“),

b) se sídlem v jiném než členském státě vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z jiného než členského státu“), pokud jí byla udělena Českou národní bankou licence (§ 5) a pouze v rozsahu udělené licence.

(7) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.

(8) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.2)

§ 2

(1) Bez licence nesmí nikdo

přijímat vklady od veřejnosti,

pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud

a) představuje jedinou nebo jednu z hlavních činností emitenta,

b) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů, nebo

c) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností uvedených v § 1 odst. 3.

§ 3

(1) Slovo "banka" nebo "spořitelna", jeho překlady nebo slova od nich odvozená smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla udělena licence, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo "banka" nebo "spořitelna" používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, anebo na základě obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993, (dále jen "mezinárodní smlouva").

(3) Česká národní banka může požadovat

a) změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její pobočky,

b) změnu označení pobočky zahraniční banky spočívající v doplnění rozlišovacího dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo s označením její pobočky.

§ 3a

Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky27).

ČÁST DRUHÁ

LICENCE

§ 4

(1) Žádost o licenci se předkládá České národní bance. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady.

(2) O udělení licence rozhoduje Česká národní banka.

(3) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad bankami, obchodníky s cennými papíry nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má být licence udělena, ovládaná

a) zahraniční bankou se sídlem v členském státě,

b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu k poskytování investičních služeb,

c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu,

d) osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c).

(4) Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3 obsahovalo zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 5 písm. d) a e).

(5) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:

a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,

b) splacení základního kapitálu v plné výši,

c) důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena,

d) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 4) na bance nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů banky podle podílu na hlasovacích právech k výkonu práv akcionáře při podnikání banky,

e) důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky a splnění dalších požadavků na orgány banky a jejich členy podle § 8,

f) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční řídicí a kontrolní systém banky,

g) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,

h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou,

i) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene h) nebrání výkonu bankovního dohledu,

j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene h) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,

k) sídlo banky musí být na území České republiky,

l) banka má alespoň 3 zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří zastávají výkonnou řídicí funkci a jsou členy jejího statutárního orgánu nebo správní rady.

(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(7) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky.

(8) Žádost o licenci lze podat pouze na předepsaném formuláři, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 5. Vzor formuláře a obsah jeho příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.

§ 4a

Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva, pokud současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost. O obou žádostech se vede společné řízení podle zákona upravujícího správní řízení. Návrh na zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní moci udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost. Právní účinky udělení licence nastávají ke dni zápisu změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku.

§ 5

(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky, předkládá žádost o licenci České národní bance.

(2) Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu bankovního dohledu země sídla zahraniční banky k záměru zřídit pobočku v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonávat bankovní dohled.

(3) O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka.

(4) Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto podmínky:

a) dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých zahraniční bankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost činností pobočky, přičemž minimální výše poskytnutých finančních zdrojů činí 500000000 Kč,

b) důvěryhodnost zahraniční banky a její dostatečná finanční síla s ohledem na rozsah činností pobočky,

c) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do vedení pobočky,

d) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností pobočky, funkční řídicí a kontrolní systém pobočky,

e) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,

f) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční banka,

g) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene f) nebrání výkonu bankovního dohledu,

h) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene f) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,

i) zahraniční banka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na území České republiky musí mít zapsané sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě,

j) nad zahraniční bankou je vykonáván dohled, který je srovnatelný s bankovním dohledem vykonávaným v členských státech,

k) právní řád země sídla zahraniční banky nestanoví žádné překážky bránící efektivní výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu zahraniční banky.

(5) Žádost o licenci podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném formuláři, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 4. Vzor formuláře a obsah jeho příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(6) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob navrhovaných do vedení pobočky podle odstavce 1. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako osoba ve vedení pobočky podle odstavce 1.

(7) Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že právní forma zahraniční banky neodpovídá právní formě akciové společnosti.

§ 5a

(1) Banky se sídlem v členských státech mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční banka dodržela postup stanovený právem Evropské unie podle § 5c až 5m. Banky se sídlem v členských státech jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o banky, které nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o banky se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.

(3) Česká národní banka může v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou rozšířit okruh států, jejichž banky požívají při podnikání na území České republiky stejné výhody jako banky se sídlem ve členských státech.

(4) Na činnost poboček bank z členského státu se tento zákon nepoužije, s výjimkou § 3 odst. 3 písm. b), § 5n, 10, § 11 odst. 1 až 6 a 9, § 21, § 24 odst. 2 věta třetí, § 26bb, 29a, 37, povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 8, ustanovení týkajících se provádění měnové politiky a opravného zúčtování bank (§ 20c) a § 41m.

(5) Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne účastnit platebního systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), vztahují se na ni právní předpisy upravující provoz tohoto systému. Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne využít možnosti podle § 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení § 38a.

(6) Postup podle § 26 lze vůči pobočce banky z členského státu uplatnit pouze

a) v případě porušení § 11 odst. 1 až 6 a 9,

b) v případě porušení § 20c o opravném zúčtování bank,

c) v případě porušení zákona upravujícího platební styk, pokud jde o provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou, pokud je pobočka účastníkem tohoto systému (§ 20b),

d) v případě porušení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 6,

e) tehdy, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky a tuto věc je třeba řešit bezodkladně (§ 5k odst. 3), nebo

f) po předchozím informování orgánu dohledu země sídla zahraniční banky a Evropského orgánu pro bankovnictví, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z důvodu ohrožení její likvidity (§ 5ka odst. 1).

(7) Česká národní banka může v pobočkách bank z členského státu nebo v osobách tvořících konsolidační celek, jehož členem je zahraniční banka podle odstavce 1, provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční banky. Orgán dohledu země sídla banky podle odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce banky z členského státu nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1.

(8) Česká národní banka může provádět kontroly na místě a vyžadovat informace o činnostech, které pobočka banky z členského státu vykonává na území České republiky, pokud to považuje za důležité z hlediska finanční stability v České republice. Česká národní banka před zahájením kontroly na místě informuje orgán dohledu dotčeného státu o účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne tomuto orgánu dohledu veškeré informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti banky nebo pro finanční stabilitu v České republice.

§ 5b

Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou.

Princip jednotné licence

§ 5c

(1) Banky se sídlem na území členského státu Evropské unie (dále jen "domovský stát") mohou vykonávat na území jiného členského státu Evropské unie (dále jen "hostitelský stát") prostřednictvím své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a) se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené v § 5e odst. 1 (dále jen "oprávněná finanční instituce").

(2) Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a).

(3) Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence nemůže banka podle odstavce 1 nebo finanční instituce, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo banka nebo finanční instituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.

§ 5d

Banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce mohou vykonávat na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropské unie a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:

a) přijímání vkladů od veřejnosti,

b) poskytování úvěrů,

c) finanční pronájem (finanční leasing),

d) poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,

e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d),

f) poskytování záruk,

g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta

1. s nástroji peněžního trhu,

2. s peněžními prostředky v cizích měnách,

3. futures, opcemi a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým kursům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu,

4. s investičními cennými papíry,

h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,

i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí obchodních závodů,

j) peněžní makléřství,

k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství,

l) uložení a správu cenných papírů,

m) poskytování bankovních informací,

n) úschovu cenností,

o) poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního předpisu.

§ 5e

(1) Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c, musí splňovat současně následující podmínky:

a) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 % hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční instituci a musí se řídit právem stejného státu jako tato finanční instituce,

b) činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí provozovat i na území svého domovského státu,

c) musí být zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaného nad bankou nebo bankami podle § 5c odst. 1 v souladu s předpisy Evropské unie,

d) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,

e) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce.

(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.

(3) V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.

(4) Osoba ovládaná oprávněnou finanční institucí se sídlem v jiném členském státě může vykonávat na území České republiky prostřednictvím své pobočky činnost ve stejném rozsahu jako oprávněná finanční instituce.

§ 5f

Banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce, která hodlá založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu domovského státu a sdělí mu písemně následující informace:

a) na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,

b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,

c) organizační strukturu pobočky,

d) adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,

e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky,

f) v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření skutečností uvedených v § 5e odst. 1.

§ 5g

(1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f tyto informace spolu s údaji o výši a složení kapitálu banky nebo oprávněné finanční instituce, s údaji o jejích kapitálových poměrech podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, podrobnostmi o pojištění vkladů a potvrzením podle § 5e odst. 2, orgánu dohledu hostitelského státu, o čemž informuje i banku nebo oprávněnou finanční instituci.

(2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není ve lhůtě podle odstavce 1 banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce domáhat nápravy u soudu.

§ 5h

(1) Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení právních předpisů hostitelského státu, která upravují podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu na základě oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.

(2) Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsíců může banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na území hostitelského státu.

(3) Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu domovského i hostitelského státu.

§ 5i

V případě, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle § 5d bez založení pobočky, oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu, který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.

§ 5j

Dohled nad pobočkou banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Orgán dohledu hostitelského státu může od pobočky banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce požadovat pro statistické a informační účely a pro účely výkonu dohledu podle tohoto zákona pravidelné hlášení o jejích podnikatelských aktivitách na území hostitelského státu a požadovat údaje nezbytné pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle § 5n.

§ 5k

(1) Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací od orgánu dohledu domovského státu podle § 38h zjistí, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce při poskytování služeb na jeho území porušuje tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky nebo je-li důvodné podezření, že poruší tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu domovského státu. Orgán dohledu domovského státu bez zbytečného odkladu přijme vhodná opatření k nápravě podle § 26 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení rizika vzniku takového porušování a neprodleně informuje o přijatých opatřeních orgán dohledu hostitelského státu.

(2) Pokud orgán dohledu domovského státu nepřijal opatření podle odstavce 1, orgán dohledu hostitelského státu může na tuto skutečnost upozornit Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)19) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“) a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).

(3) Nesnese-li věc odkladu, může orgán dohledu hostitelského státu přijmout vhodná opatření podle § 26 nebo § 26bb pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském státě. O přijetí takových opatření informuje orgán dohledu domovského státu, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a orgány dohledu dotčených států. Pokud orgán dohledu domovského nebo jiného dotčeného státu nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).

(4) Opatření podle odstavce 3 musí být přiměřená ochraně finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském státě a nesmí vést k upřednostnění klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském státě oproti klientům nebo investorům zahraniční banky v jiných členských státech. Orgán dohledu hostitelského státu může přijmout opatření podle odstavce 3 pouze do doby, než jsou přijata opatření k řešení úpadku zahraniční banky podle právní úpravy insolvence domovského členského státu. Přijetím těchto opatření pozbývají opatření podle odstavce 3 účinnost.

(5) Orgán dohledu hostitelského státu opatření podle odstavce 3 zruší, pokud podle jeho uvážení tato opatření nadále nejsou nutná vzhledem k opatřením přijatým orgánem dohledu domovského státu podle odstavce 1.

(6) Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích odstavců se v tomto případě nepoužijí.

§ 5ka

(1) Orgán dohledu hostitelského státu může po předchozím informování orgánu dohledu domovského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví přijmout opatření pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky nebo finanční stability v hostitelském členském státě, pokud je ohrožena likvidita zahraniční banky, jejíž pobočka vykonává činnost na území hostitelského státu, a orgán dohledu domovského státu nepřijal potřebná opatření.

(2) Orgán dohledu domovského státu se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, na jehož území zahraniční banka vykonává činnost prostřednictvím pobočky, a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).

§ 5l

(1) V případě odnětí licence bance podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.

(2) Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů, kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky nebo kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu podle § 5k odst. 1 až 3.

§ 5m

Banky podle § 5c odst. 1 a oprávněné finanční instituce smějí volně inzerovat své služby v členských státech při respektování právních předpisů o reklamě přijatých příslušným státem.

§ 5n

(1) Pobočka banky nebo pobočka banky z členského státu může být orgánem dohledu členského státu, na jehož území působí, označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).

(2) O svém záměru označit pobočku banky z členského státu, která působí na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka orgán dohledu domovského státu zahraniční banky. Pokud je taková pobočka členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, informuje Česká národní banka o svém záměru označit takovou pobočku za významnou orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad takovou skupinou; orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona rozumí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou s ohledem na kritéria uvedená v odstavci 3.

(3) Při záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou přihlédne Česká národní banka zejména k

a) tržnímu podílu pobočky na vkladech v České republice a k tomu, zda tento podíl přesahuje 2 %,

b) pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční banky, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice,

c) velikosti pobočky a jejímu významu pro finanční systém České republiky z hlediska počtu jejích klientů.

(4) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení pobočky banky z členského státu za významnou bylo dosaženo po dohodě s orgánem dohledu uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka informovala tento orgán o svém záměru podle odstavce 2. Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak Česká národní banka rozhodne o označení pobočky banky z členského státu za významnou do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu.

(5) Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky banky z členského státu za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu uvedený v odstavci 2. Česká národní banka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení této pobočky za významnou.

(6) Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28), jestliže

a) orgán dohledu domovského státu nekonzultuje s Českou národní bankou plán na obnovení likvidity banky se sídlem v členském státu, která působí na území České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo

b) Česká národní banka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení likvidity.

§ 5o

(1) Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky banky za významnou, jestliže tato banka vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení § 5n odst. 4 se použije obdobně.

(2) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto členského státu údaje uvedené v § 38ha odst. 2 písm. c) a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 26k odst. 2 a ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 26i odst. 1 písm. c). Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu tohoto členského státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které bance uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku.

(3) Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v bance, která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného členského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených tímto vývojem.

(4) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 a v § 38h kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26c odst. 7, která připravuje Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž banka vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 26l odst. 4 a 5 se použije obdobně.

(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1, nebo poté, kdy byla o označení pobočky banky za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.

(6) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského státu plán na obnovení likvidity banky za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.

§ 6

Licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu.

§ 7

Úplný seznam bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky vede Česká národní banka. Seznam je k nahlédnutí v ústředí a pobočkách České národní banky a Česká národní banka jej uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 7a

(1) Licence zaniká dnem,

a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,

b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,

c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence,

d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,

e) ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na území České republiky podle jiného právního předpisu.

(2) Licence udělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému

a) zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky,

b) zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.

(3) Ode dne zániku licence nesmí banka a pobočka zahraniční banky přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za banku a pobočku zahraniční banky podle tohoto zákona.

§ 7b

Speciální ustanovení o udělení licence ve vztahu k řešení krize

(1) Česká národní banka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit licenci překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, nesplňuje-li tato instituce podmínky pro udělení licence podle § 4.

(2) Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení licence, Česká národní banka žádost bez zbytečného odkladu posoudí.

ČÁST TŘETÍ

ORGANIZACE BANKY

§ 8

(1) Představenstvo banky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada banky musí mít alespoň 5 členů, přičemž jejím členem je statutární ředitel.

(2) Statutární ředitel banky nesmí být současně předsedou její správní rady; Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit souběžný výkon obou funkcí, přičemž posoudí vliv souběhu funkcí na řádnost a obezřetnost výkonu činností banky vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, zejména k

a) dostatečnosti časové kapacity pro plnění stanovených povinností a

b) vzniku možného střetu zájmů.

(3) Banka zajistí, aby

a) člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou,

b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a

c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady.

(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady banky po celou dobu výkonu své funkce

a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu,

b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu banky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem,

c) v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než

1. výkon jedné funkce výkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo

2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.

(5) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu banky.

(6) Pro účely ustanovení odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci

a) téže skupiny ovládající banky,

b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

c) obchodní korporace, ve které má banka kvalifikovanou účast.

(7) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v bance zastává výkonnou řídicí funkci.

(8) Působnost statutárního orgánu a správní rady nebo dozorčí rady musí být uvedena ve stanovách.

(9) Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí rady banky může být pouze fyzická osoba.

(10) Odstavce 4 až 7 se použijí obdobně i při posuzování osoby ve vedení a pracovníka pobočky banky z jiného než členského státu.

§ 8a

(1) Členové statutárního orgánu banky nebo členové správní rady banky, kteří porušili své povinnosti vyplývající pro ně z výkonu funkce podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení těchto povinností banka není schopna plnit své splatné závazky.

(2) Odstavec 1 se použije obdobně i na členy statutárního orgánu zahraniční banky, která má na území České republiky zřízenu pobočku podle § 5, a pro osoby ve vedení této pobočky.

§ 8b

Řídicí a kontrolní systém

(1) Banka musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje

a) předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy

1. zásady a postupy řízení,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů,

3. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy,

4. systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na bankou podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu,

b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. pravidla přístupu banky k rizikům, kterým banka je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,

3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik,

c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy

1. vnitřní audit a

2. průběžná kontrola dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů banky,

d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a

e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění činnostem banky, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům.

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností banky.

(3) Banka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(4) Banka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka má tyto povinnosti také na konsolidovaném základě, jestliže je

a) tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],

b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou, odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. b), l), r) a t)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě,

c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. r)],

d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. s)], nebo

e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. t)].

(5) Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby jí ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu České národní banky, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další postupy a mechanismy podle odstavce 1. Z této povinnosti může Česká národní banka udělit výjimku, pokud banka prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby.

(6) Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady a postupy řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy podle odstavce 1 používané členy konsolidačního celku byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu.

(7) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnější požadavky na řídicí a kontrolní systém bank na individuálním i konsolidovaném základě v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů banky, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise.

(8) Pobočka banky z jiného než členského státu se řídí požadavky na řídicí a kontrolní systém přiměřeně.

