PLUS na zkoušku
Porovnání znění

Zákon č. 29/1951 Sb.Zákon, kterým se stanoví státní rozpočet republiky Československé na rok 1951 (rozpočtový zákon na rok 1951)

Částka 18/1951
Platnost od 14.04.1951
Účinnost od 01.01.1951
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

29.

Zákon

ze dne 22. března 1951,

kterým se stanoví státní rozpočet republiky Československé na rok 1951 (rozpočtový zákon na rok 1951).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:


ČÁST PRVNÍ.

Všeobecná ustanovení.

§ 1.

Stanovení výše státního rozpočtu.

(1) Státní rozpočet na rok 1951 tvoří

a) rozpočet státní správy (skupina I.); její výdaje se stanoví částkou 114 451 057 000 Kčs a příjmy jsou rozpočteny částkou 166 520 133 000 Kčs, takže vyplývá přebytek 52 069 076 000 Kčs;

b) rozpočet státního dluhu (skupina II.); jeho výdaje se stanoví částkou 4 787 000 000 Kčs;

c) rozpočet Ústřední národní pojišťovny (skupina III.) se schodkem v nemocenském a důchodovém pojištění 3 608 629 000 Kčs;

d) státní příděl Fondu znárodněného hospodářství (skupina IV.); stanoví se částkou 43 400 000 000 Kčs.

(2) Po odečtení výdajů rozpočtu státního dluhu, schodku rozpočtu Ústřední národní pojišťovny a státního přídělu Fondu znárodněného hospodářství od přebytku rozpočtu státní správy vyplývá přebytek státního rozpočtu 273 447 000 Kčs.

(3) Ve výdajích rozpočtů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) jsou obsaženy výdaje na investice, jež činí - kromě příspěvku 11 600 000 000 Kčs na investice Fondu bytového hospodářství - v rozpočtu státní správy 21 400 000 000 Kčs a v rozpočtu Ústřední národní pojišťovny 778 186 000 Kčs.

(4) V příloze k tomuto zákonu jsou uveřejněny celkové sestavy státního rozpočtu.

§ 2.

Zásada hospodárnosti.

Státní výdaje lze uskutečňovat jen na nutné potřeby. Tyto potřeby lze uspokojovat pouze v nezbytném rozsahu, účelně a hospodárně.

ČÁST DRUHÁ.

Použití rozpočetních úvěrů.

§ 3.

Použití úvěrů k určeným účelům a do určené výše.

Prostředků určených státním rozpočtem (dále jen "úvěry") smí být použito jen k úhradě těch výdajů a jen do té výše, jak určuje státní rozpočet; k úhradě jiných výdajů lze úvěrů použít jen, připouštějí-li tak ustanovení §§ 9 a 10.

§ 4.

Časové použití úvěrů.

Úvěrů může být použito pouze do konce roku 1951 a jen k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku. Výjimky stanoví vláda nařízením.

§ 5.

Použití investičních úvěrů.

Investičních úvěrů může být použito jen k úhradě investic zařazených na rok 1951 do prováděcích plánů jednotného hospodářského plánu, a to do výše částek stanovených těmito plány, jakož i k úhradě nedoplatků za práce a dodávky provedené v době od osvobození do konce roku 1950. Totéž platí obdobně i o příspěvcích na investice poskytovaných státní správou.

§ 6.

Použití úvěrů určených na výzkumnictví.

Úvěrů určených na výzkumnictví lze k úhradě příspěvků podle volné úvahy a k úhradě výdajů na úkoly neobsažené v prováděcím plánu výzkumu použít jen po předchozím projednání s ústředím výzkumu a technického rozvoje. Toto ustanovení neplatí pro výzkumnictví vojenské správy.

ČÁST TŘETÍ.

Změny rozpočetních úvěrů a překročení rozpočtu.

§ 7.

Vázání úvěrů určených v rozpočtech národních výborů na úhradu úkolů, které odpadly.

Odpadne-li úkol, na nějž byl zařazen úvěr v rozpočtu národního výboru, učiní dohlédací národní výbor opatření, aby tento úvěr byl vázán jako úspora; jde-li o úvěr v rozpočtu krajského národního výboru nebo o opatření obecné povahy, učiní tak na návrh věcně příslušného ústředního úřadu ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

§ 8.

Překročení úvěrů při nových nebo vyšších souvztažných příjmech.

Úvěry mohou být výjimečně překročeny, jsou-li vyšší výdaje vyrovnány příjmy, s nimiž se nepočítá ve státním rozpočtu, po případě vyššími příjmy než se ve státním rozpočtu počítalo, pokud příjmy jsou s vyššími výdaji v příčinné souvislosti.

