PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Zákon č. 42/1980 Sb.Zákon o hospodářských stycích se zahraničím

Částka 12/1980
Platnost od 24.04.1980
Účinnost od 01.07.1980
Zrušeno k 01.01.2014 (89/2012 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

42

ZÁKON

ze dne 10. dubna 1980

o hospodářských stycích se zahraničím

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:


ČÁST I

Úvodní ustanovení

§ 2

Ústřední orgány při výkonu působnosti podle tohoto zákona navzájem spolupracují tak, aby bylo zabezpečeno provádění státní hospodářské politiky a byly chráněny obchodně politické zájmy Československé socialistické republiky v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodněprávních vztahů Československé socialistické republiky.

§ 3

Pro účely tohoto zákona

a) československými osobami se rozumějí právnické osoby mající sídlo a fyzické osoby mající bydliště na území Československé socialistické republiky; zahraničními osobami se rozumějí ostatní právnické a fyzické osoby;

b) službou se rozumí plnění závazku, jehož předmětem je hospodářská činnost poskytovaná za úplatu; službou není činnost poskytovaná na základě pracovněprávního vztahu;

ČÁST II

Zahraničně hospodářská činnost

ODDÍL 4

Podniky zahraničního obchodu

§ 13

(1) Podnik zahraničního obchodu je právnickou osobou zřízenou k provádění zahraničně obchodní činnosti, která odpovídá za porušení svých závazků a ostatních povinností svým vlastním majetkem.

(2) Podnik zahraničního obchodu neručí za závazky státu, ani za závazky jiných právnických osob, a stát a jiné právnické osoby neručí za závazky podniku zahraničního obchodu; tím není dotčeno ručení vzniklé v souladu s příslušnými předpisy.

(3) Podniky zahraničního obchodu zakládá po projednání s příslušným národním výborem federální ministerstvo zahraničního obchodu. Při určení i jiné než zahraničně obchodní činnosti jako části základního předmětu podnikání podniku zahraničního obchodu vyžádá si federální ministerstvo zahraničního obchodu souhlas příslušného orgánu státní správy s touto částí předmětu podnikání, pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují. Zakládací listina podniku zahraničního obchodu obsahuje zejména jeho název, sídlo, identifikační číslo osoby, den založení, vymezení základního předmětu podnikání a výši základního jmění. Založení podniku zahraničního obchodu se zapisuje do podnikového rejstříku. Způsobilost podniku zahraničního obchodu nabývat práv a zavazovat se vzniká dnem zápisu do podnikového rejstříku. Návrh na zápis podniku do podnikového rejstříku podává federální ministerstvo zahraničního obchodu, které k takovému návrhu připojí

a) zakládací listinu,

b) souhlas příslušného orgánu státní správy s předmětem podnikání, pokud zvláštní předpis takový souhlas vyžaduje.

(4) Federální ministerstvo zahraničního obchodu vykonává vůči podniku zahraničního obchodu funkci orgánu hospodářského řízení za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem a v tomto postavení kontroluje hospodářskou a sociální činnost podniku.

§ 13a

(1) Stát vytváří podmínky pro podnikatelskou činnost podniku zahraničního obchodu a tuto činnost reguluje především právními předpisy.

(2) Činnost a územní působnost podniku lze omezovat nebo do ní zasahovat za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

§ 14

(1) V čele podniku zahraničního obchodu je generální ředitel, který jako jediný vedoucí řídí činnost podniku, je za ní a její výsledky odpovědný federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu; jako statutární orgán jedná jménem podniku. Generálního ředitele jmenuje a odvolává ministr zahraničního obchodu. Generální ředitel jmenuje a odvolává své náměstky, kteří jsou statutárními orgány podniku zahraničního obchodu. Generální ředitel a jeho náměstci se zapisují do podnikového rejstříku jako statutární orgány podniku zahraničního obchodu. Způsobilost jednat jménem podniku zahraničního obchodu nabývá generální ředitel a jeho náměstci dnem jmenování. Účinky ukončení jejich funkce vůči třetím osobám nastávají ode dne zápisu změn do podnikového rejstříku.