§ 8c

(1) Banka, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí

a) výbor pro rizika,

b) výbor pro jmenování,

c) výbor pro odměňování.

(2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů banky.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti banky podle odstavce 1.

§ 8d

Česká národní banka

a) používá informace týkající se zásad odměňování v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání trendů a postupů odměňování,

b) sleduje, jestli banka s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástroje, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků banky, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů banky; operačním rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí operační riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů banky,

e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků banky, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu,

f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity,

g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě banky nebo systémové nestabilitě,

h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky.

§ 9

(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také

a) strukturu a organizaci banky;

b) pravomoc a odpovědnost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky;

c) pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění bankovních obchodů;

d) organizační zajištění řídicího a kontrolního systému.

(2) Banka může ve stanovách upravit také pravomoc valné hromady

a) stanovit ve smlouvě o výkonu funkce úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové odměny, nebo

b) dát pokyn dozorčí radě nebo správní radě, pokud schvaluje smlouvu o výkonu funkce, stanovit úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny vyšší než 100 %, přičemž celková úroveň pohyblivé složky nesmí přesáhnout u žádného jednotlivce 200 % pevné složky jeho celkové odměny.

(3) Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní banky.

§ 10

(1) Banka je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.

(2) Zahraniční banka vykonávající na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím pobočky je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.

§ 10a

(1) Banka zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.

(2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň

a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou,

b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka banky, Česká národní banka a banka zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,

c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy banky podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).

(4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).

ČÁST ČTVRTÁ

PROVOZNÍ POŽADAVKY

§ 11

(1) Banka a pobočka zahraniční banky informuje ve svých provozních prostorách písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání poskytuje informaci o pravidlech příslušného platebního systému.

(2) Banka a pobočka zahraniční banky informuje klienta o systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého se účastní, a poskytne mu rovněž další informace o fungování příslušného systému pojištění pohledávek z vkladů v rozsahu informačního přehledu pro klienta podle odstavce 6. Tyto informace se klientovi poskytují prokazatelným způsobem před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladu, a to v českém jazyce nebo v jazyce, na kterém se banka nebo pobočka zahraniční banky s klientem dohodla. Banka nebo pobočka zahraniční banky zajistí písemné potvrzení klienta o tom, že tyto informace obdržel, a uchovává jej po celou dobu trvání vkladu.

(3) Pokud daná pohledávka z vkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů, uvede to banka a pobočka zahraniční banky ve výpisu z účtu nebo v obdobném dokumentu určeném klientovi, a v takovém případě v něm dále uvede odkaz na informační přehled pro klienta podle odstavce 6. Tento informační přehled poskytuje banka nebo pobočka zahraniční banky klientovi alespoň jednou ročně.

(4) Pokud klient využívá systém elektronického bankovnictví, může mu banka nebo pobočka zahraniční banky sdělit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 prostřednictvím tohoto systému. Na žádost klienta poskytne banka nebo pobočka zahraniční banky tyto informace v listinné podobě.

(5) Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace týkající se zejména podmínek pojištění pohledávek z vkladů, postupu jejich uplatnění a výplaty z Fondu pojištění vkladů (dále jen „Fond“).

(6) Informační přehled pro klienta obsahuje základní informace o limitu pojištění, lhůtě pro výplatu a měně, ve které bude náhrada za pohledávku z vkladu vyplacena, a o tom, kterému systému pojištění pohledávek z vkladů daný vklad podléhá, a další související informace potřebné pro klienta. Česká národní banka stanoví vyhláškou vzor tohoto informačního přehledu.

(7) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním poskytnout bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení úvěrového hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování jí poskytnutého úvěru nebo její žádosti o úvěr.

(8) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.

(9) Banka a pobočka zahraniční banky zavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informuje ve svých provozních prostorách.

§ 11a

Uveřejňování informací pobočkami bank z jiného než členského státu

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje údaje o sobě a své činnosti a údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o tom, kdo a jakým způsobem uveřejňuje informace o zahraniční bance.

(3) Pobočka banky z jiného než členského státu nemusí uveřejnit informaci o plnění pravidel obezřetného podnikání, která

a) není významná; informace je významná, pokud by její vynechání nebo chybné uvedení mohlo změnit či ovlivnit hodnocení či rozhodnutí osob, které spoléhají na tyto informace při svých rozhodnutích; tato možnost se nevztahuje na informace o přístupech pro výpočet kapitálových požadavků,

b) je citlivá; informace je citlivá, pokud by jejím uveřejněním mohlo být poškozeno postavení dané zahraniční banky v rámci soutěžního prostředí, zejména jde-li o informaci o produktech nebo systémech, která by sdílením s ostatními soutěžiteli mohla znehodnotit její investici do těchto produktů nebo systémů,

c) je důvěrná; informace je důvěrná, pokud je daná zahraniční banka zavázána klientům nebo jiným protistranám zachovávat o ní mlčenlivost.

(4) Využije-li pobočka banky z jiného než členského státu možnost neuveřejnit citlivou nebo důvěrnou informaci, uveřejní, o který z požadavků na uveřejnění se jedná, a důvod, proč informaci neuveřejnila. Pobočka banky z jiného než členského státu uvede alespoň obecnou informaci o skutečnosti, kterou měla uveřejnit, ledaže by i tato obecná informace byla citlivá nebo důvěrná.

(5) Auditor ověřuje údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrové ukazatele banky a pobočky banky z jiného než členského státu.

(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) obsah údajů určených k uveřejnění, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,

b) obsah údajů ověřovaných auditorem.

(7) Pobočka banky z jiného než členského státu zavede vnitřní postupy a zásady pro plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě a pro hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, včetně jejich ověřování a frekvence uveřejňování. Pobočka banky z jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje rovněž vnitřní postupy a zásady pro posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře. Neposkytují-li uveřejňované informace takovýto obraz, je pobočka banky z jiného než členského státu povinna uveřejnit veškeré další informace potřebné k dosažení tohoto cíle, s výjimkou informací uvedených v odstavci 3.

§ 11b

Uveřejňování informací ovládajícími osobami a bankami

(1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.

(2) Banka, které jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace o

a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně informací o úzkém propojení,

b) řídicím a kontrolním systému podle § 8b odst. 1 písm. a) až e),

c) řídicím a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 8b odst. 4.

(3) Banka splní povinnost podle odstavce 2 i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici.

(4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu uveřejňování informací bankami podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.

(6) Banka uveřejňuje údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Česká národní banka

a) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců 1 až 3, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,

b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací,

c) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce 6, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů.

§ 11c

(1) Banka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států, ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku,

a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,

b) obrat,

c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek,

d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,

e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu,

f) získané veřejné podpory.

(2) Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.

(3) Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v odstavci 1.

§ 12

(1) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky z jiného než členského státu.

(2) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu nesmí uzavírat smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména takové, které zavazují banku nebo pobočku banky z jiného než členského státu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

§ 12a

Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje průběžně kapitálový poměr minimálně ve výši 8 %. Kapitálovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu na celkovém objemu rizikové expozice. Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu nesmí klesnout pod minimální výši finančních zdrojů poskytnutých jí zahraniční bankou podle § 5 odst. 4 písm. a).

(2) Pro výpočet jednotlivých kapitálových požadavků pobočka banky z jiného než členského státu používá základní přístup, interní přístup nebo interní model.

(3) Jestliže pobočka banky z jiného než členského státu hodlá používat pro výpočet kapitálového požadavku interní přístup nebo používaný interní přístup nebo podmínky jeho používání změnit, je povinna požádat Českou národní banku o udělení předchozího souhlasu. Česká národní banka rozhodne o této žádosti do 6 měsíců. Česká národní banka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za kterých je pobočka banky z jiného než členského státu oprávněna interní přístup používat.

(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) pravidla pro výpočet kapitálového poměru, která zahrnují postupy, které pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení kapitálu, pravidla pro určení celkového objemu rizikové expozice, určení jednotlivých kapitálových požadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet, včetně stanovení podmínek pro užívání interních přístupů a interních modelů při výpočtu kapitálových požadavků, a pravidla pro převod rizik,

b) určení interních přístupů, k jejichž používání a změně je potřeba souhlasu podle odstavce 3,

c) náležitosti žádosti o předchozí souhlas s používáním interního přístupu a se změnou používaného interního přístupu předkládané České národní bance.

§ 12b

Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou použije pobočka banky z jiného než členského státu toto úvěrové hodnocení jen tehdy, pokud je vydáno nebo uznáno ratingovou agenturou nebo jinou osobou zapsanou do seznamu vedeného Evropským orgánem pro bankovnictví nebo exportní úvěrovou agenturou, která zveřejňuje svá úvěrová hodnocení a dodržuje dohodnutou metodiku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou si pobočka banky zvolila a konzistentně ji používá.

§ 12c

(1) Banka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena.

(2) Banka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností banky.

(3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě pouze banka, která

a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)], tuzemskou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. n)] ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. p)],

b) není odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. s)] nebo odpovědnou bankou ve skupině evropské finanční holdingové osoby ani jinou bankou v takové skupině,

c) není odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou ani jinou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou,

d) neovládá jinou banku, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banku, obchodníka s cennými papíry, který není bankou, zahraničního obchodníka s cennými papíry, který není zahraniční bankou, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo

e) není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze banka, která je

a) tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],

b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou, odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. b), l), r) a t)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě,

c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. r)],

d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. s)], nebo

e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. t)].

§ 12m

Kombinovaná kapitálová rezerva

(1) Banka průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří

a) bezpečnostní kapitálová rezerva,

b) proticyklická kapitálová rezerva,

c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,

d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci,

e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci.

(3) Banka udržuje kapitálové rezervy podle odstavce 2 písm. a) až c) a e) na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka udržuje kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Povinnost udržovat kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) a e) má také odpovědná banka ve skupině evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědná banka ovládaná evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, pokud tato evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba byla označena jako systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 nebo § 12v odst. 2.

(4) Pokud banka neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.

(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu banka ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 26 odst. 2 písm. f).

(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové rezervy podle odstavce 2,

b) pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 4,

c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.

§ 12n

Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy

Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy činí 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

Proticyklická kapitálová rezerva

§ 12o

(1) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.

(2) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k

a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,

b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,

c) specifikům českého národního hospodářství,

d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(3) Česká národní banka čtvrtletně stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k

a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 1 a 2,

b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,

c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.

(4) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 3 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.

(5) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 3,

b) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(6) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 5 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 5 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 5 písm. a) sníží.

(7) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede

a) údaje podle odstavce 5,

b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,

c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 1 a 2,

d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,

e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 kratší než 1 rok,

f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že sazba podle odstavce 5 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.

(8) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány nebo určenými orgány jiných států.

§ 12p

(1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto členského státu29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2,

b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),

c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.

(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.

§ 12q

(1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(4) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4,

b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),

c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.

(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.

Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika

§ 12r

(1) Česká národní banka může stanovit, aby banky, skupina druhově určených bank nebo jednotlivá banka průběžně udržovaly kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených bance prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.

(3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy

a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 1 a 2,

b) údaje nutné k identifikaci banky, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,

c) den, od kterého je dotčená banka povinna sazbu podle písmene a) používat,

d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).

§ 12s

(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,

b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,

c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice,

d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,

e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a) vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou článků 458 a 459 tohoto nařízení,

f) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.

(3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.

(4) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy.

(5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku.

(6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyžádá si před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.

(7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro banku, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě, a Česká národní banka a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu se neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.

§ 12t

(1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 3 tuto sazbu stanovit. Česká národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu.

(2) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušnému nebo určenému orgánu členského státu.

§ 12u

Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci

(1) Česká národní banka rozhodne, aby banka, která byla označena jako globální systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určena evropská ovládající banka, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo banka s výjimkou banky ovládané evropskou ovládající institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituce na základě těchto kritérií:

a) velikost skupiny globální systémově významné instituce,

b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním systémem,

c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituce,

d) složitost skupiny globální systémově významné instituce,

e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce.

(4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce, přičemž se řídí metodikou stanovenou rozhodnutím nebo nařízením Evropské komise. Česká národní banka může v odůvodněných případech zařadit globální systémově významnou instituci do kategorie s vyšší systémovou významností a do některé z kategorií může zařadit také instituci, která nebyla určena jako systémově významná. Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o případech podle věty druhé a uvede důvody, pro které tak činí.

(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou pro jednotlivé kategorie systémové významnosti sazbu kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti stanoví tuto sazbu ve výši 1 % a pro instituce zařazené do kategorie s nejvyšší úrovní systémové významnosti ve výši 3,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní banka stanoví sazbu do čtvrté kategorie v násobcích 0,5 procentního bodu.

(6) Česká národní banka informuje Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika o názvech institucí, které byly určeny jako globální systémově významné.

§ 12v

Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci

(1) Česká národní banka může stanovit, aby banka, která byla označena jako jiná systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituce může být označena evropská ovládající banka, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo banka.

(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií:

a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce,

b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky,

c) význam přeshraničních aktivit instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo

d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce s finančním systémem.

(4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci do výše 2 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně.

(5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.

(6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje

a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci,

b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko,

c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.

(7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je evropskou ovládající bankou a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nesmí být vyšší než vyšší z těchto hodnot:

a) 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo

b) kapitálové rezervy vypočtené z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci aplikované na skupinu na konsolidovaném základě.

§ 12w

(1) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika.

(2) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucí, které byly určeny jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které byla globální systémově významná instituce zařazena.

§ 12x

(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 12o až 12r se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 12r odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

(2) Proti vydanému opatření obecné povahy může banka nebo pobočka zahraniční banky podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho oznámení. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

(3) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12r odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

§ 13

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje pravidla, která omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupině osob v závislosti na kapitálu. Tato pravidla zahrnují zejména vymezení velkých expozic, způsob stanovení jejich hodnoty, vymezení zajištění uznatelného pro výpočet expozic, vymezení expozic, které lze vyloučit pro účely sledování limitů, a limity na velké expozice.

(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1.

§ 14

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu udržuje trvale svou platební schopnost. Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu; tato pravidla mohou upravovat zejména

a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke skupině aktiv nebo pasív;

b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků;

c) nabývání, financování a posuzování aktiv;

d) omezení a podmínky pro měnové pozice.

(2) Banka je povinna dodržovat pravidla podle odstavce 1 písm. b) až d).

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1 pro banky a pobočky bank z jiných než členských států.

§ 15

(1) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle § 12.

(2) Česká národní banka upraví ve vyhlášce, kterou je zmocněna vydat podle § 11a odst. 6, § 12a odst. 4, § 13 odst. 2 a § 14 odst. 3, pravidla a požadavky pro činnost poboček bank z jiných než členských států způsobem srovnatelným s úpravou těchto pravidel a požadavků přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky.

§ 16

(1) Banka musí mít předchozí souhlas České národní banky

a) k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí,

b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,

c) k fúzi nebo rozdělení banky nebo převodu jmění na banku jakožto společníka,

d) ke snížení základního kapitálu banky, nejedná-li se o snížení základního kapitálu banky k úhradě ztráty,

e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).

Právní jednání a usnesení valné hromady učiněná bez požadovaného předchozího souhlasu jsou neplatná. Účastníkem řízení o udělení předchozího souhlasu je pouze žádající banka; účastníky tohoto řízení jsou rovněž druhá smluvní strana při dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí podle písmene a), další zúčastněné akciové společnosti při fúzi nebo rozdělení anebo přejímající společník při převodu jmění podle písmene c).

(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku

a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku zákona,

b) o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a dozorčí radě banky, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,

c) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet.

(3) Ustanoveními odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu.4)

(4) Banka může převést svůj obchodní závod pouze na

a) jinou banku,

b) banku se sídlem na území členského státu, která působí na území České republiky prostřednictvím své pobočky,

c) zahraniční banku vykonávající na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5, pokud zahraniční banka prokáže, že systém pojištění pohledávek z vkladů, který se na vklady převáděné v rámci prodeje obchodního závodu bude vztahovat, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany, jaký požívaly podle tohoto zákona;

pro pacht obchodního závodu banky se použijí písmena a) až c) obdobně.

(5) Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu se banka, která obchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.

§ 16a

(1) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru otevřít pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají být poskytovány služby bez založení pobočky.

(2) Banka postupuje v případě záměru otevřít pobočku nebo poskytovat služby bez založení pobočky v členském státě v souladu s § 5c až 5m. Totéž platí v případě záměru poskytovat služby podle § 5d prostřednictvím oprávněné finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím své pobočky nebo bez založení pobočky. Po obdržení oznámení o záměru otevřít pobočku banky nebo oprávněné finanční instituce v zahraničí rozhodne Česká národní banka ve správním řízení, zda jsou splněny podmínky stanovené právem Evropské unie pro tyto případy podle § 5c až 5m.

(3) Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že podmínky stanovené právem Evropské unie pro tyto případy podle § 5c až 5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.

(4) Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou, která vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle § 25e informace získané orgánem dohledu tohoto členského státu při kontrole na místě.

§ 16b

(1) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, je povinna informovat Českou národní banku bez zbytečného odkladu o

a) návrzích personálních změn osob ve vedení této pobočky a k této informaci předložit podklady nezbytné pro posouzení jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,

b) všech změnách v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o licenci předložené v souvislosti se zřízením této pobočky v České republice,

c) snížení finančních zdrojů poskytnutých této pobočce podle § 5 odst. 4 písm. a),

d) skutečnostech a rozhodnutích, které mají dopad na činnost této pobočky nebo se jí přímo týkají, zejména o záměru zrušit tuto pobočku nebo prodat část obchodního závodu, kterého je tato pobočka součástí,

e) změně svých stanov,

f) své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost této pobočky,

g) mimořádné situaci na finančním trhu země svého sídla, včetně takového nepříznivého vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity tohoto trhu nebo stability finančního systému.