§ 9.

Přesuny úvěrů.

(1) Má-li být uspokojena nutná potřeba a není-li pro její úhradu žádný úvěr nebo nedostačuje-li úvěr příslušné účtové skupiny nebo podskupiny, může být výdaj uhrazen úsporami v úvěrech jiných účtových skupin nebo podskupin (přesun úvěru, dále jen "přesun"). U národního výboru se provádějí přesuny za předpokladů předchozí věty především v jeho rozpočtu.

(2) Přesuny jsou přípustny zásadně jen v rámci téže kapitoly.

(3) Úvěrů určených k úhradě osobních nákladů (účtová třída 3) nesmí být použito k úhradě jiných výdajů a naopak. Výjimky z tohoto ustanovení povoluje vláda.

(4) Rozpočty ústředního národního výboru a obvodních národních výborů hlavního města Prahy se posuzují při provádění přesunů jako jeden rozpočet.

(5) Vláda vydá nařízením podrobnější předpisy k provedení ustanovení předchozích odstavců, jimiž zejména

a) omezí přípustnost přesunů,

b) stanoví výjimky z ustanovení odstavce 2 pro rozpočty národních výborů,

c) stanoví, v kterých případech je možno provádět přesuny úvěrů mezi rozpočty jednotlivých národních výborů navzájem, po případě mezi rozpočty národních výborů a ústředních úřadů,

d) upraví postup při požadování, schvalování a provádění přesunů.

§ 10.

Změny investičních úvěrů.

(1) Vláda učiní potřebná finanční opatření, aby bylo zajištěno provádění investic v případech, kde je nesoulad mezi schválenými prováděcími plány a investičními úvěry jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

(2) Změní-li se v rozpočetním roce podle příslušných předpisů prováděcí plány investic, učiní orgán, který změnu provedl, opatření o úhradě podle ustanovení tohoto zákona, po případě dá k takovému opatření podnět.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně o příspěvcích na investice poskytovaných státní správou.

§ 11.

Překročení úvěrů kapitol.

K výdajům, které nemohou být uhrazeny některým ze způsobů uvedených v §§ 8 až 10, je třeba předchozího souhlasu vlády a dodatečného souhlasu Národního shromáždění. Vláda stanoví nařízením, v kterých případech není třeba jejího předchozího souhlasu.

§ 12.

Úhrada nepředvídaných výdajů z vyšších příjmů.

Vláda může použít vyšších dosažených příjmů k úhradě výdajů, jež vzniknou z nepředvídaných úkolů; k tomu si vyžádá dodatečný souhlas Národního shromáždění.

ČÁST ČTVRTÁ.

Ustanovení o některých příjmech.

§ 13.

Vybírání náhradních přirážek k přímým daním.

Ustanovení zákona č. 274/1949 Sb., o vybírání náhradních přirážek k přímým daním na berní rok 1950, platí obdobně na berní rok 1951.

§ 14.

Vybírání dávek a poplatků místními národními výbory.

(1) Místní národní výbory jsou povinny vybírat všechny vhodné a účelné dávky a poplatky, a to dávky a poplatky se sazbami vyjádřenými v měnových jednotkách nejvyššími sazbami uvedenými ve vzorných pravidlech ve znění předpisů je měnících a doplňujících. U dávky ze psů se však povinnost vybírat dávku nejvyššími sazbami vztahuje pouze na hlavní město Prahu; ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra může stanovit směrnicemi případné odchylky v předmětu a sazbách této dávky.

(2) Rozhodnout o tom, které dávky a poplatky jsou vhodné a účelné, přísluší dohlédacímu národnímu výboru (úřadu). Jemu také přísluší posoudit přiměřenost sazeb dávek a poplatků, jejichž sazby nejsou vyjádřeny ve vzorných pravidlech měnovými jednotkami, a přiměřenost sazeb dávky ze psů.

(3) Nevyhoví-li místní národní výbor povinnosti uložené mu v odstavci 1, a to ani ve lhůtě stanovené dohlédacím národním výborem (úřadem), učiní dohlédací národní výbor (úřad) opatření, kterým vybírání vhodných a účelných dávek a poplatků zavede a stanoví též jejich sazby. Rovněž stanoví jejich sazby, stanovil-li místní národní výbor sazby v nepřiměřené výši. Z opatření dohlédacího národního výboru nelze se odvolat.

