PLUS na zkoušku
12.03.2013

Jak postupovat v případě dědění

Autor: Právní linka – právní poradna, AK Kausta, Zientková a partneři

Na základě současné právní úpravy lze v zásadě dědit majetek po zemřelém ze dvou právních důvodů. Prvním z nich je platná závěť zůstavitele, a druhým je dědění v rámci zákonné dědické posloupnosti, která se uplatní tehdy, jestliže zemřelý žádnou závěť po sobě nezanechal, popř. projev jeho poslední vůle nepokrývá všechen jeho majetek nebo nebyl pořízen v souladu se zákonnými požadavky. Vyloučena však není ani kombinace obou těchto důvodů dědění.

Soud zahájí dědické řízení z úřední povinnosti, a to i bez návrhu

Soud zahájí řízení i bez návrhu, jakmile se dozví, že někdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. Usnesení o zahájení řízení účastníkům řízení nedoručuje. Těmito účastníky řízení jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici, popř. vypravitel pohřbu a není-li takových osob, stát. Účastníkem řízení může být i zůstavitelův věřitel, jestliže se vypořádává jeho pohledávka nebo při likvidaci dědictví. 

Nejdříve soud zjistí, zda je v evidenci závětí evidována závěť zůstavitele, listina o vydědění nebo listina o odvolání těchto úkonů, a u kterého notáře nebo soudu je uložena a případně existence listiny o ustanovení správce dědictví. Mimoto soud zjišťuje, zda v evidenci manželských smluv nejsou evidovány smlouvy o rozšíření nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů a smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství uzavřené manžely nebo mužem a ženou, kteří chtějí uzavřít manželství, a jejichž účastníkem byl zůstavitel, jakož i to, u kterého notáře jsou uloženy. 

Dále si soud v předběžném šetření opatří zejména údaje potřebné pro zjištění dědiců a pro zjištění zůstavitelova majetku a jeho dluhů, a jestli dědici, jimž byl zůstavitel zákonným zástupcem, nepotřebují ustanovit opatrovníka. Zanechal-li zůstavitel závěť nebo listinu o správě dědictví, zjistí soud jejich stav a obsah a založí její originál, pokud závěť není sepsána ve formě notářského zápisu, do sbírky prohlášených závětí vedené u soudu. 

Zjistí-li soud, že zůstavitel zanechal listinu o správě dědictví, kterou ustanovil správce dědictví, vyrozumí ustanoveného správce dědictví o smrti zůstavitele a vyzve ho, aby se ujal své funkce. Správce dědictví může soud ustanovit usnesením i bez návrhu, vyžaduje-li to obecný zájem nebo důležitý zájem účastníků. 

Poté následuje samotné projednání dědictví, na jehož konci soud:

  • potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici
  • schválí dohodu o vypořádání dědictví nebo dohodu o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů
  • potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů, nedojde-li mezi dědici k dohodě
  • potvrdí, že dědictví, které nenabyl žádný dědic, připadlo státu

Dědit můžete na základě závěti zůstavitele, zákona, popř. obou těchto titulů dědění

Primárně se v případě rozhodování o pozůstalosti zemřelého přihlíží k jeho poslední vůli. Jestliže tento projev poslední vůle chybí, není platný, je odvolán či nedopadá na některý majetek, stávají se dědici osoby stanovené zákonem (o tom, jak lze pořídit správně závěť, se dozvíte v článku „Jak vyloučit nežádoucí osoby z dědění“). 

Dědická posloupnost zahrnuje 4 dědické skupiny a každá z nich se uplatní až v případě, kdy nedědí někdo z dědické skupiny bližší:

  • V první skupině dědí stejným dílem zůstavitelovy děti a jeho manžel nebo partner. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci
  • Nedědí-li žádný ze zůstavitelových potomků, dědí ve druhé skupině jeho manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví
  • Nedědí-li manžel, partner ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti
  • Nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti

Dědictví se můžete platně vzdát

Dědictví můžete jako dědic odmítnout. Odmítnutí musíte učinit ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením, které mu zašlete ve stanovené lhůtě. Prohlášení o odmítnutí dědictví můžete jen do jednoho měsíce ode dne, kdy jste byli soudem o právu dědictví odmítnout a následcích odmítnutí vyrozuměni. Z důležitých důvodů může soud tuto lhůtu prodloužit. Dědictví nemůže odmítnout, jestliže jste svým počínáním již dali najevo, že dědictví odmítnout nechcete. K odmítnutí dědictví nemůžete připojit výhrady nebo podmínky, rovněž nemůžete odmítnout dědictví jen zčásti. Taková prohlášení nemají účinky odmítnutí dědictví. Prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat. Totéž platí, prohlásíte-li, že dědictví neodmítáte. Zástupce za Vás může dědictví odmítnout jen podle plné moci, která ho k tomu výslovně opravňuje.

Přijetím dědictví se stáváte odpovědni i za zůstavitelovy dluhy

Pravidlem dědění je to, že dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. Za dluhy odpovídáte i svým majetkem, ne jen tím, který Vám v dědictví připadl, vždy však maximálně do výše zděděné části pozůstalosti. Je-li více dědiců, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví. 

Je-li dědictví předluženo, mohou se dědici s věřiteli dohodnout, že jim dědictví přenechají k úhradě dluhů. Soud tuto dohodu schválí, neodporuje-li zákonu nebo dobrým mravům. Dědici neodpovídají věřitelům, kteří své pohledávky neoznámili přesto, že je k tomu soud na návrh dědiců vyzval, pokud je uspokojením pohledávek ostatních věřitelů cena jimi nabytého dědictví vyčerpána. 

V novém občanském zákoníku dozná institut dědění četných změn

Na základě nového občanského zákoníku přibyde k dědění podle závěti či zákona také možnost uzavřít dědickou smlouvu. Tato možnost prolomuje zásadu projevu poslední vůle jako jednostranného právního úkonu a připouští, aby se zůstavitel dohodnul na přenechání svého majetku po jeho smrti s další osobou. Tato dědická smlouva může být uzavřena z jakéhokoliv důvodu, ať již za úplatu, či např. pro zajištění bytových potřeb zůstavitele. Mimoto může zůstavitel přenechat svůj jednotlivý majetek někomu jinému formou tzv. odkazu – příjemce odkazu se tak stane vlastníkem tohoto majetku, aniž by se stal dědicem, nebude tak tedy odpovídat za zůstavitelovy závazky. Zůstavitel si také bude moci klást podmínky v závěti, které budou tvořit předpoklady dědění či dědicům nebo odkazovníkům nařídit příkaz, který musí splnit, chtějí-li získat majetek z jeho pozůstalosti. 

Nově se taky půjde zříci dědictví ještě za života zůstavitele, a to v rámci dohody se zůstavitelem. 

Rovněž přibydou další dvě dědické skupiny, aby se co nejvíce zmenšily případy dědění státem jako odúmrti. Co je však zajímavé, z dědických skupin zcela vypadl registrovaný partner, ostatně zmínku o registrovaném partnerství nenaleznete v novém občanském zákoníku žádnou.

Nezapomeňte, že pokud zdědíte po zůstaviteli nějaký majetek, ať již na základě závětí nebo zákona, jste povinni zaplatit dědickou daň. Osvobozeni jsou od ní pouze osoby z I. a II. dědické skupiny, což se týká dědění mezi příbuznými v řadě přímé a pobočné, manžely, děti manžela, rodiče manžela, apod.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 21.11.2012:
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád  

Více podobných článků naleznete na webu Právní linky v právní poradně zdarma.

Vlastnosti

Kategorie

Historie