(2) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, je povinna informovat o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na tuto pobočku orgán dohledu země sídla zahraniční banky.

§ 17

(1) Banka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou právnickou osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud

a) se nestane společníkem s neomezeným ručením,

b) nejde o osobu, která má na této bance kvalifikovanou účast, ledaže jde o účastnické cenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem obchodování a banka dodrží pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv stanovené Českou národní bankou podle § 14 odst. 1 písm. c),

c) nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto osobou bance a pro poskytování těchto informací bankou pro účely dohledu nad činností banky a je zachována průhlednost konsolidačního celku, jehož členem je banka, a úzké propojení v rámci konsolidačního celku nebrání výkonu dohledu nad činností banky, nebo

d) investice je v souladu s celkovou strategií banky a banka řídí rizika s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků banky z toho plynoucích.

(2) Banka je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance nabytí kvalifikované účasti. Na žádost České národní banky je povinna prokázat splnění podmínek podle odstavce 1.

(3) Podílem se rozumí i nepřímý podíl (§ 17a odst. 1) nebo součet nepřímých podílů.

§ 17a

(1) Nepřímým podílem se rozumí podíl držený prostřednictvím osoby nebo osob, které jsou ovládány.

(2) Finanční institucí se pro účely tohoto zákona rozumí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 a investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(5) Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na bance se započítávají i podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech,

a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou v § 20 odst. 3,

b) se kterými má osoba uvedená v § 20 odst. 3 možnost dočasně disponovat za protiplnění,

c) které byly osobě uvedené v § 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění, pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat,

d) ke kterým má osoba uvedená v § 20 odst. 3 doživotní užívací právo,

e) kterými disponuje ve smyslu písmen a) až d) osoba ovládaná osobou uvedenou v § 20 odst. 3,

f) které osoba uvedená v § 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování,

g) které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v § 20 odst. 3 vykonávat jiná osoba, nebo

h) která jsou vykonávána osobou uvedenou v § 20 odst. 3 na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.

(6) Do výpočtu podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance se nezapočítají hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k cenným papírům, která má banka nebo osoba, která má oprávnění jiného členského státu působit jako banka, ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů4b), pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.

(7) Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává hlasovací práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech banky, pokud tato hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení banky.

(8) Osoba ovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo zahraniční osobu, která má povolení jiného členského státu k poskytování obdobné investiční služby, do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává podíly na hlasovacích právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná osoba, pokud

a) ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu zákazníka, nebo

b) ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.

(9) Ovládající osoba obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičních fondech a zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje tato ovládaná osoba, pokud ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.

(10) Podmínky uvedené v odstavci 8 nebo 9 platí pro ovládající osobu, pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance

a) údaje o ovládané osobě uvedené v odstavci 8 nebo 9, s uvedením orgánů, jejichž dohledu podléhají,

b) prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavci 8 nebo 9 a

c) změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo změny v prohlášení uvedeném v písmenu b).

(11) Ovládající osoba podle odstavce 8 nebo 9 na vyžádání České národní banky bez zbytečného odkladu doloží, že

a) ovládající osoba a ovládaná osoba má organizační uspořádání umožňující, aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s odstavcem 8 písm. b) nebo odstavcem 9,

b) v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.

(12) Podnikem pomocných služeb se pro účely tohoto zákona rozumí podnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 18

(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty. Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí provádět s osobami, které k ní nebo k této zahraniční bance mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které by vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty.

(2) Banka poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li o tom představenstvo nebo správní rada banky na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Pobočka banky z jiného než členského státu poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li o tom statutární orgán této zahraniční banky nebo jiný orgán nebo osoba, které tento statutární orgán určil, na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele.

§ 19

(1) Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují

a) členové statutárního orgánu banky;

b) členové správní rady a dozorčí rady banky a členové výboru pro audit25), rizika, odměňování a jmenování;

c) osoby ovládající banku, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob;

d) osoby blízké členům statutárního orgánu banky, členům správní rady a členům dozorčí rady banky, členům výboru pro audit, rizika, odměňování a jmenování a osobám ovládajícím banku;

e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má kvalifikovanou účast;

f) osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jakákoliv osoba jimi ovládaná;

g) členové bankovní rady České národní banky,

h) osoby, které banka ovládá.

(2) Na zahraniční banku se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky, a tuto pobočku se použije odstavec 1 přiměřeně. Za osobu mající k této pobočce zvláštní vztah se pro účely tohoto zákona považují i osoby ve vedení pobočky.

§ 19a

(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů podle zvláštního zákona5a) na vlastní účet nebo ze svého majetku může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.

(2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že

a) u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek,

b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,

c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací,

d) vypracuje investiční strategii a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých operací.

(3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného než členského státu.

§ 19b

(1) Banka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními nástroji využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak.

(2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna zejména učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení úvěrových obchodů a obchodů s investičními nástroji.

(3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti týkající se poskytování úvěrů a záruk.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného než členského státu.

§ 20

(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované.

(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev stanoví jinak.

(3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní banky

a) k nabytí kvalifikované účasti na bance,

b) ke zvýšení kvalifikované účasti na bance tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo

c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími banku,

a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na bance nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.

(4) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 6. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na bance nebo banku ovládnout, údaje o bance, na které má být tato účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na této bance nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(5) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako banka, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel investičních služeb, nebo je ovládající osobou takovéto osoby.

(6) Je-li podaná žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka nejpozději 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 7 písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 7 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se přerušuje až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel

a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem, nebo

b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie vykonávajícího dohled nad bankami, pojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů.

(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti podle odstavce 3. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle odstavce 12. Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize.

(8) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží při tom k ekonomickým potřebám trhu.

(9) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu na výkon činnosti banky jsou splněny tyto podmínky:

a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,

b) osoby, které jsou navrhovány za členy statutárního orgánu, členy správní rady, členy dozorčí rady a osoby ve vrcholném vedení banky, které zastávají v bance výkonné funkce a jsou odpovědné vedení banky za její každodenní řízení, splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností,

c) dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost finančních zdrojů žadatele ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v bance,

d) banka bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě,

e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být banka zahrnuta, nebrání účinnému dohledu nad bankou, účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu, který vykonává dohled nad finančním trhem, nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto konsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku, a

f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo.

(10) Pokud Česká národní banka při posuzování žádosti o souhlas shledá, že podmínky uvedené v odstavci 9 nejsou splněny a souhlas nelze udělit, vyrozumí písemně o tomto zjištění žadatele do 2 pracovních dnů ode dne učinění tohoto zjištění. Česká národní banka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti.

(11) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle odstavce 3.

(12) Souhlas podle odstavce 11 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně.

(13) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v účastech na bance došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu.

(14) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka

a) může omezit lhůtu pro nabytí účasti podle odstavce 3,

b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.

(15) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že

a) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 % nebo ji zcela pozbývají, nebo

b) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že ji přestávají ovládat.

(16) Oznámení podle odstavce 15 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na bance nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o bance, na které je tato účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této bance po jejím snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na bance nabývají nebo zvyšují.

(17) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech změnách, pokud tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3 nebo 15, a to neprodleně po zjištění rozhodných skutečností.

(18) Banka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu, oznámí alespoň jednou ročně České národní bance jména nebo názvy svých akcionářů držících kvalifikované účasti a výši těchto účastí.

§ 20a

(1) V případech, kdy účast na bance byla nabyta bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 14 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy osoba nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 11 nebo Česká národní banka zjistí, že působení osoby nebo osob s kvalifikovanou účastí na bance je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám nebo jednáním ve shodě s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance, výkon těchto akcionářských práv:

a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,

b) požádat o svolání valné hromady.

Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek.

(2) V případech, kdy je banka ovládána podle § 20 odst. 3 písm. c) bez předchozího souhlasu České národní banky nebo po lhůtě podle § 20 odst. 11 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení řídící osoby je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví účinnost smlouvy umožňující řízení banky jako řízené osoby řídící osobou a uloží bance ukončit vztah založený touto smlouvou v nejbližší možné době, kterou umožňuje tato smlouva, občanský zákoník nebo jiný právní předpis. Ustanovení § 26aa odst. 2 platí obdobně. Rozhodnutí o pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní banka v obchodním věstníku.

(3) Banka je povinna předložit České národní bance výpis všech akcionářů a správců z emise akcií banky, pořízený ke dni, který o 7 dní předchází dni konání valné hromady. Tento výpis musí být bankou doručen České národní bance nejpozději 6 dní před konáním valné hromady. Česká národní banka schválí seznam akcionářů uvedených ve výpisu z emise akcií banky nebo v písemném vyjádření k výpisu z emise akcií banky, označí bez zbytečného odkladu ty akcionáře, kterým byla již dříve pozastavena jejich akcionářská práva, se kterými se vede správní řízení o pozastavení akcionářských práv, nebo u kterých nově shledala důvod pro pozastavení akcionářských práv, a výpis, spolu se svým vyjádřením vrátí bance nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady.

(4) Banka nesmí na valné hromadě připustit účast osoby, označené Českou národní bankou v jejím vyjádření k výpisu z emise akcií banky podle odstavce 3, jakož i účast osoby, neuvedené ve výpisu z emise akcií banky nebo osob těmito osobami zmocněných. Jestliže Česká národní banka ve svém vyjádření k výpisu z emise akcií banky označí osobu, u které nově shledala důvody pro pozastavení akcionářských práv, je tím zahájeno správní řízení podle odstavce 1, pokud s označeným akcionářem nebylo správní řízení v téže věci zahájeno již dříve, přičemž označení této osoby má účinky předběžného opatření.11)

(5) Bez písemného vyjádření České národní banky k výpisu z emise akcií banky se valná hromada banky nesmí konat.

(6) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.

(7) V důsledku toho, že vlastníkovi akcií byla pozastavena akcionářská práva podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech akcionáře ani jiných osob.

(8) Centrální depozitář1b) je povinen kdykoliv na žádost poskytnout České národní bance výpis z emise akcií banky s uvedením všech vlastníků akcií banky, a to i tehdy, vede-li centrální depozitář tyto akcie na účtu zákazníků.

§ 20b

(1) Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na pobočky zahraničních bank.

§ 20c

(1) Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je banka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je banka oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).

(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.

(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočky zahraničních bank.

§ 20d

(1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel bankám nebo skupině druhově určených bank.

(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.

(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky.

(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze banky nebo pobočky zahraničních bank, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

ČÁST PÁTÁ

ÚČETNICTVÍ A OBCHODNÍ DOKUMENTACE

§ 21

(1) Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle zvláštního zákona.6)

(2) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky nebo zahraniční banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.

§ 22

(1) Banka zajistí, aby auditor provedl

a) ověření účetní závěrky banky,

b) ověření řídicího a kontrolního systému banky, přičemž banka pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají,

c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; banka předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance,

d) ověření uveřejňovaných údajů stanovených v § 11a a 11b, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou České národní banky podle § 11a odst. 6 písm. b).

(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předložení.

(3) Česká národní banka může požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. Na řízení o prominutí nebo omezení požadavku na ověření se nepoužije správní řád. Česká národní banka sdělí bance do 30. dubna příslušného kalendářního roku záměr prominout nebo omezit požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b). Banka může k záměru České národní banky sdělit do 20 pracovních dnů od jeho doručení odůvodněné připomínky. Česká národní banka připomínky došlé ve stanovené lhůtě s bankou projedná a do 30. června příslušného kalendářního roku bance sdělí, zda ověření systému podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem provedení toto ověření omezuje.

(4) Vybraného auditora je banka povinna oznámit České národní bance, která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditora odmítnout. Banka je povinna oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou národní bankou nového auditora.

(5) Ověření skutečností podle odstavce 1 nesmí v bance vykonávat auditor, který má k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1. Totéž platí pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.

(6) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávách podle odstavce 1 písm. c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu banky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku.

(7) Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky bank z jiného než členského státu.

§ 23

(1) Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období výroční zprávu vyhotovenou podle zvláštního právního předpisu6) a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu,6) má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem. V této lhůtě rovněž předloží výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada banky účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě neschválí, banka bez zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní bance důvody neschválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady k ní.

(2) Vykáže-li banka ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů banky.

§ 24

(1) Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž formu a způsob předkládání stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance další informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Obsah těchto informací, formu, lhůty a způsob jejich předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace. Pobočka banky z členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady podle § 5j, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(3) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního kapitálu nebo vyšší, musí informace a podklady podle odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních společností nebo jiných právnických osob.

ČÁST ŠESTÁ

BANKOVNÍ DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI

§ 25

(1) Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost poboček zahraničních bank podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost konsolidačních celků [§ 26d odst. 1 písm. a)], jejichž součástí je banka, podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě vykonávanému Českou národní bankou včetně kontrol na místě, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Provádění kontrol na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám. Česká národní banka za tímto účelem může uzavírat s orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce písemná ujednání o koordinaci a spolupráci.

(3) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu7b).

(4) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.

(5) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.

(6) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od

a) banky,

b) finanční holdingové osoby,

c) smíšené finanční holdingové osoby,

d) smíšené holdingové osoby,

e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d),

f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti.

(7) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 6, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může

a) vyžadovat předložení dokladů,

b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,

c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 6, jejich zástupců a pracovníků,

d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v odstavci 6 za podmínky, že k tomu udělí souhlas.

(8) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.

§ 25a

(1) Všechny osoby provádějící bankovní dohled jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.

(2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů bankovního dohledu nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem bankovního dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.

(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje

a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě nebo orgánu příslušnému k řešení krize,

b) poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření nebo pro účely řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,

c) poskytnutí informace získané při výkonu bankovního dohledu pracovníkům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem nebo na řešení krize, pro plnění jejich úkolů,

d) zveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví a

e) poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce,

a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční instituce,

b) dohledu nad orgánem podle písmene a),

c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,

d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,

e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,

f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,

h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,

i) orgánu činného v trestním řízení,

j) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,

k) systémů pojištění pohledávek z vkladů, systémů pojištění a mechanismů financování řešení krize,

l) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti,

m) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

Totéž platí ve vztahu k veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech a s výjimkou orgánů a osob podle písmen g), h), j) a l) i v jiných státech a dále ve vztahu k Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika22).

(5) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy.

(6) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, a dále orgánům cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce.

(7) Poskytnutí informací podle odstavců 3, 4 a 6 je možné pouze za podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.

(8) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.

(9) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánu bankovního dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.

§ 25b

Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou mimořádnou situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity trhu a stability finančního systému (dále jen „mimořádná situace“) v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti

a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a

b) orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.

§ 25c

Proces přezkumu a vyhodnocování

(1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené bankou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým banka je nebo může být vystavena, rizika, která může banka představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika, a rizika odhalená zátěžovými testy.

(2) Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu bance stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.

(3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na

a) výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu,

b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování,

d) míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika,

e) expozice banky vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů,

f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika,

g) výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

h) geografické umístění expozic banky,

i) model podnikání banky,

j) zhodnocení systémového rizika.

(4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje

a) celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech,

b) expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; pokud by v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb o více než 2 procentní body nebo o hodnotu stanovenou v obecných pokynech Evropského orgánu pro bankovnictví poklesla ekonomická hodnota banky o více než 20 % kapitálu, uloží Česká národní banka odpovídající opatření k nápravě,

c) expozice banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených bankou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání banky,

d) řídicí a kontrolní systém banky, podnikovou kulturu a způsobilost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po bance program jednání statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady.

(5) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,

a) zda banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že banka v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci,

b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní bance prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 25d

(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, že více bank je nebo by mohlo být vystaveno podobným rizikům nebo představuje podobné riziko pro finanční trh, je oprávněna provádět přezkum a vyhodnocování u skupin druhově určených bank stejným nebo podobným způsobem. Skupiny druhově určených bank s podobným rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení systémového rizika podle § 25c odst. 3 písm. j).

(2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy bank. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit.

(3) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti banky a na používání interních přístupů u nových produktů.

§ 25e

(1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c.

(2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na místě v pobočce banky, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státu.

(3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje

a) seznam bank, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4,

b) plán kontrol na místě v obchodních místech banky, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech,

c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění,

d) seznam bank, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 25c a § 25d odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

e) seznam bank, které představují systémové riziko pro finanční trh,

f) seznam dalších bank, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné.

(4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, je-li to nezbytné, zejména tato opatření:

a) zvýšit počet kontrol na místě,

b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v bance,

c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací bankou,

d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů banky,

e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by banka mohla být vystavena.

ČÁST SEDMÁ

OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A POKUTY

§ 26

Opatření k nápravě

(1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem upravujícím stavební spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Opatření k nápravě lze uložit rovněž při zjištění nedostatků na základě výsledků provádění přezkoumávání a vyhodnocení podle § 25c.

