PLUS na zkoušku
23.10.2013

Jak se zbavit nechtěného spoluuživatele Vašeho domu nebo bytu

Autor: Právní linka – právní poradna, AK Kausta, Zientková a partneři

Chystáte se Váš dům nebo byt prodat nebo pronajmout, ale brání Vám v tom Vaši příbuzní, kteří dům odmítají opustit?
Máte obavy, že u Vás zazvoní exekutoři pro dluhy nezdárného potomka holdujícího alkoholu a zábavě, ale nikoliv práci?
Máte problémy s bývalým partnerem, který se i po Vašem rozchodu, nemá v úmyslu vystěhovat z Vašeho bytu?

Nežádoucí osobu nestěhujte nikdy násilně nebo svépomocí

I když máte za to, že se některá osoba zdržuje u Vás neoprávněně, není zákonem dovoleno tuto osobu vystěhovat prostřednictvím násilí nebo prostým sbalením kufrů a vystěhováním na ulici. Je možné, že by se takto vystěhovaná osoba nijak nebránila, ale může také dojít situaci, kdy po Vás bude požadovat náhradu způsobené škody, popřípadě na Vás podá trestní oznámení. Proto je z právního hlediska nejlepším a zároveň zákonným postupem podání žaloby na vyklizení nemovitosti, a pokud se ani ve lhůtě určené v rozsudku žalovaná osoba nevystěhuje, můžete podat návrh na její vystěhování soudním vykonavatelem nebo exekutorem. Můžete zvážit také podání trestního oznámení pro neoprávněné užívání cizí věci.

Jestliže se rozvedení manželé u pronajímaného bytu nedohodnou, kdo z nich bude byt nadále užívat, rozhodne o tom na návrh soud

Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne jim společný nájem bytu. To samé platí, stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství. Společný nájem bytu nevzniká pouze v případě, kdy spolu manželé trvale nežijí. Společný nájem znamená, že nájemci mají nejen společné povinnosti, ale i společná práva, zejména právo každého z nich byt stejnou měrou užívat. Je proto vyloučeno, aby jeden z manželů nutil druhého k odstěhování. Jestliže se manželé rozvedou a o nájmu bytu se nedohodnou, rozhodne soud na návrh jednoho z nich, že se zrušuje právo společného nájmu bytu. Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce. Při rozhodování o dalším nájmu bytu bere soud v zřetel především zájmy nezletilých dětí a stanovisko pronajímatele.

Výše uvedené se i přiměřeně vztahuje na družstevní byty. Jestliže vznikne jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Nabyl-li však práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem; právo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství.

Jestliže je spolužijící osoba v nájemní smlouvě uvedena jako nájemce společně s Vámi, jedná se o společný nájem a nemůžete ji nutit k vystěhování

Jak již bylo výše řečeno, v případě společného nájmu nemůžete chtít po druhém nájemci, aby se vystěhoval, neboť mu svědčí stejná práva a povinnosti jako Vám, nájemní smlouvu s ním může ukončit pouze pronajímatel. Ve výjimečných situacích však může soud na návrh společného nájemce zrušit právo společného nájmu bytu, vznikne-li jím nezaviněný stav, který brání společnému užívání bytu společnými nájemci. Zároveň určí, který ze společných nájemců nebo kteří z nich, budou byt dále užívat. V těchto případech zřetele hodných by šel zrušit i společný nájem manželů.

Jiná situace ovšem nastává, pokud je ten, s nímž již nadále nechcete obývat společnou domácnost, uveden na nájemní smlouvě pouze jako osoba, která je oprávněna s Vámi byt užívat. V tomto případě odvozuje své užívací právo k bytu pouze od Vaší nájemní smlouvy a Vašeho souhlasu, přičemž tento souhlas můžete kdykoli odvolat. I zde je však nevyhnutelná žaloba na vyklizení bytu.

Pokud vystupujete jako pronajímatel, tedy jste vlastníkem domu nebo bytu a nežádoucí osoba u Vás bydlí na základě nájemní smlouvy, můžete ji tuto nájemní smlouvu vypovědět pro jeden ze zákonem stanovených důvodů, a to například pro ten, že byt potřebujete pro sebe.

Pozor si dávejte i v případě věcných břemen k užívání nemovitosti

Jestliže určitá osoba pobývá ve Vašem domě či bytě na základě věcného břemene, musíte takovéto užívání strpět. Věcné břemeno může zaniknout pouze na základě dohody nebo soudního rozhodnutí. Dále zaniká tehdy, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti (typicky při zániku nemovitosti); přechodnou nemožností výkonu práva však věcné břemeno nezaniká. O omezení nebo zrušení věcného břemene může rozhodnout také soud, jestliže změnou poměrů vznikne hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, a to vždy za přiměřenou náhradu. Nelze-li pro změnu poměrů spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby se namísto věcného plnění poskytovalo peněžité plnění. Jestli tedy nedojde k zániku věcného břemene některým zákonem předpokládaným způsobem, nemůžete oprávněnou osoby z věcného břemene, jimiž bývají obvykle např. rodiče na tzv. výminku, vystěhovat.

Trvalý pobyt pro přihlášenou osobu nezakládá nájemní či jiný vztah k bytu

Jestliže je někdo ve Vašem bytě přihlášen k trvalému pobytu, nesvědčí to o automaticky také tom, že má k bytu či domu užívací právo, neboť trvalý pobyt má především evidenční charakter. Toto mimo jiné potvrzuje také zákon o evidenci obyvatel, který stanoví, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k přihlašovanému objektu ani k vlastníkovi nemovitosti. Pokud se proto jedná o osobu, která není společným nájemcem, spoluvlastníkem, oprávněným z věcného břemene, či jiným oprávněným uživatelem domu, můžete proti ní podat žalobu na vyklizení bytu a její námitky, že má v domě právo bydlet na základě trvalého pobytu, můžete považovat za neopodstatněné. Typicky se jedná o situace, kdy rodiče chtějí vystěhovat své děti či jiné příbuzné, bývalého partnera - v těchto případech jednají zcela po právu. Pokud se následně vystěhovaná osoba neodhlásí z Vaší adresy jako místa trvalého pobytu sama, můžete tak učinit vy.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 21.11.2012:

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel

Více podobných článků naleznete na webu Právní linky v bezplatné právní poradně.

Vlastnosti

Kategorie

Historie