(4) Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem vnitra směrnicemi, jakým způsobem a v jakých sazbách mají národní výbory vybírat dávku z útraty (ve veřejných zábavních místnostech, po případě v místnostech přepychových nebo v místnostech odchylujících se od obvyklého způsobu provozu a pod.) v místech, kde se taková dávka vybírá. Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.

(5) Až do nové úpravy vybírá se vodné (zvláštní, všeobecné i poplatky za vodoměry) i v obcích, kde je zřízen komunální podnik vodovodní. Ministerstvo financí učiní v dohodě s ministerstvem vnitra a s ministerstvem stavebního průmyslu opatření, aby bylo vodné za dobu od 1. ledna 1951 až do nové úpravy odváděno orgánu, který je pověřen péčí o zásobování vodou.

§ 15.

Úlevy na pozemkové dani.

Ministr financí se zmocňuje, aby

a) upustil od vyměření dosud nepředepsané pozemkové daně podle zákona o přímých daních z pozemků, které jsou národním nebo družstevním majetkem nebo na nichž hospodaří stát, národní nebo komunální podniky nebo družstva;

b) prominul nedoplatky na právoplatně předepsané pozemkové dani v případech uvedených pod písm. a).

ČÁST PÁTÁ.

Ustanovení o některých opatřeních.

§ 16.

Úhrada výdajů na nové úkoly ukládané národním výborům ústředními úřady.

Ukládají-li ústřední úřady národním výborům nové úkoly, na něž není v rozpočtech národních výborů vůbec nebo plně pamatováno, jsou povinny učinit předem opatření k zajištění příslušné úhrady a toto opatření sdělit národním výborům.

§ 17.

Výkazy předpokládaných výdajů a příjmů a výkazy o výsledcích hospodaření.

(1) Národní výbory a poukazovací úřady sestavují a předkládají výkazy předpokládaných výdajů a příjmů, jakož i výkazy o výsledcích finančního hospodaření za uplynulé období.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně pro Ústřední národní pojišťovnu, Fond znárodněného hospodářství a další fondy, které určí ministerstvo financí.

(3) Ministerstvo financí

a) stanoví v dohodě se státním úřadem plánovacím způsob sestavování a projednávání výkazů předpokládaných výdajů a příjmů;

b) upravuje výši předpokládaných výdajů a může vydat směrnice pro orgány jím pověřené k provádění této úpravy;

c) určí v dohodě se státním úřadem plánovacím a nejvyšším účetním kontrolním úřadem způsob sestavování a projednávání výkazů o výsledcích finančního hospodaření.

(4) Při opatřeních podle odstavce 3 postupuje ministerstvo financí, pokud jde o národní výbory, v dohodě s ministerstvem vnitra a pokud jde o Ústřední národní pojišťovnu, v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče.

§ 18.

Pokladniční opatření.

Ministr financí se zmocňuje, aby

a) opatřoval přechodnými půjčkami peněžité prostředky k vyrovnání přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji;

b) provedl úvěrové operace potřebné k prolongaci, konversi nebo k zaplacení vnitřních nebo zahraničních státních dluhů splatných v roce 1951 a k uhrazení výdajů spojených s těmito úvěrovými operacemi;

c) vydal bezúročné a na viděnou splatné státní dluhopisy podle dohody o Mezinárodním měnovém fondu, vyhlášené pod č. 68/1946 Sb., a podle dohody o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj, vyhlášené pod č. 69/1946 Sb.;

d) provedl úvěrové operace ke splnění závazků, jež vyplývají ze státních dluhopisů vydaných podle ustanovení písm. c) nebo podle obdobných zmocňovacích předpisů v minulých letech;

e) poskytoval během roku zálohy na příděl Fondu znárodněného hospodářství a zálohy Ústřední národní pojišťovně;

f) vypořádal půjčky a jiné závazky investiční povahy, které přímo nebo nepřímo zatěžují státní správu nebo zařízení státní správy, stanovil podmínky tohoto vypořádání a opatřil po případě potřebnou úhradu vydáním státních dluhopisů.

§ 19.

Nepřípustnost započtení pohledávek proti státu.

Dlužník nemůže svůj závazek vůči státu uhradit započtením své pohledávky za státem.

§ 20.

Přejímání záruk.

Ministr financí se zmocňuje, aby - pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak - přejímal v roce 1951 státní záruky za půjčky poskytnuté ke splnění nevyhnutelných veřejných úkolů; zprávu o převzatých státních zárukách podá Národnímu shromáždění do 30. června 1952.

§ 21.

Zjišťování rozpočtových důsledků zákonných a jiných opatření.