(2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka

a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu

1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavků na kapitálové rezervy podle tohoto zákona,

2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu,

4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků,

5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro banku,

6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst,

7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy,

8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 8b odst. 1 písm. d), pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku,

9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu,

10. omezila rozdělení zisku nebo nerozdělila zisk akcionářům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,

11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování,

13. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 12m odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu a likviditních pozicích,

c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky, k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b), a k systémovému riziku likvidity, které ohrožuje jednotu finančního trhu České republiky,

d) uložit dodatečné uveřejňování informací,

f) uložit přísnější omezení rozdělení zisku po zdanění než podle § 12m odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

g) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.

(3) Česká národní banka může uložit opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 1, zejména pokud

a) zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech nebo jiných mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, nesplnění požadavků podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nedostatky ve strategiích nebo postupech podle § 12c, nebo v jejich uplatňování; to platí za podmínek stanovených v § 26k odst. 1 a 2 obdobně i pro zahraniční banku, která je členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nad níž Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě lze požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními právními předpisy,

b) se na rizika nebo prvky rizik nevztahují požadavky na kapitál upravené v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky,

c) uložení opatření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2, bodů 5 a 6 a bodů 8 až 10, odstavce 2 písm. c) nebo opatření podle odstavce 4 písm. a) až f) se jeví jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase,

d) je pravděpodobné, že nesplnění požadavků ohledně používání odpovídajícího přístupu bude mít za následek nedostatečné kapitálové požadavky,

e) je pravděpodobné, že ačkoliv budou dodrženy požadavky podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, rizika budou podceněna,

f) banka oznámí České národní bance podle čl. 377 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že z výsledků zátěžových testů vyplývá potřeba kapitálu ve výši, která významně přesahuje její kapitálový požadavek ke krytí portfolia obchodování s korelací.

(4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání,

a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný,

b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovila lhůtu k jeho provedení,

c) uložit, aby provedla úpravu plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné,

d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty,

e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že banka bude schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný,

f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný,

g) uložit jiná vhodná opatření.

(5) Odstavec 3 se použije za podmínek stanovených v § 26k odst. 1 a 2 obdobně i pro zahraniční banku, která je členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nad níž Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě lze požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními právními předpisy.

(6) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu dohledu může Česká národní banka

a) uložit, aby tato osoba

1. vyměnila člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady, osobu ve vedení pobočky zahraniční banky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobu,

2. vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv,

3. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu,

4. snížila základní kapitál za účelem úhrady ztráty o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu,

5. snížila výši svého podílu v jiné osobě nebo převedla svůj podíl v této osobě na jinou osobu anebo jinak omezila rizika plynoucí z jejího podílu v této osobě,

b) změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní uvedených,

c) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu,

d) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojením s bankou nebo které jsou součástí stejného konsolidačního celku jako banka nebo mají k bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu zvláštní vztah podle § 19,

e) uložit zvýšit likvidní prostředky banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou,

f) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(7) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále

a) pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům odpovědným za protiprávní jednání,

b) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v bance nebo výkon funkce v jiné bance nebo zahraniční bance,

c) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha.

(8) Postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 2 a 4 a odstavce 6 písm. a) bodu 4 a odstavce 6 písm. d) nelze uplatnit vůči pobočce banky z členského státu a postup podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nelze uplatnit vůči pobočce banky z jiného než členského státu.

(9) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až 4, odstavce 6 písm. f) a odstavce 7 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat.

§ 26a

Zjistí-li Česká národní banka, že celkový kapitálový poměr banky na individuálním základě je menší než dvě třetiny celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uloží bance jedno nebo více z těchto opatření k nápravě:

a) zvýšit základní kapitál tak, aby celkový kapitálový poměr banky na individuálním základě dosahoval nejméně výše celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

b) pořizovat pouze aktiva, která mají podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky rizikovou váhu nižší než 100 %,

c) nezískávat žádný podíl na základním kapitálu a na hlasovacích právech v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před uložením tohoto opatření, nezaložit ani nezískat žádnou další právnickou osobu nebo její organizační složku,

d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance,

e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné úrokové sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny Českou národní bankou.

§ 26aa

(1) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které má být opatření k nápravě uloženo.

(2) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí.

(3) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, informuje Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu.

(4) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad. Rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.

§ 26ab

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění

a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,

b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,

c) ohrozilo probíhající trestní řízení,

d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.

§ 26b

(1) V případě, že člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady zjistí, že banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že bance vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles celkového kapitálového poměru banky na individuálním základě pod minimální úroveň celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, informuje o tom neprodleně Českou národní banku.

(2) Pro zahraniční banku vykonávající bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5 a pro její pobočku se odstavec 1 použije obdobně; povinnost informovat Českou národní banku mají osoby ve vedení této zahraniční banky i osoby ve vedení této pobočky.

§ 26ba

(1) Pokud výše celkového kapitálového poměru banky klesne pod minimální úroveň podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a banka, za účelem splnění celkového kapitálového poměru, zvyšuje svůj základní kapitál,

a) je dán důležitý zájem společnosti pro omezení nebo vyloučení přednostního práva akcionářů na úpis nových akcií; § 29 odst. 2 věta druhá tím není dotčen,

b) emisní kurs musí být pro všechny upisovatele stejný,

c) lze upsat nové akcie, i když akcionáři dosud nesplatili emisní kurs dříve upsaných akcií; nové akcie však nemůže upsat akcionář, který nesplatil emisní kurs dříve upsaných akcií,

d) přednostní právo na upisování nových akcií není samostatně převoditelné,

e) banka uveřejní pozvánku na valnou hromadu nejméně 7 dní přede dnem konání valné hromady,

f) lhůta pro upsání nových akcií s využitím přednostního práva činí nejvýše 14 dní ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu,

g) lhůta pro upsání nových akcií bez využití přednostního práva činí nejvýše 14 dní ode dne uplynutí lhůty podle písmene f) nebo ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, bylo-li přednostní právo akcionářů na úpis nových akcií vyloučeno,

h) upisovatel musí ve lhůtě pro upsání nových akcií splatit jejich emisní kurs, jinak je jeho upsání neúčinné,

i) emisní kurs nových akcií musí být splacen v penězích anebo započtením.

(2) V pozvánce na valnou hromadu svolanou za účelem rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu banky v případě podle odstavce 1 se uvedou důvody zvolení tohoto postupu a jeho odchylky od postupu zvýšení základního kapitálu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev; nesplnění této povinnosti však nezpůsobuje neplatnost následného rozhodnutí valné hromady.

§ 26bb

Opatření obecné povahy při ohrožení nebo narušení stability bankovního nebo finančního systému

(1) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy podle odstavce 2,

a) je-li ohrožena stabilita bankovního nebo finančního systému a pokud je to pro odstranění tohoto ohrožení účelné, nebo

b) pokud již stabilita bankovního nebo finančního systému byla narušena, je-li to pro zmírnění následků tohoto narušení účelné.

(2) Česká národní banka opatřením obecné povahy bankám, pobočkám zahraničních bank, skupině druhově určených bank nebo skupině druhově určených poboček zahraničních bank

a) stanoví dočasnou výjimku z dodržování povinností stanovených v § 4, 5, 11 až 24 nebo v § 26f anebo z pravidel stanovených na základě tohoto zákona,

b) dočasně zakáže nebo omezí některé povolené činnosti anebo provedení některých obchodů, převodů finančních prostředků nebo jiných transakcí,

c) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho základě dočasně stanoví pravidla podle § 12, § 13 a § 14 písm. a), b) a d), nebo

d) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho základě, dočasně stanoví lhůty a periodicitu pro plnění informačních povinností banky nebo pobočky zahraniční banky.

(3) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky; zveřejnění na úřední desce jiného úřadu se nevyžaduje. Pokud nepozbylo účinnosti dříve, pozbývá opatření obecné povahy účinnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.

(5) Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy vydaným Českou národní bankou dotčeny, jsou pouze banky nebo pobočky zahraničních bank. Tyto osoby jsou oprávněny podat proti vydanému opatření písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne Česká národní banka, proti takovému rozhodnutí nelze podat opravný prostředek.

ČÁST OSMÁ

BANKOVNÍ DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ

§ 26c

(1) Bankovním dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za účelem omezení rizik, kterým je banka vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku.

(2) Bankovní dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon bankovního dohledu na individuálním základě nad bankami podle tohoto zákona ani dohled nad obchodníky s cennými papíry, spořitelními a úvěrními družstvy a finančními institucemi podle zvláštních právních předpisů.

(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad bankami, obchodníky s cennými papíry a finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(4) Česká národní banka může za účelem výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný zahraniční orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný zahraniční orgán dohledu nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(5) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon bankovního dohledu na konsolidovaném základě, o kterých ví, že již byly členem konsolidačního celku poskytnuty jinému orgánu dohledu, přednostně požádá o takové informace tento orgán.

(6) Výkon bankovního dohledu prováděný Českou národní bankou nad členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)] nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] je založen na písemných ujednáních o koordinaci a spolupráci s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad touto skupinou. Takovému orgánu dohledu lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.

(7) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, musí mít písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny. České národní bance lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.

(8) Namísto České národní banky je orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo evropské finanční holdingové osoby příslušný k výkonu bankovního dohledu v souladu s právem Evropské unie17) nad členem této skupiny se sídlem v České republice, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou. Tato mezinárodní smlouva vždy stanoví podmínky, za kterých má Česká republika nárok na regresní úhradu vůči orgánu dohledu jiného členského státu nebo vůči členskému státu, na jehož území má tento orgán sídlo, jestliže nahradila škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou tento orgán při výkonu dohledu způsobil nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Při výkonu bankovního dohledu orgánem dohledu jiného členského státu se použije právní řád České republiky. Odpovědnost za škodu způsobenou orgánem dohledu jiného členského státu jeho rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu bankovního dohledu se posuzuje podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci18).

(9) Namísto orgánu dohledu jiného členského státu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky je Česká národní banka, vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, příslušná k výkonu dohledu v souladu s právem Evropské unie17) nad členem této skupiny se sídlem v jiném členském státě, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou.

(10) Odstavce 6 až 9 se použijí obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

§ 26d

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) konsolidačním celkem skupina ovládající banky, skupina zahraniční ovládající banky, skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby,

b) ovládající bankou banka, jejíž ovládaná osoba nebo přidružená osoba je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, zahraniční bankou, finanční institucí, obchodníkem s cennými papíry, zahraničním obchodníkem s cennými papíry nebo podnikem pomocných služeb,

c) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

d) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

e) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

f) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb,

g) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb,

h) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb,

i) přidruženou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

j) zahraniční ovládající bankou zahraniční banka, jejíž ovládanou osobou je banka,

k) skupinou zahraniční ovládající banky skupina tvořená zahraniční ovládající bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem pomocných služeb,

l) tuzemskou ovládající bankou ovládající banka, která současně není osobou ovládanou jinou bankou, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice,

m) evropskou ovládající bankou ovládající banka nebo zahraniční ovládající banka, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v členském státě, a která není ovládána jinou bankou nebo zahraniční bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoli členském státě, ani není ovládána finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, která má sídlo v jakémkoli členském státě,

n) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

o) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

p) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

q) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

r) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby banka ovládaná finanční holdingovou osobou se sídlem

1. v České republice,

2. v jiném členském státě, pokud tato finanční holdingová osoba zároveň neovládá zahraniční banku, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční banku s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo

3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této finanční holdingové osoby;

je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby se rozumí banka s největší bilanční sumou,

s) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky banka ovládaná zahraniční ovládající bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této zahraniční ovládající banky; je-li v takovémto konsolidačním celku více bank, odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky se rozumí banka s největší bilanční sumou,

t) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem

1. v České republice,

2. v jiném členském státě, pokud tato smíšená finanční holdingová osoba zároveň neovládá zahraniční banku, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční banku s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo

3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě;

je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou se rozumí banka s největší bilanční sumou,

u) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) V případě, kdy vazby v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Česká národní banka oprávněna určit v dohodě s příslušným zahraničním orgánem dohledu nad bankami nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.

(3) Z dohledu nad konsolidačním celkem jsou vyjmuti obchodníci s cennými papíry, kteří nejsou uvedení v § 8a odst. 1 až 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

§ 26e

(1) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou ovládající banky a nad skupinou zahraniční ovládající banky, jejímž členem je odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky. Skupina ovládající banky ovládané tuzemskou ovládající bankou nebo tuzemskou finanční holdingovou osobou podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny zahraniční banka, obchodník s cennými papíry nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě.

(2) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou finanční holdingové osoby, jejímž členem je odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, a nad odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou. Skupina finanční holdingové osoby ovládané tuzemskou ovládající bankou nebo tuzemskou finanční holdingovou osobou podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny zahraniční banka, obchodník s cennými papíry nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě.

(3) Česká národní banka

a) vykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby, která nesplňuje podmínky podle odstavce 2 věty první, nebo

b) upustí od výkonu dohledu nad skupinou finanční holdingové osoby, která splňuje podmínky podle odstavce 2 věty první,

jestliže se tak dohodne s příslušným orgánem dohledu členského státu a jestliže se jim jeví určení odpovědné banky ve skupině finanční holdingové osoby podle kritérií stanovených tímto zákonem [§ 26d odst. 1 písm. r)] jako nevhodné, zejména s ohledem na význam bank nebo zahraničních bank, které jsou členy tohoto konsolidačního celku, pro finanční trh v dotčených členských státech. V takovém případě si však Česká národní banka nebo příslušný orgán dohledu předem vyžádají stanovisko odpovědné banky ve skupině finanční holdingové osoby nebo evropské finanční holdingové osoby, které jsou členy dotčeného konsolidačního celku. Pokud Česká národní banka postupuje podle písmene a), určí banku, která bude plnit povinnosti odpovědné banky ve skupině finanční holdingové osoby.

(4) Odstavec 3 se použije obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě nad odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou.

(5) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou smíšené holdingové osoby.

(6) Česká národní banka může upustit od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, má-li ovládající osoba sídlo ve státě, který není členským státem, pokud je nad tímto konsolidačním celkem vykonáván srovnatelný bankovní dohled na konsolidovaném základě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky. Před tímto rozhodnutím Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu nad zahraniční bankou se sídlem v jiném členském státě, která je členem stejného konsolidačního celku, a Evropský orgán pro bankovnictví. Není-li vykonáván srovnatelný bankovní dohled na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat po členovi konsolidačního celku založení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného členského státu. Postup podle věty třetí Česká národní banka oznámí orgánu dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě, která je členem stejného konsolidačního celku, a Evropské komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví.

§ 26f

(1) Ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky a banka ve skupině smíšené holdingové osoby, jež jsou členy konsolidačního celku podléhajícího bankovnímu dohledu České národní banky, jsou povinny dodržovat na konsolidovaném základě

a) požadavky na řídicí a kontrolní systém (§ 8b),

b) strategie a postupy pro vyhodnocování a změny vnitřně stanoveného kapitálu (§ 12c),

c) požadavky podle § 26g odst. 4.

(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny na vyžádání sdělovat České národní bance přímo nebo prostřednictvím banky podle odstavce 1 veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě.

§ 26g

(1) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě.

(2) Tuzemská ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou a odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu bankovnímu dohledu České národní banky.

(3) Tuzemská ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky a banka ve skupině smíšené holdingové osoby jsou povinny zajistit audit informací, které předávají pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě, a to způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou České národní banky.

(4) Banka je povinna řádně sledovat své operace se členy stejného konsolidačního celku, řídit rizika s nimi spojená a podrobit je odpovídajícím mechanismům vnitřní kontroly.

(5) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou povinny zajistit, aby jejich statutárním orgánem, členem jejich statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem dozorčí rady byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(6) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba předem informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň jí předloží podklady prokazující důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby ve vedení této finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby upraví Česká národní banka vyhláškou.

(7) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně zkušená nebo důvěryhodná.

§ 26h

(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k ovládající bance, odpovědné bance ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědné bance ovládané smíšenou finanční holdingovou osobou, finanční holdingové osobě, odpovědné bance ve skupině zahraniční ovládající banky, bance ve skupině smíšené holdingové osoby nebo smíšené holdingové osobě podle povahy zjištěného nedostatku

a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby,

c) uložit pokutu do 50 000 000 Kč,

d) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejného konsolidačního celku.

(2) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, se rozumí

a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou a právních předpisů podle § 5k,

b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy vkladatelů banky, která je součástí konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.

§ 26i

(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, plní kromě úkolů stanovených tímto zákonem, zvláštním právním předpisem2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky rovněž tyto úkoly:

a) koordinuje ve vztahu k orgánům dohledu jiných členských států shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací,

b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje postup těchto orgánů v rámci výkonu dohledu; tato činnost zahrnuje koordinaci a plánování výkonu dohledu nad činnostmi bank upravenými v § 8b odst. 1 písm. b), části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a v § 12c, výkonu dohledu prováděného podle § 25c a ukládání opatření podle § 26 odst. 1, včetně koordinace výkonu dohledu ve smyslu obdobných ustanovení právních předpisů jiného členského státu,

c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu a v případě potřeby s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank, kterými se rozumí centrální banky Evropského systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na nepříznivý vývoj v bance a na mimořádné situace, a postup těchto orgánů v průběhu nepříznivého vývoje v bance a za mimořádných situací; dále plánuje a koordinuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro mimořádné situace, informování veřejnosti a ukládání opatření k nápravě mimořádného významu ve smyslu § 38i odst. 1 písm. b) a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,

d) na vyžádání poskytuje orgánům dohledu jiných členských států vykonávajícím dohled nad osobou, která je členem takového konsolidačního celku, informace potřebné k výkonu dohledu nad touto osobou, zejména s přihlédnutím k významu této osoby pro finanční trh daného státu (§ 38ha),

e) rozhoduje o společné žádosti o udělení předchozího souhlasu s používáním některého z interních přístupů nebo o žádosti o změnu již používaného přístupu.