(2) Vnitřní organizace podniku zahraničního obchodu a organizace vnitřního řízení je ve výhradní působnosti podniku. Vnitřní organizaci podniku zahraničního obchodu upravuje organizační řád, popřípadě jiný podnikový organizační předpis. V označení vnitřní organizační jednotky podniku zahraničního obchodu nesmí být použito slovo "podnik" nebo "organizace". Podnik zahraničního obchodu může stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do podnikového rejstříku jako odštěpné závody. Vedoucí odštěpného závodu se zapisuje do podnikového rejstříku a je oprávněn činit jménem podniku všechny právní úkony týkající se tohoto odštěpného závodu.

(3) Podnik zahraničního obchodu je povinen pečovat o to, aby jeho majetek byl plně, účelně a hospodárně využíván a chráněn. Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem podrobnosti o hospodaření s majetkem podniků zahraničního obchodu.

(4) Podnik zahraničního obchodu vede předepsaným způsobem účetnictví, sestavuje roční účetní závěrku a poskytuje ji příslušným orgánům státní správy. Přezkušování roční účetní závěrky podniku zahraničního obchodu provádí odborník, případně skupina odborníků určená federálním ministerstvem zahraničního obchodu, nebo ověřovatel (auditor). Náklady spojené s přezkušováním hradí podnik.

(5) Podnik zahraničního obchodu je povinen spolupracovat ve své hospodářské a sociální činnosti s příslušnými národními výbory a podílet se na komplexním hospodářském a sociálním rozvoji jejich územních obvodů způsobem a za podmínek stanovených zákonem. Je rovněž povinen úzce spolupracovat s příslušným národním výborem při realizaci opatření k ochraně životního prostředí.

§ 15

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu rozhoduje o zrušení, rozdělení, splynutí a sloučení podniků zahraničního obchodu a o změně předmětu jejich podnikání; přitom postupuje obdobně podle ustanovení § 13 odst. 3 první a druhá věta. K opatření podle předchozí věty se vyjadřuje příslušný odborový orgán. Federální ministerstvo zahraničního obchodu může též změnit jejich název, sídlo a výši základního jmění. Rozdělený podnik zaniká a jeho majetek a závazky a práva přecházejí v rozsahu určeném federálním ministerstvem zahraničního obchodu na nově vzniklé, popřípadě přejímající podniky zahraničního obchodu. Slučovaný podnik zaniká a jeho majetek, práva a závazky přecházejí na přejímající podnik zahraničního obchodu. Při splynutí podniků dosavadní podniky zahraničního obchodu zanikají a jejich majetek, práva a závazky přecházejí na nově vzniklý podnik zahraničního obchodu.

(2) Zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení podniku zahraničního obchodu nebo změna jeho základního jmění nesmí být na újmu věřitelům podniku zahraničního obchodu. Zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení podniků zahraničního obchodu nebo změna jejich základního jmění nabývají účinnosti ode dne zápisu do podnikového rejstříku. Návrh na zápis podává federální ministerstvo zahraničního obchodu.

(3) Není-li rozhodnuto o přechodu některého nároku rozděleného podniku zahraničního obchodu, může věřitel uplatnit svůj nárok vůči kterémukoli z podniků vzniklých rozdělením podniku zahraničního obchodu a tyto podniky jsou zavázány společně a nerozdílně.

(4) Při zrušení podniku zahraničního obchodu federální ministerstvo zahraničního obchodu rozhodne o převodu práv a závazků zrušovaného podniku zahraničního obchodu na jinou československou právnickou osobu nebo o provedení jeho majetkové likvidace. K rozhodnutí o převodu práv a závazků zrušovaného podniku zahraničního obchodu na jinou československou právnickou osobu než na podnik zahraničního obchodu je nutný předchozí souhlas přejímající osoby.

§ 15a

(1) Účelem majetkové likvidace (dále jen "likvidace") podniku je vypořádat majetkové poměry zrušovaného podniku.

(2) Podnik zaniká po provedené likvidaci výmazem podniku z podnikového rejstříku.

§ 15b

(1) Podnik navrhuje zápis své likvidace a likvidátora popř. likvidátory (dále jen "likvidátor"), kterého jmenoval, do podnikového rejstříku. Po dobu likvidace užívá svého názvu s dodatkem "v likvidaci".

(2) Dnem, k němuž byl likvidátor zapsán do podnikového rejstříku, zanikají orgány podniku. Likvidátor je oprávněn jednat jménem podniku ve věcech spojených s likvidací.

