Zákony pro lidi>Blog>Zajištění závazků
12.03.2013

Zajištění závazků

Autor: Právní linka – právní poradna, AK Kausta, Zientková a partneři

Při vzniku jakéhokoliv závazku bývá častou praxí smluvních stran splnění závazku zajistit některým ze zajišťovacích prostředků, kterých současná právní úprava nabízí nespočet. Každý z nich má jiné výhody a věřitel by měl zvolit vždy ten, který nejlépe zaručí, že jeho pohledávka bude dlužníkem skutečně řádně splněna. Proto je v případě nesolventního dlužníka jistější variantou zvolit zajištění závazku např. formou ručení třetí osobou nebo uzavřením zástavní smlouvy, než sjednání smluvní pokuty, apod. V následujících řádcích se tedy zaměříme na nejčastější zajišťovací prostředky závazků a jejich podrobnější popis.

Smluvní pokuta může být pro dlužníka dostatečným motivem pro splnění jeho závazku

Účastníci závazkového vztahu si mohou sjednat pro případ porušení povinnosti smluvní pokutu a účastník, který tuto povinnost poruší, je zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti škoda nevznikne. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Výše smluvní pokuty může být stanovena pevnou sazbou, procentuální částkou, apod., záleží jen na dohodě účastníků. Nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, i po jejím zaplacení. Jestliže v ujednání účastníků o smluvní pokutě není uvedeno něco jiného, není věřitel oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta a stejně tak je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu, jen když to je mezi účastníky dohodnuto. Dále pokud opět dohoda nestanoví jinak, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil. 

Při sjednávání výše pokuty buďte obezřetní, aby nebylo toto ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Výše smluvní pokuty by měla vždy odpovídat hodnotě zajišťovaného závazku a možné škodě, která může věřiteli vzniknout. 

Je důležité zmínit, že v obchodněprávních vztazích platí pro smluvní pokutu odlišná právní úprava, na jejímž základě může nepřiměřeně vysokou pokutu soud tzv. moderovat, tj. snížit na přiměřenou výši a ustanovení o smluvní pokutě tak nebude celé neplatné jako je tomu v nepodnikatelských vztazích. Rovněž okolnosti vylučující odpovědnost dlužníka nemají vliv na jeho povinnost zaplatit smluvní pokutu. 

Pokud si není věřitel jistý majetkovými poměry dlužníka, je vhodné zajistit závazek ručením za dlužníka jinou osobu

Jednou z dalších forem zajištění závazku výhodných pro věřitele, je ručení za dlužníka třetí osobou. V případě, že svůj dluh nesplní řádně a včas dlužník, je věřitel oprávněn se uspokojit na ručiteli. Ručení vzniká dohodou věřitele a ručitele a je třeba, aby se ručitel písemně zavázal, že bere na sebe vůči věřiteli povinnost uspokojit jeho pohledávku, jestliže ji neuspokojí dlužník. Povinnost ručitele splnit dluh nastává tehdy, jestliže jej nesplnil dlužník, ačkoli byl k tomu věřitelem písemně vyzván. Ručitel je oprávněn plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem. Pokud ručitel splní za dlužníka, je oprávněn požadovat na dlužníkovi za toto plnění náhradu. 

Věřitel má vůči ručiteli povinnost kdykoli a bez zbytečného odkladu sdělit na požádání výši své pohledávky. Ručitel může proti věřiteli uplatnit všechny námitky, které by měl proti věřiteli dlužník, jako je námitka promlčení, apod. Jestliže dlužník svůj dluh písemně uzná, je takovéto uznání účinné vůči ručiteli, jen když s ním vysloví souhlas. 

V podnikatelských vztazích platí opět určité výjimky, z nichž mezi nejdůležitější patří například účinnost uznání dluhu dlužníkem vůči ručiteli, i když ten s ním nevyslovil souhlas.

Zástavní smlouvou lze zajistit všechny závazky

Funkce zástavního práva zřízeného k zajištění pohledávky spočívá v možnosti dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy, pokud dluh nebude řádně a včas splněn. Zástavou může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství, přírůstky a neoddělené plody zástavy. Zástavním právem může být zajištěna jak pohledávka peněžitá tak i nepeněžitá. Nepeněžitá pohledávka je zajištěna do výše její obvyklé ceny v době vzniku zástavního práva. 