(2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní bankou při plnění jejích úkolů uvedených v odstavci 1 v dostatečné míře nespolupracuje, může o tom Česká národní banka informovat Evropský orgán pro bankovnictví23).

(3) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví rovněž o případech, kdy orgán dohledu jiného členského státu při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, jejíž člen podléhá dohledu České národní banky, neplní své úkoly uložené na základě předpisu Evropské unie upravujícího činnost úvěrových institucí23).

§ 26j

(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a nastane-li mimořádná situace v členském státě, v němž má sídlo člen této skupiny nebo v němž vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, Česká národní banka bez zbytečného odkladu sdělí

a) centrálním bankám Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací informace, a to za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j), a

b) Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika a orgánům veřejné moci uvedeným v § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací všechny informace, které jsou pro ně významné.

(2) Zjistí-li Česká národní banka mimořádnou situaci, jež může mít dopad v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a orgán vykonávající bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen má sídlo v dotčeném členském státě nebo v tomto členském státě vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

§ 26k

(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, je příslušná, po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy takových skupin, uložit členovi této skupiny

a) opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 26 odst. 2 písm. c), jde-li o banku nebo zahraniční banku,

b) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, jde-li o spořitelní a úvěrní družstvo, nebo

c) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, jde-li o obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo o zahraničního obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

(2) Česká národní banka předem informuje ostatní orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny o záměru uložit opatření k nápravě podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem a rizika likvidity této skupiny. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce 1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, a ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy předložila zprávu o posouzení rizika likvidity.

(3) Nebude-li dohody podle odstavce 1 v této lhůtě dosaženo,

a) je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená v odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, nebo

b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůt uvedených v odstavci 2 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví24); pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.

(4) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby, bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a Českou národní bankou o uložení opatření k nápravě Českou národní bankou bance, která je členem jedné nebo více uvedených skupin, a to ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této skupiny, nebo ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny,

a) je Česká národní banka příslušná uvedené bance uložit samostatně opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 26 odst. 2 písm. c); přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, nebo

b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím uvedených lhůt požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví24); pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.

(5) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka může vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká národní banka si toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní banka z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje.

(6) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 písm. a) nebo odstavce 4 písm. a) nejméně jednou za rok postupem uvedeným v odstavcích 1 2, 3 písm. a), odstavci 4 písm. a) a odstavci 5. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný písemný návrh orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 písm. a) nebo odstavce 4 písm. a) přezkoumat také jen v rozsahu tohoto návrhu.

(7) Banka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném základě nad minimální úrovní, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným, v dohodě s Českou národní bankou, orgánem jiného členského státu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.

§ 26l

(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, zřizuje pro plnění úkolů uvedených v § 26i a 26j kolegium. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26c odst. 7, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie.

(2) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky a ostatních dotčených orgánů dohledu při

a) výměně informací,

b) uplatňování ujednání a mezinárodních smluv podle § 26c odst. 6 až 9, je-li to účelné,

c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny podle § 25c,

d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 26c odst. 5, § 38ha odst. 3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,

e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie,

f) plánování a koordinaci činností uvedených v § 26i odst. 1 písm. c) a v obdobných ustanoveních zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.

(3) Členy kolegia jsou

a) Česká národní banka,

b) orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny,

c) orgány dohledu hostitelských států, v nichž člen dotčené skupiny vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

d) centrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to účelné,

e) orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže podle názoru všech dotčených orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.

(4) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění svých povinností uvedených v § 5o odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech, především v mimořádných situacích.

(5) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.

(6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

§ 26m

(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad smíšenou finanční holdingovou osobou po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.

(4) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě stanovit, že při výkonu tohoto dohledu nad smíšenou finanční holdingovou osobou použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(5) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může po dohodě s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(6) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled nad bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.

ČÁST DESÁTÁ

ODNĚTÍ LICENCE NEBO SOUHLASU

§ 34

(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, anebo při úpadku banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, Česká národní banka licenci odejme.

(2) Licence může být dále odňata, jestliže

a) banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení licence nebo jestliže po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěry,

b) v činnosti banky byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by současně mohl naplnit znaky správního deliktu podle § 36e odst. 2 písm. a), d), f), g), h), i), j), k), m), n), o) nebo § 36e odst. 3 písm. c) a zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky se dopustila správního deliktu podle § 36h odst. 1 písm. d) nebo § 36h odst. 2 písm. b), d) a e),

c) žadatel v žádosti o licenci uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti o udělení licence,

d) přetrvávají závažné nedostatky v činnosti zahraniční banky se sídlem na jiném území než území členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, nebo došlo k jejímu úpadku,

e) proti bance bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo

f) banka nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, § 26 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo v § 26 odst. 2 písm. c).

(3) Česká národní banka odejme licenci, jestliže zjistí, že celkový kapitálový poměr banky na individuálním základě je menší než jedna třetina celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní banka nemusí v tomto případě licenci odejmout, jde-li o banku, vůči které bylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. Česká národní banka odejme licenci, jestliže zjistí, že kapitálový poměr pobočky banky z jiného než členského státu je menší než jedna třetina kapitálového poměru podle § 12a odst. 1.

(4) Česká národní banka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže byl souhlas udělen na základě nepravdivých údajů nebo žadatel v žádosti o udělení souhlasu zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.

§ 35

(1) Rozhodnutí o odnětí licence se zveřejní v Obchodním věstníku; v případě pobočky banky z jiného než členského státu Česká národní banka informuje o tomto rozhodnutí orgán dohledu země sídla zahraniční banky.

(2) Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí licence nesmí dotčená právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za banku podle tohoto zákona.

(3) Rozhodnutí o odnětí licence doručí Česká národní banka statutárnímu orgánu banky. Současně informuje o tomto rozhodnutí orgán bankovního dohledu států, ve kterých má banka pobočky.

(4) Rozhodnutí o odnětí licence udělené pro pobočku banky z jiného než členského státu doručí Česká národní banka osobě pověřené řízením pobočky.

ČÁST JEDENÁCTÁ

LIKVIDACE BANKY

§ 36

(1) Zrušuje-li se banka s likvidací, návrh na jmenování likvidátora může podat pouze Česká národní banka. Pouze Česká národní banka podává též návrh na odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora a dále návrh na zrušení akciové společnosti, byla-li bance odňata licence. Soud rozhodne o návrhu České národní banky do 24 hodin od podání návrhu.

(2) Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance, která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo se jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela. S přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora stanoví Česká národní banka výši a splatnost jeho odměny.

(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na které se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně.

(4) Likvidátor předkládá České národní bance a Garančnímu systému bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s občanským zákoníkem a se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na písemné vyžádání České národní banky a Garančního systému další podklady nezbytné k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace.

(5) Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních jednání (§ 12 odst. 2).

ČÁST DVANÁCTÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

Přestupky

§ 36a

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) přijme vklad v rozporu s § 2 odst. 1,

b) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez této licence,

c) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,

d) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,

e) jako osoba jednající ve shodě

1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, nebo

2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 15, nebo

f) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.

(2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.

(3) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky nebo fyzická osoba jako osoba ve vedení banky z jiného než členského státu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 4 písm. c) současně zastává funkce ve větším než povoleném rozsahu.

(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 26b odst. 1.

(5) Fyzická osoba jako osoba ve vedení zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, nebo jako osoba ve vedení této pobočky se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 26b odst. 2.

(6) Fyzická osoba jako osoba, která byla členem statutárního orgánu banky, členem správní rady banky, členem dozorčí rady banky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobou ke dni zavedení nucené správy, nebo kdykoliv v období 2 let předcházejících tomuto dni, se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost správci podle § 28 odst. 3.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

b) 10000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo odstavce 3,

c) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 4 až 6,

d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130000000 Kč.

§ 36b

(1) Odvolaný oceňovatel se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost oceňovateli podle § 29c odst. 7.

(2) Fyzická osoba jako osoba, která se při likvidaci banky seznámila s údaji, které jsou předmětem bankovního tajemství, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 36 odst. 3.

(3) Pracovník banky, člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 39.

(4) Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle § 41d odst. 4 a 5 a § 41g odst. 5.

(5) Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.

(6) Fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí přestupku tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 2000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5,

b) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 až 3 nebo odstavce 6.

Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob

§ 36c

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) přijme vklad v rozporu s § 2,

b) neoprávněně použije označení „banka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady nebo označení od něj odvozená v obchodní firmě,

c) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez této licence,

d) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,

e) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,

f) jako osoba jednající ve shodě

1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, nebo

2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 15,

g) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti, nebo

h) neposkytne součinnost oceňovateli podle § 29b odst. 5.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba zahrnutá do konsolidačního celku se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesdělí České národní bance informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě nebo sdělí informace nepravdivé, zkreslené, zamlčí podstatné informace nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,

b) nevytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která má být jmenována oceňovatelem, a oceňovatel se dopustí správního deliktu tím, že neupozorní Českou národní banku na skutečnosti podle § 29c odst. 4.

(5) Oceňovatel se dopustí správního deliktu tím, že zpracuje ocenění v rozporu s požadavky stanovenými v § 29b.

(6) Odvolaný oceňovatel se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne součinnost oceňovateli podle § 29c odst. 7.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí správního deliktu tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti.

(8) Právnická osoba jako osoba, které zanikla licence, se dopustí správního deliktu tím, že přijme vklad, poskytne úvěr nebo uskuteční jiné činnosti po dni zániku licence.

(9) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,

b) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g) a odstavce 4,

c) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), h), odstavce 3, odstavce 5, odstavce 6 nebo odstavce 7,

d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) až f) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do 130000000 Kč,

e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 8 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 8 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.

§ 36d

(1) Finanční holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo smíšená holdingová osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí, aby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady nebo člen její dozorčí rady splňoval požadavky podle § 26g odst. 5, nebo

b) v rozporu s § 26g odst. 6 předem neinformuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení nebo jí nepředloží požadované podklady.

(2) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace podle § 41f odst. 10.

(3) Obchodník s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13), nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní oznamovací povinnost vůči bance nebo pobočce zahraniční banky podle § 41f odst. 7, nebo

b) nevede evidenci údajů podle § 41c odst. 3.

(4) Oprávněná finanční instituce se sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že

a) založí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,

b) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1, nebo

c) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv z nich České národní bance podle § 5i.

(5) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 2 nebo 3,

b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4.

Správní delikty banky

§ 36e

(1) Banka se dopustí správního deliktu tím, že

a) uskuteční činnost v rozporu s licencí,

b) zřídí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,

c) začne vykonávat činnosti na území hostitelského státu v rozporu s postupem podle § 5h odst. 2,

d) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1,

e) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv z nich České národní bance podle § 5i,

f) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3,

g) neuloží ověřené kopie stanov nebo jejich změny u České národní banky podle § 9 odst. 3,

h) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až 4,

i) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 8,

j) nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů, nebo o tomto postupu neinformuje,

k) neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

l) nezavede vnitřní postupy a zásady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,

m) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchod způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu banky, nebo

n) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné.

(2) Banka se dopustí správního deliktu tím, že

a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle § 8b, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

b) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle čl. 431 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a podmínky pro užívání základních a interních přístupů pro výpočet kapitálových požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d,

d) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje podle čl. 99 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného orgánu dohledu členského státu, nebo tento přístup používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

f) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje o kapitálových požadavcích stanovené v čl. 101 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

g) se vystaví úvěrovému riziku sekuritizované pozice,

h) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d,

i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nesdělí České národní bance údaje nebo sdělí nesprávné anebo neúplné údaje o

1. velkých expozicích,

2. pákovém poměru,

3. likviditě,

j) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

k) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným čl. 431 odst. 1 až 3 nebo čl. 451 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji,

l) rozdělí část zisku po zdanění v rozporu s tímto zákonem,

m) nesplní informační povinnosti podle § 20 odst. 18,

n) poskytne plnění držitelům investičních nástrojů zahrnutých v kapitálu banky v rozporu s čl. 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo

o) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu.

(3) Banka se dopustí správního deliktu tím, že

a) nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie a postupy podle § 12c,

b) nesplní některou z informačních povinností podle § 16 odst. 2, § 16a nebo § 24 anebo části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

c) neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované účasti nebo neprokáže splnění podle čl. 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo

d) neprokáže splnění podmínek podle § 17 odst. 1.

(4) Banka se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 20a odst. 3 až 5 nepředloží výpis všech akcionářů nebo připustí účast osoby označené Českou národní bankou na valné hromadě anebo koná valnou hromadu bez písemného vyjádření České národní banky,

b) neprovede opravné zúčtování podle § 20c odst. 1,

c) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky,

d) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let,

e) nezajistí, aby auditor provedl

1. ověření účetní závěrky banky podle § 22 odst. 1 písm. a),

2. ověření řídicího a kontrolního systému banky podle § 22 odst. 1 písm. b),

3. vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému podle § 22 odst. 1 písm. c),

4. ověření uveřejňovaných údajů podle čl. 431 až 455 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

f) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst. 4,

g) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,

h) nezveřejní výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu podle § 23 odst. 1,

i) nepředloží výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu v předepsané lhůtě České národní bance,

j) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 nebo § 26a, nebo

k) neudržuje kapitálový poměr minimálně ve výši stanovené v rozhodnutí vydaném na základě § 26k odst. 7.

(5) Banka se dopustí správního deliktu tím, že

a) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti,

b) poruší povinnost zpracovávat údaje o klientech podle § 37 odst. 2,

c) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3, 4 a 6,

d) nepodá zprávu o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká,

e) neposkytne klientovi výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru podle § 38a odst. 2,

f) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu,

g) nevede identifikaci vkladatele podle § 41c odst. 3 nebo 4,

h) neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle § 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n,

i) neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3,

j) použije údaje, které získala od osob uvedených v § 41f odst. 7 a 8 v rozporu s § 41f odst. 9, nebo

k) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy.

(6) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e), h) nebo i),

b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), g), j) až n),

c) 50000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 3 písm. a), b), d), odstavce 4 nebo odstavce 5,

d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého bankou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho ovládaná banka; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.

§ 36f

(1) Banka, která má na základě § 8b odst. 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby organizační uspořádání a jiné mechanismy uvedené v § 8b odst. 1 a používané členy konsolidačního celku byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu.

(2) Banka, která má významné postavení na finančním trhu České republiky, se dopustí správního deliktu tím, že neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) Tuzemská ovládající banka nebo odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby anebo odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky se dopustí správního deliktu tím, že

a) neoznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu bankovnímu dohledu České národní banky podle § 26g odst. 2, nebo

b) nezajistí audit informací podle § 26g odst. 3.

(4) Banka se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost podle § 26g odst. 4 sledovat své operace se členy stejného konsolidačního celku nebo řídit rizika s nimi spojená anebo je podrobit odpovídajícím mechanismům vnitřní kontroly.

(5) Ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky, banka ve skupině smíšené holdingové osoby a odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, které jsou členy konsolidačního celku podléhajícího bankovnímu dohledu České národní banky, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností na konsolidovaném základě podle § 26f odst. 1 nebo čl. 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do 50000000 Kč.

§ 36g

Správní delikty zahraniční banky se sídlem v členském státě

(1) Zahraniční banka se sídlem v členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že

a) uskuteční na území České republiky bankovní činnosti v rozporu s § 5c až 5m,

b) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho změny,

c) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až 4,

d) v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje,

e) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet zahraniční banky,

f) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let,

g) nesplní některou z informačních povinností podle § 24,

h) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 26 odst. 1,

i) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,

j) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst. 2,

k) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,

l) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3, 4 a 6, nebo

m) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až g),

c) 50000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), h) až m).

§ 36h

Správní delikty zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě

(1) Zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že

a) uskuteční bankovní činnosti na území České republiky bez licence udělené podle § 5,

b) uskuteční bankovní činnosti v rozporu s licencí,

c) přijímá vklady, poskytuje úvěry nebo vykonává další činnosti po dni zániku licence,

d) nedisponuje řídicím a kontrolním systémem podle § 8b odst. 1 a 2,

e) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho změny,

f) neuveřejní informace podle § 11,

g) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle § 11 odst. 7,

h) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 8,

i) v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje,

j) nezavede vnitřní postupy a zásady podle § 11a odst. 7,

k) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchody způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu zahraniční banky, nebo

l) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné.

(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že

a) neudržuje průběžně kapitálový poměr podle § 12a odst. 1,

b) v rozporu s § 24 odst. 2 nesdělí České národní bance údaje nebo poskytne neúplné anebo nesprávné údaje,

c) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 12a odst. 3,

d) poruší některé z pravidel podle prováděcího právního předpisu vydaného k provedení § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1, nebo

e) nedodržuje podmínky stanovené v § 13.

(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní některou z informačních povinností podle § 16b odst. 1,

b) provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty,

c) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet zahraniční banky,

d) neuschová doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let podle § 21 odst. 2,

e) nezajistí, aby auditor provedl

1. ověření účetní závěrky zahraniční banky,

2. ověření řídicího a kontrolního systému pobočky zahraniční banky,

3. vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému,

f) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst. 4,

g) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,

h) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 odst. 1,

i) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,

j) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst. 2,

k) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,

l) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3, 4 a 6,

m) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu,

n) neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle § 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n, nebo

o) neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) až i),

b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. l),

c) 50000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d), j) až l), odstavce 2, odstavce 3 písm. a) až k), m), n) nebo o).