§ 15c

(1) Ke dni zahájení likvidace podnik sestaví účetní závěrku a předá ji likvidátorovi a příslušným orgánům.

(2) Likvidátor sestaví do třiceti dnů po svém zápisu do podnikového rejstříku zahajovací rozvahu ke dni zahájení likvidace a předá ji federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu spolu s likvidačním plánem, rozpočtem likvidace a s inventarizačním zápisem o mimořádné inventarizaci hospodářských prostředků provedené ke dni zahájení likvidace.

(3) Likvidátor je v průběhu likvidace povinen zejména

a) soustředit peněžní prostředky u jednoho československého peněžního ústavu,

b) dokončit běžné záležitosti,

c) vypořádat daně a poplatky,

d) vypořádat závazky a pohledávky,

e) zpeněžit majetek podniku nejhospodárnějším a nejrychlejším způsobem nebo s ním jinak naložit podle rozhodnutí federálního ministerstva zahraničního obchodu,

f) podávat federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu čtvrtletní a roční hlášení o průběhu likvidace doložená čtvrtletní a roční závěrkou.

§ 15d

(1) Likvidátor sestaví účetní závěrku ke dni skončení likvidace a předloží ji federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu ke schválení spolu s konečnou zprávou o celém průběhu likvidace.

(2) Likvidátor po prověření a schválení účetní závěrky federálním ministerstvem zahraničního obchodu a po splnění daňových povinností

a) naloží s konečným zůstatkem likvidace podle rozhodnutí federálního ministerstva zahraničního obchodu,

b) postará se o bezpečné uložení spisového materiálu a účetních písemností,

c) oznámí skončení likvidace soudu s návrhem na výmaz podniku z podnikového rejstříku.

§ 15e

Likvidace podniku při jeho předlužení se řídí zvláštními předpisy.9d)

ODDÍL 5

Účelové zahraničně obchodní organizace

§ 16

(1) K zajištění rozvoje a provádění zahraničně obchodní činnosti, zejména k soustředění některých odborných činností, ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky zřizuje a zrušuje účelové zahraničně obchodní organizace.

(2) Pro zřizování, převádění, slučování, rozdělování a zrušování a činnost účelových zahraničně obchodních organizací platí obdobně obecné předpisy o státních organizacích.

HLAVA 3

Zahraničně hospodářské služby

ODDÍL 1

Vymezení zahraničně hospodářských služeb

HLAVA 3

Speciální a smíšené obchodní komory

§ 49

(1) Československé osoby se mohou dohodnout na zřízení speciální obchodní komory pro rozvoj hospodářských styků se zahraničím v určitém odvětví.

(2) Československé osoby se mohou dohodnout se zahraničními osobami na zřízení smíšené obchodní komory pro rozvoj hospodářských styků ve vztahu k určitému státu nebo několika státům.

(3) Speciální a smíšené obchodní komory se mohou zřizovat pouze se souhlasem federálního ministerstva zahraničního obchodu.

(4) Podrobnosti o činnosti speciálních a smíšených obchodních komor podle odstavce 1 a 2, členství, právech a povinnostech členů, o jejich hospodaření a organizačním uspořádání určují stanovy, které schvaluje federální ministerstvo zahraničního obchodu.

§ 50

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu může k rozvoji hospodářských styků se zahraničím v určitém odvětví nebo ve vztahu k určitému státu nebo několika státům zřídit speciální nebo smíšenou obchodní komoru.

(2) Rozhodnutí o zřízení speciální nebo smíšené obchodní komory obsahuje zejména její název, sídlo, předmět činnosti a den zřízení.

(3) Organizaci speciálních a smíšených obchodních komor zřízených podle odstavce 1 upravuje statut, který vydává ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky.

§ 51

Speciální a smíšené obchodní komory se zapisují do podnikového rejstříku.

ČÁST VII

Ochrana obchodně politických zájmů

HLAVA 1

Řízení zahraniční obchodní politiky

§ 55

Federální ministerstvo zahraničního obchodu

a) navrhuje vládě Československé socialistické republiky zásady jednotné zahraniční obchodní politiky;

b) provádí jednotnou zahraniční obchodní politiku ve styku s příslušnými orgány jiných států;

c) řídí a kontroluje provádění jednotné zahraniční obchodní politiky v souvislosti s činnostmi upravenými tímto zákonem a i v ostatních oblastech hospodářských styků se zahraničím; k tomu účelu vydává předpisy a činí potřebná opatření.