Zástavní právo může vzniknout nejen na základě písemné smlouvy, ale také rozhodnutím soudu např. schválením dohody o vypořádání dědictví nebo rozhodnutím správního úřadu či přímo ze zákona (např. v případě dlužného nájemného). 

Jestliže je zástavní právo zřizováno smlouvou, musí obsahovat označení zástavy a pohledávku, kterou zástava zajišťuje. Ke vzniku zástavního práva k nemovitým věcem a k bytům nebo nebytovým prostorům je nutný vklad do katastru nemovitostí. K movitým věcem vzniká zástavní právo jejich odevzdáním zástavnímu věřiteli. Odevzdání movité věci zástavnímu věřiteli může být nahrazeno jejím předáním do úschovy nebo ke skladování pro zástavního věřitele nebo pro zástavního dlužníka u třetí osoby, je-li to dohodnuto v zástavní smlouvě. Jsou-li zástavou nemovité věci, které se neevidují v katastru nemovitostí, věci hromadné, soubory věcí nebo movité věci, k nimž má zástavní právo vzniknout, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, musí být zástavní smlouva sepsána ve formě notářského zápisu. 

Jestliže nebude pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky. Vznikne-li na zástavě více zástavních práv, uspokojují se zajištěné pohledávky postupně v pořadí určeném podle doby vzniku zástavních práv. 

V současné době se nejčastěji využívá zástavní právo k nemovitosti, neboť věřitel má vysokou jistotu, že jeho pohledávka bude uspokojena v plné výši. Tuto formu zajištění volí i často správní úřady např. k zajištění nedoplatku na daních, pojistném, apod.

Zajistit závazek lze i pomocí zajišťovacího převodu práva

Poměrně spolehlivým zajišťovacím prostředkem bývá zajišťovací převod práva. Jeho podstata spočívá v tom, že dlužník převede na věřitele své právo, obvykle vlastnické. Tímto způsobem však nejde převést pohledávku, neboť k tomu slouží institut zajištění postoupením pohledávky. Na rozdíl od zástavního práva, při kterém nedochází k převodu vlastnictví, se u zajištění převodem vlastnického práva stává věřitel vlastníkem převáděné věci. Rovněž oproti zástavnímu právu nemůže být vlastníkem věci osoba odlišná od dlužníka. Ve smlouvě se může dlužník s věřitelem dohodnout na rozvazovací podmínce, že vlastnictví k věci nabyde opět vlastník, jakmile splní zajišťovaný závazek. Jinak je nutný zpětný převod vlastnického práva věřitelem.

Výhodnější postavení získá věřitel i v případě písemného uznání dluhu dlužníkem

Věřitel může zlepšit své procesní postavení v případném soudním řízení, jestliže dlužník svůj závazek vůči němu uzná. Uznání musí být písemné a dluh být specifikován co do důvodu i výše. U promlčeného dluhu má takovéto uznání právní následek, jen věděl-li ten, kdo dluh uznal o jeho promlčení. Uznáním dluhu se uplatní právní domněnka, že dluh v době uznání trval a důkazní břemeno o vyvracení této domněnky leží na dlužníkovi. Uznáním dluhu dochází také k přerušení doposud běžící promlčecí doby a začíná běžet promlčecí doba nová, desetiletá, věřiteli se tak prodlužuje doba, po kterou může svou pohledávku úspěšně vymáhat. Uznání závazku může být pro věřitele ještě výhodnější, pokud bude opatřeno doložkou přímé vykonatelnosti prostřednictvím exekutorského nebo notářského zápisu. Věřitel pak v případě nesplnění dluhu dlužníkem může vymáhat jeho úhradu přímo pomocí nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, aniž by se musel s dlužníkem dlouhodobě soudit. 

U závazků, jež se řídí režimem obchodního zákoníku, dochází k prodloužení promlčecí doby o čtyři roky a uznání je platné i tehdy, jestliže dlužník nevěděl, že uznává promlčený dluh.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 21.11.2012:
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník  

Více podobných článků naleznete na webu Právní linky v právní poradně zdarma.

Vlastnosti

Kategorie

Historie