Společná ustanovení

§ 36i

(1) Zjistí-li Česká národní banka, že došlo k porušení právní povinnosti, za kterou lze uložit sankci podle tohoto zákona (dále jen „protiprávní jednání“), zahájí řízení o uložení sankce, pokud na základě posouzení zjištěného protiprávního jednání dospěje k závěru, že je společensky škodlivé. Při posuzování společenské škodlivosti protiprávního jednání vychází Česká národní banka zejména z povahy, závažnosti, doby trvání a následku protiprávního jednání a případného postupu osoby podezřelé z protiprávního jednání při odstraňování jeho následků. Není-li řízení o uložení sankce zahájeno, provede se o tom záznam do spisu a věc se odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.

(2) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o správním deliktu upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání správního deliktu.

(3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby protiprávnímu jednání zabránila.

(4) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán; popřípadě se přihlédne rovněž k

a) délce trvání protiprávního jednání,

b) finanční situaci právnické osoby,

c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit,

d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným protiprávním jednáním,

e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu,

f) předchozím správním deliktům právnické osoby.

(5) Kritéria pro stanovení výše pokuty uvedená v odstavci 4 se použijí i při stanovení výše pokuty uložené za spáchání přestupku fyzické osobě.

(6) Odpovědnost za správní delikt podle tohoto zákona zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(7) Přestupek fyzické osoby nelze projednat, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(8) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

§ 36j

(1) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.

(2) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění

a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,

b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,

c) ohrozilo probíhající trestní řízení,

d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.

(5) Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.

ČÁST TŘINÁCTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 37

(1) Banky a pobočky zahraničních bank poskytují klientům služby na smluvním základě. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka nebo pobočka zahraniční banky odmítnout.

(2) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny pro účely bankovních obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno, vyjma citlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí být přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem údajů a relevantní pro posouzení těchto rizik. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

§ 38

(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.

(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení, při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo při plnění povinnosti předávat údaje podle zákona o centrální evidenci účtů.

(3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání

a) soudu pro účely občanského soudního řízení;8)

b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon;9)

c) správcům daně za podmínek podle daňového řádu,

d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu ve sporu podle zvláštního právního předpisu9c),

e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí anebo zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou,

f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,

g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,

h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona,9b)

i) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků.

j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky,

l) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona10c).

Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.

(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet klienta po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.

(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bance úhrada věcných nákladů.

(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.

(7) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti.

(8) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez dalšího využít svého práva podle odstavce 7. Klient může možnosti tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce.

(9) Na pobočku banky z členského státu se použijí odstavce 2 až 8 obdobně a na pobočku banky z jiného než členského státu se použijí odstavce 1 až 8 a 11 obdobně.

(10) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona10b) tím nejsou dotčena.

(11) Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.

§ 38a

(1) V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky a pobočky zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.

(2) Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle odstavce 1 od bank, poboček zahraničních bank10a) a dalších osob, stanoví-li tak zvláštní zákon, informační databázi (dále jen „registr“). K informacím v registru mají přístup banky, pobočky zahraničních bank, Evropská centrální banka, Česká národní banka pro účely dohledu nad finančním trhem a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Poskytnutí údajů do registru a z registru za podmínek stanovených zákonem není porušením bankovního tajemství a povinnosti mlčenlivosti. Banka a pobočka zahraniční banky je však povinna k údajům o klientech získaným z registru přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.

(3) Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit přístup k informacím v registru podle odstavce 2 též centrálním bankám a jiným orgánům členských států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem za předpokladu, že podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční databázi přístup širší okruh osob. Údaje z informačních databází získané Českou národní bankou na základě vzájemnosti se stávají součástí registru.

(4) Případy, ve kterých lze požadovat informace podle odstavců 2 a 3, a bližší podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(5) Klient má právo, za úhradu věcných nákladů, na výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru.

(6) Oznámení banky nebo pobočky zahraniční banky o podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.

§ 38b

Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu6d) a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání. Tím nejsou dotčena ustanovení zákona upravujícího ochranu osobních údajů10b).

§ 38c

Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům bankovního dohledu jiných států, orgánům mezinárodních organizací a dalším osobám v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet základních oznamovaných a konzultovaných skutečností je uveden v § 38d až 38i.

§ 38d

(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o

a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce banky z členského státu postup podle § 26,

b) odňatých licencích,

c) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

d) smlouvách podle § 26c odst. 8 a 9 a dohodách podle § 26e odst. 3,

e) použití postupu podle § 26 vůči pobočce banky z členského státu v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,

f) použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z členského státu,

g) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě,

h) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

i) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.

(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o

a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce podle § 5a odst. 1 postup podle § 26,

b) udělených a odňatých licencích v informaci o udělené licenci vždy uvede, že pohledávky z vkladů u banky jsou pojištěny u Garančního systému,

c) smlouvách podle § 26c odst. 8 a 9 a dohodách podle § 26e odst. 3,

d) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními bankami o

1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1000000 EUR, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí činností banky,

2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle bodu 1,

e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

f) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě,

g) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto zákona,

h) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, o organizační struktuře a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se konsolidačního celku, pokud Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě,

i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 25a,

j) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,

k) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 25c odst. 3 až 5, § 25d odst. 2 a 3 a § 26 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,

l) případech, kdy použije § 25d odst. 1,

m) postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2, 4 a 5,

n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany banky; tyto informace poskytne Česká národní banka bez zbytečného odkladu,

o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování,

p) opatřeních přijatých podle § 8d písm. g),

q) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 8 odst. 5,

r) údajích shromážděných podle § 8d písm. h),

s) údajích získaných od banky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají odměňování,

t) opatřeních k nápravě uložených podle § 26 odst. 2 bodu 11, § 26 odst. 7 a pokutách uložených za správní delikt podle § 36a odst. 1 písm. a) až e), § 36c odst. 1 písm. a) až f), § 36e odst. 2 písm. a), d), f) až k), m), n) a o) a § 36e odst. 3 písm. c), včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy,

u) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

v) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.

(3) Česká národní banka informuje Evropský bankovní výbor o licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance nebo finanční instituci, která má sídlo v jiném než členském státě.

(4) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie.

(5) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o

a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem,

d) sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 3 a údajích uvedených v § 12o odst. 7.

(6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění31) o postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2, 4 a 5.

§ 38da

(1) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány.

(2) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů banky.

§ 38e

(1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského státu o

a) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je banka a zároveň i banka se sídlem na území členského státu nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území členského státu,

b) informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde poskytovat služby, a o změně v oznámených údajích,

c) skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle § 5e odst. 1,

d) použití postupu podle § 26 vůči pobočce banky z členského státu v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,

e) použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z členského státu,

f) udělení souhlasu podle § 29 odst. 3 v případě, že dotčená banka má pobočku na území tohoto státu; tuto informaci poskytne příslušnému orgánu dohledu před udělením souhlasu nebo bezprostředně po jeho udělení, nesnese-li věc odkladu.

(2) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu jiného než členského státu o použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z jiného než členského státu.

(3) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o

a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,

b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.

§ 38f

(1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku na území členského státu, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány bankovního dohledu států, v nichž má banka pobočku.

(2) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu příslušný orgán dohledu členského státu, ve kterém má banka nebo banka pobočku.

(3) Česká národní banka před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence pobočce banky z jiného než členského státu usiluje o koordinaci svého postupu s orgány bankovního dohledu členských států, ve kterých má zahraniční banka pobočky. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka tyto orgány dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat.

§ 38g

Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu po předchozím informování orgánu bankovního dohledu tohoto státu nebo jej o provedení této kontroly požádat.

§ 38h

Výměna informací při dohledu nad pobočkami bank z členských států

(1) V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.

(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na bance a o řízení této banky nebo zahraniční banky, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení. Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad bankou nebo zahraniční bankou, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálovém poměru, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného bankou, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly.

(3) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může požádat orgány dohledu jiných členských států o informace uvedené v odstavci 2.

(4) Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává banka svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise a s dohledem na konsolidovaném základě podle části osmé tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů banky nebo finanční stability v tomto členském státě. Česká národní banka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena likvidita banky nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita banky. V takovém případě sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala. Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává banka činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela.

(5) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě.

§ 38ha

Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě

(1) V rámci výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.

(2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména informace o

a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, struktuře správy a řízení včetně organizační struktury konsolidačního celku, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v tomto konsolidačním celku,

b) postupech shromažďování informací od bank v konsolidačním celku a ověřování těchto informací,

c) vývoji v bance nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může vážně ohrozit finanční situaci banky v konsolidačním celku,

d) závažných sankcích a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených bance podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a), a neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu,

e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled nad osobou, která je členem konsolidačního celku. Rovněž požádá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad evropskou ovládající bankou o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.

(4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán bankovního dohledu jiného členského státu neposkytne zásadní informaci z vlastního podnětu32).

§ 38i

(1) Česká národní banka před

a) rozhodnutím podle § 16 odst. 1 a § 20 odst. 3,

b) uložením závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu bance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1,

c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 301 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

konzultuje tuto skutečnost s orgánem dohledu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, jehož členem je dotčená banka, a s dalšími orgány dohledu, kterých se tato skutečnost rovněž týká.

(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.

§ 38j

(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření obecné povahy podle § 26bb a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování opatření obecné povahy podle § 26bb,

b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle písmene a),

c) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu bankovního dohledu podle § 25c,

d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání bankami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem,

e) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou finanční holdingové osoby podle § 26e odst. 3 a informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad členem skupiny evropské ovládající banky nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby podle § 26c odst. 8 a 9,

f) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

g) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, včetně uložených opatření.

(2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány bankovního dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.

§ 38k

Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,

b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,

c) souhrnně za Českou republiku

1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.

§ 38l

Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,

b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,

c) souhrnně za Českou republiku

1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.

§ 39

(1) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2, 3, 4 a 6 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada nebo dozorčí rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 4 a 5, § 41g odst. 5 a § 41n.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.

§ 40

(1) Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.

(2) O změně licence rozhoduje Česká národní banka.

(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.

(4) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.

(5) V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.

(6) Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých pravomocných rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) a c), § 27 odst. 1, § 29 odst. 3, § 34 odst. 1 a § 40 odst. 2.

§ 41

(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek, nejedná-li se o rozhodnutí o uložení pokuty podle části dvanácté. Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu10) se nepoužije.

(2) Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

POJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK Z VKLADŮ

§ 41a

(1) Pojištění pohledávek z vkladů v České republice zajišťuje Garanční systém zřízený podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

(2) Garanční systém spravuje část svého jmění ve Fondu.

(3) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu se účastní systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívá do Fondu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a poboček bank z jiného než členského státu, peněžní prostředky, které si Garanční systém obstaral podle § 41i, dotace, návratné finanční výpomoci a úvěry poskytnuté Českou národní bankou podle zákona o České národní bance. Zdrojem Fondu jsou i další příjmy, kterými jsou zejména výnosy z investování peněžních prostředků a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení.

(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám, poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady na činnost Garančního systému se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků.

(6) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Garanční systém s předstihem upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1.

§ 41b

Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 38 odst. 2 až 4 a 6, § 41g odst. 1, § 41n, § 41o odst. 2, § 41p odst. 1 a 2 a § 41q odst. 2. Ustanovení § 38 odst. 5 a § 39 odst. 2 se použije obdobně.

§ 41c

(1) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 a v zákoně upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v odstavci 2.

(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů

a) banky, pobočky banky z jiného členského státu spořitelního a úvěrního družstva, obchodníka s cennými papíry a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,

b) finanční instituce a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,

c) pojišťovny, zajišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,

d) zdravotní pojišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,

e) státu,

f) územního samosprávného celku, jehož daňové příjmy podle zákona o rozpočtovém určení daní (dále jen „daňový příjem“) jsou vyšší než částka odpovídající 500000 EUR, za podmínek uvedených v odstavci 8,

g) představující pohledávky, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu ve formě podřízeného dluhu, a

h) pocházející podle pravomocného rozsudku z úmyslně spáchaného trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, nebyly-li zajištěny ve prospěch oběti trestné činnosti.

(3) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje o vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí

a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo,

b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo.

(4) Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu.

(5) Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry.

(6) Částka pro účely určení výše daňových příjmů územního samosprávného celku podle odstavce 2 písm. f) se přepočte na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují.

(7) Územní samosprávný celek dokládá bance a pobočce banky z jiného než členského státu výši daňových příjmů podle odstavce 2 písm. f) skutečnými daňovými příjmy za rok, který o 2 roky předchází roku, v němž mají být pojištěny pohledávky z vkladů územního samosprávného celku.

(8) Pohledávky z vkladů územního samosprávného celku jsou pojištěny, pokud územní samosprávný celek doloží bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu, že výše skutečných daňových příjmů podle odstavce 7 nepřesahuje výši stanovenou v odstavci 2 písm. f). Pohledávky z vkladů územního samosprávného celku jsou pojištěny od začátku kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 7, nebo ode dne, kdy banka vydá potvrzení podle odstavce 9 o tom, že pohledávky z vkladů územního samosprávného celku splňují podmínky pro jejich pojištění, podle toho, který okamžik nastane později, do konce kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 7. K doložení skutečných daňových příjmů po rozhodném dni podle § 41d odst. 2 se nepřihlíží.

(9) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu vydá bez zbytečného odkladu po doložení skutečných daňových příjmů podle odstavce 7 územnímu samosprávnému celku potvrzení, zda a po které období jsou pohledávky z vkladů územního samosprávného celku pojištěny.

(10) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vést evidenci údajů podle odstavce 3 a v případech stanovených tímto zákonem (§ 41d odst. 4 a § 41n) poskytovat tyto údaje Garančnímu systému. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.

§ 41ca

(1) Garanční systém do 10. dubna každého roku sdělí České národní bance aktuální výši prostředků ve Fondu k 31. březnu příslušného roku.

(2) Česká národní banka stanoví do 31. května každého roku výši ročního příspěvku banky podle obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví upravujících metody výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů tak, aby zohledňovala celkový objem krytých pohledávek z vkladů a míru rizika, které banka podstupuje. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup roční sazbu příspěvků a hodnotu koeficientu upravujícího celkovou výši ročních příspěvků.

(3) Česká národní banka zveřejní způsob výpočtu rizikových vah formou úředního sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky.

(4) Dosáhne-li objem prostředků ve Fondu hodnoty 0,8 % objemu pojištěných pohledávek z vkladů podle § 41c odst. 1, jejichž výše nepřevyšuje částku odpovídající 100000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu (dále jen „krytá pohledávka z vkladu“), stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků tak, aby celková výše ročních příspěvků stanovených v příslušném kalendářním roce odpovídala hodnotě 0,045 % objemu krytých pohledávek z vkladů.

(5) Poklesne-li objem prostředků ve Fondu pod hodnotu 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo v přiměřené době, nejpozději do 5 let od konce kalendářního roku, ve kterém k tomuto poklesu došlo, v závislosti na objemu chybějících prostředků ve Fondu. Pokud objem prostředků ve Fondu poklesne pod dvě třetiny z hodnoty 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo do 6 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k tomuto poklesu.

§ 41cb

(1) Česká národní banka informuje do 31. května každého roku Garanční systém o výši ročního příspěvku stanoveného bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu.

(2) Garanční systém do 10. června každého roku oznámí způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda a jaká část příspěvku v příslušném roce může mít formu neodvolatelného platebního příslibu tak, aby podíl neodvolatelných platebních příslibů nepřekročil hodnotu 30 % objemu prostředků ve Fondu; při tomto určení přihlédne k obecným pokynům Evropského orgánu pro bankovnictví upravujícím platební přísliby. V oznámení Garanční systém uvede podrobnosti uplatnění platebního příslibu a zejména podmínky pro rizikovost, likvidnost a diverzifikaci poskytovaného zajištění; podmínky lze stanovit odlišně v závislosti na výši ročního příspěvku.

(3) Garanční systém může přijmout platební příslib pouze, pokud je zajištěný aktivem s nízkým rizikem nezatíženým právy třetích stran a pokud získá právo s tímto aktivem volně nakládat. Aktivem s nízkým rizikem se rozumí dluhový cenný papír, který by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržel rizikovou váhu do výše 50 %33).

(4) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí stanovený roční příspěvek do 30. června příslušného kalendářního roku. Podání rozkladu proti rozhodnutí podle § 41ca odst. 2, jímž se stanovuje výše ročního příspěvku banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.

§ 41cc

(1) Nepostačují-li prostředky Fondu k vyplacení zákonem stanovených náhrad, Garanční systém o této skutečnosti informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku a sdělí jí předpokládanou výši chybějících prostředků.

(2) Česká národní banka stanoví bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu povinnost platit mimořádný příspěvek v jí stanovené výši obdobně podle § 41ca odst. 2. Sazbu mimořádného příspěvku přitom stanoví tak, aby celková výše stanoveného mimořádného příspěvku nepřekročila v kalendářním roce 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Za výjimečných okolností může Česká národní banka stanovit i vyšší sazbu mimořádného příspěvku. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup sazbu mimořádného příspěvku.

(3) Řízení podle odstavce 2 může být zahájeno vydáním rozhodnutí. Podání rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného příspěvku bance a pobočce banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.

(4) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Garanční systém o výši mimořádného příspěvku stanoveného bance a pobočce banky z jiného než členského státu.