U návrhů zákonů, zákonů Slovenské národní rady, vládních nařízení, nařízení ministrů a nařízení sboru pověřenců (pověřenců), vládních usnesení, usnesení sboru pověřenců, vyhlášek a u všech jiných opatření ústředních úřadů buďtež s největší odpovědností zváženy také jejich hospodářské a finanční důsledky. Důsledky těchto opatření pro výdaje nebo příjmy státního rozpočtu je vyčíslit a výpočet připojit k návrhu opatření. Připouští-li povaha navrhovaného opatření zavedení nových příjmů, je tyto nové příjmy vždy navrhnout.

§ 22.

Zatěžování státních rozpočtů příštích let.

Vláda stanoví, v kterých případech je třeba předchozího souhlasu nadřízeného úřadu (orgánu) nebo ministerstva financí k opatřením, která časově přesahují schválený státní rozpočet a svými důsledky jej zatěžují nebo by mohla zatěžovat v příštích letech.

ČÁST ŠESTÁ.

Zatímní vedení státního hospodaření v roce 1952.

§ 23.

(1) Vláda učiní vhodná opatření pro státní hospodaření v době od 1. ledna 1952 do vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1952, nejdéle však do 31. března 1952, nebude-li rozpočtový zákon na uvedený rok vyhlášen do 31. prosince 1951.

(2) Učiní-li vláda opatření podle odstavce 1, mohou být po dobu jejich platnosti uskutečňovány jen výdaje na úkoly plynoucí ze zákona nebo založené na právních titulech, dále na úkoly, jejichž splnění vyžaduje nerušený chod státní správy nebo neodkladný veřejný zájem.

(3) Investice mohou být po dobu platnosti opatření učiněných podle odstavce 1 uskutečňovány jen v rámci prováděcího plánu.

(4) Pokud z odstavců 1 a 2 nevyplývá jinak, postupuje se po dobu platnosti opatření učiněných podle odstavce 1 obdobně podle příslušných ustanovení tohoto zákona.

(5) Výdaje i příjmy za dobu zatímního vedení státního hospodaření je po vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1952 definitivně zúčtovat na jeho vrub, po případě v jeho prospěch.


ČÁST SEDMÁ.

Závěrečná ustanovení.

§ 24.

Poměr k zákonu o finančním hospodaření národních výborů.

Tímto zákonem zůstávají nedotčena ustanovení § 19 odst. 1, §§ 20, 23 a 32 zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, a ustanovení vládního nařízení č. 75/1950 Sb., o rozpočtech a závěrečných účtech národních výborů.

§ 25.

Zrušení fondu pro zmírnění škod způsobených mimořádným suchem v roce 1947.

(1) Zákon č. 83/1948 Sb., o zřízení fondu pro zmírnění škod způsobených mimořádným suchem v roce 1947 v oboru zemědělství a výživy, se zrušuje.

(2) Zálohy poskytnuté fondu ze státní pokladny, které nebyly uhrazeny příjmy fondu do 31. prosince 1950, se odpisují; příjmy fondu uvedené v § 2 citovaného zákona připadají ode dne 1. ledna 1951 státní pokladně.

(3) Ministr financí se zmocňuje, aby učinil opatření souvisící se zrušením fondu.

§ 26.

Zrušení právních předpisů o státních podnicích.

(1) Zrušují se

a) zákon č. 404/1922 Sb., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní;

b) vládní nařízení č. 206/1924 Sb., kterým se provádí zákon o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní;

c) ustanovení ostatních zákonů a vládních nařízení o státních podnicích, pokud odporují ustanovením platným pro zařízení státní správy.

(2) Věcně příslušný ministr učiní v rámci platných předpisů opatření, jichž bude třeba k dalšímu plnění úkolů, které byly doposud obstarávány státními podniky.

§ 27.

Zrušení čl. IX uváděcích ustanovení k zákonu o přímých daních.

Čl. IX uváděcích ustanovení k zákonu o přímých daních se zrušuje.

§ 28.

Uspořádání fondů státních, státem spravovaných a fondů pod státním dozorem.

Vláda dá přezkoušet oprávněnost všech fondů státních, státem spravovaných a fondů pod státním dozorem a pokud to uzná za účelné, vydá směrnice o jejich zrušení a zlikvidování, po případě o jiné úpravě. Totéž platí o účelových jměních jakkoliv vzniklých a o nadacích.

§ 29.

Účinnost zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.


Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Kabeš v. r.


Příloha zákona č. 29/1951 Sb.

Státní rozpočet republiky Československé na rok 1951

Přesunout nahoru