ČÁST VIII

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 58

(1) Podniky zahraničního obchodu zřízené podle dosavadních předpisů se považují za podniky zahraničního obchodu podle tohoto zákona.

(2) Oprávnění nebo povolení k zahraničně hospodářské činnosti, k neobchodním vývozům a dovozům a ke zřízení organizačních složek československých právnických osob v zahraničí udělená podle dosavadních předpisů se považují za povolení podle tohoto zákona.


§ 64

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1980.


Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 113/1990 Sb. Čl. II

(1) Oprávnění nebo povolení k zahraničně obchodní činnosti a k zahraničně hospodářským službám, jakož i ke zřízení obchodního zastupitelství a provozování jeho činnosti a ke zřízení organizačních složek československých právnických osob v zahraničí, udělená podle dosavadních předpisů, se považují za povolení, popřípadě registrace, podle tohoto zákona.

(2) Federální ministerstvo přidělí centrální evidenční číslo osobám, kterým bylo vydáno oprávnění k zahraničně obchodní činnosti nebo k zahraničně hospodářským službám do doby účinnosti tohoto zákona; orgány státní správy uvedené v § 19 jsou povinny oznámit federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu do 30 dnů po dni účinnosti tohoto zákona seznam osob, kterým bylo vydáno oprávnění k zahraničně hospodářským službám, a obsah vydaného oprávnění.

(3) Obecně závazné právní předpisy13) vydané podle § 11 se považují za obecně závazné právní předpisy vydané podle § 22. Povolení k provádění zahraničně obchodní činnosti podle § 6 odst. 1 písm. f) se považují za povolení k provádění zahraničně hospodářských služeb podle § 19 odst. 1 písm. i).

(4) K vývozům a dovozům prováděným československou osobou, které by tato osoba byla oprávněna provádět bez povolení podle § 7 odst. 2 písm. b) dosavadního znění zákona, uskutečňují-li se ke splnění závazku k dodávce vzniklého smlouvou o výrobní kooperaci (§ 23 dosavadního znění zákona) platně uzavřené ještě před účinností tohoto zákona, nebo závazku k dodávce vzniklého před účinností tohoto zákona na základě takové smlouvy o kooperaci, se po dobu tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona nevyžaduje povolení ani registrace.

(5) Orgány socialistické samosprávy podniku zahraničního obchodu zanikají a volební období generálního ředitele podniku zahraničního obchodu končí dnem, jímž nabývá tento zákon účinnosti; generální ředitel však plní svou funkci až do dne, kdy nabude způsobilost jednat jménem podniku zahraničního obchodu generální ředitel jmenovaný ministrem zahraničního obchodu (§ 14 odst. 1).

(6) Pokud se v zákoně č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb., používá pojem Československá socialistická republika, rozumí se tím Československá federativní republika.


Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 14 hospodářského zákoníku.

2) Zákon č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech.

3) § 636 zákoníku mezinárodního obchodu.

4) § 521 zákoníku mezinárodního obchodu.

5) § 2 písm. a) a b) zákona č. 123/1965 Sb., o Československé tiskové kanceláři.

6) Zákon č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.

7) Zákon č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé.

8) Zákon ČNR č. 118/1975 Sb. a zákon SNR č. 133/1975 Sb., o advokacii.

9) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

9a) § 600 až 624 zákoníku mezinárodního obchodu.

9b) Zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

9c) § 26a a násl. hospodářského zákoníku.

9d) § 352 až 354 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

10) § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).

11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

12) Např. vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 312/1953 Ú. l., o zřízení Strojexportu, podniku zahraničního obchodu pro vývoz strojů a strojního zařízení, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 74/1971 Sb., o zřízení Omnie, podniku zahraničního obchodu.

13) Např. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu a federálního ministerstva financí č. 8/1981 Sb., o odběrních poukazech PZO Tuzex, a vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu a federálního ministerstva financí č. 83/1988 Sb., o podmínkách prodeje zboží a poskytování služeb za devizové prostředky na území Československé socialistické republiky.

Přesunout nahoru