(5) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí mimořádný příspěvek do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o výši mimořádného příspěvku. Mimořádný příspěvek nemůže mít formu platebního příslibu.

(6) Česká národní banka může dočasně snížit výši mimořádného příspěvku nebo pozastavit povinnost banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu zaplatit mimořádný příspěvek, pokud by zaplacení ohrozilo likviditu nebo solventnost banky, a to i opakovaně až na dobu 6 měsíců. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku takového snížení nebo pozastavení nebyla zaplacena řádně a včas, se stává splatnou uplynutím této doby. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Garanční systém o tomto rozhodnutí.

§ 41cd

Garanční systém bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, zda a v jaké výši banka a pobočka banky z jiného než členského státu zaplatily příspěvek. Je-li banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu v prodlení se zaplacením příspěvku, platí z dlužné částky úroky z prodlení stanovené občanským zákoníkem. Zaplacení příspěvku a úroku z prodlení vymáhá Garanční systém.

§ 41ce

Příspěvek se stanovuje a platí v české měně.

§ 41d

(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, kdy

a) Garanční systém obdržel písemné oznámení České národní banky o neschopnosti banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek; Česká národní banka vydá takové oznámení bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nevyplácí splatné vklady, nejeví se podle názoru České národní banky v době vydání oznámení dotčená banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu být schopna z důvodů přímo souvisejících s její finanční situací dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám a nemá vyhlídky, že tak bude moci učinit, nebo

b) soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí z důvodů přímo souvisejících s finanční situací banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů nakládat s vklady, na které se vztahuje pojištění.

(2) Den, kdy Česká národní banka vydala oznámení podle odstavce 1 písm. a), nebo kdy soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), se považuje za rozhodný den.

(3) Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, kdy rozhodný den podle odstavce 2 nastal. Oznámení podle odstavce 1 písm. a) a informaci, že došlo k vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) Česká národní banka sdělí bezodkladně dotčené bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu a Garančnímu systému.

(4) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 3 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle § 41r odst. 2; to neplatí, jde-li o případ podle odstavce 5.

(5) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 10 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle § 41r odst. 2, které je bance, bývalé bance, pobočce banky z jiného než členského státu, bývalé pobočce banky z jiného než členského státu a likvidátorovi, správci nebo insolvenčnímu správci povinna poskytnout osoba podle § 41f odst. 7 a 8.

(6) Garanční systém nejpozději do 6 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, vhodným způsobem je spolu s výzvou podle § 41e odst. 4 uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 2 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 7 pracovních dnů od rozhodného dne. To neplatí, jde-li o náhrady podle odstavce 7.

(7) Garanční systém nejpozději do 14 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, které se poskytují osobám podle § 41f odst. 7 a 8, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 15 pracovních dnů od rozhodného dne.

(8) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 4 a 5 oznámí Garanční systém neprodleně České národní bance.

§ 41e

(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů, podle stavu k rozhodnému dni. Není-li bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu doloženo jinak, má se za to, že podíly spolumajitelů účtu jsou stejné. Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet náhrady se provádí v měně státu, v němž se nachází daný účet; u pohledávek z vkladů vedených v jiné měně než je měna státu, v němž se nachází daný účet, se přepočet na měnu státu, v němž se nachází daný účet, provádí podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v měně státu, v němž se nachází daný účet. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu.

(2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však ve výši odpovídající 100000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 3. Ekvivalent limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den.

(3) Pokud oprávněná osoba, která je fyzickou osobou, doloží podle § 41ea, že splňuje podmínky pro výplatu zvýšené náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladu a požádá o ni podle § 41eb odst. 1, poskytne Garanční systém oprávněné osobě zvýšenou náhradu za tu část pohledávky z vkladu, u které doložila splnění podmínek podle § 41ea až do výše, o kterou částka vypočtená podle odstavce 1 převyšuje částku stanovenou v odstavci 2, nejvýše však ve výši odpovídající 100000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky (dále jen „zvýšená náhrada“). Ekvivalent tohoto limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu, vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den.

(4) Výzvou uveřejněnou způsobem umožňujícím dálkový přístup Garanční systém vyzve oprávněné fyzické osoby, aby doložily Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne dokumenty podle § 41eb odst. 1 pro účely posouzení nároku na zvýšenou náhradu za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.

(5) Náhrada za pojištěné pohledávky z vkladů podle § 41f odst. 7 a 8 se poskytuje až poté, kdy byly plně nahrazeny všechny ostatní kryté pohledávky z vkladů oprávněné osoby, a to podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na jednotlivé osoby podle § 41f odst. 7 a 8.

(6) Za pohledávky z vkladů podle § 41f se zvýšená náhrada podle odstavce 3 neposkytne; to neplatí, pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii.

(7) Pokud má oprávněná osoba pojištěnou pohledávku z vkladu u banky i u pobočky téže banky podle § 5c odst. 1 v jiném členském státě, započítávají se jednotlivé pohledávky z vkladu pro účely výpočtu náhrady podle odstavce 2 podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na banku a pobočku téže banky v jiném členském státě.

§ 41ea

(1) Nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3 vznikne, po splnění podmínek stanovených v § 41e odst. 3 a § 41eb odst. 1, pokud rozhodný den nastal ve lhůtě 3 měsíců ode dne připsání částky na účet a zároveň je tato částka

a) úhradou kupní ceny plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží k bydlení podle evidence v katastru nemovitostí, pokud byl tento prodej doložen návrhem na zahájení vkladového řízení do katastru nemovitostí, včetně příloh, a tento návrh byl podán před rozhodným dnem,

b) vypořádáním společného jmění manželů při rozvodu manželství, pokud bylo doloženo pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství, jehož součástí je vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku, nebo pravomocným rozsudkem o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění,

c) pojistným plněním pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti, pokud bylo doloženo potvrzením pojišťovny o vyplacení pojistného plnění,

d) dědictvím, pokud bylo jeho nabytí doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o dědictví,

e) vyplacením jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření, pokud bylo doloženo potvrzením penzijní společnosti o vyplacení jednorázového vyrovnání,

f) odstupným vyplaceným při výpovědi z pracovního poměru, při které náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, odstupným vyplaceným při rozvázání pracovního poměru dohodou, při kterém náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, odbytným nebo odchodným vyplaceným při skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu, při kterém má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného nebo odchodného, a odchodným vyplaceným při skončení služebního poměru fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, při kterém mají fyzické osoby, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, nárok na odchodné, pokud bylo doloženo potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a vyúčtováním mzdy,

g) pojistným plněním pro případ újmy způsobené trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o spáchaném trestném činu a potvrzením o vyplacení pojistného plnění,

h) vyplacením náhrady újmy způsobené trestným činem, nebo vydáním bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o přiznání náhrady újmy způsobené trestným činem nebo o přiznání nároku na vydání bezdůvodného obohacení,

i) vyplacením náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu, rozhodnutím ministerstva, nebo jiného ústředního správního úřadu o přiznání náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, nebo

j) poskytnutím peněžité pomoci oběti trestného činu, pokud bylo doloženo rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti.

(2) Pokud není vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník v den připsání částky podle odstavce 1 písm. a) až j) na účet oprávněn s touto částkou nakládat, lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník nabyde oprávnění s touto částkou poprvé nakládat.

§ 41eb

(1) Oprávněná osoba, která požaduje vyplacení zvýšené náhrady, předloží Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne, spolu s dokumenty dokládajícími její nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3, žádost o výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu na předepsaném formuláři. Vzor formuláře uveřejní Garanční systém způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Garanční systém na základě dokumentů podle odstavce 1 předložených oprávněnou osobou a informací, které mu pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady poskytne banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení, posoudí do 4 měsíců od rozhodného dne, zda má oprávněná osoba nárok na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.

(3) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení poskytne pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle odstavce 2 Garančnímu systému součinnost bez zbytečného odkladu po vyžádání Garančním systémem.

(4) Garanční systém do 4 měsíců od rozhodného dne, oznámí oprávněné osobě, jaká výše zvýšené náhrady za pohledávky z vkladů jí náleží, den zahájení, místo a způsob výplaty zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 3 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 4 měsíce od rozhodného dne.

(5) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 3 oznámí Garanční systém neprodleně České národní bance.

§ 41f

(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem.

(2) Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.

(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle odstavce 1 je banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu povinna předložit Garančnímu systému rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Garančnímu systému.

(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.

(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci.

(6) K oznámení majitele účtu podle odstavců 2 a 5 učiněném po rozhodném dni se nepřihlíží.

(7) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu; v takovém případě nemají povinnost stanovenou v odstavci 2 větě první a v odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu výše příspěvku do Fondu náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Při určení skutečného vlastníka podle odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou povinny vést evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu na základě její žádosti do 5 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti v případech stanovených v § 41d nebo § 41n. Banka s těmito osobami sjedná písemně způsob, jakým tyto osoby poskytují bance informace tak, aby banka dostála povinnostem stanoveným tímto zákonem v souvislosti se stanovením výše příspěvku do Fondu.

(8) Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu14), a pro soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu.

(9) Údaje, které banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu získá od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Garančnímu systému podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 4 a 6.

(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.

§ 41g

(1) Garanční systém v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.

(2) Garanční systém pozastaví výplatu náhrady přede dnem zahájení výplaty náhrad za ty pohledávky z vkladů, u kterých se od orgánů činných v trestním řízení nebo od osob uvedených v odstavci 5 dozví, že by mohlo jít o pohledávky z vkladů, které mají původ v trestné činnosti, a že bylo zahájeno trestní stíhání pro tuto trestnou činnost.

(3) Garanční systém pozastaví přede dnem zahájení výplaty náhrad výplatu náhrady za pohledávky z vkladů, u kterých

a) zjistí, že není jisté, zda a kdo je oprávněn obdržet výplatu náhrady,

b) je Garančnímu systému doloženo, že je pojištěná pohledávka z vkladu předmětem právního sporu,

c) je Garančnímu systému doloženo, že pojištěná pohledávka z vkladu je předmětem opatření omezujícího nakládání s vkladem podle jiného právního předpisu nebo právního předpisu jiného státu, anebo stanoveného mezinárodní organizací, nebo

d) má výplatu v souladu s ustanovením § 41p odst. 2 provést provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů a potřebné prostředky nelze provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů poskytnout do dne zahájení výplaty náhrad.

(4) Garanční systém obnoví výplatu náhrady pozastavenou podle odstavců 2 a 3 písm. a) až c), pokud pominou okolnosti, pro které byla výplata pozastavena.

(5) Banka nebo bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu, likvidátor, správce nebo insolvenční správce poskytnou Garančnímu systému současně s údaji podle § 41d odst. 4 nebo 5 nebo § 41eb odst. 3 informace, na základě kterých lze pozastavit výplatu náhrad podle odstavců 2 a 3, a následně Garanční systém informují, pokud se dozví o změně podstatných skutečností majících vliv na toto pozastavení.

(6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde

a) na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu učiněného po rozhodném dni,

b) v důsledku postoupení pohledávky z vkladu učiněného po rozhodném dni.

(7) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 5 oznámí Garanční systém České národní bance bez zbytečného odkladu poté, co se o nesplnění této povinnosti dozví.

§ 41h

(1) Ke dni zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a § 41eb odst. 4 se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu.

(2) Garanční systém se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu ve výši práv oprávněných osob banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu na plnění z Fondu.

(3) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let ode dne stanoveného jako den zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a podle § 41eb odst. 4. Po dobu pozastavení výplaty náhrad podle § 41g odst. 2 a 3 tato promlčecí lhůta neběží.

§ 41i

(1) V případě, že prostředky Fondu získané z uhrazených příspěvků podle § 41cb nebo mimořádných příspěvků podle § 41cc nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Garanční systém potřebné peněžní prostředky na trhu. Garanční systém je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není Garanční systém schopen obstarat si peněžní prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.

(2) Garanční systém může požádat provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu o úvěr, pokud

a) není schopen dostát závazkům spojeným s výplatou tímto zákonem stanovených náhrad z důvodu nedostatku prostředků ve Fondu,

b) využil mimořádných příspěvků podle § 41cc,

c) se zaváže použít zapůjčené prostředky pro výplatu tímto zákonem stanovených náhrad,

d) není vázán povinností splatit ve stejné době úvěr jinému systému pojištění pohledávek z vkladů,

e) požaduje finanční prostředky v objemu, který nepřekročí 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladů,

f) informoval Evropský orgán pro bankovnictví o důvodech žádosti o úvěr, výši úvěru a době jeho trvání a o výši počáteční úrokové sazby a

g) zaváže se splatit úvěr nejpozději do 5 let ode dne jeho poskytnutí; úroky jsou splatné ke dni úplného splacení úvěru.

§ 41j

Garanční systém může, se souhlasem Ministerstva financí, poskytnout provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu úvěr za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladů, jehož úroková sazba se stanoví nejméně ve výši odpovídající sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během doby trvání úvěru. Garanční systém může úvěr poskytnout pouze v případě, že provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu splní podmínky podle § 41i odst. 2 obdobně.

§ 41k

(1) V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci podle § 41i, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc od kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci poskytnuty. V kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém byly úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci splaceny, rozhodne Česká národní banka o ukončení výběru mimořádných příspěvků.

(2) V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc tak, aby Garanční systém úvěr splatil nejpozději do 5 let od jeho poskytnutí.

§ 41m

Banka a pobočka banky z členského státu nesmí v reklamě využívat rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy ani zmiňovat neomezené pojištění pohledávek z vkladů. Banka a pobočka banky z členského státu může v reklamě uvést pouze odkaz na příslušný systém pojištění pohledávek z vkladů a popis fungování tohoto systému.

§ 41n

(1) Garanční systém ověřuje pravidelně, nejméně jedenkrát ročně, funkčnost systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem financí, bankami a pobočkami bank z jiného než členského státu, které jsou povinny Garančnímu systému na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být kratší než 3 pracovní dny, poskytnout údaje vedené podle § 41c odst. 3 a § 41f odst. 2 až 5, a ve lhůtě, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů, poskytnout údaje vedené podle § 41f odst. 7 a 8. Zprávu o výsledcích ověření je Garanční systém povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí.

(2) Garanční systém provede alespoň jedenkrát za 3 roky zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém může získávat údaje nutné k provedení tohoto zátěžového testu pouze za tímto účelem a uchovávat je jen po dobu nezbytně nutnou.

(3) Garanční systém do konce prvního kalendářního čtvrtletí každého roku oznámí Evropskému orgánu pro bankovnictví výši krytých pohledávek z vkladů a objem prostředků ve Fondu k poslednímu dni bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.

§ 41o

(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje a vyměňuje si údaje vedené podle § 41c odst. 3, které jsou banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu, likvidátor, správce nebo insolvenční správce povinni poskytnout Garančnímu systému podle § 41d odst. 4 za účelem výplaty náhrad pohledávek z vkladů vkladatelům, a údaje získané na základě provedených zátěžových testů podle § 41n odst. 2 s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z členských států, včetně osob zprostředkujících vzájemnou výměnu těchto informací mezi provozovateli zahraničních systémů pojištění vkladů z členských států. Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví.

(2) Garanční systém uzavře s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu písemnou dohodu o spolupráci zejména při výplatě náhrad za pohledávky z vkladů a poskytování úvěrů za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladů podle § 41i odst. 2 a § 41j odst. 2.

(3) Garanční systém informuje o uzavření a obsahu dohody podle odstavce 2 Evropský orgán pro bankovnictví a Českou národní banku.

(4) Pokud uzavření dohody s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů nelze dosáhnout nebo není shoda na výkladu uzavřené dohody, může Garanční systém požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).

§ 41p

(1) V případě úpadku zahraniční banky z členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky provede Garanční systém výplatu náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu a v souladu s jeho pokyny. Garanční systém není odpovědný za jednání učiněné v souladu s těmito pokyny. Garanční systém nezahájí výplatu náhrad, dokud neobdrží potřebné peněžní prostředky od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém poskytuje oprávněným osobám informace a přijímá písemná podání jménem provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů.

(2) V případě úpadku banky se sídlem v České republice vykonávající činnost na území jiného členského státu prostřednictvím své pobočky vydá Garanční systém pokyn příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v tomto jiném členském státu k provedení výplaty náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady Garančního systému. Garanční systém je odpovědný za jednání provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, je-li takové jednání v souladu s pokyny Garančního systému. Garanční systém poskytne potřebné peněžní prostředky k výplatě náhrad provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů tak, aby provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů měl tyto peněžní prostředky k dispozici ke dni zahájení výplaty náhrad.

(3) Pokud dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z jiného členského státu, převede Garanční systém částku odpovídající příspěvkům banky do Fondu, s výjimkou mimořádných příspěvků podle § 41cc, uhrazeným v kalendářním roce předcházejícím roku, ve kterém dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z členského státu, příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v poměru k výši převedených pohledávek z vkladů.

(4) Pokud banka hodlá provést převod své činnosti na zahraniční banku z jiného členského státu, informuje o tom alespoň 6 měsíců předem Garanční systém a příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého je tato zahraniční banka účastna.

§ 41q

(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z jiných než členských států.

(2) Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Garančním systémem a provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu, může být v případě úpadku

a) zahraniční banky z jiného než členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky Garanční systém zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu, jehož se zahraniční banka účastní,

b) banky se sídlem v České republice vykonávající činnost v zahraničí prostřednictvím své pobočky zapojen do výplaty náhrad za pohledávky z vkladů zahraniční systém pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu.

