Zákony pro lidi>Blog>Jak správně podat odvolání proti soudnímu rozhodnutí
23.10.2013

Jak správně podat odvolání proti soudnímu rozhodnutí

Autor: Právní linka – právní poradna, AK Kausta, Zientková a partneři

Odvolání patří mezi řádné opravné prostředky a lze se jim bránit obecně proti všem rozsudkům soudu prvního stupně v občanském řízení. Napadnout lze i usnesení soudu prvního stupně. Poučení o možnost podání odvolání jako opravného prostředku, lhůtu k jeho podání a určení odvolacího orgánu by mělo obsahovat každé soudní rozhodnutí.

Odvolání musíte podat v zákonem stanovené lhůtě

Zákonem stanovená lhůta pro podání odvolání v občanskosoudních věcech činí 15 dnů od doručení napadeného rozhodnutí. Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení předmětného rozhodnutí.

Odvolání musí obsahovat některé z nezbytných náležitostí

Kromě označení soudu, odvolatele, data a podpisu musí odvolání obsahovat označení rozhodnutí, proti kterému směřuje, a to uvedením spisové značky a soudu, který rozhodnutí vydal, dále v jakém rozsahu je toto rozhodnutí napadáno, v čem je spatřována jeho nesprávnost a čeho se dovolatel domáhá. Odvolání se podává k soudu, který napadené rozhodnutí vydal, nikoli přímo k soudu odvolacímu. Podáním odvolání oprávněnou osobou a ve stanovené odvolací lhůtě dochází k odkladu právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, je však třeba myslet na to, že některé rozsudky jsou přímo ze zákona předběžně vykonatelné, např. o výživném, a proto podání odvolání na jejich vykonatelnost nemají vliv. Dokud nebylo o odvolání rozhodnuto, je možné jej vzít zpět.

Odvolání musíte opřít vždy o jeden ze zákonných odvolacích důvodů

Odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit těmito důvody:

  • nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát
  • soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům
  • řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci
  • soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností
  • soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním
  • dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny
  • rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci

Vůči (směnečnému) platebnímu rozkazu není opravným prostředkem odvolání

Jestliže jste obdrželi platební rozkaz, můžete se proti němu bránit podáním odporu. Platební rozkaz se vydává v jednodušších věcech, ve kterých je rozhodováno o peněžitém plnění, a u nichž může soud rozhodnout na základě dostatečných důkazů předložených žalobcem. Odpor proti platebnímu rozkazu je třeba podat stejně jako odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Podáním odporu se platební rozkaz automaticky ruší a soud nařídí ve věci jednání, a to i tehdy, jestliže odpor nebyl patřičně odůvodněn. Odvolání proti platebnímu rozkazu lze podat jen proti výroku o nákladech řízení. To samé platí, i pokud byl vydán elektronický platební rozkaz.

V případě směnečného platebního rozkazu (vzory směnek), jímž bylo rozhodnuto o zaplacení peněžní částky z titulu směnky, jsou opravným prostředkem námitky. Námitky je však na rozdíl od odvolání a odporu nutné podat do tří dnů od doručení směnečného platebního rozkazu a je nezbytné je náležitě odůvodnit, jinak je soud odmítne.

Pro odvolání v trestních věcech platí naprosto rozdílná pravidla

Všechny předchozí rady se vztahovaly k odvolání proti rozhodnutím civilních soudů, které jednají podle občanského soudního řádu. V trestních věcech soudy postupují naopak podle trestního řádu a v případě trestního rozsudku nebo trestního příkazu je lhůta k podání odvolání, resp. odporu 8 dnů od přijetí napadeného rozhodnutí.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 21.11.2012:

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním

Více podobných článků naleznete na webu Právní linky v bezplatné právní poradně.

Vlastnosti

Kategorie

Historie