§ 41r

(1) Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami použije

a) úřední jazyk členského státu, který banka nebo pobočka banky, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, používá pro písemnou komunikaci s majitelem účtu, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, nebo

b) úřední jazyk, nebo jazyky členského státu, ve kterém má sídlo banka, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, nebo ve kterém je usazena pobočka banky podle § 5c odst. 1, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu.

(2) Pokud je účet, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, veden u banky podle § 5c odst. 2, použije Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami jazyk, který si majitel účtu zvolil při založení účtu. Tato banka je povinna poskytnout Garančnímu systému do 31. ledna každého roku informaci o vkladech, u kterých si majitel účtu zvolil jiný než český jazyk, s uvedením příslušného jazyka zvoleného majitelem účtu, a to podle stavu ke konci předcházejícího kalendářního roku.

§ 41s

(1) Banka nebo pobočka zahraniční banky informuje vkladatele o fúzi nebo rozdělení banky, přeměně banky na pobočku banky z členského státu, převodu jmění na banku jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti těchto právních jednání. Česká národní banka může povolit zkrácení této lhůty z důvodu ochrany obchodního tajemství nebo zachování finanční stability.

(2) Od doby, kdy byli vkladatelé informováni o skutečnostech podle odstavce 1, mohou ve lhůtě 3 měsíců bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky z vkladů včetně příslušných úroků, v rozsahu, v jakém v tomto okamžiku jejich vklady přesahují výši náhrady stanovenou v § 41e odst. 2.


ČÁST PATNÁCTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 42

Právnické osoby působící jako banky nebo spořitelny podle zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za banky podle tohoto zákona.

§ 43

Půjčky poskytnuté bankami podle dosavadních předpisů se považují za úvěry podle tohoto zákona.

§ 44

Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. a) až c) uveřejní banka poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.

§ 44a

Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.

§ 44b

(1) Pro účely § 12j odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 % použije sazba 3 %.

(2) Pro účely § 12u činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituce pro rok

a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,

b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,

c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u.

§ 44c

(1) Česká národní banka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky, kritéria, požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl. 150 odst. 3, čl. 153 odst. 9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4 písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst. 9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst. 4 písm. a) a c), čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.

(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky.

(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze banky nebo pobočky zahraničních bank, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

§ 44d

Garanční systém provede první zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladů podle § 41n odst. 2 do 3. července 2017.

§ 44e

(1) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek banky a pobočky banky z jiného než členského státu do Fondu 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů banka a pobočka banky z jiného než členského státu propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet.

(2) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek spořitelního a úvěrního družstva do Fondu 0,08 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů spořitelní a úvěrní družstvo propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl členovi nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet.

(3) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek stavební spořitelny do Fondu 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu.

(4) Do 31. prosince 2015 banka, pobočka banky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna zaplatí příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho nezaplacení informuje Garanční systém neprodleně Českou národní banku. Je-li banka, pobočka banky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Garančnímu systému úroky z prodlení stanovené podle občanského zákoníku.

§ 44f

Česká národní banka při stanovení výše ročního příspěvku banky podle § 41ca odst. 2 postupuje tak, aby do 3. července 2024 dosáhl objem prostředků ve Fondu alespoň 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Tato lhůta se prodlužuje do 3. července 2028, pokud dojde před jejím uplynutím k čerpání prostředků Fondu v souhrnné výši převyšující 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů. Tato povinnost zaniká okamžikem, kdy objem prostředků ve Fondu poprvé dosáhne 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Od tohoto okamžiku Česká národní banka postupuje podle § 41ca odst. 4 a 5.

§ 45

Jestliže banka je povinna podle právního předpisu vydaného před účinností tohoto zákona poskytovat úvěry za stanovených podmínek a vznikne jí tím majetková újma, má banka nadále právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu, ke kterému má odvodovou nebo daňovou povinnost.

§ 46

Zrušuje se zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

§ 47

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1992.


Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 156/1994 Sb. Čl. IV

1. Do jednoho měsíce ode dne zápisu Fondu do obchodního rejstříku jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uhradit na účet Fondu polovinu předpokládaného příspěvku za rok 1994. K 31. lednu 1995 se příspěvek zúčtuje mezi bankou a Fondem k výši příspěvku vypočteného podle § 41c odst. 1.

2. Při prvním jmenování členů správní rady Fondu jmenuje ministr financí jednoho člena na jeden rok, jednoho člena na dva roky, jednoho člena na tři roky, jednoho člena na čtyři roky a jednoho člena na pět let.

3. Ustanovení tohoto zákona se použijí i pro nucenou správu zavedenou před jeho účinností.

4. Za vklady fyzických osob u České spořitelny, a.s., ručí stát po dobu šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 83/1995 Sb. Čl. III

Ustanovení § 41c odst. 2 podle čl. II tohoto zákona se poprvé použije pro roční příspěvek za rok 1995.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 16/1998 Sb. Čl. II

1. Banka je povinna do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona uvést složení svého statutárního orgánu a dozorčí rady a členství zaměstnanců banky ve statutárních orgánech a dozorčích radách jiných právnických osob do souladu s tímto zákonem.

2. Banka je povinna do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona splnit povinnost uloženou v § 17 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona.

3. Banka je povinna do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést kvalifikované majetkové účasti do souladu s § 17 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona. V prvním roce ode dne účinnosti tohoto zákona je banka povinna snížit překročení limitů vykazované ke dni účinnosti tohoto zákona o 50 %, ve druhém roce ode dne účinnosti tohoto zákona je banka povinna snížit překročení limitů vykazované ke dni účinnosti tohoto zákona o 25 %. Kvalifikované účasti, které ke dni účinnosti tohoto zákona přesahují nejvyšší přípustnou výši stanovenou v § 17 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, nesmí banka dále zvyšovat.

4. Banka, která je oprávněna vykonávat úvěrové i investiční obchody, je povinna do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona provést opatření stanovená v § 19b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona.

5. Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond") vyplatí fyzickým a právnickým osobám, které byly k 15. prosinci 1995 vkladateli České banky, akciové společnosti Praha, nyní v likvidaci, (dále jen "banka") dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů včetně depozitních certifikátů, vkladových listů nebo jiných obdobných dluhopisů, vedených u této banky k 15. prosinci 1995, které uzná správce konkurzní podstaty, a to až do výše čtyř miliónů Kč každému vkladateli. Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až 41g zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že vyplácenou dodatečnou náhradu Fond sníží o již vyplacenou náhradu. Dodatečná náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických osob a právním nástupcům právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad stává věřitelem banky ve výši práv vkladatelů banky na plnění z Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle tohoto ustanovení musí být zahájena do čtyř měsíců od účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 165/1998 Sb. Čl. VI

1. Banka, která nemá vydány své akcie, se kterými je spojeno hlasovací právo, výhradně v zaknihované podobě, je povinna uvést podobu svých akcií do souladu s požadavkem § 20 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ten, kdo má ke dni účinnosti tohoto zákona kvalifikovanou účast na bance, je povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance, a to do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Státní peněžní ústavy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se až do přijetí zvláštního zákona, nejdéle však do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními předpisy.

4. Složení statutárního orgánu banky musí být uvedeno do souladu s požadavkem podle § 8 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 319/2001 Sb. Čl. II

Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond") vyplatí fyzickým a právnickým osobám, které byly vkladateli ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit jako banka u Pragobanky, a. s. Praha, nyní v konkursu, u Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, u Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, (dále jen "banky"), dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů v domácí i cizí měně vedených u těchto bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit jako banka až do výše 4 miliónů Kč každému vkladateli.

Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až 41g, mimo odstavce 2 § 41e, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že vyplacenou dodatečnou náhradu Fond sníží o již vyplacenou náhradu. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Dodatečná náhrada bude vyplacena každému, kdo byl vkladatelem u výše uvedených bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí jejich povolení působit jako banka. Dodatečná náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických osob a právním nástupcům právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad stává věřitelem bank ve výši práv vkladatelů bank na plnění z Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle tohoto ustanovení musí být zahájena do 4 měsíců od účinnosti tohoto zákona.

Společná a přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 126/2002 Sb. Čl. II

1. Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, stanoví jinak než ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění dosavadních předpisů a tohoto zákona, použijí se ustanovení této smlouvy. Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na obdobné mezinárodní smlouvy, které vstoupily v platnost před 1. lednem 1993.

2. Ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, (dále jen "tento zákon") vztahující se na členské státy Evropské unie se vztahují i na další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993.

3. Česká národní banka vydá ve správním řízení zahájeném z jejího podnětu bez návrhu všem bankám působícím podle dosavadních právních předpisů na území České republiky bankovní licence v souladu s tímto zákonem; bankovní licence budou rovněž vydány zahraničním bankám, jejichž pobočky působí na území České republiky podle dosavadních právních předpisů. Dnem, kdy rozhodnutí o vydání bankovní licence nabude právní moci, zaniká povolení působit jako banka, bylo-li uděleno podle dosavadních právních předpisů.

4. Banky jsou povinny zřídit útvar vnitřního auditu podle § 8 odst. 6 tohoto zákona do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Banky jsou povinny uvést své stanovy a své majetkové účasti ve veřejných obchodních společnostech a komanditních společnostech do souladu s tímto zákonem do jednoho roku ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Při výpočtu výše dodatečné náhrady se úroky z pohledávek z vkladů vypočítávají v případě Pragobanky, a. s., Praha, nyní v konkursu, ke dni 1. 12. 1998; v případě Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, ke dni 17. 5. 1999; v případě Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, ke dni 11. 10. 1999.

7. Dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad přecházejí na Fond pojištění pohledávek z vkladů pohledávky vkladatelů za bankou ve výši práv vkladatelů na plnění z Fondu pojištění pohledávek z vkladů.

8. S účinností od vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost se v § 41l odst. 1 slova "jako systém pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona" nahrazují slovy "jaký je požadován právem Evropských společenství".

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 126/2002 Sb. Čl. III

Vklady evidované na vkladních knížkách na doručitele

Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na vklady evidované ve vkladních knížkách na doručitele. Veškeré vkladové vztahy potvrzené vkladními knížkami na doručitele se ruší ke dni 31. prosince 2002. Právo vkladatele na výplatu zůstatku zrušeného vkladu se promlčí uplynutím 10 let ode dne 31. prosince 2002.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 257/2004 Sb. Čl. VII

Osoba, která se v důsledku účinnosti tohoto zákona stane finanční holdingovou společností, ačkoli jí podle dosavadní právní úpravy nebyla, a osoby náležející do skupiny této finanční holdingové společnosti uvedou svou činnost do souladu s ustanoveními tohoto zákona nebo vyhlášky České národní banky, upravujícími činnost finanční holdingové společnosti a jejich skupiny, nejpozději do 31. prosince 2006.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 377/2005 Sb. § 36

Osoba, která se stala finanční holdingovou osobou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna předložit České národní bance podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osoby v jejím vedení ve smyslu § 26g odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o finančních konglomerátech.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 120/2007 Sb. Čl. II

Do 31. prosince 2007 se na banku nevztahuje § 12c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud po tuto dobu banka používá pro výpočet kapitálových požadavků základní přístup odpovídající dosavadním pravidlům kapitálové přiměřenosti, jehož podmínky užívání stanoví Česká národní banka vyhláškou podle § 12a odst. 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu využívání tohoto základního přístupu neprovádí Česká národní banka vůči této bance přezkum a vyhodnocování stanovené v § 25 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 230/2009 Sb. Čl. VII

1. Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo s uzavřením ovládací smlouvy s bankou udělený podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo jejím ovládnutím udělený podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů.

3. Jednání, ke kterému došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Opatření k nápravě nebo sankce za porušení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uloží podle dosavadních právních předpisů.

4. Řízení o udělení souhlasu s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo uzavřením ovládací smlouvy s bankou zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 156/2010 Sb. Čl. II

1. Pro výpočet výše příspěvku bank, stavebních spořitelen a spořitelních a úvěrních družstev do Fondu pojištění vkladů za část kalendářního roku, která končí posledním dnem kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, se použije § 41c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Takto vypočtený průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů se násobí zlomkem, v jehož čitateli je číslo vyjadřující počet měsíců od začátku kalendářního roku do konce kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, a ve jmenovateli je číslo 12. Takto stanovený příspěvek do Fondu pojištění vkladů jsou banky, stavební spořitelny a spořitelní a úvěrní družstva povinny zaplatit do 1 měsíce po skončení kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabyde účinnosti.

2. Banky, stavební spořitelny, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a obchodníci s cennými papíry jsou povinni vést evidenci a poskytovat údaje podle ustanovení § 41c odst. 3 a 11 a § 41f odst. 7 a 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne následujícího po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro povinnosti stanovené platebním institucím, poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu a obchodníkům s cennými papíry v ustanovení § 41f odst. 7 větě poslední zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí předchozí věta obdobně.

3. Pokud běh promlčecí lhůty pro uplatnění práva oprávněné osoby na plnění z Fondu pojištění vkladů započne přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle § 41h odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 160/2010 Sb. Čl. V

1. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepožádá o povolení působit jako ratingová agentura podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění tohoto zákona účinném ode dne nabytí účinnosti, a podle přímo použitelného předpisu Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách (dále jen „nařízení“) do 7. září 2010, vyškrtne ji Česká národní banka ze seznamu agentur pro úvěrové hodnocení marným uplynutím této lhůty. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí se nevydává.

2. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle dosavadních právních předpisů požádá o povolení působit jako ratingová agentura podle nařízení a tato žádost je zamítnuta, vyškrtne tuto osobu Česká národní banka ze seznamu podle bodu 1 s účinností ke dni, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým se povolení neuděluje. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí se nevydává.

3. Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství, zajistí splnění povinnosti stanovené v § 12b odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby může pro výpočet kapitálových požadavků používat úvěrové hodnocení dlužníka vypracovaného osobou, která splňovala požadavky zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo na jeho základě a která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 41/2011 Sb. Čl. II

1. Jestliže lhůta stanovená v § 26k odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne běžet do 31. prosince 2012, činí 6 měsíců.

2. Banka zajistí, aby odměny vyplácené osobám uvedeným v článku I bodě 10 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona byly v souladu s ustanoveními tohoto zákona upravujícími systém odměňování.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 254/2012 Sb. Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Banka nebo pobočka banky, prostřednictvím které vykonává na území České republiky bankovní činnosti zahraniční banka se sídlem v jiném státě než v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, které byly oprávněny vykonávat činnosti uvedené v § 1 odst. 3 písm. m) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ukončí výkon těchto činností ve vztahu k investičním nástrojům, pokud nemají nebo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nezískají oprávnění k výkonu činnosti podle § 1 odst. 3 písm. h) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Řízení o udělení povolení podle § 1 odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 227/2013 Sb. Čl. VI

1. Opatření České národní banky (dále jen „opatření“), vydaná na základě zmocnění obsažených v zákoně č. 6/1993 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v zákoně č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v zákoně č. 87/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v zákoně č. 190/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyhlášená ve Věstníku České národní banky uveřejněním jejich plného znění do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni platná, pozbývají platnosti nejpozději dne 31. prosince 2014. Do dne 31. prosince 2014 může Česká národní banka platná opatření zrušit opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky.

2. Za porušení povinností stanovených opatřením České národní banky, platným do dne jeho zrušení, může být Českou národní bankou uloženo opatření k nápravě nebo sankce podle zákonů uvedených v bodě 1, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Po dobu platnosti opatření České národní banky uveřejňuje Česká národní banka jejich platné znění způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 135/2014 Sb. Čl. II

1. Banka je povinna zajistit splnění požadavků stanovených v § 8 odst. 4 písm. c) a § 8 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. července 2014.

2. Pobočka banky z členského státu postupuje podle § 5a odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to pokud se jedná o § 14 odst. 1 větu druhou zákona č. 21/1993 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne 31. prosince 2014.

3. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 375/2015 Sb. Čl. II

1. Banka a pobočka zahraniční banky sdělí klientovi, se kterým uzavřela smlouvu o účtu nebo od něj přijala vklad přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, informace podle § 11 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Pohledávky z vkladů, které podléhaly ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nadále již nebudou podléhat ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů, podléhají ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů podle zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, až do stanoveného data jejich splatnosti, pokud byly tyto vklady evidovány u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva přede dnem 2. července 2014 a pokud byla při jejich založení stanovena splatnost jiná než na viděnou.


Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES a 2009/14/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES.
Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.

1b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

2) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.

3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.

4) Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.

4a) Zákon č. 189/2004 Sb.

4b) § 4 odst. 2 písm. g) a h) a § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.

4d) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

5a) § 14 a 15 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
§ 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.

5b) § 66b obchodního zákoníku.

6) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

6b) Opatření České národní banky č. 3 ze dne 5. října 1995 o kapitálové přiměřenosti bank, oznámené v částce 72/1995 Sb., ve znění opatření České národní banky č. 4 ze dne 4. července 1996 oznámeného v částce 61/1996 Sb.

6d) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.

6h) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

7b) Rozhodnutí Komise ze dne 23. ledna 2009 o zřízení Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (2009/78/ES).

7b) Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU.

8) Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

9a) Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9b) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

10) § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

10a) § 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

10b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

10c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů

12a) Čl. 7 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES.

13) § 19 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

14) § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb.

17) Čl. 115 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.

18) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.

22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.

23) Čl. 112 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.

24) Čl. 113 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.

27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.

28) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.

29) Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.

32) Čl. 50 a 117 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.

33) Článek 336 odst. 1 tabulka č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

Přesunout nahoru